Československé vojenské plánování od roku 1945 do roku 1990

[Pátrač]

A mě právě jeho nakládání s dokumenty maličko vyvádí z míry. ALe to je jen náš rozdílný úhel pohledu. Ale stejně:

Například: dokument číslo 10, pan Luňák označil: ČESKOSLOVENSKÝ VÁLEČNÝ PLÁN Z ROKU 1974

Okamžitě očekávám další kompletní plán pro použití Československého frontu. Otočím list a co vidím:

úvodní stranu dokumetu s názvem: PLÁN TÝLOVÉHO ZABEZPEČENÍ OPERACE ČSF.

Jako týlař jásám, konečně něco pro mě. A výsledek? Hluboké zkamání. Jediné co je předloženo ke studiu je zámysl veltele frontu k provedení útočné operace.

Proč tedy pan Luňák u dokument číslo 10 nenapíše pravdivě nebo přesněji, že je zde pouze a jen zámysl velitele frontu a nic víc? Proč ta selekce? Máme jistotu že zde nebylo i něco jiného? Je to podle mě špatně.

[Vallun]

Někdo (...) by sem mohl vrazit odkaz na svůj článek ohledně plánu z šedesátých let, že?

[Pátrač]

Vallun: druhá kapitola úvodní práce tohoto vlákna se mu plně věnuje. Takže odkazu netřeba, skočíš na stranu jedna a a posuneš se dolů. Je to i okomentované mojí maličkostí.

[Argonantus]

Myslím, že ten plán 1964 byl komentován víc, než si vůbec zasluhoval.
Proti těm pozdějším je to taková prvotní školní písemka. 1977 je práce gymnazisty a 1986 je vysoká.

Nebo jinak řečeno, v tom prvním plánu jsou nápady, v těch dalších se autoři i trochu zabývají tím, jak a zda by to šlo provést.

[Pátrač]

Argonante, tento plán který byl medializován jako úplně první, je vydáván za reálný a dokazující to co jsem popsal. Že je to jen nereálná studie s nulovou vypovídací hodnotou o vojenských možnostech, není dnes už důležité. Politicky je dobře použitelný a o to šlo u tohoto plánu hlavně.

[Argonantus]

Tady jsem objevil jeden nesmírně zajímavý hlas, který ti dává zapravdu; podle všeho jednak jeden z autorů plánu 1986, jednak člověk, který by té válce možná reálně velel:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... 9712,d.Yms

Lže a kličkuje na podobně temných místech, jako jeho kolega Vacek. A není se čemu divit. Zaujalo mne hned několik míst, třeba ty družice, co přelétají v určité hodiny a tomu je třeba přizpůsobit přesuny (k čemupak asi to bylo důležité...?), případně místo, kde mluví přímo o našem cvičení 1.td.

Jinak pokud chce Vallun, tady je ten článek https://dl.dropboxusercontent.com/u/114 ... 2_unor.pdf
se kterým ale nakonec spokojen nejsem. Pro tebe tam není nic nového.

EDIT: odkaz je divně složitý a nevím co s tím

[Zbrojnoš]

Tady jsem objevil jeden nesmírně zajímavý hlas, který ti dává zapravdu; podle všeho jednak jeden z autorů plánu 1986, jednak člověk, který by té válce možná reálně velel:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... j2qa1vbc1Q

Upozornění na přesměrování
Stránka, na které se nacházíte, Vás odkazuje na neplatnou adresu.

Pokud nechcete přejít na tuto adresu, můžete se vrátit na původní stránku.

[Pátrač]

Nevím - mě generál Zachariáš jede normálně, stáhl jsem si ho a někdy se na to podívám.

[rotaran]

Me to taky nefunguje tak nejsem jediny

[Argonantus]

Já zatím nedokázal objevit, kde je to pdf fyzicky uložené, ale našel jsem ho přes normální google Mojmír Zachariáš, případně generál Zachariáš.
Odkaz je takový podezřelý, protože je dlouhý z google.

