I když čs. samopal vz. 58 je stále velmi dobrou zbraní, ve světě se postupně objevovala myšlenka „souboru zbraní“. Jednalo se o několik zbraní různého určení které používají jednotný náboj a jejich mechanismy jsou stejné. Jedná s tedy o jakési stavebnicové řešení.
V ČSSR vnikl již v šedesátých letech soubor zbraní označovaný „URZ“ (univerzální ruční zbraně) pro náboj NATO 7,62x51. Soubor obsahoval automatickou pušku, lehký kulomet, těžký kulomet a tankový kulomet. Zbraně měly být určeny vzhledem k použitému náboji pro vývoz. Tato koncepce ve své době asi předběhla dobu, bohužel zůstalo pouze u prototypů.
Podobnou koncepci posléze použil u své série i Kalašnikov, jako základ byla použita automatická puška AK 74. V Československu byly od poloviny 70. let prováděny rozbory a studijní práce zabývající se možností výzbroje ČSLA unifikovaným sovětským nábojem 5,45x39. 2.1.1986 bylo rozhodnuto o zahájení vývoje projektu LADA.
5,45 mm soubor zbraní LADA
Soubor zbraní zahrnoval tři zbraně – automatickou pušku (u nás nesprávně označovanou jako samopal), krátký samopal a ruční kulomet. Všechny měly stejný princip a stejný základní mechanizmus. Pro pohon zbraní se používal impuls plynů odvedených z hlavně do válce nad hlavní. Závěrový mechanismus byl v podstatě převzatý z AK 74, šlo o uzamčený otočný závěrový mechanismus. Spouštový mechanismus byl rozdílný dle verzí – puška a samopal umožňovali střelbu jednotlivými ranami, dávkou o třech ranách a neomezenou dávkou. Kulomet nebyl vybaven omezovačem ran, střílel pouze jednotlivě nebo dávkou.
Všechny zbraně byly vybaveny vzadu stejnou pažbičkou a stejnou sklopnou opěrou která se sklápěla doprava. Samopal měl kratší hlaveň, upravené zařízení pro odběr plynů, zkrácenou pístnici a nadpažbí, ústí hlavně bylo vybaveno tlumičem plamene. Kulomet měl delší hlaveň s dvojnožkou. Pro pušku a samopal se používal plastový segmentový zásobník pro 30 nábojů, kulomet měl zásobník pro 45 nábojů.
Během vývoje se objevilo poměrně hodně „brzd“ ve vývoji – nebyly k dispozici sovětské náboje a jejich specifikace, měnil se systém uchycení zásobníku z důvodu použití sovětského modelu z AK 74, byl zrušen vývoj čs. granátometu LENA a bylo rozhodnuto použít sovětský model KOSŤOR. Všechny tyto zásahy způsobily zdržení ve vývoji a vojskové zkoušky proběhly až ve dnech 1-10.11.1989. Prototypy v něm uspěly a zbraně LADA byly hodnoceny jako vyhovující. Po listopadu 1989 však bylo jasné, že zbraně s nábojem 5,45x39 nemají v naší armádě perspektivu...

5,56 mm soubor zbraní LADA
ZVS-VVÚ Brno zahájil počátkem roku 1990 práce na úpravě zbraní LADA pro náboj NATO 5,56x45. V průběhu roku byla tato rekonstrukce legalizována rozhodnutím MO o vyhlášení výběrového řízení. Do něj se přihlásila Česká zbrojovka Uherský Brod a Zbrojovka Vsetín. Komise vybrala ČZ Uherský Brod, na níž přešla i povinnost financovat další vývojové práce.
Byl vznesen i požadavek na úpravu zbraně pro možné použití zásobníku z US pušky M16. To však představovalo další finanční náklady a u prototypů nebyla tato úprava realizována. Rekonstrukce se tak týkala rozměrové úpravy pro jiný náboj. U kulometu byl použit stejný spoušťový mechanismus jako u pušky a samopalu, byla tedy umožněna střelba s omezovačem ran v dávce. Byly také vyrobeny nové zásobníky z průhledného plastu pro pušku a samopal s kapacitou 30 nábojů, zásobník u kulometu byl nahrazen bubnovým zásobníkem na 75 nábojů.
Problémem však byla finanční situace ČZ Uherský Brod, která na jaře 1991 zastavila vývoj pro nedostatek financí. Práce se znovu rozběhly na podzim 1991. Armáda však do výzbroje tento komplet zbraní nezařadila patrně z důvodů nedostatky financí...

Podle mě to byla labutí píseň vývoje ručních zbraní v naší zemi. Asi už nikdo nebude financovat vývoj a výrobu tohoto druhu zbraně. A to je u někdejší zbrojařské velmoci smutná představa....

.......................................................................................................
Použité zdroje:
L.Popelínský - Československé automatické zbraně a jejich tvůrci
internet