Kriegsmarine - taktika, výsledky

[Dzin]

norad: Klidně i bez pancíře.
Zmíněnou knihu jsem nečetl, ale zajímalo by mě, co tím mají autoři na mysli. Vyjímku z washingtonské (resp. londýnské) úmluvy ve smyslu klasifikace je nepravděpodobné, resp. na mysli to mít mohou, ale není k tomu reálný podklad. Podle ní je přeci Renown i Repulse bez jakýchkoliv debat bitevní loď a žádná vyjímka na ně není třeba. Pokud vím, jediná vyjímka byla udělena Hoodu a ta se vztahovala k jeho výtlaku.

[SK]

Nijak jinak si totiž nedokážu vysvětlit fakt, že jsi v opozici proti všem studiím které se týkají dané události.

Aké štúdie máš napr. na mysli?

Můžeš mi poskytnout seznam literatury ze které vycházíš? Ale neberu informace typu"jedna paní povídala", případně"psali to v Blesku" nebo "dávali to v TV".

Údaje o hrúbke panciera sú voľne k dispozícií i jeho rozloženie...rovnako i výkony Britských diel...z úplne jednoduchého porovnania zistíš, že na danú vzdialenosť nemohli 14" granáty ohroziť pohon Scharnhorsta zhora ani nemohli sa dostať k nemu cez bočný pancier...Jediná možná cesta je zásah pod bočným pancierom...

Jo a příště zkus reagovat na příspěvek, ne na jeho jednotlivé věty a slova. Když už nic jiného tak se to aspoň líp čte.

Sorry zvyk z fronty...

[Nelson]

Mám tím na mysli odbornou literaturu jako jsou například knihy:
British Navies in the Second World War - autor Admirál William Milbourne James
The German Navy's Story - autor Viceadmirál Friedrich Ruge
The War at Sea 1939-1945 - autor Stephen Roskill
German Warships of World War II - autor John Charles Taylor

---

Sakra to bych mohl uvést půlku knížek co mám. Musel bych pohledat kde to ještě je detailněji popsané.
Ale zatím jsem nikde nenarazil na fakta která uvádíš.

[sa58]

no abych tu diskusi trochu oživil

Bitevní křižník jako takový "umřel" v bitvě u Jutska. Názory zda S a G jsou bitevní křižníky jsou bezpředmětné.

[SK]

Mám tím na mysli odbornou literaturu jako jsou například knihy:
British Navies in the Second World War - autor Admirál William Milbourne James
The German Navy's Story - autor Viceadmirál Friedrich Ruge
The War at Sea 1939-1945 - autor Stephen Roskill
German Warships of World War II - autor John Charles Taylor

---

Sakra to bych mohl uvést půlku knížek co mám. Musel bych pohledat kde to ještě je detailněji popsané.
Ale zatím jsem nikde nenarazil na fakta která uvádíš.

Takže v tých knihách nemáš údaje u pancierovej ochrane Scharnhorsta a výkone britských diel?

[Mikhassel.Dralno]

Z Knihy Válka v Atlantiku: Rychlost Scharhorsta se opět zvýšila po opravě turbínové hřídele, kterou předtím poškodila exploze dělostřeleckého granátu na zadní palubě (rychlost se zvýšila z 25uzlů na 28 z 32uzlů max), z toho tedy plyne, že S. byl zasažen dělostřeleckým granátem z nějakého křižníku či bit. lodi - autor neuvádí, která loď S. zasáhla, mohl to DoY nebo KoG. Nicméně zásah loď zpomalil do takové míry, aby torpédoborce mohli zaujmout bojové postavení a seslat na S. salvu torpéd, která loď téměř zastavila (5 uzlů) následně DoY a KoG zahájili palbu na 20 000 metrů a opakovaně loď zasáhly, S. potopila teprve druhá série torpéd - přežilo 32 mužů posádky.

[Nelson]

Takže v tých knihách nemáš údaje u pancierovej ochrane Scharnhorsta a výkone britských diel?

Jakákoliv diskuse s tebou je v podstatě o ničem. Tvrdíš věci které nemůžeš jakkoliv doložit (tím nemám na mysli schéma pancéřování ani parametry děl - i když u toho pancéřování bych o tvých vědomostech celkem pochyboval) a naopak snažíš se zpochybnit oficiální literaturu.
To bych bral kdyby bylo pět let po válce a velká část faktů by podléhala utajení ale ne dnes, kdy jsou uvolněny prakticky všechny zdroje včetně lodních deníků britských lodí účastnících se akce a informací zpravodajců.

