PAK FA (Su-57)

[Skeptik]

Suchoj T-50-5 zahájil v Žukovském zkušební lety
http://www.militarybox.cz/news/suchoj-t ... ebni-lety/

ON je fakt pěkný
http://russianplanes.net/st/Sukhoi/T-50
(bohužel nahrávání do Albumu nefunguje, nevím jak jinak vložit foto )

A co takhle zkusit http://galerie.palba.cz/ kopapaka

[mepu]

Potenciální kupci exportního PAK-FA, s přihlédnutím k časové potřebě obnovení leteckého parku jednotlivých zemí.
Alžírsko (24-36ks r.2025-2030)
Argentina (12-24ks r.2035-2040)
Brazílie (24-36ks r.2030-2035)
Venezuela (24-36ks r.2027-2032)
Vietnam (12-24ks r.2030-2035)
Egypt (12-24ks r.2040-2045)
Indonésie (6-12ks r.2028-2032)
Írán (36-48ks r.2035-2040)
Kazachstán (12-24ks r.2025-2035)
Čína (kolem 100ks r.2025-2035)
Libye (12-24ks r.2025-2030)
Malajsie (12-24ks r.2035-2040)
Sýrie (12-24ks r.2025-2030)

Jinak zajímavý podrobnější pohled na budoucí export a počty PAK-FA na odkazu
zdroj (nutno brát ale s dost velkou rezervou) : http://www.arms-expo.ru/049057054050124 ... 48055.html

[absik]

mepu:
T-50-1 : pravděpodobně bez radarů (možné testování bočních?), . později byl výrazně pozměněn a prodloužen (zakulacen) konec žihadla.
T-50-2 : pravděpodobně bez radarů (možné testování bočních?),
T-50-3 : testování předního a zadního + bočních radarů
T-50-4 : testování předního a zadního + bočních radarů,
T-50-5 : testování předního a zadního + bočních radarů + L pásmových v náběžných hranách...

Mám spolahlivé informácie len k radarom: prvé 2 prototypy bez radarov, T 50.3 predný a bočné X radary, T 50.4 má predný, bočné a zadný X radar, na slotoch má len dielektrické kryty bez antén, T 50.5 je komplet vybavená radarmi(4 X a L radar) a 8 anténami.
T 50.1 má v dlhom chvoste protivývrtkový padák, od T 50.3 majú nezávislú klímu kokpitu a zdroj kyslíku pre pilota - nie sú obmedzené tlakovými flašami na palube.

[mepu]

Mám spolahlivé informácie len k radarom: prvé 2 prototypy bez radarov, T 50.3 predný a bočné X radary, T 50.4 má predný, bočné a zadný X radar, na slotoch má len dielektrické kryty bez antén, T 50.5 je komplet vybavená radarmi(4 X a L radar) a 8 anténami.
T 50.1 má v dlhom chvoste protivývrtkový padák, od T 50.3 majú nezávislú klímu kokpitu a zdroj kyslíku pre pilota - nie sú obmedzené tlakovými flašami na palube.

Ten protivývrtkový padák mě také napadl, to je celkem možné.

Že T-50-1 a T-50-2 nemájí radary to jsem si také myslel, ale vzhledem k tomu, že je na nich symbolika pro pozemní obsluhu "nebezpečí ozáření ionizujícím zářením" pokud je zařízení pod proudem, značí se tak radary, laserové ozařovače s vysokým výkonem, atd.., prostě cokoliv co by dokázalo způsobit poranění pozemnímu personálu. A když se podíváš na T-50-5, 50-4, 50-3, ani na jednom nejsou boční radary označeny varovným symbolem zvláště, jak zadní radar a popř ty L pásma. Z toho dedukuji, že to jedno varovné značení po bocích za "hlavním radarem" se vztahuje na přední i boční radary a jelikož přední určitě nemají, zdá se mě logické že testovali na nich boční, je to samozřejmě jen logická dedukce, a mohu se pléct - ale nemyslím si, že by si rusové ze svých pozemních techniků dělali prdel a značili pro ně fake zařízení.
**
T-50-3 by měl také testovat zadní radar.. viz foto >> http://russianplanes.net/id109922

Jinak celkem dobrý pdf dokument o značkách na draku ruských letadel a vrtulníků, dá se z toho dost vyčíst - jen to chce dobré fotky
http://www.opengost.ru/download/12518/O ... letov.html

