Aktuálny stav ruského námorníctva

[madrabbit]

Zdá se mi to, nebo se na relativně klidném moři dost houpou? Hlavne ke konci je to za reportérem dobře vidět. Jako by měly vysoko těžiště.

[absik]

Franci, je to specialita Kaspickej flotily - lodicka zo šiltom. Lepšie to drží na hlave ako "talíře" ČMF. Vďaka východnému triu - Kazachstan, Uzbekistan, Turkmenistan + na juhu Irán je tam veľa púští a stepí z ktorých vanú neprestajne horúce vetry - pasáty. To zároveň dáva odpoveď madrabbitovi - práve že majú nízke ťažisko, kaspické lode vozia viac "železa" (balastu) ako zvyčajne. To "poklidné" more odhadujem tak na 4 baly. Pri povrchu(asi do 5m) sa vetry brzdia a ochladzujú, horná vrstva (cca do 50m) sa kĺže po nich a je rýchlejšia, vrchná vrstvy (od 50 - 150+-m) sú rýchlejšie alebo pomalšie(od momentálnej meteo situácie) čo spôsobuje vertikálne víry a tak sa sklá§am pred spomínanými pilotmi "Gračov" že dokážu v tom lietať bez morskej choroby. Tak sa na relatívne kľudnej hladine môžeš stretnúť s priečnym vetrom 60 - 80 km/h.(podľa ruchu mikrofónu).

[Julesak]

Čo sa týka tých čapíc, nie som si istý ale myslím že som to videl aj inde ako len na Kaspiku.

[Franz Trubka]

No me prislo, ze ten kapitan ma hlavu do te cepice o 2 cisla vetsi

[absik]

S Bulavou sa nejako ponáhľajú... Ďalšie skúšky ohlásili na október a november a môžu byť salvové. Väčšina skúšok má byť naďalej vykonávaná z APL "Vladimir Monomach" (Tretia ponorka projektu 995 Borej, celkovo má byť postavených 8 ponoriek, teda ďalších 5 už ale podľa zdokonaleného projektu 995 A).

[El Diablo]

Rusko poprve cvičně vyzkoušelo bojovou loď Mistral

Aktualizováno 22:36 14. září 2014, 16:30 — Autor: EuroZprávy.cz / mh / ČTK

Paříž - Ruské vojenské námořnictvo v sobotu poprvé otestovalo cvičnou plavbou nové francouzské lodě třídy Mistral. Stalo se tak na palubě jedné ze dvou moderních válečných, které pro Rusko staví Francie. A to i přesto, že, že Paříž kvůli ukrajinské krizi zatím váhá s předáním těchto plavidel ruskému námořnictvu. O cvičení informovala agentura ITAR-TASS, podle níž se loď zvaná Vladivostok má do přístavu vrátit 22. září.

http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/1022 ... d-mistral/

[petrp]

První ponorka Novorossijsk projektu Varšavjanka byla zařazena do složení Černomořské flotily RF.

Ponorky projektu Varšavjanka mají výtlak 3950 tun, rychlost 20 uzlů, hloubku ponoru 300 metrů a posádku z 52 lidí. Ve výzbroji mají 6 torpéd ráže 533 mm, miny a útočný raketový komplex Kalibr. Ponorky mohou zachytit cíl ve vzdálenosti 3 až 4krát větší než ta, v níž je může zachytit nepřítel. Pro svou neviditelnost dostaly Varšavjanky v NATO označení Černá díra.
http://czech.ruvr.ru/news/2014_09_17/Ne ... tily-9009/

[Mauler]

První ponorka Novorossijsk projektu Varšavjanka byla zařazena do složení Černomořské flotily RF.

