Německý tank Leopard 2
Moderátor: Rase
Ne, reaktor asi ne... si pustím trochu fantazii na špacír, napadá mě nějaký radioizotop jako zdroj umožńující dosáhnout vyšší teploty spalování uhlovodíkových paliv v plynové turbíně. Možná blbost, ale potom by to nebyl nelimitovaný dojezd. Jakýkoli zdroj pro nelimitovaný dojezd vy podle mě musel mít "reaktor" a palivo nukleární. Ale nemyslím si, že je dnes politicky únosné použít jakýkoli zdroj obsahující radioizotopy. Německo dokonce vyřadilo i podkaliberní střely s ochuzeným uranem a zakázalo jejich použití na svém území......... Těžko říct.
Nárustem ráže kanonu dojde zcela jistě k navýšení hmotnosti věže, ale taková nárůst hmotnosti by znamenal použití konzervativní pancéžové ochrany, já bych si víc tipnul širší použití kompozitních materiálů... a vůbec moderních technologií.
Jestliže beru za fakt pomět výkon/hmotnost u M1A2 cca 17,8 kW/t, Leopard 2A6 cca 18,5kW/t, Leclerc 20,1 kW/t a T-80U 20kW/t, tak při bojové hmotnosti 95t by to znamenalo motor cca 1900kW!!!! tj, 2500hp. Myslím si, že ta hranice 20kW/t je rozhodně nutnost.
Všechny ženijní prostředky (mosty, mostní sestavy, tahače..) států NATO jsou šity někde na 70t, tj. se zavedením tanku s takovou hmotností by znamenalo vývoj nového zabezpečení.
Nárustem ráže kanonu dojde zcela jistě k navýšení hmotnosti věže, ale taková nárůst hmotnosti by znamenal použití konzervativní pancéžové ochrany, já bych si víc tipnul širší použití kompozitních materiálů... a vůbec moderních technologií.
Jestliže beru za fakt pomět výkon/hmotnost u M1A2 cca 17,8 kW/t, Leopard 2A6 cca 18,5kW/t, Leclerc 20,1 kW/t a T-80U 20kW/t, tak při bojové hmotnosti 95t by to znamenalo motor cca 1900kW!!!! tj, 2500hp. Myslím si, že ta hranice 20kW/t je rozhodně nutnost.
Všechny ženijní prostředky (mosty, mostní sestavy, tahače..) států NATO jsou šity někde na 70t, tj. se zavedením tanku s takovou hmotností by znamenalo vývoj nového zabezpečení.
Pánové jděte s Leopardem 3 někam, bude to slepá cesta, zvyšování hmotnosti tanku už je neúnosné, to by potom muselo mít opravdu speciální pohon, myslím, že zas Němci šílí po superzbrani jako za Hitlera
Raději připojuji řez Leopardem I, to byl ještě normální tank ... všimněte si síly pancéřování, vpředu je pochopitelně největší ... to pro neználky.



Raději připojuji řez Leopardem I, to byl ještě normální tank ... všimněte si síly pancéřování, vpředu je pochopitelně největší ... to pro neználky.







Já bych Leoparda 3 nezatracoval. Je pouze reakcí na vývoj tanků jinde ve světě, např. Černý Orel nebo čínský projekt(viz obr).
Jinak tam bylo též uvedeno,že se zmiňovanou nukleární fůzní turbínou by měl dosáhnout rychlosti na silnici 90km/h.
Když pak budu dosazovat do analytické rovnice, vychází tyto souvislosti:
97tun při 90km/h - nutno opravdu výkoný pohon - s konvenčním dosti problém .Je zmíněna nuk. fůzní turbína.
K tomu dosadím projekty ETC a EM kanónu (str.2 tohoto tématu -14.11) a jejich vysoká energetická náročnost. Opět požadavek na velmi silný energetický zdroj. Celkem by to sedělo.
Navíc jsem narazil na projekt elektromagnetického pancíře. Zatím nereálné,ale se silným energetickým zdrojem nikoliv nemožné.


Jinak tam bylo též uvedeno,že se zmiňovanou nukleární fůzní turbínou by měl dosáhnout rychlosti na silnici 90km/h.
Když pak budu dosazovat do analytické rovnice, vychází tyto souvislosti:
97tun při 90km/h - nutno opravdu výkoný pohon - s konvenčním dosti problém .Je zmíněna nuk. fůzní turbína.
K tomu dosadím projekty ETC a EM kanónu (str.2 tohoto tématu -14.11) a jejich vysoká energetická náročnost. Opět požadavek na velmi silný energetický zdroj. Celkem by to sedělo.
Navíc jsem narazil na projekt elektromagnetického pancíře. Zatím nereálné,ale se silným energetickým zdrojem nikoliv nemožné.






Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
redboy: Trefil jsi to přesně.
Připomněl bych ještě jedno kritérium. Dnes se největší pozornost v rámci pohybu tanku klade na jeho schopnost akcelerace a manévrovací schopnosti (a průchodivost terénem). Tank musí být schopen co nejnepravidelnějšího pohybu, aby znesnadnil svoje zaměření/zasažení. Nárůst hmotnosti (a i maximální rychlosti) by toto opět zhoršil a bylo by třeba výraznějších zásahů do konstrukce.
Já osobně opět řadím podobné věci zatím toliko do úvah o tom, kam by se mohla směřovat obrněná technika. Zajímavé jsou třeba americké studie 4? typů tanků (resp. vozidel, které by je měly nahradit), z nich do dnešní doby nebyla ralizována ani jedna a to ani částečně, mám dojem, že snad ani u všech nevznikly demonstrátory, přestože je to už staré deset let.
Připomněl bych ještě jedno kritérium. Dnes se největší pozornost v rámci pohybu tanku klade na jeho schopnost akcelerace a manévrovací schopnosti (a průchodivost terénem). Tank musí být schopen co nejnepravidelnějšího pohybu, aby znesnadnil svoje zaměření/zasažení. Nárůst hmotnosti (a i maximální rychlosti) by toto opět zhoršil a bylo by třeba výraznějších zásahů do konstrukce.
Já osobně opět řadím podobné věci zatím toliko do úvah o tom, kam by se mohla směřovat obrněná technika. Zajímavé jsou třeba americké studie 4? typů tanků (resp. vozidel, které by je měly nahradit), z nich do dnešní doby nebyla ralizována ani jedna a to ani částečně, mám dojem, že snad ani u všech nevznikly demonstrátory, přestože je to už staré deset let.

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Jo jo. To jsou přesně ony problémy, že je rozdíl mezi tím, co od konstrukce požadujeme a tím, co jsme schopni realizovat.
Takhle by se asi dalo pokračovat ještě dost dlouho, každého by napadlo něco a potom se ani člověk nedivý, že vývoj nového tanku je taková složitá a nákladná věc.
Takhle by se asi dalo pokračovat ještě dost dlouho, každého by napadlo něco a potom se ani člověk nedivý, že vývoj nového tanku je taková složitá a nákladná věc.

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Omlouvám se za překlep - mrknul jsem na to znovu a otočil jsem číslovky. Správně má být váha 79tun - nikoliv 97t.
Navíc je ten údaj v angličtině uveden takto: Weight: 79 tons (72 metric tons). Že by dvě různé jednotky tuna?
Navíc pásy mají být širší,pro snížení měrného tlaku na cm2.
A o té turbíně je tam toto:
Power Source: Nuclear fusion turbine; Must be refueled every five years, otherwise effectively unlimited. Translátor to přeložil takto:
Syntéza jader turbína, musí být doplnění paliva každých pět let, jinak efektivně neomezené.
Navíc je ten údaj v angličtině uveden takto: Weight: 79 tons (72 metric tons). Že by dvě různé jednotky tuna?
Navíc pásy mají být širší,pro snížení měrného tlaku na cm2.
A o té turbíně je tam toto:
Power Source: Nuclear fusion turbine; Must be refueled every five years, otherwise effectively unlimited. Translátor to přeložil takto:
Syntéza jader turbína, musí být doplnění paliva každých pět let, jinak efektivně neomezené.




Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
To mi připomíná létající auto v Návratu do budoucnostiPegeucko píše:A o té turbíně je tam toto:
Power Source: Nuclear fusion turbine; Must be refueled every five years, otherwise effectively unlimited. Translátor to přeložil takto:
Syntéza jader turbína, musí být doplnění paliva každých pět let, jinak efektivně neomezené.


Nejsem fyzik, ale využitelný princip jaderné fůze je snad zatím hudba budoucnosti.
A co němečtí zelení.... (tím nemyslím vojáky)




"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Těžko říct, v jaké fázi je výzkum. Zatím poslední,co je zveřejněno k fůzi jader jsou experimentální Tokamaky(viz obr.), kde se pomocí Plazmy dosahuje fůze na milisekundy. A to tento výzkum jede od 50-60let 20.st v mnoha zemích světa.
Zatím jediná stabilní fůze vzniká při výbuchu vodíkovky - ale... žijeme v době vědecko-technické revoluce


Zatím jediná stabilní fůze vzniká při výbuchu vodíkovky - ale... žijeme v době vědecko-technické revoluce







Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Co se týče Tokamaku a jaderné fůze,ocitoval bych jednu pasáž z odborné publikace:
"Je třeba vyzdvihnout zásadní rozdíl mezi projektovanou řízenou termojadernou fúzí v elektrárnách a termojadernou explozí- tzv."vodíkovou" bombou.
Ačkoliv v obou případech jde o stejné jaderné reakce , rozdíl mezi nimi je asi takový, jako mezi pravidelnou normální činností benzinového motoru v autě a mezi explozí benzinové pumpy v akčním filmu. V termojaderném reaktoru je vždy přítomno jen nepatrné množství paliva ve stavu plazmy o vysoké teplotě nad l00 milionů stupňů. /plazma je směs od sebe oddělených jader a elektronů, obojí je elektricky nabito/. Tato /toto/ plazma může sice vypadat nebezpečně, ale ve skutečnosti je zcela neškodná/é/- při sebemenším narušení podmínek probíhajícího procesu se plazma ochladí nebo jinak znehodnotí a reakce se v zlomku sekundy zcela zastaví.
Není tedy možné, aby termojaderná elektrárna explodovala, rovněž nezanechává radioaktivní odpad jako klasické štěpné jaderné elektrárny.
Neprodukuje ani chemické zplodiny jako tepelné elektrárny. Z těchto a dalších důvodů se termojaderná elektrárna blíží ideálu naprosto bezpečného a ekologicky čistého zdroje energie.
Naopak "vodíková" bomba dosahuje zážehu velkého množství deuteria a lithia ve zlomku sekundy najednou pomocí rozbušky, jíž je klasická štěpná jaderná bomba z uranu či plutonia, produkující při své explozi vysokou teplotu a mohutný tok neutronů. Tím pak dochází i k explozi sekundární-termojaderné bomby.
Zde ještě srovnejme výhřevnost termojaderného paliva s klasickými: z deuteria, obsaženého v jednom litru obyčejné vody, lze uvolnit při termojaderné fúzi tolik energie, jako spálením 300 litrů benzínu." - konec citátu.
A ty nejnovější výzkumy směřují k tomu, dosáhnout fůze za jiných fyzikálních podmínek, než o teplotě nad l00 milionů stupňů.
"Je třeba vyzdvihnout zásadní rozdíl mezi projektovanou řízenou termojadernou fúzí v elektrárnách a termojadernou explozí- tzv."vodíkovou" bombou.
Ačkoliv v obou případech jde o stejné jaderné reakce , rozdíl mezi nimi je asi takový, jako mezi pravidelnou normální činností benzinového motoru v autě a mezi explozí benzinové pumpy v akčním filmu. V termojaderném reaktoru je vždy přítomno jen nepatrné množství paliva ve stavu plazmy o vysoké teplotě nad l00 milionů stupňů. /plazma je směs od sebe oddělených jader a elektronů, obojí je elektricky nabito/. Tato /toto/ plazma může sice vypadat nebezpečně, ale ve skutečnosti je zcela neškodná/é/- při sebemenším narušení podmínek probíhajícího procesu se plazma ochladí nebo jinak znehodnotí a reakce se v zlomku sekundy zcela zastaví.
Není tedy možné, aby termojaderná elektrárna explodovala, rovněž nezanechává radioaktivní odpad jako klasické štěpné jaderné elektrárny.
Neprodukuje ani chemické zplodiny jako tepelné elektrárny. Z těchto a dalších důvodů se termojaderná elektrárna blíží ideálu naprosto bezpečného a ekologicky čistého zdroje energie.
Naopak "vodíková" bomba dosahuje zážehu velkého množství deuteria a lithia ve zlomku sekundy najednou pomocí rozbušky, jíž je klasická štěpná jaderná bomba z uranu či plutonia, produkující při své explozi vysokou teplotu a mohutný tok neutronů. Tím pak dochází i k explozi sekundární-termojaderné bomby.
Zde ještě srovnejme výhřevnost termojaderného paliva s klasickými: z deuteria, obsaženého v jednom litru obyčejné vody, lze uvolnit při termojaderné fúzi tolik energie, jako spálením 300 litrů benzínu." - konec citátu.
A ty nejnovější výzkumy směřují k tomu, dosáhnout fůze za jiných fyzikálních podmínek, než o teplotě nad l00 milionů stupňů.




Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
- Atlantis
- nadporučík
- Příspěvky: 819
- Registrován: 7/4/2005, 15:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Problém je, že není uvedeno, kolik je deuteria. Takže doplním, že 99.8% veškerého vodíku je zcela obyčejný 1H1 (=1 proton=1 nukleon) a jen zbylých 0,2% je ono hledané 2H1 (1 proto, 2 nukleony), tedy v 1 litru (=1 kg) vody najdete cca 2g tzv těžké vody (vzpomeňme na Norsk Hydro) a v ní po "vyluhování" cca 0,2g deuteria.
Tedy 0,2g deuteria = 300l benzinu. Hezké, že?
Tedy 0,2g deuteria = 300l benzinu. Hezké, že?