[Alchymista]

Prečo by si mali robiť prdel z technikov?
To označenie tam je od začiatku preto, aby technici vedeli (zvykli si), že tam také zariadenie je/bude a podľa toho sa ku krytu či panelu chovali. To značenie totiž v skutočnosti neznamená "pozor, toto vyžaruje", ale naopak "pozor antény, nešahať bez oprávnenia"...
Preto je práve tak veľké aby ho bolo dobre vidno viacmenej len zblízka - v prípade vyžarovania bude zariadenie nebezpečné na celé metre či desiatky metrov a nejaké označenie antén ako zdroja žiarenia je vcelku zbytočné, ledaže by malo veľkosť dopravných značiek...

A že nie je na bočných anténach? - je málo pravdepodobné, že by niekto pri pozemnej manipulácii s lietadlom tlačil práve na kryt bočnej antény, ale zatlačiť pri tom na nábežku je celkom "prirodzené", podobne na prednom kryte bude označenie až niekde blízko okraju krytu, kde je možnosť, že by niekto miesto na trup zatlačil na kryt.

[mepu]

Prečo by si mali robiť prdel z technikov?
To označenie tam je od začiatku preto, aby technici vedeli (zvykli si), že tam také zariadenie je/bude a podľa toho sa ku krytu či panelu chovali. To značenie totiž v skutočnosti neznamená "pozor, toto vyžaruje", ale naopak "pozor antény, nešahať bez oprávnenia"...
Preto je práve tak veľké aby ho bolo dobre vidno viacmenej len zblízka - v prípade vyžarovania bude zariadenie nebezpečné na celé metre či desiatky metrov a nejaké označenie antén ako zdroja žiarenia je vcelku zbytočné, ledaže by malo veľkosť dopravných značiek...

A že nie je na bočných anténach? - je málo pravdepodobné, že by niekto pri pozemnej manipulácii s lietadlom tlačil práve na kryt bočnej antény, ale zatlačiť pri tom na nábežku je celkom "prirodzené", podobne na prednom kryte bude označenie až niekde blízko okraju krytu, kde je možnosť, že by niekto miesto na trup zatlačil na kryt.

Tak to mě teda vysvětli proč to označení není všude kde je na T-50-5 (celkem na 12 místech) a to 2x za dielektrickým krytem hlavního radaru a před dielektrickým krytem bočních, na zadním radaru ze spod a z vrchu, tedy 2x, dále je na náběžných hranách křídel a LEX-spoilerech také zvrchu a zespod a to celkem 8x. Tedy na T-50-1 je toto značení 2x a na T-50-5 12x kdyby to bylo jak říkáš, tak to dají hned na všechna místa ne?, aby si nato technici zvykli. Přijde mě právě, že tím značí skutečná zařízení na konkretním stroji a ne aby si na něco někdo měl zvykat do budoucna.

[absik]

mepu:
Tak to mě teda vysvětli proč to označení není všude kde je na T-50-5 (celkem na 12 místech) a to 2x za dielektrickým krytem hlavního radaru a před dielektrickým krytem bočních, na zadním radaru ze spod a z vrchu, tedy 2x, dále je na náběžných hranách křídel a LEX-spoilerech také zvrchu a zespod a to celkem 8x.

Žiaľ neviem nájsť vyššie rozlíšenie:
http://vpk.name/news/100699_pak_fa_otpr ... _godu.html
podarilo sa: http://vpk.name/file/img/t-50-5-1.jpg
pohľad spredu: http://www.knaapo.ru/rus/popup-100x100. ... _hires.jpg

Zauímavé pohľady: http://vpk.name/file/img/Su-27_J-20_PAK-FA_F-22A.jpg
http://vpk.name/images#prettyPhoto[vpk]/19/
http://vpk.name/images#prettyPhoto[vpk]/18/

[mepu]

Ještě, že se vracím k těm T/R modulům na bázi GaN (z neoficiální zpráv) podařilo se mě najít oficiální potvrzení vývoje, odkazující i na usnesení vlády z 27.12.12 № 1410-35 (rozvoj vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace na období 2011-2020), hledejte zprávu ze dne 18.10.2013 ve zdroji níže.

17.října se konalo setkání vládní regionální vojensko-průmyslové komise Uljanovska", kde přednesl zprávu o výsledcích realizace státní objednávky závodem Iskra, její CEO R.G. Tarasov poskytl informace o závodu OKRah (ОКРах) v rámci federální programu "Rozvoj vojensko-průmyslového komplexu".