Ponorky projektu Varšavjanka mají výtlak 3950 tun, rychlost 20 uzlů, hloubku ponoru 300 metrů a posádku z 52 lidí. Ve výzbroji mají 6 torpéd ráže 533 mm, miny a útočný raketový komplex Kalibr. Ponorky mohou zachytit cíl ve vzdálenosti 3 až 4krát větší než ta, v níž je může zachytit nepřítel. Pro svou neviditelnost dostaly Varšavjanky v NATO označení Černá díra.
http://czech.ruvr.ru/news/2014_09_17/Ne ... tily-9009/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_877 měl by to být projekt 636 ale nějak se nemůžu dopátrat toho jaký má dosah pod vodou když používá elektromotory,na německý wiki http://de.wikipedia.org/wiki/Projekt_636 stojí pouze operační doba 45 dní(což je zřejmně celková standartní doba kdy má dost paliva,potravin a pod,pochybuji že by vydržely baterie 45 dní bez nabití) a že má i snorchel a zřejmně může nabíjet baterie při plavbě v periskopové hloubce ale reálný dosah akumulátorů - či způsob jak je tam řešen tenhle faktor tam není.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[Julesak]

nějak se nemůžu dopátrat toho jaký má dosah pod vodou když používá elektromotory,na německý wiki http://de.wikipedia.org/wiki/Projekt_636 stojí pouze operační doba 45 dní(což je zřejmně celková standartní doba kdy má dost paliva,potravin a pod,pochybuji že by vydržely baterie 45 dní bez nabití) a že má i snorchel a zřejmně může nabíjet baterie při plavbě v periskopové hloubce ale reálný dosah akumulátorů - či způsob jak je tam řešen tenhle faktor tam není.

"...Dosah pri plavbe pod hladinou pri rýchlosti 3 uzly je 400 námorných míľ (741 kilometrov), pri plavbe maximálnou rýchlosťou (17, resp. 19 uzlov) klesá až na 12,7 námornej míle( 23,5 kilometra)..."
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=177&t=4065
(kto ma pochváli keď sa sám nepochválim )

U novších (Projekt 06363) lodí, resp. modernizovaných budú tieto hodnoty zrejme lepšie.

[Alchymista]

Z nedávnych strelieb v Čiernom mori - zásah cieľa raketou Jachont systému pobrežnej obrany Bastion-P



Pri odhadnutej veľkosti cieľa okolo 50 metrov trosky rakety leteli namenej 500-700 metrov za cieľ...

[Alchymista]

Prověrka bojové připravenosti Východního vojenského okruhu RF

Cvičné streľby tichooceánskeho loďstva - rakety P-500 Bazalt
cieľ je dlhý cca 80-100 metrov - a prilieta prvá strela (Bazalt je dlhý viac ako 11 metrov)

prvá strela zrejme "škrtla" o hladinu - a prilieta druhá strela

prvá strela sa rozpadá... a druhá sa blíži vo väčšej výške...

bojová časť prvej strely ale napriek kolízii pokračuje v smere letu a preráža trup cieľa

... a druhá strela preráža trup cieľa po celej dĺžke...

... to je len výbuch paliva a iných súčastí rakiet, nie skutočných bojových častí... a potopenie terčovej lode


EDIT: pridaná fotka potípajúcej sa terčovej lode - pre lepšiu predstavu o jej veľkosti

[Julesak]

Celkom drsné, aj keď to môže byť trochu skresľujúce - terčové plavidlo asi nebude ktovie ako odolné.

[Alchymista]

Iste. Je buď vyradená loď alebo vlečný čln, alebo osobitne na to postavená "kocábka" - toto vyzerá ako nejaký nákladný čln alebo niečo také... Ale i tak to dáva predstavu, čo asi tie strely dokážu s cieľom urobiť.
pre porovnanie - zásah torpédoborca HMS Sheffield Exocetom

Exocet - zásahy terčov

Samozrejme, Jachont/Onix je bezmála päť krát ťažší a dva krát rýchlejší ako Exocet - a Bazalt takmer nemá zmysel porovnávať - je sedm krát ťažší a najmenej dva krát rýchlejší ako Exocet

[Polarfox]

pre porovnanie - zásah torpédoborca HMS Sheffield Exocetom

Chtěl jsi říct zásah nějaké vyřazené lodi při nějakém testovacím odpalu

[mepu]

prvá strela zrejme "škrtla" o hladinu - a prilieta druhá strela

Podle mého neškrtla, tedy přesně řečeno to co jde vidět tu trasu tak střela musí letět těsně nad hladinou, tak ~ +- nějaký metr a klesá, jinak by byl větší rozprsk vody i v té rychlosti - v závěru (cca ~20-30m od trupu) už de ale do vody to jde hezky vidět, první střela volila trajektorii útoku a zásah lodi v podstatě pod ponorem, a druhá nad - jestli to je náhoda nebo ne, nevím - ale předpokládám že takové působení na cíl je účinnější při více střelách - škoda že tam nebyli bojové hlavice to by z toho cíle asi nic nezůstalo.

