„V této době přišel jakýsi Pribina, který byl vyhnán knížetem Moravanů Mojmírem, přes Dunaj k Ratbodovi. Ten ho ihned představil našemu panu králi Ludvíkovi a na jeho rozkaz byl vyučen ve víře a pokřtěn v chrámě sv. Martina v místě zvaném Traismauer, totiž v dvorci náležejícím k stolici solnohradské.“
(Obrácení Bavorů a Korutanců na víru)
Někdy v letech 821/825 až 833/836 salcburský arcibiskup Adalram doprovázel franského krále Ludvíka Němce na jeho výpravě do Potisí proti Bulharům. Při své cestě navštívil také Nitru (v dobových pramenech uváděná jako Nitrava), kde vysvětil kostel (snad na Martinském vrchu v části Nitry zvané Chrenová). Tento kostel dal postavit Pribina kolem roku 828 a jednalo se o první kamenný kostel, který byl postaven na území západních a východních Slovanů. Tedy alespoň jiný se nenašel a dřevěné kostely z české Moravy do toho nepočítám. Předpokládá se, že kostel sloužit především tamější menší franské kolonií, ale v každém případě to dokazuje, že Nitranské knížectví bylo již v té době známo a respektováno Franskou říši.
Jaká tedy byla vlastně Nitra v 8. a 9. století? Bez nejmenších pochybností můžeme říct, že se jednalo o jedno z nejvýznamnějších hradišť velkomoravského prostředí a jako taková zaujímala přední místo ve středoevropském prostoru. S největší pravděpodobností byla sídlem Nitranského knížectví za předpokladu, že uznáme Pribinou samostatnost vůči svému západnímu sousedovu Mojmírovi I. Nicméně vzájemné vazby těchto dvou etatizačních center Slovanů nejsou předmětem této práce. Pribina pak nemusel být prvním držitelem Nitry, protože etatizační proces Slovanů na území dnešního Slovenska, Čech a Moravy vznikal jistě dříve, než v době, kdy máme k Nitře a Pribinovi první písemné zmínky. Prostor jižního Slovenska a jihovýchodní Moravy se od dob Sámova kmenového svazu nacházel ve sféře vlivu nebo z části přímo pod nadvládou Avarského kaganátu. Když se pak tento státní útvar začal hroutit pod meči a sekerami Franských vojsk Karla Velikého, nastal tu prostor k samostatnému vývoji obou center. Zahájení etatizačního procesu tak může předpokládat již v posledních dekádách 8. století, kdy Nitra a další hradiště na Slovensku a Moravě zažívají prudký vzestup. Význam Nitry pak neupadl ani poté, co bylo Pribinovo knížectví přičleněné k Mojmírovu. Nitransko se svým mocným centrem se zřejmě již od padesátých let 9. století stalo sídelním městem (hradištěm) knížete Svatopluka, který v roce 871 nastoupil na moravský stolec po svém strýci Rostislavovi. Řada let, kdy zde tento významný panovník pobýval, se zcela jistě vryla i do podoby hradiště a jeho okolí. Poté, co se Svatopluk stal vládcem Velké Moravy, tak zřejmě za sídelní město dále používal Rostislavovu nedobytnou pevnost. Nicméně Nitra i nadále zůstala významným průmyslovým, hospodářským a mocenským centrem jeho vzrůstající říše.
„Väčšinu hradov budujú Slovania takýmto spôsobom: Nájdu si lúky, bohaté na vodu a kroviská a vyznačia si na nich okrúhle alebo štvorcové miesto podľa toho, akého tvaru a veľkosti chcú mať hrad. Potom kopú dookola, navršujú zem, ktorú spevňujú doskami a kolmi. Vytvárajú tak valy, ktoré zvyšujú, až kým hradby nemajú požadovanú výšku. Potom vymerajú pre hrad na vhodnej strane bránu a postavia k nej most. Po ňom doň vchádzajú."