Část zprávy
Rozvoj technologie inteligentních tranzistorových spínačů pro výkonové zesilovače a modulátory MRP AFAR pracovních pásem X - C, kód "Silovik - 6I" (Силовик-6И)
Realizace rozvoje průmyslové masové výroby technologií mikrovlnných zařízení s pracovními pásmy X - Ka, založené na LTCC (nízkoteplotní keramické) technologii a moderních GaN čipech pro APAR nové generace,
tedy sfázované anténní soustavy, kód "Arch-I" (Арка-И) Plánovací období 2014 a 2015 - celkem se to časově kryje (logicky) s novými vývojovými projekty - i s PAK-FA.
zdroj: http://www.zavod-iskra.ru/news/

Velice zajímavý zdroj informací http://uloz.to/xLELqLPh/godovoj-otchet- ... od-doc-zip a čtení, Výroční zpráva r.2012 "SPE" Factory Spark ", ОАО nebo jinak "Open Joint Stock Company (JSC)", "Plant Spark", v těch názvech aby se čert vyznal fakt, ale najdete tam položku pod kódem "Силовик-6И" i s přidělenými financemi na roky 2012-2014, pracují na zvýšení spolehlivosti a životnosti o 50%
Vyvíjejí dva typy sériově vyráběných inteligentních tranzistorových spínačů pro výkonové zesilovače modulátory založené na GaAs a GaN tranzistorech.
• GaAs - 50V/10A
• GaN - 100V/5A
Zatím je to (r.2012) ve stádiu prototypu, jak tam píši.

kód "Арка-И" bohužel žádná zmínka.

Jinak je tam spousta informací o různých technologiích, i mikrovlnných, keramických, nových způsobech nanášení, atd.., např. kód "Colosseum A" (Колизей-И) "dělení kovových vrstev stříkáním proudu páry na keramický substrát a dvou-fázového vakuového pájení" atd.., fakt čumím omluvte překlad, ruština není má silná stránka

Další zajímavý zdroj o použití LTCC v AFAR i s konstrukční charakteristikou http://www.traisel.ru/doc/production/niipp/36/2
5-let starý článek o Evropském rozvoji GaN technologie http://www.electronics.ru/files/article ... 89_489.pdf

[mepu]

Ukázka rozmístění detektorů útočících raket (ОАР) 6x a detektoru laserového záření (ОЛО) 2x od výrobce, ale bohužel jen na MiGu-29M2 (MiG-35) - ale dává to aspoň nějakou reálnou představu jak tyto systémy snímají své okolí.
Samozřejmě na PAK-FA jsou použity s vysokou pravděpodobností obdobné ale vývojově nové senzory v systému 101KS-U. pozn. Vážně si začínám myslet, že 101KS-U by mohlo využívat ultrafialovou i infračervenou část spektra "ale až čas ukáže"

soer1.jpg (12.87 KiB) Zobrazeno 4770 x

zdroj rovnou na výrobce: http://www.npk-spp.ru/deyatelnost/avion ... edka-.html

Je zajímavé, že na MiGu-35 jsou tyto senzory schopny sledovat střely na vzdálenostech:
50km - těžké protiletadlové (pozemní) případně těžké letecké
30km - lehké/střední protiletadlové
10km - přenosné PLŘS

Což nám dává reálnou představu o tom, co to dovede na PAK-FA, tedy tyto hodnoty budou jistě o trošku větší v porovnání se systémem na MiGu-35, ale to není tak důležité, důležité je, že to dává posádce neuvěřitelného času na použití aktivních i taktických protiopatření a výbornou situační výstrahu.
Pokud na tebe poletí AIM-120C/D na vstřícném kurzu - vypuštěná aspoň za půlkou svého maximálního dosahu, senzory ti ji chytí na 25-30km, tak máš dost času - pokud tedy neletíš ve stratosféře, ji v pohodě obraným vymanévrováním připravit o většinu kinetického potenciálu a udělat z ní jen kus padajícího drahého železa.

Jen těmito detektory útočících raket, i takový MiG-35 dokáže připravit, i takový F-22 o výhodu prvního skrytého překvapivého úderu + s velkou mírou pravděpodobnosti ho i odvrátit.