Toho seznamu tvých zdojů se zřejmě nedočkám ale tipoval bych to na Blesk, Květy, Rytmus života a Spy.

[SK]

Jakákoliv diskuse s tebou je v podstatě o ničem. Tvrdíš věci které nemůžeš jakkoliv doložit (tím nemám na mysli schéma pancéřování ani parametry děl - i když u toho pancéřování bych o tvých vědomostech celkem pochyboval) a naopak snažíš se zpochybnit oficiální literaturu.

Takže ak mám udanú hrúbku panciera napr. 100 mm a delo na danú vzdialenosť prebije len 50 mm tak nie je to jednoznačné, že sa cez ten pancier nedostane?

To bych bral kdyby bylo pět let po válce a velká část faktů by podléhala utajení ale ne dnes, kdy jsou uvolněny prakticky všechny zdroje včetně lodních deníků britských lodí účastnících se akce a informací zpravodajců.

Výpovede bývajú často skreslené...technické parametre neoklameš...

Toho seznamu tvých zdojů se zřejmě nedočkám ale tipoval bych to na Blesk, Květy, Rytmus života a Spy.

presne to sú tie moje zdroje...

[Hans S.]

Při jedné dlouhé plavbě v jednom počítačovém ponorkovém simulátoru mě napadla myšlenka, která mi následně nedala spát. A říkal jsem si, že se tedy zeptám. I když možná není toto vlákno správné téma, přesto by mi možná někdo odpovědět dokázal:

Jde o blbost, možná jen o slovíčkaření: V ponorkové válce se poměrně běžně užívá termín: "Vyhladovět Británii", ale bylo vůbec možno ostrovní zemi vyhladovět? Ne že bych toho věděl tolik o průmyslu/hospodářství, ale pod slovem "hladovět" si představím nedostatek potravin a to mě vede k otázce, jestli vůbec byly přes moře vezeny také potraviny, koneckonců neočekával bych, že si ostrovní země nedokáže vyprodukovat sama dostatek jídla.
Je "vyhladovění" myšleno jako "vojenská krize", tedy nedostatek vojenského materiálu, munice, zbraní..nebo to má skutečně něco společného s nedostatkem potravin?

[sa58]

No docela by se tu hodil nějaký zemědělský odborník, ono asi všechno na ostrovech nelze pěstovat. Co se asi mohlo kromě surovin vozit z kolonií? Asi hlavně levné potraviny, napadá mě třeba cukrová třtina a cukr. A Kanada je třeba velký producent obilí.

[Nelson]

Tvrdit, že Velká Británie (samotné ostrovy) byla soběstačná co se týče potravin bych se neodvážil. Koncem války toho myslím částečně dosáhli v základních potravinách ale jídlo jako takové se v poměrně velkém množství dováželo po celou válku. Hlavně ale obilí a maso.
Jinak tomu bylo v surovinách. Anglie, jako metropole obrovské koloniální říše byla závislá na dodávkách podobně jako Japonsko. Na rozdíl od Japonců je ale nemuseli nakupovat v zahraničí. V rámci kolonií měli k dispozici všechno od ropy přes kaučuk a rudy až po zlato a diamanty. Snad jediné čeho měli na ostrovech dost bylo uhlí.

[Hans S.]

Zajímavé. Právě potravinářskou soběstačnost bych docela očekával. Pravda je, že se to tam pro pěstování obilí ale vůbec nehodí. Když jsi natrefil na to uhlí - nevíš jestli z něj dokázali získávat syntetický benzin, resp. určitě dokázali, ale získávali?

[Nelson]

Určitě ano, to nebyla nějaká německá specialita. Je ale otázkou jestli to nějak využívali, osobně si myslím že ne. Oni totiž syntetický benzín nepotřebovali, v rámci jejich koloniální říše měli obrovské zásoby ropy na Borneu a v oblasti Perského zálivu. Patřila jim i Nigérie, u ní ale musel bych pohledat jestli se tam v té době už těžilo.

[Dzin]

Velká Británie za WW už nebyla sovběstačná, co se potravin týká, musela dovážet. Mám dojem (ale nechci se hádat) že se uvádí, že naposeldy byla soběstačná za WW1, ikdyž osobně si to nemyslím.

[Reimann]

Oni se ale spí%u161e zam%u11b%u159ili na rozvoj lehkých sil flotily a jejich supertorpédoborce posledních t%u159í t%u159íd (Vauquelin, Le Fantasque a Mogador) nem%u11bly v pr%u16fb%u11bhu války ve své kategorii konkurenci.

