Návrh stroje pro státy jež nejsou tak ekonomicky silné a nemohou si tudíž dovolit hight tech bojovou techniku.
Nejdná se však o podřadný či neúčinný stroj, naopak je to podle mne takový novodobý T-54. Snažil jsem se získat jednoduchý, malý ,rychlý a maximálně odolný stroj s palebnou silou na úrovni doby.
Výzbroj-Navrhuji použít (místo děla 120mm L55) 135-140mm dělo o délce 35-40 ráží (135mm L40 či 140mm L35), jež by urychlovalo jádro(resp klasický APFSDS projektil) ráže 120mm obalené obroučkami pro ráži 135mm. Díky velkému průřezu a nízké hmotnosti jádra (obroučky by byli sice těžší než kdyby střela byla odpalována z 120mm děla, nicméně vzhledem k jejich konstrukci a nízké hustotě by navýšení hmotnosti bylo velmi malé a zcela přijatelné)by projektil dosahoval, při menší délce hlavně, srovnatelné rychlosti jako kdyby byl odpalován z klasického 120mm děla L55. Výhody spatřuji v menší délce hlavně, která tak nebude tolik překážet při jízdě v terénu, bude mít menší moment setrvačnosti,tudíž celý systém věž-zbrań se bude lépe stabilizovat. Bude i menší přestup tepla prachových plynů do hlavně, tudíž bude menší tráta jejich tlaku a o něco větší počáteční rychlost.
Tank není schopen palby do zadní sféry, to je vyloženě asymetrická vlastnost. Proč jsem se k tomu ve svém návrhu uchýlil?
Je to podobné jako u malého množství munice(viz níže poznámka), díky rezignaci na možnost pálit dozadu jsem mohl výrazněji snížit přední část korby,což se podepíše na podstatné úspoře hmotnosti(zmenší se zejména plocha čela korby), sníží se palebná výška tanku(=větší metná dálka) a celková výška po věž(1800-1900mm)=menší pravděpodobost odhalení a zásahu tanku.
Snížení hmotnosti vede ke snížení provozních nákladů, zároveň se uspoří část materiálu (v případě čelního pancíře kromě oceli keramika,lehké kovy atd.),což umožní postavit za stejné prostředky větší množství tanků. Navíc se můj tank stane mobilnější(díky malé hmotnosti) než kdyby měl možnost celokruhové palby.
Konstrukce věže-Celé přibližné schéma věže je na obrázku. Sice jsem použil pro západní tanky typický převis věže, nicméně tvaroval jsem ho ve stylu věží ruských tanků. Prostor pro munici by byl od vnějších plátů pancíře oddělen pancéřovou přepážkou, mezi vnější stěny pancíře a tuto přepážku jsem umístil senzory .Výhodou tohoto uspořádání je vysoká ochrana prostoru s municí(kum.paprsek který probije vnější pancíř musí projít prostorem se senzory a následně ještě probít přepážku), z čelní plolosféry(+-40° od podélné osy věže) by byl municí heat prakticky nezranitelný.
Tank by vezl relativně velmi malé množství munice(kolem 18 kusů), jeho malé rozměry by však umožňovaly jejich větší počet na bojišti a čímž by malá zásoba munice byla kompenzována.(viz níže poznámka)
Boční pancíř korby se skládá s vnějšího(5cm) a vnitřního(2cm) ocelového plátu, mezi nimi je další kontroverze mého návrhu, a to systém odpružení christie.Proč jsem zvolil tento podle všeobecného mínění překonaný a zastaralý systém? No prostě jsem přemýšlel co dát na boky korby mezi dva pláty pancíře tak, aby to plnilo kromě ochrany i jinou důležitou funkci. V úvahu připadá nafta, baterie jenže obojí se mi nezamlouvalo, nafta po zásahu může proniknout do motoru či prostoru pro osádku a způsobit požár, baterie po celé délce korby mi přijddou zbytečné, neb o elektromotoru v tomto návrhu neuvažuji.
Přitom pružiny a tlumiče představují poměně rozměrný, dost hustý, pevný a hetrogení prvek o než se bude kumul. paprsek dobře rozptylovat, obzvlášť při šikmém dopadu. Navíc místo toho aby tank, díky použití torzních tyčí, narostl na výšku, naroste na šířku, což je z hlediska kompaktnosti a malé hmotnosti mnohem výhodnější.
Zvolil jsem tedy systém odpružení ala cromwel, kde jsou tlumič s pružinou umístěny odděleně (pružina není navinutá na tlumič).
Jinak je celkové uspořádání stejné jako u mých několika předchozích návrzích,osádka je v zadní části korby, vpředu je pod košem věže motor typu boxer a převodovka.
Poznámka- Myšleno je to takto-aby měl tank větší zásobu munice musel by mít výrazně rozměrnější věž, kdyby měla být tedy ochrana na podobné úrovni byl by výrazně těžší, takže kdyby měla být zachována mobilita musel by mít výkonnější motor,větší zásobu pohonných hmot atd.. Celkově by to znamenalo větší náklady na výrobu a provoz jednoho tanku takže se stejnými prostředky bych jich měl(mohl provozovat) méně. Místo 10 tanků bych jich měl třeba 8. Dosáhl bych sice větší autonomnosti jednoho tanku nicméně těch 10 strojů by mělo(do doby než jim dojde munice) palebnou převahu,neboť by mohlo pálit 10 hlavní současně místo osmi. Navíc by těch 10 tanků bylo menších a měli by menší tepelnou stopu, představovalo by tedy hůře zničitelný cíl.
Pravděpodobnost že tedy vyřadí těch 10 malých tanků jeden z 8 mi velkých by byla podstatně větší. Přitom ztráta jednoho z těch osmi by představovala procentuelně větší ztrátu palebné síly,jednak čistě statisticky platí že 1 tank z 8 mi je 12,5% 1 tank z 12 je cca,jen 8,3%, navíc ztráta munice by byla u většího tanku daleko větší. Tyto jevy by se tedy navzájem umocňovaly a pokud by náhoda nehrála výrazně do karet těm osmi velkým tankům postupně by měly menší tanky větší šanci na úspěch.