[madrabbit]

Rozhodně by to chtělo "vylepšit" o aktivní působení proti naváděcí hlavici nebo raketě jako takové. Co bylo v LaK, tak se uvažuje o restartovatelném motoru (perspektivní protiletadlové střely) - právě jako protiopatření před ztrátou energie při závěrečném útoku na aktivně manévrující cíl. Otázkou je pak účinnosti dalších opatření - flare, chaff, ECM.

[mepu]

Rozhodně by to chtělo "vylepšit" o aktivní působení proti naváděcí hlavici nebo raketě jako takové. Co bylo v LaK, tak se uvažuje o restartovatelném motoru (perspektivní protiletadlové střely) - právě jako protiopatření před ztrátou energie při závěrečném útoku na aktivně manévrující cíl. Otázkou je pak účinnosti dalších opatření - flare, chaff, ECM.

To je teoretická možnost pro aktivní radiolokační fázi cca 15-20km by to bylo teoreticky skvělé, ale je to dost těžce realizovatelné v hmotnostní kategorii střel AIM-120/R77, protože o tu energii 20-30% co si uchováš na druhý zážeh, se zas ochudíš při prvním a snížíš tím výrazně dosah, i když při druhém budeš urychlovat o dost lehčí střelu, a když druhý zážeh provedeš tak aby ti neklesl dosah - před konečnou aktivní fázi samo-navedení, tak to zas postrádá logiku, dostaneš se s tím do dost začarovaného kruhu.

Však s aktivní obranou PAK-FA se počítá, o to se stará další subsystém, a to 101KS-O tentokrát laserový co bude účinný proti IR naváděcím hlavicím.

Proti RL naváděcím hlavicím se dá použit rušení, a speciální jednorázové rušičky na kterých rusové pracují viz výrobce http://niiekran.ru/prod_ppoi.php.

MAKS-2009

Celkem zajímavá vlastnost u těchto detekčních systémů se mě jeví, že se dá celkem snadno a realtime vyhodnocovat jestli vaše aktivní protiopatření jsou účinná nebo ne.

[kenavf]

... protože o tu energii 20-30% co si uchováš na druhý zážeh, se zas ochudíš při prvním a snížíš tím výrazně dosah, i když při druhém budeš urychlovat o dost lehčí střelu, a když druhý zážeh provedeš tak aby ti neklesl dosah ...

Dosah by sa mohol zväčšiť.Keď urýchliš raketu jedným veľkým impulzom,tak sa dosiahne vyššiu maximálnu rýchlosť ale zase bude mať väčší aerodynamický odpor(rastie so štvorcom rýchlosti).Keby sa využil najprv impulz napríklad s polovicou energie a potom po určitej dobe(po poklese rýchlosti rakety) by sa spotreboval zvyšok paliva,tak by raketa možno doletela ďalej.Je otázne aký by to malo vplyv na celkový dolet,celkovú dobu letu,priemernú rýchlosť rakety.

[kopapaka]

Je zajímavé, že na MiGu-35 jsou tyto senzory schopny sledovat střely na vzdálenostech:
50km - těžké protiletadlové (pozemní) případně těžké letecké
30km - lehké/střední protiletadlové
10km - přenosné PLŘS

Takový blbý dotaz - na jakou vzdálenost ty senzory dokážou sledovat letadlo..?

[mepu]

Dosah by sa mohol zväčšiť.Keď urýchliš raketu jedným veľkým impulzom,tak sa dosiahne vyššiu maximálnu rýchlosť ale zase bude mať väčší aerodynamický odpor(rastie so štvorcom rýchlosti).Keby sa využil najprv impulz napríklad s polovicou energie a potom po určitej dobe(po poklese rýchlosti rakety) by sa spotreboval zvyšok paliva,tak by raketa možno doletela ďalej.Je otázne aký by to malo vplyv na celkový dolet,celkovú dobu letu,priemernú rýchlosť rakety.

Já Vás chápu, jak to myslíte, jen jak sem psal se mě to zdá nerealizovatelné v hmotnosti kategorii střel AIM-120/R-77 a podobných, kde jsou dost krytickými faktory dosah/rychlost na trase,v jiné váhové kategorii to rusové používají u nových proti-lodních a proti-pozemních střel KLUBu 3M-54TE kde je většinu trasy pohání malý proudový motor cca 220m/s a v konečné fázi útoku druhý raketový stupeň a zvedá rychlost na 700m/s, ale tam si tu rychlost můžete dovolit.

