Ruská vojenská reforma

[Bax]

O tomhle mluvil i analytik Koller, který vysvětloval, že Ruská armáda má na starosti velmi dlouhou hranici, kterou musí bránit a proto musí být velice mobilní.

[Julesak]

Ohledně rozšíření VDS jsem narazil na zajímavou myšlenku. Hlavní důvod by mohla být snaha co nejrychleji být schopen posílit asijsou část Ruska.

Myslíš VDV? Neviem či im ide o priamo o ázijskú časť, VDV sú pre Rusko tým čím je USMC pre USA - sila rýchlej reakcie. Jedno či na Kurilách, v Arktíde alebo na Kaukaze - keď hocikde bude Rusko vojensky zasahovať, výsadkári tam budú ako prví.

Resp. schopnost přesouvat vojska rychle do oblastí před a za Uralem. Něco by na tom mohlo být, protože pozemní komunikace jsou leda Bajkalsko-Amurská a Transsibiřská magistrála.

Schopnosť presunov veľkých uskupení pozemných síl na veľkú vzdialenosť sa v poslednej dobe v Rusku precvičuje pomerne intenzívne, je to v tomto vlákne spomínané. Vzhaľdom na geografické podmienky v tom železnica skoro vždy zohráva kľúčovú úlohu.

Dzin - presne tu istu info som zachytil na armadnich novinach v diskusii (tema ohladom Ciny a Sibiri). Dava to logiku...

Armádne noviny.cz už dlhšiu dobu sledujem (len ako pasívny čitateľ), a obvykle tam zverejnené texty majú celkom dobrú úroveň.
Ale tento predmetný článok - ako keby si autor prečítal Clancyho Medveď a Drak, potom niečo z Guardianu/Economistu a dostal zo seba tento výpotok. A tá diskusia... zlatá palba.

[Ziro]

Když už jsme u těch přesunů vlakem, jde někde zjisti jakou rychlostí se takový vlak táhnoucí vagony s tanky a jinou těžkou technikou pohybuje? Když pominu letecké krytí tak je celá taková soustava ze vzduchu dosti zranitelná a předpokládané trasy poměrně hodně dlouhé, tak mi jde o to zjisti, zda by aspoň teoreticky bylo možné použít, v tomto případě asi nejvhodnější pancir-s1 (případně budoucí modifikace), k ochraně vlaku tyto pvo systémy např tak, že by jeden aktivní byl na začátku ( někde u lokomotivy) a druhý na konci celé soupravy nebo jiné uspořádání to je zatím celkem jedno. Nejmodernější ruské systémy by měly mít schopnost pálit i za ,,mírné jízdy,, těžko říct jakou rychlost si pod tímto představit. A právě k tomu směřuje moje otázka v úvodu, jestli by bylo něco takového možné použít nebo je to jen ěílený nápad

[Beda]

Když už jsme u těch přesunů vlakem, jde někde zjisti jakou rychlostí se takový vlak táhnoucí vagony s tanky a jinou těžkou technikou pohybuje? Když pominu letecké krytí tak je celá taková soustava ze vzduchu dosti zranitelná a předpokládané trasy poměrně hodně dlouhé, tak mi jde o to zjisti, zda by aspoň teoreticky bylo možné použít, v tomto případě asi nejvhodnější pancir-s1 (případně budoucí modifikace), k ochraně vlaku tyto pvo systémy např tak, že by jeden aktivní byl na začátku ( někde u lokomotivy) a druhý na konci celé soupravy nebo jiné uspořádání to je zatím celkem jedno. Nejmodernější ruské systémy by měly mít schopnost pálit i za ,,mírné jízdy,, těžko říct jakou rychlost si pod tímto představit. A právě k tomu směřuje moje otázka v úvodu, jestli by bylo něco takového možné použít nebo je to jen ěílený nápad

Bude zalezet na kvalite trati Klidne
to muzou tahnout dve lokotky a dve tlacit.

[Aaron Goldstein]

Když už jsme u těch přesunů vlakem, jde někde zjisti jakou rychlostí se takový vlak táhnoucí vagony s tanky a jinou těžkou technikou pohybuje?

Při zjednodušeném zajištění (pouze základní zajištění zaklínováním bez úvazů) max. 60 km/h... (předpis ČD D33) Při plném zajištění dle standardních normativů ČD....

