Moderátor: Julesak
A to ešte nespomenuli 6-ty prídavný radar v kontejneri pod krídlom( pásmo Ka, centimetrový).Neviem či som "mimo" ale ja som tie obrázky od mepu pochopil tak,že zobrazujú aká je u F-35 obtiažnosť zachytenia rôznymi nepriatelskými radarmi(rôznej vlnovej dĺžky,a rôzny uhol ožarovania).S T-50 to nemá priamu súvislosť pretože T-50 má len dva druhy radaru a to v pásme X a L.absik píše:mepu, k tým obrázkom by sa hodil orient. popis.
4 radary v X pásme budú mať 360 st. obzor, pričom spredu je obzor 240 st. zo str. dosahom cca 170 km (samotný predný by mal mať dosah do 400 km v uhle 50 -80 st.). Zadný pri počte T/R prvkov cca 500 (odhadom) tak 70 - 90 km. L radary(decimetrové) ? km, pri rozmeroch antény(obmedzenej hrúbkou profilu) prakticky "vidia" len v 1 rovine...
No bude to taký miniAWACS
miniAWACS je slabé slovoabsik píše:mepu, k tým obrázkom by sa hodil orient. popis.
4 radary v X pásme budú mať 360 st. obzor, pričom spredu je obzor 240 st. zo str. dosahom cca 170 km (samotný predný by mal mať dosah do 400 km v uhle 50 -80 st.). Zadný pri počte T/R prvkov cca 500 (odhadom) tak 70 - 90 km. L radary(decimetrové) ? km, pri rozmeroch antény(obmedzenej hrúbkou profilu) prakticky "vidia" len v 1 rovine...
No bude to taký miniAWACS
- jako uvidíme ale technologie nato rusové mají a našlápnuto máji v tomto teda hodně daleko za konkurenci.Hovorilo sa o tom že by tie radary mali fungovať aj ako rušiče,prípadne aj ako "elektromagnetické" zbrane na likvidáciu elektroniky na palube protivníkaXawi3r píše:Co jsem se dočetl na zahraničních diskusních fórech, tak většina diskutérů (z těch evidentně znalejších) se shoduje, že ne všechny AESA zařízení na T-50 (celkově asi 8?) budou fungovat jako radary...
Jenže tohle je přesně to slovíčkaření, "jako radar"co je radar ;) Taky to čtu, většina tam tvrdí, že to bude sloužit (ty L pásmové antény) jen jako IFF což je totální blbost, nebo ještě jako rušičky, to je další blbost - jinak soustava Š121 obsahuje aktivní systém elektronického boje - L402 Himalaya a antény jsou umístěny v koncích křídel a asi i jinde po letounu - ale určitě to nemohou být ty L pásmové o kterých se bavíme (ti co to píší asi myslej ty L pásmové AESA v roli elektromagnetické zbraně - tedy schopnost soustřeďovat velmi úzký svazek vyzařované energie na vzdálené cíle, ale na to má výkonnostní charakteristiky tak leda hlavní přední radar, možná s odřenýma ušima (omezeným dosahem) i boční a zadní ale na to bych moc nevsázel) na to ty L pásmové antény jsou strašně malé a výkon taky nebudou mít kdoví jaky - pokud budou i vysílat, aby jste s tím mohly něco rušit natož vyřadit elektroniku na desítky kilometrů.Xawi3r píše:Co jsem se dočetl na zahraničních diskusních fórech, tak většina diskutérů (z těch evidentně znalejších) se shoduje, že ne všechny AESA zařízení na T-50 (celkově asi 8?) budou fungovat jako radary...
Ale pořád mě chybí jeden radar pokud bych připustil, že ty L pásmové antény nefungují jako radar.
Tiež ma to napadlo už keď som písal príspevok, o niečo by sa znížil dosah ale možnosť postupného skenovania za pomoci bočných RL rovn. typu by to vyvážila. Ak by boli zapojené len tieto radary mimo hlavného nosového tak by bolo zorné pole 270 st.(teoreticky 300 st.) čo dáva mnohé možnosti využitia. Výhoda unifikácie je nesporná a navyše v hornej časti by zostalo miesto pre 1 - 2 brzdiace padáky aj keď T-50 ich prakticky nepotrebuje čo vidno z mepu-ovho odkazu na MAKS 2013, kde T-50.2 dobrzdil zrkadlovým vychýlením smeroviek, plnými výškovkami dole(určite cez +40 st.) a plnými spojlermi(mepu-ovými LEVCONmimepu:
Počítám, že ten zadní radar by mohl být konstrukčně stejný jak boční, kvůli unifikaci.