U tak hmotnostně malých střel z toho podle mě, víc než pár jednotek procent na vytrvalosti a rychlosti nevyždímete.

Je zajímavé, že na MiGu-35 jsou tyto senzory schopny sledovat střely na vzdálenostech:
50km - těžké protiletadlové (pozemní) případně těžké letecké
30km - lehké/střední protiletadlové
10km - přenosné PLŘS

Takový blbý dotaz - na jakou vzdálenost ty senzory dokážou sledovat letadlo..?

Tyhle senzory nejsou pravděpodobně určeny pro sledováni letadel, ale vyloženě je to zaměřeno na varovný systém ochrany před útočícími raketami, a pokrytí celého okolí letadla, co se dá o tom tedy zjistit. Oprava, ještě jsem se koukl na stránky výrobce, a už ty senzory na MiGu-35 provádí automatické sledování vzdušných cílů a raket, takže je to asi reálné. To co má MiG-35 jsou 6x IR senzory, ne UV! jak sem to pochopil ze stránek výrobce
Ale je to velice zajímavá otázka, protože se tu nabízí, co když to zvládne sledovat i letadla - což se zdá celkem logické, jako iťák můžu říct, že teoreticky by to fungovat mohlo, protože je to 6 nezávislých senzorů co se překrývají a hlavně, násobí vám to počet současně sledovaných cílů, při slušném výpočetním výkonu vyhodnocovací jednotky - což dnes není problém, to může mít reálnou kapacitu, tedy, současně sledovaných hrozeb klidně v řádech až stovek cílů současně protože jsou to pasivní senzory - záleží jak je to ale přesně řešené, hlavně jaké mají rozlišení - to se dozvíme ale až časem. Vycházím z diagramu toho že i MiG-35 má pod pravou motorovou gondolou IRST oficiálně pro vyhledávání/sledování/ozařování pozemních cílů, u PAK-FA se dají rozlišit dva deriváty předního IRST 101KS-V, tedy 101KS-O na hřbetě a pod kabinou ty skleněné koule, oficiálně zatím zní že to jsou jen laserové ozařovače pro výše zmíněnou úlohu aktivního rušení střel s IR naváděcí hlavicí. Ale je tu možnost, kterou osobně preferuji, že to jsou ve skutečnosti IRST 101KS-V s funkcí DIRCM, akorát s jiným laserem pro pokrytí celého okolí letadla, a tedy mohlo by to fungovat jako celokruhové IRST, u kterého je detekční možnost určitě větších rozsahů než u těch 6ti 101KS-U senzorů, ale u 2x 101KS-O je problém, že určitě v jeden okamžik by nedokázaly prohledat celé okolí letadla, trvalo by jim to v řádech několika sekund než by jej proskenovali, ale zas by dávali větší dosah, zato těch 6x 101KS-U bude dávat data buď jen z ultrafialového spektra ale spíše se kloním k tomu, že budou fungovat, jak v UV i IR části spektra současně (tak jak moderní dvoupásmové hlavice PLŘS krátkého dosahu) ale zato aktualizace cílů v okolí letadla bude okamžitá protože tam nejsou žádné pohyblivé zrcadla atd..

[Alchymista]

U leteckých protilietadlových riadených rakiet je jeden problém - ich letová rýchlosť nemôže/nesmie klesnúť pod istú medzu, pretože ich "pádová rýchlosť" leží pomerne veľmi vysoko - u väčšiny vyššie ako 200-250m/s. Druhý problém je potom doba letu, ktorá sa výraznejším znížením letovej maximálnej rýchlosti dosť predĺži - a zmenšením "prvého stupňa" a vytvorením "druhého stupňa" sa maximálna rýchlosť zníži "o dosť" - treba si uvedomiť, že podiel práce posledných 20% náplne motoru na konečnej rýchlosti je vždy značne viac ako 20% (urýchľovaná hmota sa horením náplne zmenšuje, takže "prvý diel" náplne motoru dáva strele menšie zrýchlenie ako "diel posledný").
Rakety veľkého dosahu lietajú do priestoru cieľov po semibalistických dráhach vo veľkých výškach a v riedkej atmosfére, kde aerodynamický odpor dosť výrazne klesá - ale aby raketa efektívne dosiahla potrebnú výšku a uchovala si riaditeľnosť, potrebuje dosiahnuť po odpale a počas stúpania pomerne vysokú rýchlosť. Ak ju nedosiahne, let po semibalistickej dráhe nemôže využiť tak efektívne ako raketa s vyššou rýchlosťou - tým ale klesá jej maximálny dosah.
Doba letu k cieľu je pritom kritická - sovieti to svojho času vyhodnotili tak, že doba letu je kritická až natoľko, že u niektorých verzií leteckých protilietadlových riadených striel významne zväčšili motory a tým dosiahli predovšetkým vyššie letové rýchlosti striel (zväčšený dolet bol až druhoradý), čo im malo umožniť "strieľať ako druhý - zasahovať ako prvý".