[Alchymista]

Polarfox - podľa mena videa to Sheffield je. Predávam, čo som na nete kúpil.

mepu - na tretej fotke je zrejme "prvý dotyk" s hladinou, na ďalších snímkach je od tohu bodu výrazný zmena v charaketere stopy. Dotyku a strate stability a integrity strely by zodpovedal aj ten "bočný výtrysk" pozdĺž boku lode.
zloženina niekoľkých snímkov (nosič kamery zrejme menil polohu, takže snímky sa presne nekryjú) :

Skúsil som priemety dráh - vyzerá to tak, že prvá strela letela pôvodne o niečo vyššie a až "na okraji záberu" klesla natoľko, že sa objavuje stopa na hladine (stopa skutočne nedosahuje až k okraju záberu, alebo je na okraji záberu veľmi nezreteľná).
Výtrysk vody na druhej strane terču nie je v ose stopy na hladine, ale je posunutý k hornému okraju záberu, akoby hlavica zmenila pôvodný smer - priemet dráhy (odvodený od stopy na hladine) totiž smeruje až takmer na koniec terčovej lode a výtrysk je zhruba v polovici dĺžky lode. Trosky strely pozdĺž lode letia pod uhlom okolo 30-45°, to je značný odklon a svedčí o výraznom kontakte s vodnou hladinou tesne red dopadom na cieľ.
Z toho by sa dala odvodiť jedna z taktík finálnej fázy útoku - vo vzdialenosti "istého zásahu" strela klesá tesne k hladine, aby cieľ zasiahla v blízkosti čiary ponoru alebo dokonca pod ňou.

[mepu]

prvá strela zrejme "škrtla" o hladinu - a prilieta druhá strela

Tady je ten dotyk (cca těch 20-30m před trupem lodi), to předtím je let těsně nad hladinou, otázka je jestli je možné třeba navolit trajektorii útoku pod čáru ponoru lodi a nad, z logiky věci by to mělo být víc devastující než jen nad - nic složitého, stačit by k tomu měl přesný výškoměr (ten mají) + vzdálenost k cíli z radaru střely (ten taky mají), pokud teda vím že cíl není žádný drobátko a střela jej "nepodplave".

[Alchymista]

Zaujímavá je i "súčasnosť" dopadov oboch striel, odpálených zrejme z dvoch rôznych lodí. Zaujímalo by ma, či bol synchronizovaný odpal, alebo sa na vzájomnej synchronizácii dohodli až strely počas letu.

[Polarfox]

Polarfox - podľa mena videa to Sheffield je. Predávam, čo som na nete kúpil.

Na jednu stranu chápu, ale logicky - video ze zásahu vzhledem k okolnostem samozřejmě neexistuje (natož takovéhle, natož ze vzduchu), takže těžko ho někde čekat. Zadruhé - už na první pohled je to odstrojený vrak určený k testům.

Je to krátký výsek z dokumentu o téhle události, ale samozřejmě jak se to v dokumentech většinou dělá, když nejsou originální záběry, tak se to "vycpe" jinými.

[Alchymista]

Polarfox - ono je to jedno, dôležitý je len ten efekt dopadu rakety (ostatne, u Sheffieldu bojová časť Exocetu údajne tiež nevybuchla).

Ešte k zásahu Bazaltom - my vlastne nevieme, aké bolo v oblasti vlnobitie, ale je to v Tichom oceáne, takže tri metre vysoké vlny sú vlastne normálne, a päťmetrové - "bežné". Ak strela začala finálny manéver v "údolí" medzi vlnami, ceľkom kľudne mohla škrtnúť o "vrchol" vlny. Zrejme sa s dotykom s hladinou i s krátkym pohybom pod hladinou v konštrukcii strely, jej bojovej časti, i v logike záverečnej fázy útoku nejak počíta (strela sa rozpadá tak, aby príliš neovlyvnila smer pohybu bojovej časti, bojová časť zvláda bez rozpadu dopad na trup lod v "neoptimálnej polohe"...).