(Ibráhím ibn Jákúb)
Význam Nitry kromě jiného spočívá také v její centrální funkci celého Nitranského knížectví, které bylo na dobu raného středověku docela lidnaté. Na základě odhadu celkového počtu obyvatel Velké Moravy z konce 9. století (Havlík, 1960) a archeologických nálezů sídlištních struktur se dá předpokládat, že na území Slovenska žilo ve vrcholné velkomoravské době kolem 120.000 obyvatel. Minimálně s takovým počtem pak můžeme počítat i v kratším přesahu v době po zániku Velké Moravy. Samotné město pak netvořilo jednolité hradiště, ale systém několika opevněných sídel spolu s řadou dalších neopevněných. Z archeologického hlediska lze Nitru a její nejbližší okolí rozdělit na šest nejdůležitějších lokalit. Série celé řady archeologických výzkumů umožnila udělat si obrázek o podobě a rozsahu nitranské sídlištní a fortifikační aglomerace, která ve své podobě z doby velkomoravské až do 13. století překonávala Nitru současnosti. Velkomoravské zástavbě pak zřejmě předcházel předvelkomoravský hrad. S knížecím hradem souviselo rozsáhlé a členité podhradí s řadou opevněných sídlišť a samozřejmě nemohlo chybět hned několik pohřebišť (tuším, že hned jedenáct pohřebních lokalit). V sídlištní aglomeraci pak nemohla chybět ani specializovaná průmyslová výroba (Chropovský, 1974, 1975). Mezi takto významné hradiště nitranské aglomerace patřila Pobedim v západní části. Pro toto nížinné hradiště byla typická kovářská výroba doložená celou řadou nálezů blatnicko-mikulčického horizontu. Hradiště bylo někdy před polovinou 9. století zničeno požárem, jehož původ se někdy spojuje s útokem Mojmírových Moravanů proti Pribinovi v roce 833. Rovněž samotná Pobedim se řadí mezi důležitá výrobní a správní centra, čemuž nasvědčuje velká kumulace velkomoravských sídlišť a pohřebišť v jejím okolí. Roli Pobedimi v druhé polovině 9. století převzalo nové opevněné centrum vybudované v Ducovém u Trnavy. K těmto hradištím, stejně jako k řadě dalších, se snad vrátím později v samostatném článku.
K významu Nitry uvádí Drahoslav Hulínek v Historickej Revue 11-12 2006, že "v období veľkomoravského štátu ju okrem neopevnených sídlisk remeselno-výrobného alebo poľnohospodárskeho charakteru tvorilo hradisko centrálneho významu na nitrianskom hradnom kopci. Jeho súčasťou bolo pravdepodobne aj predhradie Na vŕšku (prípadne to bolo samostatné hradisko) a dve opevnené sídliská s možnou strážnou funkciou na polohách Lupka a Martinský vrch. Ako útočisko sa možno využívalo pôvodom praveké hradisko na vrchu Zobor a na polohe Šibeničný vrch. Jadrom nitrianskej sídliskovej aglomerácie bol osídlený priestor neagrárneho charakteru, ktorý predstavovali polohy hrad (v podstate celý hradný kopec), Na vŕšku a areál dnešného Starého mesta. V nitrianskej sídliskovej aglomerácii sa podľa doterajších zistení nachádzalo 18 neopevnených sídlisk a 13 pohrebísk z 9. - 10. storočia. Podľa slovenského archeológa Mateja Ruttkaya môžeme o včasnostredovekej Nitre konštatovať, že „územie dnešného hradu (vtedajšieho hradiska) až po tržnicu a od ulice Fraňa Mojtu po Párovskú ulicu tvorilo jednu veľkú sídliskovú aglomeráciu, ktorú možno bez zaváhania porovnať s najväčšími dobovými stredoeurópskymi metropolami". Nitra okrem významnej politicko-mocenskej a hospodárskej funkcie spĺňala aj úlohu duchovného strediska s písomne doloženým biskupstvom. Pritom mala v rámci Veľkej Moravy špecifické postavenie, keďže bola najvýznamnejším centrálnym sídliskom nitrianskej časti Veľkej Moravy. V nej sídlil ešte pred svojím nástupom na vladársky veľkomoravský stolec Svätopluk ako údelné knieža v Nitriansku. To si aj po roku 833 zachovalo v rámci tejto západoslovanskej ríše určitú autonómiu a plnilo funkciu údelného kniežatstva. V rámci svojho dlhodobého významu plnila Nitra aj sídelnú úlohu niektorých rodinných príslušníkov vládnucej dynastie na celej Veľkej Morave. Dokazuje to aj správa vo Fuldských análoch o spomínanom Svätoplukovom údelnom kniežatstve pravdepodobne v Nitre (855? - 870). Tento muž bol už vtedy dôležitým členom mojmírovskej dynastie. Svätopluk, Rastislavov synovec, bol dokonca nejaký čas jeho spoluvládcom - od roku 862/863 ak nie už skôr - už v 50. rokoch 9. storočia, odkedy pravdepodobne vládolv Nitre. Veď aj v Moravsko-panónskych legendách sa v Živote Metoda uvádza, že knieža Rastislav poslal posolstvo so žiadosťou o kresťanských učiteľov a biskupa byzantskému cisárovi Michalovi spoločne so Svä-toplukom. Táto ich spoločná aktivita vyvrcholila príchodom byzantskej misie. Okrem iného môže tento písomný prameň tiež upozorňovať aj na určité mocensko-politické uznávanie spoluvládcovstva Svätopluka sídliaceho v Nitre. Nitra bola pravdepodobne aj sídlom voči Frankom odbojného Slavomíra. Vtedy sa moravská časť Veľkej Moravy dostala z dôvodu franskej nadvlády do rúk markgrófov Východnej marky Wilhelma II. a Engilschalka. Po návrate na Veľkú Moravu Svätopluk vstúpil do starého, Frankami dobytého Rastislavovho hradu - buď do Mikulčic alebo, čo je menej pravdepodobné, do Starého Města - Uherského Hradišťa. Tajne sa spojil s odbojným Slavomírom, spolu rozdrvili Karolmanove vojsko (Karolman, syn Ľudovíta Nemca), pričom zahynuli obaja franskí markgrófi. Vďaka tomu sa opäť zjednotila nitrianska a moravská časť štátu pod jednotnú vládu, tentoraz na čele s kniežaťom Svatoplukom (871 - 894). Spoločensko-politický význam Nitry dokresľuje aj fakt, že tu s najväčšou pravdepodobnosťou sídlil mladší syn Svätopluka I. Bol to nitriansky vojvoda, respektíve knieža Svätopluk II. - odporca svojho staršieho brata, veľkomoravského panovníka Mojmíra II. - následníka Svätopluka I."
1/ NITRA – hradní kopec a Pribinovo hradiště
- opevněno -
Hlavním centrem celé nitranské aglomerace, o ploše několika desítek hektarů, byl opevněný areál na hradní akropoli (cca 13 ha). Jeho osídlení se dá datovat hluboko do raného slovanského osídlení, což naznačují nálezy keramických střepů z tohoto období osídlení. Kdy přesně hradiště vzniklo nevíme, ale určitě k jeho opevnění došlo nejpozději koncem 8. století v rámci uvolnění vazeb na Avarský kaganát. Vlastní opevnění na mírném jižně svažitém kopci bylo tvořeno valem s přibližně metrem širokou kamennou zdí postavenou z nasucho kladených kamenů z každé strany. Celková šíře valu tak byla kolem 5 metrů. Val byl zpevněn dřevěným roštovým systémem tvořeným vodorovně ležícími dubovými kládami kladených hustě vedle a příčně přes sebe. Dosavadní průzkum prokázal opevnění v celém rozsahu hradního kopce, který tak vymezoval tzv. Horní město. Během vykopávek byl zjištěn zajímavý fakt a to, že na část kamenných stěn byla použitá stavební sutina. Ta pak s největší pravděpodobností pocházela z dříve rozebraných hradeb ze staršího období, což svědčí o přestavbě související zřejmě s rozvojem Nitry (Bednár). Další archeologické vykopávky pak dokazují, že v tomto hradním areálu se nacházelo i světské reprezentativní sídlo, zřejmě knížecí palác (je pravděpodobné, že v jeho zdech pobýval sám Svatopluk), který byl zděný a na jehož stavbu byla použitá kvalitní malta a kvádry vápence. Tento materiál byl dodán z kamenolomů v Litavských kopcích v Dolním Rakousku, což svědčí o vazbách místního panovníka s Franskou říši. Ze zachovaných fragmentů je zřejmé, že zděné stavby byly zároveň hojně zdobené tesanými rostlinnými motivy a část pak byla zcela určitě opatřená omítkou se zdobenými freskami (pokud ne rovnou celá stavba). Obdobné provedení freskové výzdoby pak nalézáme rovněž v trojapsidové bazilice na Děvíně u Bratislavy. Zřejmě tak stavbu mohla řídit jedna a ta samá dílna. Knížecí palác na Nitře pak zřejmě zanikl v průběhu 13. století v důsledku výstavby severního křídla nového paláce.
Vnitřní prostor hradiště byl zřejmě dřevěnými palisádami rozčleněn na více částí, o čemž opět svědčí nalezené stopy. V těsné blízkosti vnitřního valu se nacházeli zbytky nadzemní hospodářské zástavby doplněných o podzemní zásobnice obilí a dalších zemědělských plodin. Potraviny si obyvatelé Nitry zajišťovali především ze zemědělských usedlostí v okolí, protože zboží bylo na hrad dodávané již v očištěné, či částečně zpracované podobě. Byla to tak jistá forma církevních desátek, poplatek panovníkovi za jeho ochranu. Vedle hospodářských budov se podařilo identifikovat i kovářskou dílnu a v průběhu 9. a 10. století zde existovala i šperkařská dílna.
