Díl II.
Část 1.
Mansteinovou směrnicí z 18. září 1943, ve které přikazuje skupina armád Jih svým armádám, aby se co nejrychleji dostaly přes řeku Dněpr, začíná jedna z největších operací Východní války. Ještě jednou si řekněme, že se části skupiny armád Střed a skupina armád Jih měla dostat před Sověty přes 6 mostů na Dněpru, na západní břeh a tam zaujmout obranu.
Ty mosty byly – Kyjev, Kaněv, Čerkassy, Kremenčug, Dněpropetrovsk a Záporoží.
Skupina armád Jih nenaplánovala počasí. Lije jako z konve. Bahno dělá z celé krajiny močál. Nákladní auta uváznou a koňské potahy se pohybují jen s obtížemi. S terénem si ví rady jen těžká tažná pásová vozidla. A tak v polovině září uvíznou pluky, prapory i divize. Hrozí, že jednotky které ustupují za Dněpr čeká ještě před řekou katastrofa.
Skupina armád Jih však naléhá – za řekou leží jen zásobovací jednotky, opravářské služby, armádní školní jednotky, polní železniční jednotky, několik pohotovostních jednotek a trén. Musíte za řeku – bahno, nebahno! Je třeba zajistit ohrožené body a mosty!
1.TA se jako prvá, když přestane pršet 19. září 1943, po tvrdých obranných bojích, probojuje do předmostí Záporoží a Dněpropetrovsk. Její 40. ts generála Heinriciho se u Antonovky přepraví na trámech přes řeku. 20. září 1943 se potom po záporožské přehradní hrázi dostane na východní břeh řeky Dněpr a zamíří do půlkruhového předmostí Záporoží, které se rozkládá kolem města a přehradní hráze. Je zde 20 km na východ sahající „balkon“ ve kterém stojí 17. sbor se svými pd.
Sověti zatím vysílají jen průzkumné oddíly. 3. sovětská gardová armáda generálporučíka Leljušenka sem ještě nedorazila. Jen podle trénu a zásobovacích oddílů, které spěchají přes Dněpr na západ, lze vytušit, že něco přijde.
Na mosty u Kremenčuku a Čerkassy spěchá 8. armáda generála Wöhlera.
Kritická je situace u 4. TA. Její 2 sbory, 7. a 13. sbor se probíjí za silného tlaku Sovětů k německému předmostí v Kyjevě.
24. ts má Dněpr překročit na mostě ve městě Kaněv, které leží 125 km jižně od Kyjeva. Až řeku překročí, přejde do podřízenosti 8. armády. 24. ts, kterému velí generál tankových vojsk Nehring je pronásledován 3. sovětskou gardovou TA generála Rybalka.
Generál Rybalko se snaží 24. ts Němců předhonit a dostat se přes Dněpr dřív než Nehring.
Kolony 24. ts, 10. mech.d, 57.,34. a 112 pd si v bahně razí cestu a směřují na Kaněvský most.
Některé z těchto divizí, které nejsou v boji nechápavě zasílají radiogramy, proč mají ustupovat, když je Rus nehoní. Nevědí, co jim hrozí, že je Rus může po jejich bocích předhonit.
Sověti totiž upalují k Dněpru v mezerách, které vznikají soustřeďováním Němců do kolon před mosty. Armády jim trpělivě vysvětlují, co jim hrozí – když nepřekonají rychle Dněpr a Rus tam bude dřív než oni, že hrozí katastrofa. Vojska vše pochopí a zvýší tempo. Přes celkovou únavu očekávají, že za Dněprem bude klid a jistota. Myslí si, že je očekávají bunkry a obranné linie.
Ve skutečnosti je za Dněprem, v jejich budoucích obranných úsecích, čekají jen zákopy (a na mnoha místech si je museli sami vykopat) a někde i pohotovostní jednotky.
Na velitelství skupiny armád Jih dochází ověřené zprávy průzkumu: „Rus přepravuje po železniční trati Poltava – Kyjev vojska směrem na západ, ke Dněpru.“ Tato zpráva se zdá neuvěřitelná ( všechny tratě byly zničeny, koleje vytrhány), je však skutečností. Sověti masovým nasazením vojáků a civilistů položili v neuvěřitelně krátké době koleje a trať zprovoznili. Protože ještě nebylo připraveno signalizační zařízení, jezdily vlaky jenom na dohled dalšího vlaku. Jejich vlaky dopravovaly materiál, tanky a vojska až do Grebenky. Tím vznikala mnohem těžší situace pro německá vojska. Sověti v tom bahně začali být rychlejší.
Situaci zdramatizovaly i svazky radiogramů, které dostal na stůl 21. září 1943 odpoledne v obci Smela velitel 8. armády generál Wöhler. Odposlouchaná, nezašifrovaná hlášení partyzánské „skupiny Čapajev“ sděluje: „Na západním břehu oblouku Dněpru, severně od Kaněva, nejsou žádné německé síly.“
Ta zpráva je přesná. Němci nemají, mimo jedné trestné roty na západním břehu smyčky, kterou zde Dněpr tvoří, mezi vesnicemi Grigorovka a Riščev, nic!
Německý letecký průzkum hlásí, že Sověti jsou zde v tomto úseku velmi blízko Dněpru.
Německému štábu se zdá, jakoby zde Rusové, v oblouku Dněpru, severně od Kaněva připravovali překvapivý úder. V této chvíli si však nemohou pomoci, nemají zde žádné jednotky na pokrytí celého prostoru.


