Část 1.
Hitlerův hlavní stan „ Vlkodlak „ ve Vinnicy na Ukrajině byl prázdný od konce října 1942. Hitler z něho v létě a do října 1942 řídil východní tažení a operaci „ Modrý „.
Tehdy Němci postupovali na východ, na Kavkaz a Stalingrad, nyní 27. srpna 1943 se šlo zpět na západ a Vinnica ležela ve směru velké sovětské ofenzívy.
Na 27. srpen 1943 sem Hitler nařídil pozvat Mansteina a jeho velitele armád na poradu o situaci u skupiny armád Jih. A tak musel opustit i on své zamilované „ Vlčí doupě“ a jet sem na Ukrajinu do Vinnicy.
Manstein si sebou přivezl z vlastní iniciativy i velitele 11. sboru a obránce Charkova generála Rause. Rause doprovázel velitel 23. td generál von Vormann, jehož pluky se 16.mech. divizí a bojovými skupinami 17. td v posledních 14 ti dnech odrazily útok 9 ti sovětských divizí a 9 ti tankových brigád. To vše proto, aby osobně podali Hitlerovi zprávu a výpověď o nebezpečném přetížení jejich jižní fronty.
Polní maršál Manstein začal dvěma čísly: „ Skupina armád Jih ztratila za těžkých bojů posledních měsíců 133 000 mužů, jako náhradu dostala jen 33 000 mužů. To znamená mínus 100 000 mužů. Nyní podrobnější čísla.
Hollidtova 6. armáda ztratila od 17. července 1943 do 21. srpna 1943 23 830 mužů, nahradilo je 3 312 mužů. Chybí asi 20 000 mužů! 1. TA generálplukovníka von Mackensena ztratila v té době 27 291 mužů, náhrada 6 174 mužů. Chybí 21 000 mužů.
Tato čísla předal Hitlerovi a požádal generála Hollidta, aby přednesl srovnání situace sovětů a jeho 6. armády.
Tady je nutné říci, že když byla 6. armáda v listopadu a prosinci 1942 i s generálem Paulusem obklíčena ve Stalingradu a hrozila jí totální ztráta a nakonec zničena byla, nechal Hitler stavět 6. armádu znova.
Z týlových a technických jednotek v Rostově, kteří patřili k 6. armádě. Z rekonvalescentů a dovolenkářů, kteří byli v Německu a patřili k 6. armádě, s odloučených samostatných pluků a praporů, které byly zapůjčeny jiným divizím a armádám a patřily 6. armádě. Tyto jednotky byly doplněny a vytvořily 6. armádu znova. Protest? Velikášství? Nezničitelnost Německé armády? Zajímavé je, že některé rozbité td později neobnovoval.
Velitelem této nové Německé 6. armády se stal generál pěchoty Karl - Adolf Hollidt.
Hollidt k referátu nepotřeboval žádný papír, stavy 6.armády a stavy sovětů, kteří proti němu stojí znal nazpaměť, a tak začal: „ Můj 29. sbor má ještě 8 706 mužů. Proti němu stojí 69 000 Rusů. Můj 17. sbor má 9 284 mužů. Ten bojuje proti 49 500 Rusům. 4. sbor je na tom zatím nejlépe, neboť má 13 145 mužů. Proti tomuto sboru stojí 18 000 Rusů. Celkově to znamená, že 31 135 Němců stojí proti 136 500 Rusům. U tanků je to podobné. Tolbuchin včera operoval se 165 tanky, my jsme měli připravených 7 tanků a 38 SHD.“
Manstein si vzal slovo a pokračoval sám: „ Protivník zesiluje tlak. Se stávajícími silami, můj vůdče, se Doněcká oblast nedá ubránit. U 1. TA to nevypadá lépe. Ani 8. polní (bývalá operační skupina „ KEMPF“) a 4. TA nebudou schopny trvale zabránit ruskému průlomu k Dněpru. K tomu přistupuje i to, že situace na jižním křídle skupiny armád Střed, u 2. armády, je podle našich informací rovněž krajně napjatá. Buď k nám přisunete nové síly, a to nejméně 12 divizí, nebo se budeme muset vzdát Doněcké pánve, abychom si potřebné síly uvolnili uvnitř skupiny armád sami Jiné řešení nevidím.“. Bylo vidět, že se Hitler pokouší vyhnout rozhodnutí. Uznával sice obtížnost situace, všem velitelům a vojskům vyslovil dík za to co dokázali, ale trval se vší tvrdostí na boji o každou píď země.“ Nepřítel se musí přesvědčit o beznadějnosti svých útoků.“
Manstein však trval na svém, buď dostane síly, nebo ustoupí.
Hitler argumentoval: „ Odkud mám vzít síly?“
Manstein: „ Uvolněte u skupin armád Střed a Sever všechny alespoň trochu postradatelné svazky, můj vůdče, abychom je mohli zasadit zde, v těžišti sovětské ofenzívy“.
Protože Manstein nepovolil a Hitler Doněckou pánev ztratit nechtěl dostal Manstein příslib okamžitého přísunu několika divizí od skupiny armád Střed.
Zároveň mu byla přislíbena výměna vyčerpaných svazků za odpočaté, ty měly být staženy z klidnějších úseků fronty.
Klidně se rozjeli s přísliby, ale zapomněli se zeptat Sovětů, zda s tím vším co bylo dohodnuto souhlasí.
General Hollidt.
Jih 18.8. az 23.12.43.
Útoky od 17.7. do 1.12.43.
