Obrněné automobily BA-3, BA-6, BA-10
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Obrněné automobily BA-3, BA-6, BA-10
Obrněné automobily BA-3, BA-6, BA-10
O sovětských obrněných automobilech jsem na Palbě zatím nenašel ani čárku, tak s to budu snažit v tomto článku trochu napravit. Sověti vyvinuli poměrně hodně prototypů obrněných automobilů a některé z nich se dostaly do sériové výroby. Já se zaměřím na řadu BA využívající třínápravového podvozku FORD Timken, později vyměněného na GAZ-AAA.
Podle plánu měla každá mechanizovaná brigáda disponovat dostatečným počtem obrněných automobilů. Došlo tak na úpravy běžných dvou a třínápravových podvozků (nejčastěji licenční FORD A a AA), které sice nezaručovaly ideální pohyb v terénu, ale na nezpevněných cestách dokázaly vyvinout slušnou rychlost. Navíc se ušetřil čas i zdroje nutné k vývoji speciálního podvozku. Dvounápravové obrněnce si nechám někdy na příště, dneska se podíváme na třínápravové typy.
BA-3
Na podvozku licenčně vyráběného Fordu Timken vzniklo od druhé poloviny 20. let několik obrněných automobilů. Typy BA-27M, Dyrenko D-13, BAI byly sice vyráběny v menších sériích, Rudá armáda však požadovala zahájení sériové produkce obrněných automobilů ve větším měřítku. V roce 1934 vzniká návrh na nový stroj v Ižorském závodě (Leningrad) v týmu pod vedením A.D. Kuzmina. Je postaven na podvozku licenčního nákladního automobilu Ford Timken (GAZ-AAA) a oproti předchůdcům se liší jednou zásadní věcí – v zadní části vozidla je umístěna plně otočná věž z tanku T-26 i s kanonem ráže 45 mm.
Vozidlo je poháněno benzínovým motorem GAZ-AA o výkonu 40HP, který poháněl zadní nápravy. Stroj byl schopen dosáhnou na silnici rychlosti až 40 km/h, v terénu to bylo samozřejmě už horší. Proto je vozidlo vybavováno pro jízdo v obtížném terénu pomocnými gumovými pásy, které se nasazují na zadní pár kol. Pancéřovaní vozidla má sílu 8 mm.
Výzbroj je na svou dobu impozantní – kanon ráže 40 mm s palebným průměrem 40 granátů, spřažený kulomet DT ráže 7,62 mm a další kulomet DT umístěný ve střelišti vedle řidiče. Palebný průměr pro kulomety byl 3276 nábojů. Vozidlo není vybaveno žádnou radiostanicí.
Osádku tvoří 4 muži. V korbě sedí řidič a kulometčík, ve věži má stanoviště velitel/střelec z kanonu a nabíječ. Do vozidla se dalo nastoupit bočními dveřmi, popřípadě dveřmi na zadní stěně korby.
Sériová výroba probíhala v letech 1934-35 a bylo vyrobeno 168 kusů BA-3.
BA-6 (BA-6M)
V roce 1935 se objevuje následovník BA-3 který se od svého předchůdce mnoho neliší. Největší změnou je využití svařování při výrobě vozidla. Jsou vypuštěny zadní dveře a pomocné pásy se zavěšují na zadní stěnu vozu. Je zvětšen rozchod kol a vozidlo dostává nové kola odolnější proti průstřelu. Pancéřování zůstává na stejné úrovni, věž má slabší pancéřování než sériová věž tanku T-26. Inovuje se pohonná jednotka, jde o motor GAZ-M1 o výkonu 40 HP. Převodovka má 4 stupně pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad.
Je zvětšen palebný průměr kanonu ráže 45 mm na 49 granátů, palebný průměr pro kulomety DT je snížen na 2079 nábojů. Posádka a její umístění se nemění.
V roce 1936 se objevuje modernizovaná verze BA-6M. Je zde využita nová konická věž jako u modernějších verzí tanku T-26, rovněž se mění výkon motoru GAZ-M1 na 50 HP. Pancéřovaní je zvětšeno na 10 mm, vozidlo má již naistalovanou radiostanici 71-TK-1.
Celkem je v Ižorském závodě vyrobeno od roku 1935 do roku 1938 386 kusů tohoto stroje (obě verze).
BA-10
Poslední vozidlo této série postavené na podvozku GAZ-AAA vzniklo inovací verze BA-6M. Opět jsou vylepšeny některé důležité komponenty, vozidlo například dostává hydraulické tlumiče. Je vylepšeno chlazení motory a vylepšeno větrání bojového prostoru. Podvozek má zkrácený rám. Motor zůstává GAZ-M1 o výkonu 50 HP,
Osádka zůstává nezměněna, místo starší veze kanonu (1934) je montována nová verze 1938 s dokonalejším zaměřovačem. Jinak se oproti verzi BA-6M nic zásadního nemění. Je vyráběna i modernizovaná verze, která se vyráběla v roce 1939.
