Německo bylo v době druhé světové války čelním představitelem ve vývoji řízených raket. Některé projekty se podařilo dotáhnout až do hromadné výroby a byly použity na bojištích, většina však skončila pouze u prototypů nebo jen jako nerealizované projekty.
Nejvíce projektů řízených raket bylo realizováno v kategorii řízených protiletadlových střel. Již v roce 1942 bylo vypracováno memorandum generálního inspektora PVO, ve kterém byl požadován vývoj a výroba jak levných neřízených raket, tak řízených raket s optickým sledováním a řízené radiovými povely. Až koncem roku 1944 byla ustanovena Speerem komise vedená generálem Dornbergerem. Ta vybrala ke konečné realizaci nejpokročilejší projekty. Žádný z nich však už nebyl vyzkoušen v boji. Jedním z rozpracovaných projektů byla protiletadlová řízená raketa „WASSERFALL“ (vodopád).
Vývoj této rakety probíhal v HPV (Peenemünde) už od roku 1941 kdy se objevila první studie rakety. Konstrukce rakety má některé rysy shodné jako raketa A-4, hlavně její pozdější subvarianta A-4b. K pohonu je použit motor poháněný skladovatelnými kapalnými pohonnými hmotami (KPH). jako palivo se používá 450 kg vinilisobutylénu, okysličovadlem bylo 1500 kg kyseliny dusičné (SV-Stoff) . K dopravě paliva sloužil stlačený dusík. Motor byl schopen 45 sekund vyvíjet tah 76,3 kN. V přední části rakety se nacházela bojová hlavice (150 kg). Celková hmotnost rakety byla 3530 kg.
Raketa měla být původně naváděna na cíl radiolokátorem, naváděcí aparatura však byla teprve ve vývoji. Proto byl použit radiopovelový systém s optickým sledováním. Hlavice se dala odpálit radiovým zapalovačem (povel ze země), šlo ji však také odpálit přibližovacím zapalovačem.
O zkouškách se zachovaly různé údaje. Uvádí se první úspěšný start 28.2.1944 při němž raketa podzvukovou rychlostí dosáhla výšky 7 km. Je také uváděn první start až 8.3.1945 kdy mělo být dosaženo rychlosti 760 m/s a výšky 18-20 km. Podle Dornbergera raketa nepřesáhla rychlost 600 m/s. Požadavek RLM na dostup byl 10 km při doletu 32 km. Celkem mělo být vypuštěno 25 raket, uvádí se však různé procento úspěšných pokusů – od 25 do 60%. S bojovým nasazením se počítalo až ke konci roku 1945.
Jako u jiných pokročilých konstrukci se raketa WASSERFALL stala vítanou kořistí spojenců.
odpal rakety
řízení rakety
varianty vývoje