To Nelson

Já si osobně myslím, že Německé Z s 150 mm dělu nebo japonské torpédoborce třídy Fubuki a pozdější byli jednoznačně lepší

[mmmichalll]

Právě potravinářskou soběstačnost bych docela očekával. Pravda je, že se to tam pro pěstování obilí ale vůbec nehodí

Na obilí tam fakt není počasí, zato na okopaniny a luskoviny tam mají ideální podmínky. Skotsko je zase vhodné pro chov hlavně na maso.

Něco měli vlastní, zbytek se holt musel probít přes německé ponorky

[vodouch]

Můžete někdo uvést váhu nálože 18" leteckého torpéda? Zatím se mi nepodařilo to dohledat.

[alibaba]

Na obilí tam fakt není počasí, zato na okopaniny a luskoviny tam mají ideální podmínky. Skotsko je zase vhodné pro chov hlavně na maso.

Nejlepsi priklad dotupnosti potravin je britske "narodni jidlo"- Fish & chips (smazena ryba s hranolkama).
Posledni dobou je sice problem s dovozem levnych brambor ale tusim, ze v tomto smeru byla Britanie vzdy sobestacna. Za kralovny Viktorie se ryba musela jist trikrat tydne.
Z masa jednoznacne vede skopove, jehneci a hned za nim nasleduje skot. Ovci farmy jsou vice mene rozesete po cele Britanii ale dominuji hlavne ve Skotsku a Walesu.
Pokud dobre vim tak lusteniny se hlavne dovazi. Mimochodem cocka byla do nedavna jidlem majetnejsich.

Jeste bych doplnil takovou zajimavost. I kdyz caj neni potravina, je podstatnou casti Britske kultury. I v praci jsou standartem "cajove prestavky" a samozrejmosti ranni, odpoledni, vecerni salek.....
Paradoxem je, ze caj se jen dovazi. ( Indie, afrika, asie)

[kacermiroslav]

V návaznosti na úvodní článek.

To zařazení jednotlivých hladinových plavidel není úplně v pořádku. Vezmu to od začátku.

Panzerschiffe, nebo jak bývá často označeno "kapesní bitevní lodě", byly v roce 1940 překlasifikovány do kategorie Těžkých křižníků. Samozřejmě již bez Graf Spee, který šel v roce 1939 ke dnu. Tato klasifikace tedy již od roku 1940 neexistovala.

Těžké křižníky
mezi ně se nedají počítat Schlesien, Schlewig-Holstein a Königsberg. První dvě lodě byly již před válkou překlasifikovany jako výcvikové. Ve své podstatě se jednalo o bitevní lodě třídy Deutschland postavené v roce 1908. Takže jejich místo bych spíše viděl jako loď pobřežní obrany. Königsberg je pak v této kategorie omylem. Jednalo se o lehký křižník. Jeho sesterské lodě byly Karlsruhe a Koln.

Pro úplnost bych tedy přehled německých hladinových plavidel doplnit o lehké křižníky, jmenovitě:
Emden (8x150mm)
Königsberg (9x150mm)
Koln (9x150mm)
Karslruhe (9x150mm)
Leipzig (9x150mm)
Nurberg (9x150mm)

Dále Německo disponovalo nezanedbatelným množství torpédoborců
třída TYP 1934 - 16 ks
třída TYP 1936 - 6 ks
třída TYP 1936A - 15 ks
třída TYP 1936B - 3 ks (dokončené 1943-44)

Německé hladinoví síly na tom tedy zase až tak špatně nebyly. Ovšem v porovnání s Velkou Británií to bylo bez šancí.

[carrden]

Zajímavé. Právě potravinářskou soběstačnost bych docela očekával. Pravda je, že se to tam pro pěstování obilí ale vůbec nehodí. Když jsi natrefil na to uhlí - nevíš jestli z něj dokázali získávat syntetický benzin, resp. určitě dokázali, ale získávali?

Britové se snažili zvýšit zemědělskou produkci co mohli, přeci jen kanadské obilí je kanadské obilí. Zemědělci byli dokonce subvencováni za zúrodňování pastvin (na hektaru máš větší výnosnost z rostlinné, než živočišné výroby), byly prováděny značné meliorační práce na zamokřených plochách, atp. Dokonce se pěstovalo i v parcích a bývalých květinových zahradách. O spíše propagandistických záležitostech jako soutěže výpěstků z balkonů a teras ani nemluvím.