Bitvy na severu - V. Část Ržev 1,2,3

[michan]

Bitvy na severu – V. část Ržev 1,2,3.

V. část Ržev – Operace „Buvol“ 1
Kdo se zabývá II. světovou válkou delší dobu zjistí, že všechny bitvy, mají chronologii, která je neměnná a jen spisovatelé a historici k ní přidávají nově objevené skutečnosti, nebo rozporují již řečené skutečnosti. Jména jako Stalingrad, Sevastopol, Rostov, Leningrad a Moskva jsou popsány a my nezapomeneme ani na Ržev a podíváme se i na spory o kterých historici u jména Ržev diskutují.
V té době 1942 – 1943 s určitou úlevou protiněmecká veřejnost sledovala jak oficielní Geblsova propaganda stále píše, „německá vojska se stáhla po těžkých bojích na předem připravené posice“. Tyto věty vždy znamenali, konečně němci ustupují,“konečně dostávají na zadek“. Město Ržev mělo na začátku války přibližně 54000 obyvatel. V historii Ruska pro svou polohu na horním toku Volhy, bylo jablkem sváru pro všechna velkoknížata, z Litvy, Tveru, Kalinin a Moskvy. Všichni chtěli Ržev získat často i pomocí zbraní. Toto prastaré město bylo vždy centrem politických a vojenských bojů o moc mezi Baltským mořem a horním tokem Volhy. Německé jednotky 206. pd a 26. pd jej dobyly v říjnu 1941 a staly se tak prvními jednotkami, které se dostaly k Volze, největší ruské i evropské řece. Při první ruské ofenzivě, zima 1941 u Moskvy, sice Rusové dobyli Kalinin, který také leží na Volze a je nejvýchodnějším bodem, který Němci v roce 1941 dobyli.
Ržev se však držel přes všechny ofenzívy. Generál Jeremenko se pokoušel nejprve čelním útokem v lednu 1942 a později v únoru 1942 obkličovacími operacemi, tato místa dobýt. Ržev se stal „mohutným vlnolamem“, který pod vedením generálplukovníka Modela odolával čtyřem letním a zimním bitvám. Generálplukovník Model už za těchto bojů prokázal, že je velkým stratégem a že patří mezi ty nejvýznamnější stratégy II. světové války. Modelovala 9. armáda, skupiny armád „Střed“ se podobala „pěsti“ namířené proti Moskvě, neboť ze Rževa do Moskvy a Kremlu to bylo jen 180 km. Hitler stejně jako u Demjanska velice dlouho odkládal rozhodnutí než konečně vzdal 530 km dlouhého frontového oblouku, ve kterém denně nenávratně mizely německé síly.
Dnes ve světle našich znalostí je vidět, že to bylo těžké rozhodnutí, po ztrátách v první zimě, to byla jediná bašta na cestě k Moskvě. Zde v prostoru Rževa ležela Vjazma, ono místo kde ve zdvojené bitvě u Vjazmy a Brjanska v roce 1941 rozdrtil poslední sovětský odpor v předpolí Moskvy a zajal 630000 sovětských vojáků.




Hitler věděl, že když jednou odejde již se nevrátí zpět. Pod dojmem katastrof u Stalingradu, krizích u Leningradu a odchodu z Kavkazu však přece jenom ustoupil. 6. února 1943 vydal povolení ke stažení částí 4. armády z výběžku fronty u Rževa a k jejím „přemístění do nových pozic“. Znamenalo to zkrácení fronty o 300 km. Tento ústupový manévr dostal krycí název operace „Buvol“.
Generální štáb dal podřízeným jednotkám na přípravu mohutného exodu čtyři týdny. Nová linie, měla být zaujmutí ještě před obdobím „Bahna“. Nejdříve bylo prozkoumáno nové obranné postavení. Potom byly určeny jednotlivé linie odporu při ústupovém manévru. K vlastnímu vyklizení, bylo nutné vybudovat 200 km silnic pro motor. Vozidla, 600 km cest pro saně a koňské povozy. K zabezpečení bylo třeba 200 vlaků a transportních kolon s kapacitou 10000 tun. Bylo třeba odtransportovat i 60000 sympatizujících civilistů. A nakonec se po skončení železničních transportů muselo demontovat a odvést 1000 km kolejí a 1300 km drátových vedení. Jednalo se o přesun 29 divizí včetně zbraní a techniky. Zhruba 250000 mužů včetně zbraní a techniky. Zvláštní kapitolu tvořilo utajení. Ale i zde věděli sověti vše co potřebovali a „Werther“ opět zapracoval a „Direktora“ informoval. Z amplionů se přes všechna utajování stejně ozývalo: „Vaši důstojníci balí kufry, vojáci postarejte se o to ať vás vezmou sebou“.
1.března 1943 v 19 hod. začal ústup.
O tom V. část- Operace „Buvol“2


map_leden_43


Vjazma_33army


Moscow_Sep29_1941.