Impulsem k zahájení archeologických vykopávek na Nitře byla snaha najít Pribinův kostel vysvěcený solnohradským arcibiskupem Adalmarem. Vykopávky byly zahájeny již před Druhou světovou válkou, ale opravdu systematický výzkum byl veden až Bohuslavem Chropovským od roku 1957. Ten pak byl zaměřen nejen na areál dnešního města, ale i na jeho okolí a při těchto vykopávkách bylo zjištěno, že Nitra nebyla pouze jediným hradem, ale hned celým komplexem hradišť. Co se Pribinova kostela týče, tak původně se jeho zbytky hledaly pod základy mladšího románského chrámu sv. Emmerama, ale další výzkum vedený akademikem Böhmem, naznačil jiný směr pátrání. Ukázalo se, že románský kostel nemůže být pokračovatelem kostela knížete Pribiny, neboť jeho základy překrývají pohřebiště z 11. století. Pribinův kostel se tak zřejmě nachází buď pod středověkým hřbitovem u kostela, nebo dle georadaru pod interiérem kostela sv. Emmerama. Z předpokládané polohy kostelíka, valů a další zástavby se zdá, že celá hradní akropole mohla vzniknout nikoliv postupnou výstavbou reagující na aktuální potřeby, ale že se jednalo o jeden „urbanistický“ projekt, jeho součástí byla i chrámová stavba. Není tedy zcela vyloučeno, že kromě kostela nechal Pribina, či jeho nástupce, vybudovat celé hradiště, nebo jeho starší podobu alespoň výrazně přestavěl. Stejně tak se uvažuje, že Pribinovo hradiště a s ním spojovaný kostel by se mohlo hledat v jiné lokalitě středověké Nitry.
Bednár uvádí, že "rozkvet veľkomoravského hradu na hradnom kopci prerušil v presnejšie neurčenom čase rozsiahly požiar. Jeho stopy zachytávame na všetkých skúmaných častiach valu na vrchole kopca. Kedy vznikol a čo bolo jeho príčinou, nevieme. Mohla to byť nešťastná náhoda vo vnútri opevneného areálu, ale rovnako i násilný zásah zvonka. Zatiaľ nemáme dostatok nálezov, ktoré by nám aspoň približne určili, kedy k tejto udalosti došlo. Z nálezov, ktoré máme, vieme, že k nej muselo dôjsť najneskôr v prvej polovici 11. storočia, kedy sa začalo stavať v južnej časti nové opevnenie s podobnou konštrukciou, akú mal veľkomoravský val. Jeho výstavba však bola z nám zatiaľ neznámych príčin prerušená a opevnená bola iba južná, prístupnejšia časť kopca. Podstatné je, že tento val plnil svoju funkciu až do výstavby nového opevnenia - širokého komorového valu, ktorý bol na hrade vybudovaný medzi rokmi 1046-1060.“
(Bednár/Samuel 2001)."
Z celé řady původně velkomoravských staveb na nitranském hradním kopci se nám do dnešních dní nezachovalo, až na pár zbytku valů s kamennou pletou, bohužel nic. Ztráta původního hradiště a jeho zástavby byla zapříčiněna mladšími rozsáhlými přestavbami a tak z knížecího paláce i předpokládaného sídla nitranského biskupa a dalších staveb nic nezůstalo. Nicméně dá se předpokládat, že další pokračující archeologické výzkumy nám v budoucnu ještě rozšíří znalosti o této významné lokalitě Slovenských dějin.
2/ NITRA – Borina
- opevněno -
V městské části Čermaň, která se nachází v jihozápadní části dnešního města, bylo odkryté a prozkoumané již částečně porušené pohřebiště z 9. století. Předpokládá se, že 21 prozkoumaných hrobů s chudší výbavou bylo součástí pohřebiště k osadě, která byla odkryta na vrchu Boriny. Ten byl opevněn mohutným zemním valem. V osadě žili zřejmě především skláři, což dosvědčují nálezy sklářských pecí a dílen. Toto hradiště strážilo přístup do centra Nitry od jihu a zřejmě mohlo plnit o ochranou roli pro okolní obyvatelstvo, které se za jeho zdi ubíralo v době ohrožení.