V letech 1938/1939 je vyrobeno celkem 1393 kusů tohoto vozidla.
Něco k bojovému nasazení. Stroje BA se objevují v konfliktech u Chalchyn Golu, v Španělské občanské válce, obsazení Polska i Zimní válce s Finskem. Samozřejmostí je nasazení v počátečních bojích s Německem, které některé ukořistěné stroje používalo mimo frontu. Určitý počet strojů BA ukořistila finská armáda a použila je proti bývalým majitelům. BA-6 byl exportován do Afganistanu a Turecka, několik strojů získala i Čína.
technická data BA-3/BA-6/BA-10:
hmotnost – 6 /5,12 / 5,12 t
délka – 4,77 /4,90 /4,65 m
šířka – 2,11 /2,07 /2,07 m
výška – 2,35 /2,36 /2,19 m
výkon motoru – 40 /40 /50 HP
max. rychlost silnice – 43 /43 /53 km/h
dojezd silnice – 250 /200 /300 km
osádka – 4 /4 /4
----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
Pejčor / Spurný – Obrněná technika 4
http://rkkaww2.armchairgeneral.com/index.htm
http://www.battlefield.ru/index.php
http://armor.kiev.ua/index.php
bokorys BA-3
ukořistěný BA-3
BA-3
O sovětských obrněných automobilech jsem na Palbě zatím nenašel ani čárku, tak s to budu snažit v tomto článku trochu napravit. Sověti vyvinuli poměrně hodně prototypů obrněných automobilů a některé z nich se dostaly do sériové výroby. Já se zaměřím na řadu BA využívající třínápravového podvozku FORD Timken, později vyměněného na GAZ-AAA.
Podle plánu měla každá mechanizovaná brigáda disponovat dostatečným počtem obrněných automobilů. Došlo tak na úpravy běžných dvou a třínápravových podvozků (nejčastěji licenční FORD A a AA), které sice nezaručovaly ideální pohyb v terénu, ale na nezpevněných cestách dokázaly vyvinout slušnou rychlost. Navíc se ušetřil čas i zdroje nutné k vývoji speciálního podvozku. Dvounápravové obrněnce si nechám někdy na příště, dneska se podíváme na třínápravové typy.
BA-3
Na podvozku licenčně vyráběného Fordu Timken vzniklo od druhé poloviny 20. let několik obrněných automobilů. Typy BA-27M, Dyrenko D-13, BAI byly sice vyráběny v menších sériích, Rudá armáda však požadovala zahájení sériové produkce obrněných automobilů ve větším měřítku. V roce 1934 vzniká návrh na nový stroj v Ižorském závodě (Leningrad) v týmu pod vedením A.D. Kuzmina. Je postaven na podvozku licenčního nákladního automobilu Ford Timken (GAZ-AAA) a oproti předchůdcům se liší jednou zásadní věcí – v zadní části vozidla je umístěna plně otočná věž z tanku T-26 i s kanonem ráže 45 mm.
Vozidlo je poháněno benzínovým motorem GAZ-AA o výkonu 40HP, který poháněl zadní nápravy. Stroj byl schopen dosáhnou na silnici rychlosti až 40 km/h, v terénu to bylo samozřejmě už horší. Proto je vozidlo vybavováno pro jízdo v obtížném terénu pomocnými gumovými pásy, které se nasazují na zadní pár kol. Pancéřovaní vozidla má sílu 8 mm.
Výzbroj je na svou dobu impozantní – kanon ráže 40 mm s palebným průměrem 40 granátů, spřažený kulomet DT ráže 7,62 mm a další kulomet DT umístěný ve střelišti vedle řidiče. Palebný průměr pro kulomety byl 3276 nábojů. Vozidlo není vybaveno žádnou radiostanicí.
Osádku tvoří 4 muži. V korbě sedí řidič a kulometčík, ve věži má stanoviště velitel/střelec z kanonu a nabíječ. Do vozidla se dalo nastoupit bočními dveřmi, popřípadě dveřmi na zadní stěně korby.
Sériová výroba probíhala v letech 1934-35 a bylo vyrobeno 168 kusů BA-3.
BA-6 (BA-6M)
V roce 1935 se objevuje následovník BA-3 který se od svého předchůdce mnoho neliší. Největší změnou je využití svařování při výrobě vozidla. Jsou vypuštěny zadní dveře a pomocné pásy se zavěšují na zadní stěnu vozu. Je zvětšen rozchod kol a vozidlo dostává nové kola odolnější proti průstřelu. Pancéřování zůstává na stejné úrovni, věž má slabší pancéřování než sériová věž tanku T-26. Inovuje se pohonná jednotka, jde o motor GAZ-M1 o výkonu 40 HP. Převodovka má 4 stupně pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad.
