Nacistická válka s rakovinou
Přináším jeden zajímavý aspekt vědeckého výzkumu v nacistickém Německu, o kterém se běžně neví a kterým Německo prokázalo výrazně pokrokovou politiku. Nacisté bojovali s velkou vervou proti rakovině a jejich protirakovinná kampaň byla založena na vědeckých základech. Došlo k omezenému používání azbestu, zákazu tabáku, karcinogenních pesticidů a potravinových barviv. Mnoho z toho je u nás zavedeno až v posledních letech. Je nutno ale podotknout, že tento fenomén Německa je v období nacizmu silně spjat s rasismem a antisemitismem.
Němci byli na čele světové špičky v technologii barviv a průmyslové chemie, a tak nepřekvapí, že už koncem 19.století objevili souvislost mezi deriváty uhelného dehtu, anilinovými barvivy a různými formami rakoviny. V roce 1902 němečtí lékaři zjistili spojitost mezi leukémií a rentgenovými paprsky. První státní protirakovinná agentura byla v Německu založena v roce 1900 a rozhodla, že klíčem k ochraně proti rakovině je prevence. Byla přesvědčena, že příčiny vzniku rakoviny souvisí se životním prostředím. Jejím působením se zvýšily různá zdravotní a bezpečnostní opatření na pracovištích. Po Hitlerově nástupu k moci se tato opatření výrazně rozšířila. Rozběhly se kampaně doporučující pravidelná lékařská vyšetření. Na školách, v armádě a na pracovištích se muselo chodit preventivně na rentgen. V roce 1938 němečtí vědci zjistili, že 12 různých rakovin souvisí s azbestem a v roce 1942 bylo publikováno, že azbest je nebezpečný. Na rozdíl od amerických a britských studií, které ho pokládaly za neškodný.
Německo se těmito různými opatřeními dostalo na první místo v otázkách zdravotnictví a bezpečnosti práce. Také nacističtí odborníci na výživu doporučovali jako prevenci proti rakovině omezit spotřebu konzerv a uzených výrobků, tučných jídel, bílé mouky a cukru. Naopak – jako prospěšné bylo jíst víc zeleniny a ovoce. Hodně se poukazovalo na to, že Hitler je vegetarián, abstinent a nekuřák. Nacističtí ideologové stavěli na tom, že zdraví jednotlivce není jeho soukromou záležitostí a nelze s ním nakládat, jak kdo chce. Podezření, že alkohol a rakovina spolu souvisejí bylo všeobecně v Německu známo a mělo se za to, že alkohol poškozuje lidské geny. Co se týče kouření, poukázání na jeho nebezpečnost daleko předběhlo okolní svět.
Už počátkem 20.století byly v Německu založeny různé spolky pro ochranu nekuřáků. Nacistická protikuřácká kampaň se zaměřila i na ženy, které když kouřily, byly pokládány za nehodné stát se manželkou a matkou v německé rodině. Poukazovalo se, že předčasně zestárnou a ztratí fyzickou přitažlivost a také, že mléko kojící kouřící matky obsahuje nikotin, což se pozdějším výzkumem potvrdilo. Už v roce 1936 byl publikován vědecký článek, kde se uvádí, že kouřící matky jsou náchylné k potratům a že kouření přispívá ke zvýšení počtu mrtvých novorozenců. V roce 1943 byl uveřejněn článek, že kouření může být příčinou neplodnosti. Poukazovalo se i na to, že kouření může být příčinou mužské impotence a že snižuje pracovní výkon.
Výzkumy a studie o účincích tabáku na zdraví populace byly v Německu, zejména v období Třetí říše, vyspělejší než kdekoli jinde a v mnohém předběhly dobu. Spojení mezi rakovinou plic a kouřením bylo objeveno už v roce 1929. Byl to německý lékař Fritz Lickint, který na to poukázal a o 10 let později vydal rozsáhlou studii a souvislostech kouření a různými typy rakovin. V Jeně na univerzitě bylo r. 1941 založeno speciální oddělení pro výzkum nebezpečných účinků tabáku a bylo štědře dotováno financemi. Statisticky bylo prokázáno, že kouření výrazně přispívá ke zvýšení rakoviny.
Lékaři ve Třetí říši si byli vědomi i toho, že kouření způsobuje srdeční onemocnění. Nacisté o výsledcích výzkumu informovali širokou veřejnost a publikovali prostřednictvím časopisů o zdraví varování před kouřením. Vydávali plakáty, dělali kampaně proti kouření (a samozřejmě i proti alkoholu). Kouření bylo zakázáno v zdravotnických zařízení, i na některých úřadech a domovech s pečovatelskou službou. V roce 1939 zakázala nacistická strana kouření ve všech svých prostorech a také na školách. V témže roce se poprvé objevil termín „pasivní kouření“. V roce 1941 bylo zakázáno kouřit v tramvajích v šedesáti německých městech. Také v protileteckých krytech se nesmělo kouřit. Od roku 1943 osoby do 18 let nesměli kouřit na veřejnosti. Výrazně byla omezena reklama tabáku na veřejnosti. Rovněž i Wehrmacht měl omezený příděl cigaret. V roce 1941 se výrazně zvýšila tabáková daň. Přesto protikuřácká kampaň v Německu nedosáhla snížení kouření, spíš naopak. Kouřilo se víc než např. ve Francii, kde žádná protikuřácká kampaň neproběhla. Společnosti pro výrobu cigaret se snažily kampaň rušit a zpochybňovaly výsledky vědeckého zkoumání o nebezpečí kouření. Propagaci kouření zaměřily hlavně na ženy, módní časopisy často zobrazovaly kouřící ženy. Aspoň ve Wehrmachtu se podařilo omezit kouření, a i když v roce 1944 počet kuřáků vzrostl i tady, nebylo to výrazné.
Protikuřácká kampaň v nacistickém Německu byla ovšem silně spjata s rasovou a diskriminační ideologií. Užívání tabáku se pokládalo za rasovou degeneraci, za pošpinění fyzické čistoty. Tabák byl pokládán za genetický jed, který dokáže zkazit německou zárodeční plazmu. Nacisté tvrdili, že za zavedení tabáku a jeho škodlivých účinků nesou zodpovědnost Židé. Podle nich Židé jako první, založili tabákový průmysl na německé půdě.
Po skončení války ovládli v Německu černý trh s cigaretami Američané a nelegální pašování cigaret prokvétalo. Protikuřáckou kampaň se podařilo umlčet a díky nepřetržitému vývozu cigaret do Německa a Itálie získaly Spojené státy obrovské zisky.
http://de.wikipedia.org/wiki/Ma%C3%9Fna ... m_NS-Staat
http://www.sueddeutsche.de/politik/kamp ... n-1.894088
http://www.erstaunlich.at/index.php?opt ... tten-reich
http://www.wer-weiss-was.de/theme183/ar ... 25697.html
a kdo bude chtít, tak si půjde prostě zahulit ven a nebo ve vyhrazeném prostoru. Naopak často to přiláká lidi, co by tam jinak nevlezli a řada lidí z personálu si také oddechne. Jen sami prostě ten krok nikdy neudělají a tady nějaké postrčení od vyšší moci nevidím jako ožehavý problém zásahu do svobod. Když to bude hašišovej bar a zakážeš tam kouřit hašiš, tak to je průser 