3/ NITRA – Martinský vrch
- opevněno -
Rovněž tato lokalita byla obydlená již v pravěku a následné slovanské hradiště o výměře 20 ha, které zde vzniklo, mělo své počátky zřejmě již v době předvelkomoravské. Tato lokalita byla opevněná kamenným valem, příkopem a dvojicí hradeb mohutných palisád, které měly průměr až 60cm. Ranný vznik dokládá i pohřebiště pod hradištěm s hroby bojovníků datovaných do 8. století. Není pochyb, že toto pohřebiště bylo využíváno členy vojenské družiny právě z tohoto hradiště. V podhradí žili zemědělci, jejichž přítomnost je dobře patrná z existence obilnic, stejně tak řemeslníci, po kterých zůstaly zachovány základy obytných chatek a dílen čtvercového půdorysu. Další vykopávky prokázaly existenci hutní výroby, kovářství i zlatnické dílny, což opět svědčí o důležitosti hradiště na Martinském vrchu. Na ploše vlastního hradiště byly kromě zbytků hřbitova odkryté i základy velkomoravského kostela z 9. století, na jehož troskách v 11. – 12. století vyrostl románský kostel sv. Martina. Na výše zmiňovaném hřbitově v blízkosti kostela byl kromě celé řady hrobových nálezů nalezen i obolus mrtvých pocházející z karolínského prostředí. Tato mince Karla Holého (840-877) tak umožnila lépe datovat nejen hřbitov, ale rovněž základy staršího kostela. Tato stavba se výrazně svým provedením lišila od mladší románské stavby. Kostel s obdélnou lodí se třemi apsidami, z nichž dvě stály po stranách, takže vytvářely křížový půdorys, byl vystavěn z křemencového zdiva a spojen kvalitní maltou. Opět se uvažovalo, že by se mohlo jednat o Pribinův kostel svěcený v roce 828, ale tuto domněnku nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. Příklad Mikulčic a Starého Města nám ukazuje, že významná velkomoravská centra mohla mít i více, než jen jeden kostel. Proto se dá předpokládat, že budoucí vykopávky mohou odhalit další církevní stavby. Vzpomínaná kostel měl zdi silné 1 až 1,3 m, délku 20,1 a šířku 7,6m a apsidu 5,4m. Drobné zbytky omítky pak dávají tušit barevnou freskovou výzdobu v interiéru kostela. Technika jeho provedení pak koresponduje s kostelem na bratislavském hradu a rovněž i Blatnogradu (Blatnohrad) v Panonii, který prokazatelně nechat vybudovat Pribina po svém vyhnání z Nitranska.To by pak skutečně mohlo svědčit pro Pribinův kostel a tudíž by hradiště na Martinském vrchu mohlo být Pribinovou Nitrou. Ale jak už jsem psal výše, nelze to ani definitivně dokázat, ani vyvrátit.
V podhradí pod Martinským vrchem bylo odkryto několik slovanských obydlí o rozměrech 10x12 metrů a pak dlouhá kamenná cesta (až 800 metrů) pocházející rovněž z 9. století. To opět ukazuje na velký význam Nitry, protože takto „moderně“ řešená infrastruktura nebyla na dobu vzniku nijak typická. Kromě toho tu bylo nalezeno množství obilných jam a také řemeslnické dílny vyrábějící výroby nejen ze železa, ale rovněž i z kamene a kostí. Archeologický průzkum zde byl znovu proveden v roce 1993. Poté byli nalezené části zakonzervované. V současnosti je tento prostor ve správě Ministerstva obrany Slovenské republiky a není veřejnosti přístupný.