Je zvětšen palebný průměr kanonu ráže 45 mm na 49 granátů, palebný průměr pro kulomety DT je snížen na 2079 nábojů. Posádka a její umístění se nemění.
V roce 1936 se objevuje modernizovaná verze BA-6M. Je zde využita nová konická věž jako u modernějších verzí tanku T-26, rovněž se mění výkon motoru GAZ-M1 na 50 HP. Pancéřovaní je zvětšeno na 10 mm, vozidlo má již naistalovanou radiostanici 71-TK-1.
Celkem je v Ižorském závodě vyrobeno od roku 1935 do roku 1938 386 kusů tohoto stroje (obě verze).
BA-10
Poslední vozidlo této série postavené na podvozku GAZ-AAA vzniklo inovací verze BA-6M. Opět jsou vylepšeny některé důležité komponenty, vozidlo například dostává hydraulické tlumiče. Je vylepšeno chlazení motory a vylepšeno větrání bojového prostoru. Podvozek má zkrácený rám. Motor zůstává GAZ-M1 o výkonu 50 HP,
Osádka zůstává nezměněna, místo starší veze kanonu (1934) je montována nová verze 1938 s dokonalejším zaměřovačem. Jinak se oproti verzi BA-6M nic zásadního nemění. Je vyráběna i modernizovaná verze, která se vyráběla v roce 1939.
V letech 1938/1939 je vyrobeno celkem 1393 kusů tohoto vozidla.
Něco k bojovému nasazení. Stroje BA se objevují v konfliktech u Chalchyn Golu, v Španělské občanské válce, obsazení Polska i Zimní válce s Finskem. Samozřejmostí je nasazení v počátečních bojích s Německem, které některé ukořistěné stroje používalo mimo frontu. Určitý počet strojů BA ukořistila finská armáda a použila je proti bývalým majitelům. BA-6 byl exportován do Afganistanu a Turecka, několik strojů získala i Čína.
technická data BA-3/BA-6/BA-10:
hmotnost – 6 /5,12 / 5,12 t
délka – 4,77 /4,90 /4,65 m
šířka – 2,11 /2,07 /2,07 m
výška – 2,35 /2,36 /2,19 m
výkon motoru – 40 /40 /50 HP
max. rychlost silnice – 43 /43 /53 km/h
dojezd silnice – 250 /200 /300 km
osádka – 4 /4 /4
----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
Pejčor / Spurný – Obrněná technika 4
http://rkkaww2.armchairgeneral.com/index.htm
http://www.battlefield.ru/index.php
http://armor.kiev.ua/index.php
bokorys BA-3
ukořistěný BA-3
BA-3
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
To opravdu existovala speciální železniční verze ??
Nestačilo nabouchat na jakýkoliv OA (samo, že jen na zde popisované) jiné elektrony (něco jako tlačí Ivan na té fotce) a posadit ho na koleje? Nebo jaké mohly být další odlišnosti kromě nutnosti mít zaaretovanou přední řiditelnou nápravu.
Nestačilo nabouchat na jakýkoliv OA (samo, že jen na zde popisované) jiné elektrony (něco jako tlačí Ivan na té fotce) a posadit ho na koleje? Nebo jaké mohly být další odlišnosti kromě nutnosti mít zaaretovanou přední řiditelnou nápravu.
Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Docela by mě zajímala jejich bojová hodnota v době operace Barbarossa. Přeci jenom Rusko se bránilo ze všech sil a mělo tu "habakuk" strojů s výzbrojí středního tanku. A jaké bylo jejich použítí jako kořist v německé armádě? Předpokládám, že hlavně strážní služba, ale používali je i na něco více? Přeci jenom německá armáda v roce 1941 neměla zrovna dostatek strojů s tak silnou výzbrojí. Jejich Pz I, Pz II, Pz 35(t), Pz38(t) a Pz III (s 37mm kanónem) byli sovětskou zbraní ráže 45mm u těchto strojů většinou deklasovány.
Re: Obrněné automobily BA-3, BA-6, BA-10
Je vobec možnè aby o tonu pretaženi podvozok dal ešte 50 km/h? A mal nejaku priechodivost terenom?
Ako by asi vychadzala podobna konštrukcia na podvozku Praga RV s podobnou nosnostiu a silnejsim motorom?
Ako by asi vychadzala podobna konštrukcia na podvozku Praga RV s podobnou nosnostiu a silnejsim motorom?