AČR kampak kráčíš?

[Alchymista]

A prípadne prihodiť podmienky pre zamestnanie v štátnej správe.

[Zemakt]

Obavam se, ze se zde jedna o desetitisice odvedencu a je velmi pravdepodobne, ze tolik dobrovolniku se sotva najde. Meli by jsme stat nohama na zemi. Ne kazdy je registrovan na Palbe :-)

[jarl]

Takže bys raději kvůli nějakému vágně formulovanému "reálnému nebezpečí" nutil lidi opustit rodinu a civilní zaměstnání a za nějakou směšnou finanční kompenzaci sloužit v armádě třeba i několik let? Mě by kvůli občanské válce na Ukrajině do armády nedostali ani heverem. To bych raději někoho podmázl a nebo zaplatil tu pokutu 30 000 korun.

[skelet]

Já to vidím tak, že se věci pomalu dostávají do normálu. Po euforii věčného klidu a míru přichází lehká kocovina.. Mimochodem je těžké specifikovat "reálné nebezpečí". Jen tak z fleku, co si pod tím můžeme představit:
- živelná pohroma
- občanské nepokoje
- válečný konflikt
- humanitární katastrofa

A určitě by se dalo najít i něco jiného..

[Zemakt]

Ale já nemám na mysli "nějaké vágně formulované reálné nebezpečí". Mám zde na mysli reálné nebezpečí. Zdá se mi, že současným děním na Ukrajině, se některým lidem možná rozsvítilo (podotýkám možná) a zjistili, že je nutné s dnešním stavem AČR, respektive branné oblasti obecně, něco dělat. A legislativa je základ.

Dobrovolníci, nebo alespoň částečně uvědomělí odvedenci jsou super, ale jestliže se v článku píše:

Mění se proto, že v armádě slouží kolem 20 tisíc profesionálů, ale v případě ohrožení státu by byly potřeba ještě desítky tisíc záložníků

Tak jsem na pochybách, že to ti dobrovolníci vytrhnou. A tohle bych předpokládal v jakémkoliv jiném státě naší velikosti.

Mě by kvůli občanské válce na Ukrajině do armády nedostali ani heverem. To bych raději někoho podmázl a nebo zaplatil tu pokutu 30 000 korun.

S prominutím Jarle, naprosté většině odvedených se nikdo, nikdy neptal, zdali se jim chce. To je a bude. Rovněž je a bude podmazávání, byť ve větší nebo menší míře, to je jedno. Nade vším je zájem státu. Zdá se mi, že v tomto případě se někdo probudil a řekl si "sakra a co když?" A nebo také někdo z členů řekl, "hele a jak to máte ošéfovaný, kdyby něco?". Nu a máme tady připravovanou novelizaci, lepší být připraven, než nepřipraven, byť pouze legislativně .

Samozřejmě předpokládám, že novela by měla obsahovat jasně formulované podmínky, jak a kdy povolávat zálohy. Konec konců, toto je pouze první náznak.

[Rase]

Já osobně bych se nějakému vojenskému kurzu nebránil, pokud by byl krátký a dobře vedený a zorganizovaný co nejefektivněj. Přeci jen se mi vojna, naštěstí, vyhnula a zbroják nemám, tak nějaká krátká instruktáž jak ovládat zbraň by se hodila. Radši nějaká taková instruktáž teď a v klidu, než za pár let narychlo až bude třeba pozdě. Mohlo by se to pojmout i jako kurz první pomoci atd. když už budou mladí lidi na jednom místě. Pořádná ukázka vojenské techniky by taky nebyla marná, přeci jen ať lidi vidí na vlastní oči co platí z daní (a třeba si toho budou víc vážit). Nějaké kasárenské buzerování, drhnutí podlah a pochodování je zbytečné. Pokud by se ten výcvik pojak chytře, tak by to mohla být i zábava. Ale mám obavu že by se ten plán vlády zvrnul úplně jiným směrem

[kozlustechnykus]

Ja se hlavne bojim, ze z toho bude zase jen dalsi legislativni zmetek, kterej bude realne k nicemu, jen nasere vsechny dotcene. Opravdu si dovedu zive predstavit, ze se to vztahne treba i na povodne a pak moravaci budou zachranovat namocenou Prahu a na Morave jim to sebere baraky, protoze vsichni budou sedet u vody v Praze a sledovat, jestli teda stoupne nebo ne.