4/ NITRA – Lupka
- opevněno -
Další z opevněných nitranských hradišť „Lupka“ leželo asi nejdále od hradního návrší, přibližně dva kilometry vzdušnou čarou. Jeho ochrana byla zajištěna mohutným kamenným valem, jehož zbudování se předpokládá v průběhu 8. – 9. století. Tento val dosahoval výšky 7,5 m, šířky 3,5 m a dále byl chráněn až 3 metry hlubokým příkopem. Kromě hradiště bylo chráněno i rozsáhlé podhradí na jižní straně úpatí kopce. Severozápadním směrem pod částečně zachovaným valem byla upravená 6 metrů široká terasa a na ní vybudované hrnčířské pece. Podrobnější popis hradiště necháme na autorovi, který jej vyrval ze spárů země, Štefan Janšák (1928):
„Hradisko sa nachádza na polceste medzi mestom Nitrou a obcou Dražovcami, vzdialené od oboch asi 3 km, a približne 100 m nad nivo spomenutej župnej cesty. Tvorí posledný juhozápadný výbežok horského masívu zoborského, prechádzajúceho tu v údolnú rovinu rieky Nitry. Geografickým tvarom patrí hradisko ku kategorii II, rozprestierajúc sa na vŕšku skoro pravidelného bochníkového tvaru, ktorý na strane severo-východnej súvisí plochým sedlom s masívom Zoboru. Hradisko je zložené z triasových vrstiev pestrého pieskovca a slinu. Prirodzená bezpečnosť hradiska je nepatrná a možno o nej hovoriť len na strane východnej, kde je príkry skalný stupeň 3—4 m vysoký na dĺžke asi 100 m, medzi oboma lomami L M. Ide tu pravdepodobne o akési vzdialené predhradie Zoboru, alebo stanovište pre početnejšiu stráž, preto ani na prirodzenú bezpečnost, ani na umelé opevnenia nie sú kladené také veľké požiadavky, ako pri hradiskách, trvale obývaných. Umelé valy vytvárajú takmer pravidelnú elipsu s osami, svojou dĺžkou málo sa líšiacimi. Valy vznikli odkopáním dosť širokého pása na vnútornej strane hradiska, tak že nemajú paralelnej priekopy, ktorá by solidnosť opevnenia stupňovala. Výška valov, smerom do vnútra hradiska, je 0.80—1 m, smerom na von 2, najvýš 3 m a dĺžka (obvod) 680 m. Dnes sú valy značne sploštené, čo treba pričítať i okolnosti, že v partii in d a c slúžia za prechádzkový chodník nitrianskym výletníkom. Najnižší bod valov je kóta 225 v bode c, odkiaľ stúpajú oboma smermi, až v bode b dosahujú kóty 337 a vznášajú sa nad 4 m vysokým skalným stupňom. Valy sú prerušené na dvoch miestach lomami L a M. Okrem toho sú do nich na viacero miestach prelomené vchody, zrejme neskoršieho dáta. Vchodom o zo strany juhovýchodnej je pohodlný výstup na hradisko. Plošná rozloha povrchu obnáša 3,6 ha. Vzhľadom na svoj tvar a na sklon povrchu ku všetkým svetovým stranám rovnako, neposkytuje žiadna čiastka hradiska nejakých zvláštnych predností ani pre obývanie, ani z hľadiska bezpečnosti.“
V celém prostoru tohoto menšího hradiště a i v jeho podhradí se našla celá řada zlomků slovanské keramiky, která byla vyráběná na rotačních hrnčířských kruzích a zdobená krásnou jemnou vlnovkou mezi svazky jemných a silnějších čar. Jihovýchodně od pecí, směr město, se pod samotným valem nacházelo menší pohřebiště s řadou šperkařských nálezů (šperky jsou poněkud odlišného charakteru, než typické velkomoravské). Hradiště zřejmě sloužilo jako útočiště pro okolní obyvatelstvo v době vojenského ohrožení. V době míru zde sídlila menší vojenská posádka, která měla za úkol chránit přístupovou cestu ke knížecímu hradišti. Nitru – Lupku můžeme považovat za středisko hrnčířské výroby. Z původního hradiště se nám do dnešních dní dochovaly stále viditelné zbytky valového opevnění, které nyní leží v přírodní rezervaci.
5/ NITRA – Zobor
- opevněno -
Historie tohoto hradiště sahá až do doby bronzové (lužická kultura), což znamená, že to bylo zřejmě nejstarší opevněné sídlo na území Nitry, a jako vhodné útočiště bylo využíváno i Slovany v 9. století. Datování do doby bronzové a začátku doby železné potvrzují nálezy fragmentů keramických nádob a několika kovových předmětů (bronzové kopí, dva železné nožíky a zlomky bronzových předmětů) včetně bronzové sekery. Sondážní archeologický průzkum provedený v letech 1986/87 na ploše 14 arů potvrdil přítomnost dvou objedktů s hliněnou podlahou a jedno ohniště. Svou výměrou kolem 15 ha patřilo k těm největším v daném regionu. Nicméně výměra není zcela vypovídající o významu hradiště, protože Zobor byl podle všeho spíše funkci útočiště pro okolní obyvatelstvo v době ohrožení. Především obyvatelstvo žijící na svazích Zoboru a v údolí Nitry (například osady v prostoru dnešní nemocnice sv. Svorada, Šindolky