Součástí tvrze bylo několik pěchotních srubů, dělostřelecký srub, vchodový objekt a třeba i výsuvná otočná minometná nebo dělostřelecká věž. Toto všechno bylo propojeno systémem podzemních chodeb. Dělostřelecké sruby měly být osazovány trojicí 10 cm houfnic, stropnice objektu byla opatřena zvony pro kulometnou palbu a pozorování. Dělostřelecké sruby se zpravidla stavěly hlouběji v týlu kryty terénem, aby je bylo těžké ostřelovat z nepřátelských pozic. Dělostřelecké sruby patřily k největším pevnostním objektům. Byly dlouhé až 48 metrů, široké přes 15 metrů, se stropem silným 3,5 metru.
Obranu okolí vlastního dělostřeleckého srubu měly zajišťovat dva lehké kulomety v pancéřových zvonech. Další lehký kulomet měl sloužit k postřelování ochranného příkopu pod houfnicovými střílnami. Z horního patra ústil do ochranného příkopu nouzový výlez s protiplynovou předsíní chráněný mříží a dvojicí silnostěnných plynotěsných dveří. Kromě vlastních zbraní se v horním patře ještě počítalo s pěti nádržemi na vodu a s průlezy do ubikaci mužstva v dolním patře.
V dolním patře se měly nacházet odpadní jímky na vystřílené nábojnice (přímo pod střeleckými stanovištěmi houfnic), samostatná filtrovna či kancelář velitele objektu. Dále pak ubikace pohotovostní obsluhy (10 mužů) a sociální zařízení tvořené umývárnou a záchodem. Dopravu munice měly zajišťovat dvě klece nákladního výtahu o nostnosti 2 500 kg. Osádku mělo tvořit 86 mužů.
V sestavách tvrzí se měly vyskytovat dva nebo jeden dělostřelecký srub. Střílny zbraní byly chráněny krakorci, které znemožňovaly vyřazení střílny příkře dopadajícími dělostřeleckými granáty.
Dělostřelecké palebné vějíře
Systém křížových paleb (vějířů, berte orientačně) dělostřeleckých srubů tvrze Hanička (modře), Adam (oranžově), Hůrka (zeleně). Tvrz Bouda má jen dělotoč, tedy uvažujte kruhová palba kolem dokola. Adam má dva dělostřelecké sruby plus dělostřeleckou a minometnou otočnou věž, dokonce i kulometnou věž. Je to tedy těžce vyzbrojená tvrz, za což vděčí zřejmě své poloze, požadavcích na bráněný prostor i inspiraci z Maginotovy linie.
Dělostřelecké tvrze Hanička a Hůrka mají ještě dvojče 10 cm houfnic vz. 38 umístěné v dělostřelecké otočné a výsuvné věži. Tato věž mohla střílet v rozsahu 360 stupňů do vzdálenosti téměř 12 kilometrů při kadenci až 2 x 20 ran za minutu.
V této oblasti byly dva prostory, kde mohl být veden útok - a to okolí Mladkova (údolí) a okolí Králík (Červený Potok a Boříkovice). Důležitost těchto míst pro obranu si naši plánovači uvědomovali a také podle toho je velice velkoryse opevnili. Nachází se zde tři tvrze. Na západě tento úsek ještě jistí čtvrtá tvrz Hanička, která však už patří do úseku Rokytnice v Orlických horách. Napravo se palba překrývala s dělostřeleckou palbou tvrze Adam vzdálené asi 9 km a tvrze se mohly vzájemně palebně krýt.
Hlavní výzbrojí pěchotních srůbu na Králicku je v drtivé většině protitankový kanón. Terén je místy rovný a pak hornatý. V některých částech, hlavně směrem od tvrze Bouda k tvrzi Adam musely být vykáceny tzv. palebné průseky v lese a naopak na východě u Králík byly budovány protitankové příkopy.
Interaktivní mapa pevností, kdyby si chtěl někdo projít pásmo. Výborná věc.
Budování dělostřeleckých srubů
Velké dělostřelecké sruby byly betonovány nadvakrát a tyto samostatně stavěné části jsou odděleny dilatační spárou vyplněnou asfaltem. Obrovský srub by bylo obtížné betonovat najednou, navíc kdyby to byl monolit docházelo by vlivem střídání teplot ke pnutí železobetonu a na srubu by vznikaly trhliny.