Presnejšie rozhodnúť, či je dvojstupňové riešenie efektívne alebo nie by vyžadovalo hlbšie znalosti a určite nejaké modelovanie rôznych trajektórií/taktických situácií nosičov, rakiet a cieľov.
Nevylučujem, že za určitých podmienok môže byť efektívne "dvojstupňové" riešenie, ktoré bude dávať lepšie výsledky ako "jednostupňové" riešenie, za iných podmienok môžu byť obe riešenia rovnocenné a zasa za iných bude mať navrch tradičné jednostupňové riešenie.

Takový blbý dotaz - na jakou vzdálenost ty senzory dokážou sledovat letadlo..?

Pravdepodobne nie, alebo nie "na významnú vzdialenosť" - trik s UV sledovacím systémom je okrem iného zejme v tom, že charakteristické spektrum "plameňa" (spalín) raketového motoru je v UV oblasti odlišné od spektra prúdového motoru i od typických spektier klamných cieľov a iných podobných aktivít - vlastných i protivníkových. Takže riadená raketa má v sledovanej UV oblasti charakteristický prejav, ktorým sa výrazne odlišuje od "pozadia" i od rôznych "rušení" a to umožňuje jej relatívne jednoduchú detekciu na značnú vzdialenosť.

mepu - ten rušič vyzerá zaujímavo. Výkon dva watty a doba činnosti ~6 sekúnd sa zdá trochu málo, ale asi stačí. Priemer bude tesne pod 50mm, pretože nábojnica na snímke zodpovedá nábojnici zariadenia KDS - náboju PPI-50/PRP-50 a tie majú priemer 50mm.

[mepu]

mepu - ten rušič vyzerá zaujímavo. Výkon dva watty a doba činnosti ~6 sekúnd sa zdá trochu málo, ale asi stačí. Priemer bude tesne pod 50mm, pretože nábojnica na snímke zodpovedá nábojnici zariadenia KDS - náboju PPI-50/PRP-50 a tie majú priemer 50mm.

Tak podle mého skromného odhadu to musí stačit, protože je to evidentně konstruované pro zarušení naváděcích hlavic s aktivním radarem, a ty taky nemají kdoví jaký výkony.

[absik]

Rozhodně by to chtělo "vylepšit" o aktivní působení proti naváděcí hlavici nebo raketě jako takové. Co bylo v LaK, tak se uvažuje o restartovatelném motoru (perspektivní protiletadlové střely) - právě jako protiopatření před ztrátou energie při závěrečném útoku na aktivně manévrující cíl.

Pokiaľ viem o restart motora sa hovorilo u manévrujúcich striel krátkeho dosahu ktoré sú však spravidla navádzané vychyľovanou IR matricou(v koncovej fáze majú zvýšené energetické straty vďaka vysokému preťaženiu).
Pre strely stredného/dlhého dosahu s RL navádzaním sa používajú dvojstupňové(presnejšie dvojrežimové) motory často z väčším priemerom 1.(štartovacieho a rozbehového) stupňa. Druhý stupeň zmenou tlakových pomerov v komore má už klesajúci vektor ťahu, má však význam pre aerodynamické pomery(teoretickej dĺžky) a podstatne počas chodu zmenšuje energetické straty(odpor) posunom a tvarovaním rázovej vlny( podobný princíp sa používa v u nábojov ďalekonosných húfnic ktoré dodatočným horením dnovej stopovky zlepšujú aerodyn. obtekanie a zvyšujú dĺžku i výšku balistickej krivky).
Skutočný význam by mala doslovne dvojstupňová raketa keď po dohorení štartovacieho a rozbehového boostra sa tento oddelí(viz rakety pozemnej PVO).
U leteckej rakety to však prináša zatiaľ nevyriešené problémy s priečnou tuhosťou odpaľovacích zámkov medzi stupňami(viem o teoretických úvahách doplniť raketu Matra MICA /RF/ dodatočným boostrom ktorý by zvýšil aktívny dolet cca o 60%).