nebo nad Nitrianskymi Hrnčiarovcami), které tvořili zázemí hradiště, nacházelo za jeho valy ochranu. Opevnění obepínalo celé temeno masivu stejnojmenného kopce, na severozápadě dosahovala výška valů sedmi metrů. Val byl tvořen násypem kamení a hlíny, který byl ve spodní straně zpevněn dřevěnou konstrukcí. Na hřebení valu stála palisáda z dřevěných zahrocených kůlů. Z vnitřní strany je prakticky po celém obvodu stále viditelná prohlubeň, která vznikla vytěžením materiálů použitím na valy. Do hradiště se vcházelo trojicí bran klešticového typu, umístěných ve východní, severní a západní části valu. Brány byly dřěvěné, pravděpodobně zdvojené, silně opevněné a spojené se strážní věží. Vzhledem k dominantní poloze hrálo toto hradiště již v době lužické kultury významnou roli a to nejen co se ochrany obyvatelstva v době války týče, ale zároveň i jako organizační a správní středisko. Co se velkomoravského období týče, tak tento úsek dějin hradiště Zobor ještě není zcela probádán a tak přesně nevíme, jakou roli toto opevněné sídlo v této době hrálo. Jak jsem již psal výše, předpokládá se, že bylo spíše využíváno jen jako strážní bod. Poslední archeologické nálezy zdá se dosvědčují i slovanské osídlení. Kromě jiného to dosvědčuje nález stříbrné spony datované do 7. století, který tak podtrhuje význam této aglomerace, která se v době existence této spony pohybovala na hranici nárazníkové pásma avarského kaganátu. Díky své poloze mělo hradiště Zobor vynikající rozhled do kraje a mohlo tak skutečně aktivně plnit roli strážního místa. Bylo tak zřejmě zapojené do celé soustavy nárazníkových hradišť v oblasti dolního Ponitří. Vedle Zoboru tuto strážní roli dále plnila hradiště Žibrica, Veľký Lysec, Veľký Tríbeč a Krnča-Tábor. Pro lepší výhled do okolní krajiny byla část kopce odlesněna a zároveň bylo dřevo využito na palivo a jako stavební materiál. Rovněž přístupová cesta byla zesílena řadou dalších menších valů. Ve vnitřním prostoru hradiště se zřejmě nacházela řada obytných obydlí, hospodářské a zásobovací objekty a další. Sídlištní zástavba zatím nebyla archeologickými vykopávkami doložena, proto se předpokládá jen ten výše zmiňovaný strážní účel. Potřeba vody byla zajištěna přehrazením menší úžlabiny v západní části hradiště, kam byla svedená dešťová voda.
Útočiště hradiště poskytovalo dokonce ještě vcelku nedávno za druhé světové války, kdy zde místní obyvatelé vybudovali nouzové přístřeší, v kterém ukrývali a jídlem zásobovali pronásledované a oběti holocaustu. Některým z těchto pronásledovaných se pak přes nitranské letiště podařilo dostat pryč z horké půdy. Se Zoborem je pak spojená nejstarší zachovaná listina z území Slovenská tzv. „listina Zoborského opátstva“ z roku 1111. V ní pak zoborský opat žaluje královské výběrčí daní, že chtějí opatství obrat o jejich právo vybírat daně v oblasti Nitry, Váhu a Trenčína.
6/ NITRA – Šindolka
- neopevněno -
Ve střední době laténské se v této lokalitě nacházela osada, která patří k největším dosud prozkoumaným sídlištím své doby nalezené na Slovensku. V letech 1968-1995 zde bylo průběžně odkryto 32 sídlištních zahloubení a 20 zásobovacích jam dokládajících osídlení. Základním stavebním materiálem těchto obydlí bylo tradičně dřevo a hlína. Stěny pak zřejmě obyvatelé udělali z vyplétaných prutů vyplněných hliněnou omítkou. Některé z odkrytých staveb vykazují výrobní či řemeslný provoz. Archeologické nálezy jsou zastoupené řadou bronzových či železných spon, skleněnými a lignitovými náramky a dalšími drobnými předměty běžné spotřeby. Z této doby pochází rovněž nálezy žárových hrobů, které vedou k názoru, že zde bylo i pohřebiště.
Pro nás pak popisovaná velkomoravská doba opět tuto lokalitu využívala. V 9. a 10. století zde existovala rolnicko-řemeslná osada, v 11. – 13. století středověká vesnice, o které ale nejsou dochované žádné písemné zmínky. Během archeologických průzkumů byly odkryté obytné objekty s výbavou v podobě kamenných a hliněných pecí, dále výrobní objekty, pece zapuštěné z části do terénu a samozřejmě zásobovací a odpadní jámy. Z doby 10. – 11. století se podařilo najít několik hrobů, které kromě jiného obsahovaly arpádovské mince, esovité náušnice, skleněné korálky, stříbrné a bronzové prsteny. Tato lokalita využívaná již v době kamenné zřejmě nebyla nikdy opevněná. Po popisovaném velkomoravském období se zde nepodařilo žádné valy, ani jiný fortifikační typ nalézt.