).mepu tu už medzitým stihol napísať názory na L - radary a systéme REB, tak len pripojím že AESA radary sa nehodia na elektromagnetickú zbraň pretože pracujú zo stovkami polovodičovými "magnetronmi/klystronmi" a už tak je problém z ich chladením, tak nikto normálny by neriskoval že si upeče stovky T/R modulov v strede antény na nejaký EMI impulz! Táto hypotetická možnosť "strielať" na elektroniku protivníka je vyhradená PESA radarom s 1 centrálnym magnetronom za predpokladu účinného chladenia (možno raz na Su - 35S a MiG - 31 BM).kenavf:
Hovorilo sa o tom že by tie radary mali fungovať aj ako rušiče,prípadne aj ako "elektromagnetické" zbrane na likvidáciu elektroniky na palube protivníka
, vypadá to, tedy, že to budou asi ty boční radary a zadní (v případě jeho unifikace - což se zatím neví).Tiež som čítal ten článok ( http://vpk.name/news/104085_na_tanki_ar ... eniya.html ), ako som písal predbežne Ka radar má byť v podvese ako upresňovací /rozpoznávací (pretože pracuje v cm pásme) pre hlavný radar PAK FA pri režime vzduch - zem. Samotná ARMATA je len nová pásová tanková platforma na báze T-72/T-90. Ka radary tu majú byť umiestnené viacnásobne v moduloch - pre ľahšiu výmenu.mepu:
...stejný bude mít i ARMATA (takže další unifikace??).
Už jsem z těch radarů a pracovních pásem u PAK-FA jelen , vypadá to, tedy, že to budou asi ty boční radary a zadní (v případě jeho unifikace - což se zatím neví).
Takže to vypadá, že radary PAK-FA budou pracovat s pracovními rozsahy pásem:
L (1-2GHz)
X (8-12GHz)
Ka (26,5-40GHz)
No tak tomuto údaju je ťažké uveriť. To by vyžadovalo ďaleko, ale ďaleko väčší radar, nie len anténu, ale hlavne to vnútro . Navádzať 16 rakiet. A načo by to bolo ? Veď ich odnesú hádam 8. V prípade leteckých radarov nie je problém v počte cieľov a navádzacích kanálov, tých stačí do 30 a 8-10 kanálov, ale hlavne v dosahu. Nadradenosť vidím skôr v dosahu a lepšej schopnosti rozlišovania, ako v počte navádzacích kanálov.Hlavní přední AESA radar může sledovat až 60 vzdušných cílů, a postřelovat až 16 současně. Pozorovací úhel 240 stupňů.
Pro porovnání radar F-22 může sledovat až 20 vzdušných cílů a postřelovat 4 současně pokud se nepletu.
Těch 16 je myslím spíš otázka všeobecného pokroku v technologiích - pokud je to tedy pravda, nic víc bych v tom neviděl - nutno ale vzít v potaz, že my uvažujeme vlastně jen o předním radaru, otázka je jestli to není mystifikace a ten údaj není o celém radarovém systému Š121 kde by to již možné bylo vzhledem k počtů radaru pracujícím v pásmu X 4*4 = 16.rabo píše:No tak tomuto údaju je ťažké uveriť. To by vyžadovalo ďaleko, ale ďaleko väčší radar, nie len anténu, ale hlavne to vnútro . Navádzať 16 rakiet. A načo by to bolo ? Veď ich odnesú hádam 8. V prípade leteckých radarov nie je problém v počte cieľov a navádzacích kanálov, tých stačí do 30 a 8-10 kanálov, ale hlavne v dosahu. Nadradenosť vidím skôr v dosahu a lepšej schopnosti rozlišovania, ako v počte navádzacích kanálov.Hlavní přední AESA radar může sledovat až 60 vzdušných cílů, a postřelovat až 16 současně. Pozorovací úhel 240 stupňů.