[Polarfox]

Opravdu si dovedu zive predstavit, ze se to vztahne treba i na povodne a pak moravaci budou zachranovat namocenou Prahu a na Morave jim to sebere baraky, protoze vsichni budou sedet u vody v Praze a sledovat, jestli teda stoupne nebo ne.

A nebo budou Pražáci sedět na Moravě a v Praze jim to sebere baráky. Já bych to nedramatizoval.

[knezdub]

Byl bych pro nějaký povinný "kurs" základů chování v krizových situacích, základů obsluhy jednoduché techniky a zbraní, první pomoc atd. Ale ruku na srdce: Bylo by to k něčmu? Většina vojenské techniky potřebuje kvalifikované lidi, které za pár týdnů nepřipravíte. Desetitisíce odvedenců zase bude potřebovat s něčím bojovat (pomáhat při živelných katastrofách), máme pro ně dostatek techniky v použitelném stavu?
Osobně se mi zamlouvá něco na způsob dobrovolných zásob, ale z vlastní zkušenosti vím, že o ně zájem není a ze strany státu nevidím ani nějakou podporu. Člověk, který přijde dobrovolně určitě bude stokrát užitečnější, než někdo, kdo řijde " z donucení" a bude hledat způsob, jak se z toho vyvléct

[Pátrač]

TO že naše země zrušila všeobecnou brannou povinnost není asi zásadní problém. Konec studené války tomu napomohl a je pravda, že na všechny strany kolem nás od potenciální hrozby máme věnec států spojených v NATO nebo s NATO spolupracující.

Nikdo ale nedocenil, že může nastat doba, kdy bude potřeba bránit hodnotu naší křesťansko-demokratické civilizace a potom bude problém kdo to bude dělat.

Nesnese to polovičatá řešení. Ale že bych si troufal říci jak to udělat, to tedy ne. No věděl bych, ale nemám zapotřebí být kdekoliv za blbce a tedy raději mlčím.

[knezdub]

Ta doba (že bude potřeba bránit naši civilizaci) nastane, ale nevím, kdo ji bude (chtít) bránit. A než se vzpamatujeme, může být pozdě. Je otázkou, jestli má cenu takovouto civilizaci vůbec bránit, jestli její zánik nebude spíše přínosem. Ale to patří do nějakého jiného tématu v hospodě

[Alchymista]

Problém nie je "naša civilizácia" - tá je celkom dobrá. Problém sú "naše" vlády...

[Pátrač]

Ne to nepatří do hospody, to je vážná věc. Jde o to, že to co se nazývá křesťansko-demkratická civilizace je něco, co naši předi tvořili nějakýh 1800 let. Stálo to nezměrné oběti, náklady, úsilí. To se musí bránit, už jenom kvůli těm předkům.

Vem si nás- 400 let v první a druhé linii v boji proti postupu islámu do střední Evropy, vznik První republiky a její zánïk, obnova po válce, socialistický experiment a návrat k demokracii- stálo to hodně a hodně lidí. To stojí za pevný postoj.

Jenže dnes je to nějak divné. Když řekneš obrana vlasti je důležitá - jsi za debila. Mě učili, že pocit odpověnosti za vlast je jedna z nejušlechtilejších emocí, která lidi posunuje výše. Skus to dnes někde napsat a nebo říci, zase budeš za debila.

Proto mám pocit, že úvaha nad tím, že by se měla obrana vlasti dostat z hlediska lidského někam jinam než je dnes, je krok dobrým směrem.