Zhodnocení
Nitra a její okolí jsou místem mimořádného historického vývoje střední Evropy. Počátky prvního osídlení spadají již do období před 30.000 roky, kdy tu již existovalo husté osídlení. Osady prvních rolníků jsou tu pak doložené již před 6.000 lety. Tato oblast byla významným střediskem Keltů, později Germánů a nakonec i Slovanů, kteří si tento prostor uhájili proti okolnímu světu až do dnešních dnů. Samotná Nitra pak byla významným centrem již germánských Kvádů až do 8. století, kdy se zde počalo vyvíjet slovanské mocenské centrum, z kterého pak vzniklo Nitranské knížectví fungující do roku 1108. Význam nitranské oblasti je vskutku mimořádný a svědčí o něm kromě jiného seskupení opevněných hradišť, církevní stavby, infrastruktura a další faktory. Rovněž i vysoká koncentrace neopevněných řemeslných a rolnických osad, kterých bylo jen v nejbližším okolí Nitry nalezeno dvanáct. Mimo to se moc ústředních hradišť opírala o celou síť okolních opevnění, která byla strategicky rozmístěna ve větší či menší vzdálenosti od Nitry po celém jihozápadním Slovensku. Ve středním Pováží mezi tato hradiště patřila především Pobedim, kterou zkoumala D.Bialekova, a která zde našla nejen důkladně opevněné hradiště s okolními močály, které zvyšovali obranné schopnosti sídla, ale také středisko řemeslných trhů a opevněné sídlo místního feudála. Pobedim je pak často spojovaná s útokem Mojmírova vojska proti Pribinovi v roce 833, kdy toto hradiště lehlo popelem. Dále byla Nitra dobře chráněna v prostoru Bratislavské brány, kudy vedly důležité přechody přes vody Dunaje. Zejména se jednalo o hradiště Děvín postavené na těžko přístupném skalním masivu, na soutoku Moravy a Dunaje a pak i samotná Bratislava, která je poprvé písemně zmiňovaná roku 907, kdy se tu svedla bitva mezi Bavory a staromaďarskými kmeny. Vzhledem k názvu se o lokaci Nitry nikdy nepochybovalo. Jelikož ibn Rustova Kniha vzácných drahokamů zmiňuje dvě města - město (grad) Nít (Nitra) a Velké (vele-) město (grad), pravděpodobně tedy Nitru a Velehrad, rovnítko mezi nimi můžeme prakticky vyloučit. Po Pribinovi si Nitru jako své sídlo zřejmě zvolil Svatopluk, jehož přítomnost se tu předpokládá již od padesátých let 9. století až do roku 871, kdy se stal moravským panovníkem po svém strýci Rostislavovi. Roku 880 se pak Nitra stává sídelním místem biskupství, což opět podtrhuje její mimořádný význam i v rámci Velké Moravy. Zřejmě někdy počátkem osmdesátých let 9. století je pak na Zoboru postaven první známý klášter, i když jeho existence není zcela doložená. Za Svatoplukovy vlády na Velké Moravě se Nitra skládala z nejméně pěti opevněných sídel a celé řady osad a sídlišť (Chrenová, Lupka, Branč, Vráble Zlaté Moravce). V průběhu 9. a 10. století zde vzniklo několik církevních staveb včetně již výše zmiňovaného, předpokládaného kláštera. Svůj význam si musela Nitra zcela jistě podržet i po pádu Velké Moravy, kdy se celé území dostalo pod vliv starých Maďarů. Více jak tisíciletá historie Nitry tak pokračuje dál.
Zdroje:
• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Pieta K., Ruttkay A., Ruttkay M. – Bojná Hospodárské a politické centrum Nitranského kniežactva – Nitra 2006
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985
• Steinhubel J. – Nitranske kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska – Bratislava 2004
• http://www.staramorava.euweb.cz/prehlad ... c206782740
• http://www.hradiskozobor.sk/hradisko.html
• http://www.moraviamagna.cz
• http://www.bratislava-hrad.sk
• http://www.ukm.ff.ukf.sk
• http://www.slovane.cz
• http://www.hrnko.sk
• http://www.palba.cz
• http://www.sclabonia.sk
• http://www.irsa.blgz.cz
• http://www.hradiska.sk
• http://www.nitra.sk
Další dotaz.