Pro porovnání radar F-22 může sledovat až 20 vzdušných cílů a postřelovat 4 současně pokud se nepletu.
Nie je dôležitá veľkosť antény(tá má vplyv na celk. dosah) ale počet T/R prvkov a tých má hlavný radar myslím 1526. Pre spoľahlivú funkciu (pri dosahu rádove 200 km) mu však stačí cca 800 jednotiek- teda polovica, druhú polovicu môže využívať na iný režim. Dokazuje to aj popis možností T - 50 zároveň (v tom istom čase) útočiť na pozemné aj vzdušné ciele. To znamená že jeho radar nepracuje duálne(prepínaním funkcie v časovej osi) ale paralelne - ako 2 nezávislé radary. Mám ťa za "odborníka" tak predpokladám že poznáš možnosť každého moderného PESA/AESA radaru navádzať 8 rakiet súčasne(príkl. PVO systém S-350). Riadiaca jednotka(tvoje "to vnútro") vďaka absencii centrálneho magnetronu/klystronu môže byť duálna, skôr quadrálna(štvornásobná) čo dáva teoretickú možnosť navádzať súčasne až 32 rakiet(viz analógia kontr. pult z S-350 http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=186&t=5995 ). A načo je možnosť navádzať 16, keď "odvezie" len 8? Zabudol si na číslo(suseda), ten tak môže stále letieť v pasívnom režime - teoreticky neviditeľný.rabo:
No tak tomuto údaju je ťažké uveriť. To by vyžadovalo ďaleko, ale ďaleko väčší radar, nie len anténu, ale hlavne to vnútro . Navádzať 16 rakiet. A načo by to bolo ? Veď ich odnesú hádam 8. V prípade leteckých radarov nie je problém v počte cieľov a navádzacích kanálov, tých stačí do 30 a 8-10 kanálov, ale hlavne v dosahu.
Ak sleduješ predch. príspevky, vieš že som písal o cene pre ruské VVS asi 150 mil. dolárov za kus. Z toho napr. cena hl. radaru predstavuje 25 - 30 mil. dolárov(prečo - napíšem neskôr). Rusi už pri predstavení hl. radaru na MAKS 2009 vyhlásili že E(exportná) verzia bude stáť cca 10 mil. USD.Rabo:
Netreba si robiť ani ilúzie o cene východných strojov. Pak sa určite nedostane na cenu 80mil. a ani 100. Ak bude v ňom všetko ako je prezentované tak cena bude značne nad 100mil.
O možnostiach radarov - vtedy ešte chystaného - T-50 sa najviac písalo v r. 2009, keď boli na MAKS-e 2009 prvýkrát oficiálne predstavené prototypy hlavného radaru a L (slotového) radaru. Z toho obdobia pochádzajú aj údaje pre odpoveď rabovi...(prevetrám archív, linky doplním). Pre sfázovanie niekoľkých L radarov potrebuješ prenos veľkého množstva dát za jednotku času, na to už asi Link16 nestačí. Ale je tu východisko - na X radare F-22 bol prakticky vyskúšaný prenos veľkého objemu dát v čase - údajne 10 až 15 krát viac ako stihne Link16... Keďže T - 50 má bočné X radary tak to sfázovanie napr. 8 radarov zo 4 lietadiel je reálne.mepu:
Jinak ještě k detekci PAK-FA stealth letadel protivníka
Četl jsem tak před 2 lety o možné taktice vyhledávání konkrétně stealth letadel protivníka na velkých vzdálenostech a tam bylo vyloženě zmíněno že letka PAK-FA a hlavně její radary a pasivní senzory při určitých formacích letky a (vzdálenostech letounů od sebe řádově 10km) mohou několikanásobně zvyšovat dosahy asi těch L pásmových radarů na cíle typu stealth - pravděpodobně je to dosaženo různými úhly dopadů vln na objekt a jejich společnému vyhodnocení všemi letouny a sdílením si těchto dat mezi sebou a asi nejen mezi sebou (vytvoří tak vlastně jeden virtuální radar s více anténami) - teoreticky by se tím (použitím více vzdálených antén) měl zvednout právě dosah, přesnost a hlavně pravděpodobnost zachycení. ... takže... bych to bral s rezervou.