Dosah by sa mohol zväčšiť.Keď urýchliš raketu jedným veľkým impulzom,tak sa dosiahne vyššiu maximálnu rýchlosť ale zase bude mať väčší aerodynamický odpor(rastie so štvorcom rýchlosti).Keby sa využil najprv impulz napríklad s polovicou energie a potom po určitej dobe(po poklese rýchlosti rakety) by sa spotreboval zvyšok paliva,tak by raketa možno doletela ďalej.Je otázne aký by to malo vplyv na celkový dolet,celkovú dobu letu,priemernú rýchlosť rakety.

Dobre myslené ale podobné problémy ako spom. vyššie: ťah vďaka dvojnásobnému objemu komory by bol výrazne menší a nižšia tuhosť trupu - už terajších cca 1:26 je dosť kritická hodnota pre priečnu stabilitu. ďalší problém je že delený valec tuhého paliva by potreboval nehorľavú zátku ktorú pred reštartom potrebuješ odstrániť( zrno horí odpredu dozadu a spaliny postupujú cez stredový kanál do trysky).

[Alchymista]

Ďalší z problémov okolo dvojstupňového usporiadania je v tom, že letecká riadená raketa môže byť odpálená v širokom rozsahu diaľok cieľa, v rozsahu významne väčšom, ako je rozsah dialok, na aké sa odpalujú pozemné protilietadlové rakety. U pozemnej protilietadlovej rakety veľká minimálna diaľka streľby príliš nevadí, ale u leteckej riadenej rakety to môže predstavovať problém, pretože raketa s pripojeným druhým stupňom bude "ťažká" a jej manévrovacie schopnosti budú obmedzené...

Dosť problematické je i podvesenie riadených rakiet s dvomi rôznymi priemermi trupu na odpalovacie zariadenie na lietadle. Pokiaľ je časť s menším priemerom relatívne krátka, dá sa do istej miery "hrešiť" na dostatočnú tuhosť spoja medzi časťami s rôznymi priemermi a časť s menším priemerom môže zostať "nepodopretá", ale pokiaľ je časť s menším priemerom dlhá, musí byť tiež zachytená do závesníku/odpalovacieho zariadenia. To ale vylučuje použitie zatiaľ "tradičných" závesníkov/odpalovacích zariadení s krátkym vedením v koľajniciach, z ktorého sa raketa uvoľňuje pohybom vpred (v smere letu) a musí byť použité odpalovacie zariadenie katapultážneho typu, z ktorého sa raketa "odhadzuje" - uvoľňuje sa v smere kolmom na smer letu. To prináša určité problémy okolo stability rakety bezprostredne po uvoľnení a počas prvých okamihov po štarte motoru.

[cover72]

Absik -- nebyla dvoujstupňová ta protiraketová Aim-9, odpalovaná z F-15 v rámci programu ABM?
A pro námořní F-18 se též uvažovalo o Aim-120 s boosterem jako o náhradě za Aim-54.

[Alchymista]

cover - pokiaľ sa pamätám, mala to byť dvojstupňová AIM-120 s IR hlavičkou AIM-9X.
Koľko ich bolo reálne odpálených takto upravených AIM-120? Pokiaľ viem, urobili len testy upravenej AIM-9X proti nejakej sondážnej rakete a odpalovali to zo zeme, nie za letu...
Tá istá otázka platí aj pre AIM-120 s boostreom - koľko ich bolo reálne odpálených?

Kam otázkami smerujem: jedna vec je návrh/nápad, druhá vec - či sa to dá realizovať a aké problémy treba prekonať. Môžu byť totiž celkom triviálne pevnostné problémy, ale prakticky neriešiteľné. Je to podobná situácia ako pomerne známy nápad na austrálskej stránke - motor a riadiaca/kormidlová časť z rakety R-27 ako prvý stupeň a raketa R-73/R-77 ako druhý stupeň - teoreticky by to fungovať mohlo, ale pevnostné problémy, rozdielne priemery rakiet a veľká dĺžka celej zostavy to odsúvajú do oblasti nerealizovateľných nápadov.