Do roku 1938 bylo vybudováno celkem 6 dělostřeleckých srubů a to N-S-75 tvrze Dobrošov, R-S-79 tvrze Hanička, K-S-11 tvrze Hůrka, K-S-43 a K-S-45 tvrze Adam a MO-S-39 tvrze Smolkov.
N-S-75 Zelený – tvrz Dobrošov - srub se již nedočkal pancéřových zvonů a výzbroje. Jako památka na výstavbu stojí před srubem dodnes řada betonových sloupů, které při výstavbě sloužily k upevnění betonářské plošiny a po dokončení stavby měly být odstraněny, protože bránily výstřelu. Střílny pro 100 mm houfnice přečkaly bez úhony okupaci a byly bez povolení armády vytrženy v padesátých letech národním podnikem Kovošrot. Dnes je srub součástí muzea čs. opevnění. U srubu je postavena provozní budova muzea a srub je vstupem do podzemí tvrze. Je zároveň jediným dělostřeleckým srubem, jehož interiér je přístupný veřejnosti. V bojovém patře jsou instalovány dvě makety houfnic, které sem byly převezeny z tvrze Hanička po zahájení její přestavby na protiatomový kryt – akce Kahan. Makety vyrobili filmaři, kteří na Haničce natáčeli film Dny zrady.
R-S-79 Na mýtině - tvrz Hanička – jedná se o klasický pravostranný dělostřelecký srub. Srub byl upraven přestavbou tvrze Hanička v rámci akce Kahan. Diamantový příkop byl zasypán. Levý zvon byl vytržen v padesátých letech Kovošrotem. V místě levé střílny byl vyražen nouzový východ, krytý pancéřovými vraty. Zachovalé jsou dvě originální ocelolitinové střílny pro 10 cm kasematní houfnice. Pravý zvon je mírně poškozen náloží při zkoušce odolnosti.
K-S-11 Na svahu - tvrz Hůrka - se svými 3 houfnicemi měl dělostřelecký srub působit do prostoru tzv. Zemské brány v předpolí tvrze Bouda. Kamenný zához srubu byl odstraněn. Vynikla tak mohutnost stavby, která je na ostatních dělostřeleckých srubech skryta. Všechny stěny srubu byly vystaveny pokusnému německému ostřelování, proto je dnes srub poškozen. Diamantový příkop je zasypán sutí. Na srubu se zachovaly originální střílny pro houfnice. Na všech jsou patrné stopy po střelbě.
K-S-43 Veverka - tvrz Adam - pravostranný dělostřelecký srub. Zvony nebyly osazeny stejně jako se srub nedočkal dělostřelecké výzbroje. V září 1938 byla před střílny srubu provizorně umístěna baterie horských kanónů vz. 15 do dřevěných přístavků, tak že srub z dálky vypadal jako stodola. Srub nese známky postřelování. Všechny střílny a nouzový východ jsou zazděny a zvonové šachty zabetonovány.
K-S-45 Jabůrek – tvrz Adam - levostranný výškově lomený dělostřelecký srub. Jedná se o vůbec první stavbu dělostřeleckého srubu realizovanou v rámci čs. opevnění. Důvodem posazení třetí střílny níž bylo umístění srubu v prudkém svahu. Řešením se komplikovalo zejména zavážení munice během palebné přehrady. Zvony nebyly osazeny. Za války byl prostor tvrze intenzívně využíván pro německé zkoušky. Zkoušely se nejen protipevnostní zbraně, ale též možnosti obrany opevněného prostoru. Srub je proto řádně poničen.
MO-S-39 U trigonometru – tvrz Smolkov - první klasický dělostřelecký srub našeho opevnění. Dříve byl vybetonován jen K-S-45 tvrze Adam, který je výškově lomený. Levostranný dělostřelecký srub, který měl svou palbou krýt izolované pěchotní sruby až po východní okraj Opavy. V září roku 1938 byla před srubem umístěna baterie 7,5 cm horských kanónů v dřevěných boudách jako slabá náhražka plánovaného tvrzového dělostřelectva. Za války byl srub poničen německými pokusy a zejména vytrháváním střílen. Ještě během války byly díry po střílnách zabetonovány a byly do nich vsazeny průduchy, pravděpodobně pro odvětrávání podzemí.
Dělostřelecký srub tvrze Hanička.
Maketa houfnice ve srubu Zelený tvrze Dobrošov.
