3.července 1898
Americko-Španělská válka
Příčiny vzniku španělsko - americké války a její námořní průběh je více zpracován ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3127
Po vítězné americké bitvě u Cavite na Filipínách se rozhořely válečné akce také v karibské oblasti. Americká Sampsonova „Severoatlantická“ eskadra se několikrát pokoušela bez valného výsledku bombardovat kubánské pobřeží, taktéž podnikla nájezd na španělský přístav San Juan na Portoriku, kde 12.května 1898 ostřelovala obytné čtvrtě a přístav, aniž by dala neutrálním plavidlům, která tam kotvila, možnost odplout do bezpečí. Při této akci americké lodě vystřílely více jak 1.000 ran z děl, ale nepodařilo se jim nijak výrazně poškodit ani opevnění přístavu, ani dva zakotvené staré španělské křižníky. Ovšem na cestě do karibské oblasti byla španělská 1.eskadra, které velel kontradmirál Cervera a která na konci dubna vyplula z Kapverdských ostrovů. Eskadra zápolila během plavby s řadou problémů. Trpěla nedostatkem paliva, část plavidel nedokázala držet plavební tempo a navíc lodě trpěly řadou technických obtíží strojů. Průměrná rychlost eskadry se tak pohybovala pouze kolem 6-7 uzlů. Překonat vzdálenost 2.100 námořních mil tak eskadře trvalo 14 dní, i když se jí to podařilo nepozorovaně a to i přesto, že po nich americká plavidla neustále pátrala. Španělé se neplavili přímo na Kubu, ale cestou se stavěli na Martinique, kde doplnily zásoby uhlí. Až zde je teprve „načapal“ americký křižník, který o přítomnosti nepřítele ihned podal zprávu do Washingtonu. Ovšem díky tomu se tato důležitá zpráva v hlavním městě zdržela a nedostala se včas k veliteli americké eskadry. Z tohoto důvodu se španělské eskadře podařilo bez problémů doplout a zakotvit dne 19.května 1898 v Santiagu de Cuba (na Kubě). Admirál Sampson se vrátil se svými plavidly na základnu v Key West, kde se spojil 18.května s komodorem Schleyem. Blokádu španělské Havany tak musely převzít Sampsonovy monitory. Po poradě velení se Američané rozhodli vyplout vstříc španělské eskadře a najít ji. Za tímto účelem se však museli rozdělit. Sampson se rozhodl vyplout směrem na jihovýchod, Schley se pak plavil k Cienfuegos. Avšak Američané hledali nepřítele bezúspěšně, protože ten již 19.května zakotvil v Santiagu. Zde je na kotvách nalezla Schleyova eskadra. Její velitel se rozhodl k okamžité blokádě Santiaga a podal zprávu Sampsonovi, který jej připlul podpořit.
Santiagský přístav byl směrem k moři chráněn řadou baterií pobřežních děl, z nichž většina pocházela ze starých koloniálních let (některá z let 1688 – 1724). Moderních zbraní bylo v přístavu poskrovnu. Pouze dvě děla ráže 152mm se dala označit za moderní. Kromě děl byl přístav chráně minovým zátarasem. Španělský velitel se rozhodl vyzkoušet sílu americké blokády a proto na ně podnikl útok svými dvěmi torpédoborci Pluton a Furror, ale Američané jejich útok dělostřelbou zastavili. Dne 31.května 1898 americká plavidla zahájila akce přímo proti přístavu Santiago. Do akce byly povolány bitevní lodě Iowa a Massachusetts a křižník New Orleans, které začaly ostřelovat vjezd do přístavu. Tyto akce pokračovaly i 1. a následně 2. června. Další den se Američané pokusili zablokovat výjezd z přístavu potopením uhelného parníku Merrimack o výtlaku 7.000 t. Ale pokus nebyl úspěšný. Od 6.června pak americké loďstvo začalo s pravidelným ostřelováním samotného opevnění města Santiaga, ale ani toto ostřelování nebylo příliš úspěšné v důsledku nedostatečné vycvičenosti obsluhy děl. Dalším problém samotné blokády byla vzdálenost k americké základně a tím pádem problém se zásobením flotily municí, palivem a dalšími zásobami. Občas bylo potřeba zajet do Key Westu i k opravám. Proto se americké velení rozhodlo zefektivnit svou blokádu vybudováním bližší základny někde na kubánském pobřeží.
