Fotr: Nemám problém s tím co píšeš, ale jak to píšeš. Zkus si na chviličku představit, že nejsme jen obrázek a pár písmen nicku, ale že za našimi příspěvky jsou opravdu živí lidé, kteří třeba mohou o něčem také něco vědět. Když se s tímhle srovnáš, budeš se tu cítit lépe.
Paravýcvik se u Luftwaffe, resp. u stíhacího letectva opravdu neprováděl. Pokud doneseš nějaké informace či věrohodnější zdroje, které by tvrdily opak, budu jen rád, doplním si své znalosti. Tvé domněnky ve stylu "to se muselo dělat, protože jinak by chcípali", nebo "proč by své cenné lidi lépe nechránili?" jsou vážně jen domněnky. Pro naprosto drtivou většinu letců byl první výskok z poškozeného letadla skutečně tím prvním a nezapomínají to ve svých pamětech dostatečně zdůraznit, viz. třeba nahoře uvedený Franz Stigler. Přečetl jsem paměti řádově několika desítek stíhačů Luftwaffe (nejen v češtině), ne všichni se podrobněji věnují výcviku, ale někteří ano. Proč se výcvik samotný tímto směrem neorientoval netuším. Proč se za dostatečnou považovala pár minutová instruktáž také netuším, nicméně to tak (minimálně u Jagdwaffe) bylo.
Nevím, jaké máš praktické zkušenosti s výcvikem dnešních letců v aeroklubech, ale co se našeho AK týče a co se týče všech AK, kde mám kamarády, se kterými jsem to probíral (cca z 5 AK), tak se nikde ani omezený paravýcvik mezi piloty nepořádá. Neříkám, že je to tak dobře, ale beru to jako fakt. Když za sebou zavírám kokpit, tak necítím strach, že bych nevěděl, jak se v průšvihu zachovat. Ale bude lepší, když to nenastane

.
S popisem fyziky a terminologie, který uvádíš, nemám problém, nicméně nejsem padáčkář, ale pilot.
Hmotnost výstroje stíhacího letce Luftwaffe extrémně záležela na konkrétním výstrojním modelu, bojišti a roční době. Hmotnost kompletní výbavy včetně padáku, osobní zbraně, vesty, zimní uniformy a helmy skutečně šla kamsi k 20 kg. V létě v Africe létali naopak nalehko a nepředpokládám, že hmotnost nějak výrazněji překročila 10 kg. Letci většinou nepoužívali ani Parabellu (resp. P38), ale obyčejného Waltera PP, nebo PPK, opět kvůli úspoře hmotnosti a prostoru. Jinak co říkají samotné manuály, tak kalkulují s hmotností pilota včetně výstroje 70 - 100 kg, což odpovídá normohmotnosti člověka 60 - 80 kg a výstroji 10 - 20 kg.
PS: neumím si představit situaci, kdy by byl větroň schopen řízeného potlačení a pilot z něj raději skákal, než provedl nouzák do pole, na který je naopak cvičen intenzivně. Ale to už je možná moje osobní deformace. Obecně platí, že potlačení je stejně jako převrácení stroje na záda rozumný a doporučovaný způsob jeho opuštění. U větroně je vzhledem k distribuci jeho hmotnosti potlačení samozřejmě o dost jednodušší, než půlvýkrut.
Jak jsem psal, nejde o Fotrovy informace samotné (byť ty týkající se letců jsou nepřesné), jde o formu.