Když se běhěm občanské války ve Španělsku poprvé do boje zapojily zbrusu nová německá stíhací letadla Bf109 a Bf110, která nebyla tak obratná jako jejich protivnící, ale měla značnou převahu v rychlosti, akceleraci a stoupavosti, jejich piloti byli nuceni začít od začátku tvořit novou leteckou taktiku pro úspěšný boj s více obratnými pomalejšími stroji. Stavěli na základech používaných už v první světové válce. Rychlejší letadlo si oproti pomalejšímu letadlu zachovává do značné míry bezpečnost a nedotknutelnost, ovšem při manévrovaní rychlost ztrácí a dostává se tak do účinné oblasti pomalejšího obratnějšího stroje. Navíc i když by zvládlo zničit pomalejšího protivníka, tak zůstane pomalé a snadnou kořistí pro případné další nepřátele. Jeho výkonostni převaha mu v takovém momentě pomůže jen někdy. Zdálo se tedy jako nez zrovna moc moudré, aby rychlý stroj soutěžil s pomalým v pro něj nevýhodné oblasti manévrování a vzdával se tak své hlavní výhody- rychlosti.
Idea byla taková, že piloti zaútočí ve vysoké rychlosti na protivníka, provedou přelet při kterém se ho pokusí zasáhnout a potom použijí svoji vysokou rychlost k získání bezpečné vzdálenosti od protivníka. Tato taktika často zvaná "udeř a uteč" jim umožnovala vybírat si cíl, přiblížit se k protivníkovi, dát mu ochutnat olova a celkem bezpečně se vzdálit. Pro získání dostatečné rychlosti pro útok se obvykle v první části útoku klesalo, aby letadlo letělo rychleji než je jeho maximální rychlost v rovinně, a po útoku letadlo zase zpátky stoupalo do původní výšky. Tím v momentě útoku měl často útočník o 100-300 km/h vyšší rychlost než obránce, a protože obránce v první řadě musel uhnout, tak neměl v podstatě šanci dostat útočníka zpět do zaměřovače dřív než se útočník vzdálil mimo efektivní dosah zbraní. Obraným manévrováním navíc ještě zpomalí a při mizerné akceleraci tehdejších strojů neměl šanci útočníka ani dohonit.
Tato taktika byla pak běhěm války používaná snad nejvíc všemi zůčastněnými stranami, protože dávála pilotům zdaleka největší šance na přežití. Většina sestřelů ve válce byla na nic netušících pilotech, kteří o útočníkovi nevěděli, a tam bohatě stačil právě ten jeden útok. Když obránce zpozoroval útočníka a začal se aktivně bránit, tak účinnost této taktiky rychle klesá, protože jestliže útočník není střelecký bůh, tak obratné letadlo má víc než dost možností, jak ohrožení útočníkem minimalizovat na zanedbatelnou úroveň. Proto tehdejší esa začaly rozvádět a praktikovat hybridní systém rychlých přeletů s manévrováním a tak se začal tvořit základ stylu boje s energii. Tato revoluční koncepce tehdy povýšila letecké souboje do úplně nové úrovně.
V každém případě je Boom and Zoom taktika o tom, jak si uchovat iniciativu bitvy a dominovat v rychlejším letadle nad pomalejšími. Jejich převaha v obrantosti je totiž skoro zneutralizovaná.
Jak to funguje
Pro pochopení Boom and Zoom taktiky je nutné pochopit pojem Energie letadla. Energie letadla se skládá ze dvou částí. Aktivní je momentální rychlost letadla, pasivní je jeho výška nad zemí. Aktivní energie umožnuje letadlu provádět manévry, ovšem manévrování ji ubírá (letadlo zpomaluje). Pasivní energie, výška, není nic víc, než zásobárna energie, kterou si člověk může podle potřeby vybírat. Takže v tomhle ohledu je stoupání letadla změna aktivní energie (klesá rychlosti) na pasivní energii (stoupá výška) a klesání letadla změna pasivní energie na aktivní (ztrácíte výšku, ale nabíráte rychlost). Boom and Zoom taktika v základu předpokládá, že má útočník na začátku souboje převahu Energie (tedy většinou to znamená být výš než protivník). Běhěm útoku mění výškovou převahu na rychlost (pasivní energii na aktivní), a po průletu a doufejme i zasažení cíle zvedá stroj směrem vzhůru, a nabranou rychlost mění zpátky na výšku (aktivní energii si ukládá jako pasivní pro opětovné použití). To, že během nejdůležitější části útoku má moře aktivní energie (je rychlejší než světlo
), má ohromný význam pro jeho možnosti. Převaha rychlosti dostane útočníka od obránce dřív, než se dostane do vhodné střelecké pozice, a i když udělá něco chytrého, tak přinejlepším může doufat ve velmi kratký okamžik vhodný ke střelbě.Nadbytek rychlosti umožní též útočníkovi dostat se rychle zpátky do původní výšky, nebo i výš, a tam se v poklidu znovu otočit k nepříteli. Jestliže bude soupeř útočníka pronásledovat do výšky, tak vzhledem k tomu, že je pomalejší, tak ho v první řadě nedohoní, a v druhé řadě, když útočník otočí stroj směrem k němu, tak bude pomalý a nebude mít moc možností uhnout, BUM.
Filip "Skywolf" Kraus