USS Glouester a USS Indiana útočí na španělské torpédoborceTou dobou americká námořní pěchota ve dnech 7. až 10.června vybojovala předmostí u městečka Caimanero v zálivu Guantánamo, kde byla zařízena provizorní základna pro blokádní loďstvo. Blokádní loďstvo provádělo vlastní blokádu tak, že se rozmístilo do půlkruhu před vstupem do santiagského přístavu s tím, že za dne byla blokáda prováděna ve vzdálenosti 4 mil a v noci pouhé 2 míle od přístavu. Španělé se opakovaně pokoušeli blokádu prorazit nebo alespoň nějak významně narušit, ale nikdy nebyli úspěšní. Situace na pevnině se pro Američany nevyvíjela zrovna nejlépe. Již se nedalo spoléhat na kubánské povstalce na pevnině a bylo čím dál tím více jasné, že Američané budou muset na pevnině nasadit své pozemní síly, které by měly obklíčit a dobít Santiago z pevniny. Tato výsadková operace se začala realizovat a jednotky se připravovaly v přístavu Tampa na Floridě pod vedením generála Shaftera. Válečné loďstvo pak dostalo za úkol zajistit bezpečnou přepravu invazních transportních plavidel a vojsk na Kubu a přitom neoslabit samotnou námořní blokádu Santiaga. První transport z Tampy vyplul v polovině června 1898 a čítal 35 transportních plavidel s 16.000 vojáky na palubě. Krytí zajišťovalo 14 válečných plavidel. Samotné vylodění však moc dobře připraveno nebylo. Palebná podpora byla vedena na pobřeží, které nikdo nechránil a samotné vyloďování po této palebné „podpoře“ trvalo příliš dlouho. Pozemní jednotky pak po svém vylodění trpěly nedostatkem zdravotní péče a hlavně epidemiemi.
Průběh bitvy
Mezitím z Cádizu vyplula 2. eskadra pod vedením admirála Camary, která mířila přímo do Tichého oceánu, kde měla zajistit španělskou nadvládu. Koncem června se Camarova eskadra přiblížila k Suezskému průplavu. Tou dobou na Kubě posádka Santiaga stále držela město před Shaftovými vojáky, kterým se po těžkých bojích až 2.července 1898 podařilo proniknout do blízkosti města. V přístavu kotvící admirál Cervera byl tak postaven před dvě množnosti. Buď se pokusit o prolomení blokády a proniknout do Havany nebo poskytnout své námořníky a výzbroj k posílení obrany města. Ovšem rozhodnutí nebylo na jeho bedrech. Z nejvyšších míst přišel rozkaz se s eskadrou probít ze Santiaga. Za tímto účelem se již v noci z 2. na 3. července eskadra připravila k prolomení blokády. Admirál Cervera se však neodvážil v noci vyplout, když americká plavidla prováděla blízkou blokádu přístavu a čekal až do ranních hodin 3.července. V 9:30 hod jeho eskadra zvedla kotvy a zamířila ven z přístavu. Jako čelní plula vlajková loď Infanta Maria Theresa, za ní následovala Viscaya, Cristóbal Cólon a Almirante Oquendo. Jako poslední v kýlové řadě pluly torpédoborce Pluton a Furror.
V době vyplutí španělské eskadry z přístavu bylo rozmístění amerických plavidel následující. Západně od Santiaga se nalézala americká vlajková loď Brooklyn, jižně od něj Texas, proti vjezdu do přístavu stála Iowa, východně od ni Oregon a Indiana, u pobřeží Gloucester. New York se nalézal několik mil východně od Santiaga a bitevní loď Massachusetts byla již ve 4 hodiny ráno odvelena do Guantánamské zátoky k doplnění paliva. Španělská eskadra se po vyplutí z přístavu držela pobřeží a směrem na západ se pokoušela uniknout v mezeře mezi americkou lodí Brooklyn a pobřežím Kuby. Američany španělský útěk zpočátku překvapil a tak se nepříteli zatím jeho akce dařila. Ovšem problémem byl jejich technický stav, který odpovídal dlouhé bojové nečinnosti a nečištění dna lodí (od korýšů, řas atd.). Tím pádem neměly španělské lodě dostatečnou rychlost k uskutečnění svého útěku. Američané je začali pronásledovat v paralelním kurzu a ostřelovat ze svých těžkých děl. K místu střetnutí rychle spěchal i vzdálený New York. Jako první byly dostiženy dvě poslední lodě v kýlové španělské sestavě a to torpédoborce Pluton a Furror. Během pouhých 10 minut ostřelování ztratil Furror třetinu posádky a hořící torpédoborec skončil na mělčině, kde se potopil. O pár minut později jej následoval i torpédoborec Pluton, který se rovněž potopil. Španělská vlajková loď Infanta Maria Theresa a