[parmezano]

Aaron Goldstein: předpis D33 asi nemůžeme porovnávat s jejich předpisy , zřejmně jsou o dost volnější( před rokem 1968 byla D33 mnohem přísnější , například neznala "sedlové" nakládaní nákl. aut, to bylo povoleno až na jejich nátlak, naši vozmistři sedlově naložené vozy nechávali vyřadit z vlaku, ). Jak jsem se díval na videa s naloženou kolovou vůbec není klínována a uvázaná drátem.K té rychlosti , jezdí víc než 60km(já si myslím , že tak okolo 80km ) na té Ukrajině to asi není problém . Horší to bude na tratích na Sibiři , četl jsem článek o cestování po BAM a autor tam píše , že rychlost 40- 50km je tam celkem normální.
V Cookův jízdní řád z roku 2010 uvádí jízdní dobu rychlíku 110 z Tjumeně do Tobolsku (229km ) 4hod 30 min.(odj. z Tjumeně 8.20 přij. Tobolsk 12.50. Není tam , ale uvedeno zda ten rychlík ještě někde jinde zastavuje

[Aaron Goldstein]

Aaron Goldstein: předpis D33 asi nemůžeme porovnávat s jejich předpisy

Pochopil jsem to jako všeobecný dotaz na rychlost vojenského transportu... Tak jsem pro hrubou ilustraci uvedl naší praxi...

[josefg]

K PVO zabezpečení vlakových převozů.
Co si pamatuju, tak se PVO řešilo pouze na neelektrifikovaných tratích. Naa elektrifikovaných byla vyloučená. Ale je možné, že se stejně počítalo s výpadkem elekrtické trakce v případě války. Nevím

[Alchymista]

Priama PVO vlakovej súpravy by sa riešiť dala.
1) Pancir je v podstate len nástavba na nákladnom aute, takže ak sa položi priamo na plošinu vagónu, palebná jednotka by sa mala zmestit pod troleje aj so vztýčenou anténou "prehľadového" rádiolokátoru
1a) skoro to isté by sa dalo povedať aj o systéme Tor, ktorý je ale dosť limitovaný dlžkou rakety (2,9m), takže by potreboval skôr vagón so zníženou plošinou
2) odklonenie trolejí po napätím sovieti riešili a vyriešili už na strategických raketách RT-23 Molodec (BŽRK)

1+2= potrebné komponenty majú overené, takže použitie je skôr vecou "potreby", podľa mňa by to mohla byť kombinácia "palebný" vagón + tylový/riadiaci vagón v počte 2x2 v súprave. Bojovú pohotovosť by mohli byť schopné zaujať do 3-5 minút po zastavení súpravy alebo i skôr, podľa toho, či RL prehľadu môžu alebo nemôžu pracovať pod trolejou a ako rýchlo môže byť trolej odklonená

[absik]

Rusko všeobecne hľadá spôsoby ako presunúť dostatočne rýchlo početné zoskupenia smerom na Východ a na Sever - Arktídu. Je to všetko v rámci pripravovanej doktríny ktorá má byť dopracovaná do konca tohto roku a zohľadní zmenu geopolitickej situácie s ohľadom na Ukrajinu.

[Beda]

Ted jsem mluvil s ex strojvedoucim a strojmistrem.

U nas jezdi bezne nakladni vlaky 65 km, potom jsou vagony ( rychlobezky ) pro rychlejsi jizdu 70 km a uplne specielni nakladni expres 100 km, posta a ovoce. Ty s ovocem jezdili rychle a nikde nesmeli zastavit, jinak je nadrazaci vykradali..... Urcite to asi zvladne i vyssi rychlost, ale jde o bezpecnost, brzdeni atd. Tak u nas s tankem max 70 km. Dneska se kontroluje rychlost jakou vlak jel.
Tak doba se necha zkratit, ze nezastavuje. To ale asi dost zacpe trat, osobni vlaky jezdi rychlejc.
Tak rychlejsi bude preprava na podvalnikach, dokazou regulovat provoz jen po dobu prujezdu a tak to nenadela tolika problemu.
IL-76 by mel T-90 nalozit, leta s nima? T-72 take, podle vahy tanku a nosnosti.

Vyjizdi z nej T-72
https://www.google.cz/search?q=il-76+ta ... A&dur=4124

[parmezano]

Už za WWII měli Němci protiletadlovou obranu (flak) na instalovanou na vlacích .
http://www.palba.cz/album/albums/userpi ... trizek.PNG
Zdroj wiki

[Mauler]

Už za WWII měli Němci protiletadlovou obranu (flak) na instalovanou na vlacích .
http://www.palba.cz/album/albums/userpi ... trizek.PNG
Zdroj wiki

No jo ale tenkrát mohly o elektrifikaci tratě jen snít a na vše používaly buď parní nebo dieslové lokomotivy takže jim nevadila trolej když střílely jinak by to byl pro quad flak taky problém zvednout hlavně a riskovat že se dotknou trolejí - to by nemělo příznivý dopad na obsluhu

