Ahoj, asi nový palbák. Zájem šlechtí, ale mnohé se už diskutovalo. Chtělo jen hledat
1) Jak se dostávaly nové německé uboaty na pobřeží Francie?
Jednoduše, dopluly tam

Kiel na pobřeží Baltského moře se stal jedním z hlavních námořních center říše. V Baltu probíhal i výcvik posádek. Pak ještě Wilhelmshaven v severním Německu. Pro typ XXI byl stavěn montážní ponorkový bunk Valentin v Brémách.
2) Byl velký problém a snad měl padnout nějaký zákaz ohledně útočení na spojenecké konvoje. Jak tedy vypadalo nasazení uboatů v letech 1944-1945 v reálu? (o základnách povědomí mám). Kam se obvykle plulo?
Na destrukci německého ponorkového námořnictva mělo velký podíl i rozluštění Enigmy. Letadla a lodě měly radar, výkonné reflektory, asdic atd. a časem se propracovala ochrana spojeneckých konvojů. Asi jsem nenašel nic nového, ale od 3.9.1939 do 30.4.1943 bylo potopeno 2451 spojeneckých lodí s celkovou tonáží 12,4 mil BRT. z celkového počtu 14,7 mil BRT. Zbývající roky jen ponorkáři paběrkovali. V roce 1943 spojenci zničili 237 a v r. 1944 248 německých ponorek. Proto Donitz v květnu 1943 odvolal své ponorky ze severního Atlantiku. Již nikdy se nestaly ponorky lovcem, ale kořistí.
Napsal Firefly na
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=126439#p126439

A kam se obvykle plulo, do tzv. mezery, gapu nebo do Ameriky. Dokud neměli Spojenci pokryto vše letadly, nebo eskortou.
Z grafu je třeba patrné, že od roku 1944 to už bylo fifty-fifty, kolik Němci potopili nebo poškodili lodí, tolik ztratili ponorek, takže to byly v podstatě sebevražedné mise.
Stačí hledat
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=129551#p129551
3) Proč měl uboat typ XXIII pouze DVA torpédomety? Riziko v nasazení velké, efekt nic moc nebo ne? Pochopil bych šest.
Hele to byla prostě malá pobřežní ponorka. Když chceš něco většího, tak typ XXI.
Sekce Kriegsmarine
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=21
4) Japonci na konci vojny měly nedokončený nějaký nový typ ponorky, prý byla velmi rychlá. Dá se srovnat s typem XXI?
Máš na mysli projekt zvaný
Sen Taka, při němž Japonci oprášili plány N-71 a poučili se i z německých zkušeností.
Technologickou novinkou byl především celosvařovaný trup sestavovaný z prefabrikovaných částí, což mělo urychlit výrobu, ale tenhle záměr se příliš nezdařil. V rámci výrobního programu z roku 1943 dostaly loděnice v Kure zakázku na výrobu dvaceti tří ponorek, ale díky nepříznivé válečné situaci se začalo jen se stavbou osmi člunů, do konce války jich šest bylo spuštěno na vodu a jen tři byly dokončeny. Výjimečné byly tím, že měly takřka dokonalý hydrodynamický tvar, který nenarušovala ani dělostřelecká výzbroj, protože dva protiletadlové kanóny se při ponoření zatahovaly dovnitř. Pro dobíjení baterií se dal použít šnorchl. Ponorky dostaly čísla I-201, I-202 a I-203, ale přišly příliš pozdě a nikdy nebyly použity v boji. Otázkou zůstává, zda by byly o něco platnější než stávající typy. Pravda disponovaly dvakrát vyšší maximální podhladinovou rychlostí než standartní americké čluny tříd Gato a Balao, problém ale byl, že touhle rychlostí dokázaly uhánět jen pětapadesát minut než totálně vyždímaly akumulátory.
Napsal Destroy na
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=81252#p81252
5) Jakou životnost by měl typ VIIC //tchajwanci s GUPPEm// severkorejci se svýma bárkama na moři dnes?
Hmm, to je zapeklitá otázka. Různé díly mají různou životnost, jak motor, hřídele, ale to jde vyměnit. Záleží také na době operačního nasazení, atd. U typu VIIC odhaduji třeba 10 let. V boji rok a míň
A ponorky v současnosti, třeba 20 let. Sevekorejci své podmořské čluny přeléčují snad už 40 let

Ale snad Ti odpoví další, čao.