[Alchymista]

Jenže dnes je to nějak divné. Když řekneš obrana vlasti je důležitá - jsi za debila. Mě učili, že pocit odpověnosti za vlast je jedna z nejušlechtilejších emocí, která lidi posunuje výše. Skus to dnes někde napsat a nebo říci, zase budeš za debila.

Ano, budeš... Pretože presne taký postoj k tvojim názorom zastávajú novinári, mimovládky i politici, a za dve desaťročia ho dokázali spoločným úsilím vnútiť/podsunúť aj "občanom".
Vec sa má tak, že riadenia štátu sa zmocnil "vnútorný nepriateľ", ktorý úspešne pracuje na čoraz hlbšom rozklade spoločnosti a štátu, doslova na všetkých úrovniach.

[kozlustechnykus]

Vsak na Ukrajine se ted Pravej sektor zacne zrat s ostatnima majdancikama, tak uvidime, jak rychle zmeni EU nazor na obranu az se sem pres Slovensko a Polsko nahrne par set tisic uprchliku. To hned bude ostraha hranic jak za studene valky. V oblasti okolo Stredozemniho more se to ted celkem mele a ne zrovna malo obcanu EU tam projde vycvikem a bojovyma zkusenostma. Co asi budou delat, az se vrati zpatky do Nemecka, Francie nebo Anglie? USA tam do te oblasti pekne sijou a nedivil bych se, kdyby se snazili region destabilizovat aby nehrosilo nebezpeci Izraeli ani USA. Jestli jim to vyjde, je uz jina otazka. Italie a Spanelsko uz ted nevi, co s uprchlikama. Nejakej klasickej utok na EU ted, myslim, nehrozi. Rusko s nama potrebuje obchodovat a opacne to plati stejne tak. Klasickej utok z Afriky nebo od zemi s naftou taky ne. Tam maximalne, pokud by se ISIS povedlo nejak pevneji uchytit a urvat kus Iraku a Syrie, tak maximalne nejaky potycky na hranici s Tureckem, ale to by mela Turecka armada podchytit sama. Takhle sepsany se mi to zda nadherne slunickove bezpecny, ale souhlasim s nutnosti dodrzovat spojenecke dohody a tohle:

- pro pokrytí spojeneckkých závazků:
- v mírovém stavu být připraven během měsíce odeslat na půl roku do zahraničí kontingent 5000 bojovníků,
- dva kontingenty po cca 500 lidech na dobu "jeden furt".

se mi zda jako opravdu nutnost.

Stejne tak bych nebyl proti vetsi ucasti v Africe. Nemluvim o klasickym "vyvozu demokracie" s tim at jdou USA nekam, ale o tom, co dela Francie v Mali. Cina uz taky pochopila, ze pokud chce zdroje z Afriky, tak tomu podobny nasazeni vojska pomuze. Afrika jako halda kolonii je minulost, ale zdroje tam jsou stale a kdo prvni prijde, ten prvni bere. Nehlede na to, ze to co tam fanatici delaji, se mi absolutne hnusi.

Ja vim, ze to zni naivne a idealisticky, ale takhle nejak to vidim:)

[knezdub]

kozlustechnykus: souhlasím. Ale jak je vidět na Ukrajině, překvapení se může zrodit kdekoliv, i ve zdánlivě stabilní a bezproblémové oblasti, v našem okolí mě napadá např. maďarský nacionalismus. Stačí jeden maličký charizmatický Hitler a správně načasované volby...
Jako občan nemám nejmenší problém, jít udělat něco pro svou zemi, ale odmítám byť jen pohnout prstem pro blaho našich politiků. Obávám se, že tento názor není ojedinělý a při moci dnešních médií (a upadající schopnosti používat vlastní rozum) není až takový problém lidi zmanipulovat a nahnat někam, kam vlastně nechtěli (viz již zmíněná Ukrajina)

[Pátrač]

UKrajina je dobrá ukázka ale jen v tom, že rezignace na armádu se může obrátit proti původnímu dobrému úmyslu. Ale situace tam je jiná než u nás.

