Na Palbě i jinde se objevují zaručené zprávy o tancích LÖWE, E-100 jako by to byly typy vyráběné v sériích. Ani jeden z nich však nebyl vyroben byť v prototypu, zato byl vyroben jiný „supertank“, jehož jméno znělo v porovnání s jeho velikostí poněkud komicky – MAUS (myš).
Supertěžké tanky se objevovaly už od počátku vývoje a výroby tanků, jednalo se však o mrhání penězi a zdroji. Vývoj se ustálil do určitých kategorií (lehké, střední, těžké), pro supertěžké kolosy na bitevním poli nějak nezbylo místo. Přesto se vždy našlo několik fanatiků kteří chtěli vyzbrojit armády těmito kolosy. Jedním z nich byl i známý megaloman Adolf Hitler. U něj to byla posedlost gigantickými stavbami a stroji, vedle tanků byly v Německu projektovány i obří bitevní lodě...
Při schůzce v listopadu 1941 Porsche navrhl Hitlerovi stavbu tanku o hmotnosti okolo 100 tun. Ten jeho projekt podpořil a dostalo se mu tak plné podpory. V květnu 1942 došlo ke spojení vývoje s týmem od Kruppa, který již v roce 1941 předložil několik studií tanků o hmotnosti od 110 do 170 tun. Profesorův program nesl původně krycí název MAMUT, později byl přejmenován na MAUS. V červnu 1942 jsou předvedeny vůdci první výkresy tanku. Prototyp měl být zhotoven do léta 1943, pozdější sériová výroba měla dávat asi 5 vozidel měsíčně.
Po technické stránce nebyl MAUS žádným převratným zlomem v konstrukci – sna kromě hmotnosti a použití oblíbeného benzinoelektrického pohonu pana profesora. Pancéřování v té době nemělo na světě obdoby, snad jen dělové věže na bitevních lodích měly silnější pancíř. Čelní pancéřování korby mělo sílu 200 mm, stěny 180 a zadní část 160 mm. Čelo věže mělo 240, boky a zadek měly pancíř o síle 200 mm. Podvozek tvořily pojezdová kola o průměru 550 mm řazené do čtyř řad, těch skupin bylo celkem šest. Navíc každá skupina nesla i dvě napínací kladky.
Problémem byl při této hmotnosti pohon, na rozhýbání takového monstra normální motor nestačil. Tank měl být osazen dieselovým motorem Daimler Benz MB 517 o výkonu 1200 HP. Druhou možností byla úprava leteckého motoru DB 603 upraveného pro spalování normálního benzínu (74 oktanů). První prototyp V1 byl nakonec osazen tímto motorem, prototyp V2 už byl osazený motorem MB 517. S benzínovým motorem měl tank spotřebu na silnici 1400 litrů na 100 km, v terénu až 3800 litrů! Maximální rychlost na silnici byla jen 20 km/h, v terénu jen 13 km/h. Tank měl nádrže na 3200 litrů + přídavnou nádrž na 1000 litrů.
Výzbroj tanku nebyla zpočátku jasná, uvažovalo se o kanonech ráže 105 nebo 150 mm, v úvahu taky připadal upravený FlaK ráže 128 mm a námořní kanon ráže 127 mm. Nakonec byl do věže umístěn kanon KwK 44 L/55 ráže 128 mm a vedle něj 75 mm kanon KwK 44 L/36. Palebný průměr činil 68 granátů pro kanon 128 mm a 200 granátů pro kanon 75 mm. Nalevo od kanonu byl umístěn kulomet MG 34 ráže 7,92 mm. Pro sériové tanky se uvažovalo o jeho výměně, tank měl být vyzbrojen 20 mm automatickým kanonem MG 151.
Osádku tvořilo šest mužů – v trupu seděl řidič, ve věži měl stanoviště velitel tanku, dva střelci a dva nabíječi.
Byly vyrobeny jen dva prototypy, první byl dokončen koncem prosince 1943 u firmy Alkett. Byl však dokončen bez věže, firma Krupp ji nebyla v tomto termínu dodat a prototyp dostal místo věže jen zaváži o hmotnosti 55 tun. Testy probíhaly v Kummersdorfu, posléze v Böblingenu. Věž byla nainstalována v červnu 1944. Konec války oba prototypy zastihl v Kummersdorfu, jeden prototyp odvezli sovětské jednotky do SSSR. Tam je dodnes umístěn v expozici musea v Kubince.
technická data tanku MAUS:
hmotnost – 189 t
délka – 10,9 m
šířka – 3,67 m
výška – 3,66 m
výkon motoru – 1200 HP
max. rychlost silnice – 20 km/h
dojezd silnice – 186 km
osádka – 6
----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
I.Pejčoch S.Spurný - Obrněná technika 1
http://armor.kiev.ua