[skelet]

Elektrické lokomotivy Reichsbahne využívala, ale netuším jak velké procento tratí bylo elektrifikováno

[absik]

PVO na vozni nie je problém, samotné vežičky majú niečo cez 2m a priamo nad seba nemajú prečo strielať. Vrtuľníky aj útočné lietadlá útočia taktikou "z odstupu" tak pre PVO je skôr dôležitá schopnosť zisťovať a sledovať ciele na horizonte a na pozadí zeme/lesa.
Inak s dopravou tankov a ťažkej bojovej techniky po koľajach sa veľmi neráta, na veľkom ruskom rozsiahlom priestore nie je problém viackrát podmínovať tú istú trať a odpáliť nálož v správnom okamihu. Preto na dopravu techniky slúžia výsadkové lode, vznášadlá, "transportniky" An-124(odvezie až 3 tanky T-90) a na túto úlohu plánovalo s loďami Mistral z ktorých každá odvezie 40 - 50 tankov alebo až 120 ks menšej mobilnej techniky.

[Julesak]

Inak s dopravou tankov a ťažkej bojovej techniky po koľajach sa veľmi neráta,

S týmto si dovolím nesúhlasiť, preprava veľkého množstva vojsk (a zásob) je v ruských podmienkach (hlavne, ale nielen) v smere západ-východ bez železnice nepredstaviteľná.

[absik]

Úplné vylúčenie vlakovej dopravy - súhlasím, ale doprava len v obmedzenej miere vzhľadom na možnosti záškodníkov. Najväčšia ťarcha leží na vodnej doprave, okrem najdlhšieho pobrežia má Rusko veľké vodné cesty viz Volga,Moskva, Amur, Don, Lena, Kaspické a Azovské more, stovky jazier.....Rusko ročne vynakladá veľké objemy prostriedkov na výskum a vývoj "amfibii". Iste ich nebudú používať na výhliadkové plavby, ďalej klimatické podmienky Ruska už niekoľko storočí umožňujú vlečenú dopravu na snehu a zmrznutých bažinách.. Asi 2 stovky činných "veznechodov" s prívesmi dokážu vhodných podmienkach dostatočne rýchlo premiestniť stovky ks strednej a ľahkej obrnenej techniky na miesta kde by ich protivník nečakal.

[josefg]

K PVO vojenských železničních převozů na elektrifikovaných tratích.

---

Po prostudování všeho co se na vlákně řeklo a co si pamatuju se domnívám, že vlastní PVO se u převozů řešit nebude, aspoň ne během přesunu. Převoz samotný na elektrifikovaných asi bude organizován bez vlastní PVO. Pouze na neplánovaných zastávkách se rozmístí kolem vlaku střelci s prostředky jako IGLA kteří se budou podílet na jeho ochraně.
Jinak PVO bude zajištěno
- relativně vysokou rychlostí soupravy a obtížností jejího zjištění. Vzpomeňme na vlákno o balistických raketách na železničních vagonech.
- velkou vzdáleností tratí od protivníka a jeho prostředků vzdušného napadení.
Trati v blízkosti bojů cca 200km už asi nebudou pod proudem, a blíž než 40km se vlaky určitě pouštět nebudou, protože tam už dosahuje příliš mnoho zbraňových
systémů. Včetně hlavňových.
- vlastním letectvem a prostředky PVO a PVOS které budou zajišťovat celkovou bezpečnost ve vnitrozemí.
Rusko zejména má relativně silné letectvo a výkonné radary tak že ve vnitrozemí se nedá předpokládat nějaká významná aktivita cizího letectva. A v místech kam by
cizí letectvo zasahovat mohlo, se dají přesuny zajistit rozmístěním prostředků PVO kolem trati a míst vagónování.

[Dzin]

Tím, že by se Rusko soustředilo na VDV ukazuje, že opravdu s přesunem po kolejích nepočítá. Což ale současně ukazuje, že nepočítá s přesunem těžších sil. Takže mě potom napadá leda, něco jako byl systém římských legií za císařství. Tedy těžké jednotky umístěné na hranicích Ruska a VDV jako rychlá reakce na podporu při nasazení. Při velikosti Ruska to ale znamená značné investice a rozhodně nebude stačit jen modernizovat VDV. Měl by to být první krok. Zaznamenali jsme někdo nějaké vyjádření v tomto smyslu potom, co jsme se dověděli o rozšíření VDV?

[absik]

Sledujem tému VDV ale zatiaľ nič čo by šlo do hĺbky... Len sa píše o návrate asi 10 z Donbasu..