[Alchymista]

Adresa dokumentu je:
kms2.isn.ethz.ch/serviceengine/Files/PHP/16858/ipublicationdocument_singledocument/4307A1BB-81B3-4A47-9AFD-6CD6C3DA95A4/cs/zacharias_.pdf
teda http://kms2.isn.ethz.ch/serviceengine/F ... arias_.pdf
pričom ethz.ch je nejaký švajčiarsky "spravodajský" server

[Aaron Goldstein]

Taktické nosiče jaderných zbraní v ČSLA

Operačně taktické raketové střely byly organizačně zařazeny do sestav těžkých dělostřeleckých (raketových) brigád tvořících součást Československého frontu. Prvními jednotkami disponujícími Scudy se stala 311. a 321. těžká dělostřelecká brigáda, dislokovaná v Hranicích. Dne 1. ledna 1963 je následovala 331. těžká dělostřelecká brigáda, umístěná ve stejné posádce. Podle plánu z poloviny šedesátých let tvořila první z brigád součást 1. armády, druhá 4. armády a třetí zálohu celého Československého frontu.
Popsaná sestava tří těžkých dělostřeleckých brigád operačně taktických raket vydržela až do pádu režimu v roce 1989, každá brigáda se skládala ze tří oddílů, vyzbrojených třemi, od počátku osmdesátých let čtyřmi mobilními vypouštěcími zařízeními. Jako náhrada za zastaralé Scudy byly od osmdesátých let nakupovány modernější OTR-23 Oka, známé v kódu NATO jako SS-23 Spider. Československo roku 1985 odebralo čtyři mobilní vypouštěcí zařízení a 23 střel, z nichž 11 disponovalo kazetovou hlavicí, a zbylé byly připraveny pro instalaci jaderné hlavice. Byly zařazeny do stavu 11. těžkého dělostřeleckého oddílu 311. těžké dělostřelecké brigády.

Vedle operačně taktických střel disponovala ČSLA i menšími taktickými raketami, v první řadě zmiňovanými R-65 Luna, známými v kódu NATO jako FROG, tvořícími výzbroj samostatných dělostřeleckých oddílů, od počátku 80. let přeznačené na samostatné raketometné oddíly. Oddíly byly přiřazovány k jednotlivým tankovým nebo motostřeleckým divizím. Nové střely OTR-21 Točka byly do ČSLA zařazeny roku 1984 a postupně měly nahradit staré Frogy.

Československé vojenské letectvo mohlo jako nosič jaderných bomb použít nadzvukový stíhací bombardovací letoun Suchoj Su-7B. Celkem 48 strojů disponovalo speciální sadou zahrnující závěsník BD3-56FN, systém elektrické indikace zavěšení a zajištění bomby, jejího ohřevu a odhozu, poloautomatickým zbraňovým počítačem a zaměřovačem PBK-1 a později PBK-2, umožňujícím automatické odhození bomby ve stoupavém letu.

U 17. dělostřeleckého oddílu velké mohutnosti v Žamberku byly od roku 1984 soustředěny dělostřelecké prostředky jaderného napadení. Jednalo se o 12 samohybných děl 2S7 Pion ráže 203 mm a osm 240mm samohybných minometů 2S4 Tulpan.

Zdroj: Válka revue Březen 2017

[Aaron Goldstein]

Jednotky plánované pro utvoření Československého frontu
● 1. armáda (19. a 20. motostřelecká divize, 1. a 13. tanková divize) s celkem 960 tanky, 311. armádní raketová brigáda
● 4. armáda (2. a 15. motostřelecká divize, 4. a 9. tanková divize) s celkem 960 tanky, 321. armádní raketová brigáda
● 10. letecká armáda (1. stíhací letecká divize, 2. a 34. stíhací bombardovací letecká divize, 25. bombardovací letecký pluk, 46. dopravní výsadková letecká divize, 47. průzkumný letecký pluk, 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk)
● vševojsková záloha Československého frontu (3., 18., 26. a 32. motostřelecká divize)
● 331. frontová raketová brigáda
● 11., 21. a 31. pohyblivá raketová technická základna
● 22. výsadková brigáda
● 205. protitanková brigáda
● 303. protiletadlová divize
● 201. a 202. protiletadlový pluk

Zdroj: Válka revue Březen 2017
PhDr. Ivo Pejčoch, Ph.D.