Na sklonku 60 let začala vyvstávat potřeba velmi rychlého způsobu odmoření, či dezaktivace bojové techniky. Zejména pro tanková vojska, byla potřeba rychlého navrácení do bojové činnosti po zasažení otravnými, nebo radioaktivními látkami, jednou z klíčových aspektů jejich taktického využití. Z tohoto důvodu se začalo ve Vojenském ústavu 070 v Brně pracovat na principu odmořování a dezaktivace pomocí proudového motoru. Odmořování probíhalo na základě tepelného rozkladu chemické látky teplotou výfukových plynů a okamžitým oplachem vodní mlhou. Dezaktivace zase na principu vytvoření detergenční mlhy rozprášením roztoku detergentu. Protože v té době probíhalo nahrazování letounů L-29 novějšími L-39, vznikla volná kapacita výroby motorů Motorlet M-701, který byl zvolen za základ nově vznikajícího zařízení.
Motor M-701 měl jednostupňový odstředivý kompresor s 61 oběžnými lopatkami a jednostranným vstupem vzduchu zepředu. Turbína byla axiální, jednostupňová, upevněná letmo na zadní konec rotoru. Ve výstupním difuzoru byl upevněn vnitřní kužel. V horní části vstupní skříně byla skříň pohonů (palivové čerpadlo, dynamo, hydraulické čerpadlo a čidlo otáčkoměru). Olej byl ve spodní části vstupní skříně. Disk turbíny a patky lopatek byly chlazené vzduchem. Elektrický systém pracoval s napětím 28V. Startér byl elektrický.
Celé zařízení bylo postaveno na podvozku nákladního automobilu Tatra 148.
Motor byl uložen do hydraulicky ovládaného ústrojí umožňující vychýlení 20° nahoru a 30° dolů, a celá tato konstrukce byla spolu s kabinou operátora po pravé straně motoru umístěna na hydraulicky poháněnou točnu s možností otočení o 120°na každou stranu.
Za touto točnou byla umístěná sdružená palivo – vodní nádrž s obsahem 2000 litrů paliva PL-6 a 5000 litrů vody. V nádrži byl šrouby upevněn poklop propojovacího otvoru, takže v případě jeho odstranění mohla nádrž pojmout 7000 litrů paliva. Detergenční roztok se připravoval přímo v této nádrži přidáním detergentu a promíchání uzavřeným okruhem, kdy roztok proudil z nádrže přes hydrodynamické čerpadlo zpět do nádrže. Při práci s tímto zařízením pak toto hydrodynamické čerpadlo vhánělo vodu (nebo detergenční roztok) do trysek umístěných v ústí motoru M-701 a zde docházelo na základě aerodynamického paradoxonu (princip např. fixírky) ke strhávání do proudu výfukových plynů a tvorbě mlhy.
Speciální očista se prováděla buď na stojící bojové technice, kterou zařízení objíždělo
A nebo pomocí dvou zařízení stojících v určitém odstupu proti sobě
K tomuto účelu se nacházely v příslušenství 2 ks světelných signalizačních zařízení (semafory), pomocí kterých se řídil provoz mezi stanovišti těchto dvou zařízení.
Zařízení umožňovalo také zadýmování. Dým se vytvářel vstřikováním oleje nebo nafty do proudu výfukových plynů.
Zařízení bylo zavedeno do výzbroje v roce 1975. Název byl změněn z „Teplovzdušné zařízení“ na „Pojízdné zařízení na speciální očistu bojové techniky“ při zachování původní zkratky "TZ".
Bylo doporučováno provádět speciální očista pouze těžké, či kompaktní bojové techniky. Pro speciální očistu tímto zařízením musela být technika kompletně odplachtována.
Pro opravy byl určen VOZ 071 Olomouc
Provoz a údržba tohoto zařízení se řídila předpisem Chem -28 -9
TTD:
Hmotnost zařízení: 16 500 kg
Celková hmotnost: 22 000 kg
Rozměry:
- délka vozidla: 9500 mm
- šířka vozidla: 2880 mm
- výška vozidla: 2950 mm
Objem palivové nádrže: 2 000 litrů
Spotřeba paliva proudového motoru: 300 až 930 litrů/hod
Obsah vodní nádrže: 5 000 litrů
Spotřeba vody na očistu jednoho vozidla: 150 až 200 litrů
Kapacita (dvě TZ-74):
- dekontaminace radioaktivního spadu 40: vozidel /hod
- dekontaminace bojových látek: 13 vozidel/hod
Zdroje obrázků a fotografií:
http://forum.valka.cz
http://cs.wikipedia.org
http://www.leteckemotory.cz
http://www.jedsite.info