Zde máme řešit armádu naší země, nikoliv Ukrajinu. Takže se k tomu vraťme nebo vytočíme Skeleta a provětrá nám játra.

[knezdub]

Ukrajinu jsem dal jen jako příklad, že i zdánlivě klidná oblast může nenadále vzplát vášní, zvláště je-li to přiživeno zvenčí.
Myslím, že AČR by v první řadě měla řešit to, aby vojáci byli ochotni jít do nějaké akce bez většího donucení. Bohužel ta motivace mi tu chybí. A vinu za tento stav bych hledal na vyšších místech, jak armádních, tak politických. A dokud se toto nevyřeší, nepomůže ani institut odvodů, zvlášt s možností vykoupení za 30 000,- Čímž samozřejmě nejsem proti nějaké formě "vojny". ZVS měla i pro civilní život důležité návyky: respekt k nadřízeným, naučení se zodpovědnosti a schopnosti postarat se o sebe, naučit se na určitý denní rytmus (vstávat a dojít do zaměstnání) atd. Je otázkou, jestli nezavést nějakou formu výcviku i pro ženy, třebas zkrácenou a s mírnějšími pravidly pro výběr odvedenců.

[Zemakt]

zvlášt s možností vykoupení za 30 000,-

Ano, toto je kravina jak barák.

[Dzin]

Možná by pro začátek stačilo aby o nákupech bojové techniky rozhodovala armáda sama a někdo kdo tomuhle rozumí a ne politici kteří mají modrou knížku a upřednostní ůplatek nad reálném využití dotyčné techniky.K tomu by se pak vázala vyšší efektivita využití financí a následná vyšší morálka díky funkčnímu vybavení.A dál by to mohlo pokračovat reorganizací složek velení kdy by se neschopní - nepotřební lampasáci propustily a upřednostnily nižší velitelé s bojovými zkušenostmy kteří vědí o čem mluví a umí řešit problémy.

To také není ideální. Armáda má mít poradní slovo v případě stanovení požadavků na výkony a parametry výzbroje a výstroje, ale politik musí zohlednit další aspekty nákupu. Třeba ekonomickou a politickou situaci. V těhle třech aspektech je dlouhodobě problém. Jednak armáda dost dlouho nedokázala přesně konkretizovat, co chce a hlavně v prvních +/- 10ti letech AČR byly tyto specifikace dost nahodilé. Stručně řečeno, nakupovalo se to ,co se zrovan nějakému generálovi líbilo. Vše to má ale souvislost s nízkou koncepční prací v rezortu. Protože kdyby bylo jasné kam směřujeme a čeho chceme dosánout, daleko lépe by se stanovila kritéria, co chceme nakoupit. Jediná oblast, kde to fungovalo bylo letectvo v případě stíhacích strojů. Nákup Gripenů pak představuje světlou vlaštovku v tomto přístupu, dky prostě je jasné, co hledáme a pak už jen stačí to najít. POlitici potom těžko mohou zdůvodňovat, proč se nakupuje něco jiného.
Co se týká té druhé věci, zde je to přesně opačně, politická a ekonomická situace se zohledňovala spíše zpočátku a později an ni politici zcela rezignovali. Byť to nebylo nijak velké, ale alespoň něco. Pro příklad, odmítnutí splacení dluhu Ruska dodávkou značného množství jejich zbraní. Z důvodů našeho členství v NATO by to byl jednoznačně špatný krok. Jenže současní politici vidí v rámci obrany státu jen mise v zahraničí a více je zajímá ekonomika směrem k civilnímu sektoru. Dlouhodobá politická koncepce branosti potom chybí. Pro dobou obranu potřebujeme fungující ekonomiku a správu státu. První máme a to poměrně na dobré úrovni, ale druhou ne. Prvotí od politiků by tedy mělo být neustálé objasňování, proč je nutno vynaložit peníze na obranu. COž je první předpoklad úspěšné reformy brabě-bezpečnostní politiky.