[michan]

V. Část Ržev – Operace „ Buvol „ 2.

Ve svých postaveních zůstaly jen krycí jednotky, kde předtím bylo devět skupin, byly nyní jen skupiny tři.
Rusové to zkoušeli proniknout do německých postavení, ale vždy se je podařilo vytlačit,i za cenu různých fíglů. Dvacet čtyři hodin skupiny odolávali a pak ustoupily. Bylo třeba najít nějaký způsob, jak sověty zastavit.
Jedním z nejúčinnějších je zaminování, to zde dosáhlo velkého úspěchu! Němci měli velké zkušenosti se zaminováním, ale sověti spoustu věcí znali.
Zde u Modela, však působili ženisté, kteří si u Rommela v Africe proti technicky zdatnějším angličánům vymysleli tak zvané „ Čertovy zahrádky „.
Když v Africe po Tobruku ustupovala německá vojska před tlakem anglické 8. armády, vytvářela na zdržení Angličanů zdvojené minování.
Zde to proti technicky méně zdatným sovětským vojákům použili a ještě vylepšili, protože věděli, že sověti jsou chtiví po všem evropském.
Pod první vrstvu protitankových a protipěchotních min, nakladli ještě jednu vrstvu,mezi to vrstvu plechovek a starého železa. Po výbuchu prvé se druhá jen nadzvedla, ženisté našli minohledačkami plechovky a železo, opadla opatrnost a další co se rozjeli šli do vzduchu.
Ženisté, však ještě zaminovali, suvenýry, okna, dveře, v té zimě dvířka od kamen, rýče, lopaty, obrazy. Přechody řek, potoků, úvozové cesty, zákopy a přístřešky.Dokonce zdánlivě neškodné žebříky a ruční vozíky. V domech schodiště, bedny s dokumenty , zrcadla, hodiny a hodinky.
Miny byly odjišťovány až v palbě blížících se jednotek nepřítele. Účinek této minové války byl ohromující. To co by nezvládl ani nejsilnější zadní voj zvládla tato minová válka.
Strach, který zavládl mezi sovětskými jednotkami byl tak strašný, že do některých míst nevstoupily i několik dní.
U německé 206.pd, zachytili radisté tento radiogram, jednoho velitele ruské divize:
„ Přiváži koně ve stáji, jdu do domu, a najednou se ozve hrozná rána. Stáj a kůň jsou pryč. Ti proklatí Fricové pokládají miny všude tam, kde to nečekáme! „
V jiném radiogramu se zakazovalo sovětským vojákům, vstupovat do domů, používat,studny a zvedat cenné předměty dříve, než místo prověří odminovací jednotky!
Přesně toto byl cíl německých jednotek, znejistit sovětské vojáky.

[michan]

V. Část Ržev – Operace „Buvol „ 3.

Za 21 dní dokázali Němci vyklidit oblouk fronty u Rževa. Za 21 dní se německé divize 9.a 4. armády stáhly za bojů zhruba o 160 km zpět.
Opustily 530 km širokou frontovou linii a o 160 km na západ obsadily nové postavení, které bylo široké již jen 200 km. Úspora byla 330 km a prakticky celá jedna armáda vojáků. Dvacet dva divizí, mezi nimi tři tankové, byly uvolněny. To bylo rozhodující operační opatření, které u skupiny armád „ Střed „ ukončilo po těžkých ztrátách stalingradské zimy hroznou dobu bez záloh.
21. března 1943 stála německá vojska „ v předem připravených pozicích „.
Zde se zmíníme o historických rozporech, které tato operace vyvolává.
V sovětských: „ Dějinách Velké vlastenecké války „, svazek 3, je napsáno: Kalininský a Západní front zabránily svým energickým pronásledováním, plánovitému průběhu ústupové operace. Německá vojska zanechala na místě část výzbroje a utrpěla velké ztráty na lidech a bojových prostředcích.“ Je zde i věta o západoněmeckých vojenských historicích, že učí tuto operaci jako školní příklad ústupových, úspěšných operací. Ústup ze Rževa, prý nebyl pod údery Rudé armády plánovitě vyklizen.
Tvrzení sovětů vyvrací kuriozní skutečnost, ve válce ojedinělá.
Nedůvěřivý Hitler po všech zkušenostech se svými veliteli, chtěl vědět, jak budou vyhozeny mosty po ústupu ze Rževa. Do Rževa nejel, ale nechal si natáhnout telefoní linku ze Rževa do Vinnicy. Telefonicky hovořil s velitelem destrukční skupiny. Až po několika hodinách po explozi se sovětská vojska přiblížila ke Rževu.
Úspěšným vyklizením rževského oblouku byla odstraněna všechna krizová místa u skupin armád „ Sever „ a „ Střed „.
Ještě jedna krize nám chybí, abychom věděli vše o bojích „ Letní tažení 1942 a vše do Kurska „!
Jsou to boje o starou pevnost „ Velikáne Luki „.


Rzhev_s4reg_42.

[Pegeucko]

Přihodím ještě jednu přehledovou mapu,kde je pozice Rževu patrná v rámci Ruska.


Map_ofenziv 43.

[YAMATO]

Je evidentní, že stažením se získalo hodně sil a že se z tohoto pohledu rozhodně vyplatilo...přesto, jakkoliv mistrovsky porvedeno, to byl ústup. Psychologická výhoda začala přecházet na stranu Sovětů...

[michan]

Přesně tak je to ta bitva před zlomem, a po Kursku už to s nimi šlo z kopce. Ty síly po doplnění potom sloužily k tomu, že měli aspoň na ten Kursk a na obranné operace.

[Pravičák]

Pánové,myslím,si,že jste zapoměli na Operaci Mars, zvanou též jako druhá rževsko-syčevská ofenzíva,která byla sovětská vojenská operace Velké vlastenecké války uskutečněná ve dnech 25. listopadu až 20. prosince 1942.Pokud šlo o rozsah,počet nasazených vojsk,strategické záměry a důsledky je oprace Mars srovnatelná s podmínkami,jimž by spojenečtí vojenští představitele čelili,pokud by neuspěla operace Overlord.
Během třítýdnu trvání operace Mars ztratila Žukovova vojska 100 000 mrtvých vojáků a 235 000raněných.Dále ztratila Žukovova vojska přes 1 600 tanků.
Zde na těchto ztrátách lze nalézt proč měly sovětské vojska na středním úseku fronty takové problémy s obnovením úspěšných ofenzivních operací v budoucnu.