Almirante Oquendo se dostaly do palby hned několika amerických lodí a to pancéřového křižníku Brooklyn a bitevních lodí Iowa, Indiana a Texas. Americká převaha byla zdrcující. Příval amerických střel zdemoloval španělské lodě, již po 15 minutách ostřelování se na španělských lodích vzňala vyschlá dřevěná paluba a od ní začaly hořet další dřevěné části palubních nástaveb. Admirál Cervera pochopil, že jeho vlajková loď je ztracena. Proto se pokusil na ni soustředit palbu amerických lodí a tím své eskadře poskytnout čas k útěku. Tato snaha však byla marná. Těžce poškozená vlajková loď se obrátila k pobřeží, na kterém v 10:15 hod asi 6,5 míle od Santiaga ztroskotala. Za čtvrt hodiny stejně skončil i další španělský pancéřový křižník Almirante Oquendo. Poslední dvě španělské lodě byly pronásledovány pancéřovým křižníkem Brooklynem a bitevní lodí Oregon. Viscaya se statečně bránila až do 10:45 hod, kdy se na její palubě rozšířil požár natolik, že došlo k výbuchu munice u děl na palubě. Hořící vrak najel u Aserandosu asi 20 mil západně od Santiaga na pobřeží. Jako poslední ze španělské eskadry tak zůstal pouze křižník Cristóbal Cólon, který měl před svými pronásledovateli Brooklynem a Oregonem náskok 6 mil. Loď však byla již dělostřelbou poškozena a bylo čím dál tím více zřejmé, že neunikne. Proto se její posádka rozhodla vymontovat a do vody hodit závěry děl, načež křižník zamířil k pobřeží, kde byly otevřeny Kingstonovy ventily. Ve 13:20 hod spustila posádka vlajku a opustila potápějící loď. Po pár hodinách se tak potopila i poslední loď z Cerverovy eskadry, i když se tomu Američané snažili zabránit, a to 48 mil od Santiaga.
Španělská eskadra
pancéřový křižník - Infanta Maria Theresa (vlajková loď)
pancéřový křižník - Almirante Oquendo
pancéřový křižník - Viscay
pancéřový křižník - Cristóbal Colón
torpédoborec - Furror
torpédoborec - Pluton
Americká eskadra
pancéřový křižník - Brooklyn (vlajková loď)
bitevní loď - Oregon
jachta - Vixen
bitevní loď - Texas
pancéřový křižník - New York
torpédoborec - Ericsson
bitevní loď - Iowa
bitevní loď - Indiana
dělový člun - Gloucester
USS Brooklyn - vlajková loďZÁVĚR
Námořní bitva u Santiaga de Cuba tak skončila pro Španělsko drtivou porážkou, kterou zaplatilo ztrátou všech svých válečných plavidel, která vyplula toho rána 3.července 1898 z přístavu. Ztráty na životech dosáhly 167 mrtvých, 214 raněných a zajatých. Do zajetí se dostal i sám španělský admirál Cervera. Americké ztráty a škody byly prakticky nulové. O vítězi střetnutí tak nebylo pochyb. Technická převaha amerických plavidel se plně projevila. Během samotné bitvy pak například bitevní loď Iowa vystřílela více jak 60 střel z těžkých děl, 251 ze středního dělostřelectva a 1.056 střel z malorážních děl. Ovšem i přes množství vystřílené munice byla přesnost americké palby neuvěřitelně malá. Úspěšnost zásahů byla pouhých 1,2 %, přestože se střílelo na poměrně malou vzdálenost. Žádná nepřátelská loď pak dělostřelbou potopena nebyla.
Chybou španělského admirála bylo, že se nepokusil s eskadrou uniknout v noci, kdy i přes riziko nehod, byla šance na únik větší. Navíc mohla být šance na přežití eskadry ještě větší, pokud by se plavidla rozptýlila a sešla se až později na předem dohodnutém místě.
Po vyhrané bitvě se blokáda Santiaga ještě posílila a město bylo nakonec dne 17.července 1898 v 9:00 hod nuceno kapitulovat. Také další španělské posádky se vzdaly (Guantánamo…atd.). Na počátku srpna Američané již drželi ve svých rukou téměř celé Portoriko, kterého se z větší části zmocnily ve dnech 25.července až 13.srpna s kontingentem o síle 5.000 mužů. Dne 12.srpna 1898 uzavřelo Španělsko příměří. Následovala mírová jednání v Paříži, která skončila 10.prosince uzavřením mírové smlouvy, ve které se Španělsko vzdalo Kuby a Portorika ve prospěch USA, v Tichém oceánu pak Španělsko přišlo o Guam. Filipíny pak Španělsko odstoupilo za náhradu ve výši 20 Mio USD.
vrak španělské lodi Almirante Oquendo
vrak španělské lodi VizcayaZdroje:
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina – 1986
www.latinamericanstudies.org
www.homeofheroes.com
www.wikipedia.org