Počet TRMs modulov v prípade AFAR nie je až tak podstatný, podstatný je ich výkon vyžarovania, ktorý je spojený s veľkosťou, chladením atď. klasické jednolúčové FAR radary dávajú celý svoj výkon do jedného lúča, ale u AFAR je vlastne každý modul malý radar a na plnenie úloh sa musia spájať, aby dali spolu väčší výkon. Su-35 ma radar s max výkonom cca 10-18KW / podľa zdroja /vďaka tomu dosahuje vyhľadávanie cieľov na rekordných 350km. Ak nemá radar z Paku v súčte výkonov TRMs modulov väčší výkon ako tých 10-18 KW , tak sa pri takto vzdialených cieľov možno musia spojiť všetky dokopy na ožiarenie cieľa. Radar z F-22 má tiež okolo 1500 TRMs modulov a akú mu to dáva schopnosť ? Je to hlavne o výkone jednotlivých modulov. Počet modulov má výhody v iných vlastnostiach ako je len počet navádzacích a vyhľadávacích kanáloch.Nie je dôležitá veľkosť antény(tá má vplyv na celk. dosah) ale počet T/R prvkov a tých má hlavný radar myslím 1526. Pre spoľahlivú funkciu (pri dosahu rádove 200 km) mu však stačí cca 800 jednotiek- teda polovica, druhú polovicu môže využívať na iný režim. Dokazuje to aj popis možností T - 50 zároveň (v tom istom čase) útočiť na pozemné aj vzdušné ciele. To znamená že jeho radar nepracuje duálne(prepínaním funkcie v časovej osi) ale paralelne - ako 2 nezávislé radary. Mám ťa za "odborníka" tak predpokladám že poznáš možnosť každého moderného PESA/AESA radaru navádzať 8 rakiet súčasne(príkl. PVO systém S-350). Riadiaca jednotka(tvoje "to vnútro") vďaka absencii centrálneho magnetronu/klystronu môže byť duálna, skôr quadrálna(štvornásobná) čo dáva teoretickú možnosť navádzať súčasne až 32 rakiet(viz analógia kontr. pult z S-350 http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=186&t=5995 ). A načo je možnosť navádzať 16, keď "odvezie" len 8? Zabudol si na číslo(suseda), ten tak môže stále letieť v pasívnom režime - teoreticky neviditeľný.
Teoreticky ano, ale bylo by to dost omezené v případě špatného počasí nebo vletu do mraků - a hlavně byste se musel třeba na 10km zaměřit přesně s tím paprskem na plochu zrcadla 101KS-O o velikosti pár cm - což se mě zdá neproveditelné. takže bych to viděl spíš na přenos objemnějších dat v letce pomoci x pásmových radarů jak psal "absik", standardní datalinky mají rychlost přenosu řádově 1 (125KB/s) - 10 Mbit/s (1,25MB/s) což je celkem málo (samozřejmě záleží na co), ale co jsem zjišťoval přenos dat prostřednictví radarů pracujících v pásmu X i L, tak propustnost byla kolem 256Mbit/s (32MB/s) což už je trošku výrazný rozdíl. Když vezmeš v potaz že PAK-FA bude mít cel-okruhové radarové pokrytí x pásmem, tak byla by blbost tuto možnost nevyužit i pro přenos dat, když je to technicky proveditelné - samozřejmě bych ponechal i standardní data-link.kopapaka píše: Ještě mě napadla taková drobnost, nemůžou Rusi na T-50 používat i spojení pomocí laserového paprsku? Vždyť to letadlo už na to vlastně vybavení má - stačilo by jen doplnit něco, co by správně modulovalo paprsek... Plus nějaké ty serepetičky. Sice by po dobu komunikace nešlo používat to optické čidlo ( fakt si nevzpomenu jak se jmenuje ), ale bylo by to skoro absolutně nezjistitelné...
Tak omezení mi byla jasná, ale k té detekci - T-50 určitě bude mít i detektory ozáření laserem... V tom případě by stačilo nasvítit mnohem větší cílmepu píše:Teoreticky ano, ale bylo by to dost omezené v případě špatného počasí nebo vletu do mraků - a hlavně byste se musel třeba na 10km zaměřit přesně s tím paprskem na plochu zrcadla 101KS-O o velikosti pár cm - což se mě zdá neproveditelné.
