kapitan píše:Áno, presne tak to bolo myslené. Že Slovania (minimálne časť Slovanov) bola v našom priestore už pred 6. storočím. Takže východnú Európu nikdy neobývali výlučne Germáni.
Tak bezva, rozumime si. K tomuhle se jeste vratime.
No a tie priezviská, nie sú mojim vynálezom, takto tie haploskupiny nazvali už predtým iní autori.
A jste si skutecne jist, ze ti ostatni autori, k tomu prizvisku slovanska pristupuji stejne jako vy? Tedy, ze nositeli teto haploskupiny byli jedine prislusnici nejakeho kmenoveho svazu, kterym se rika Slovane - pripomenme si jak jste se k tomu vyjadril v uvodnim clanku
Je to prý jenom další argument proti tvrzení, že každý nositel haploskupiny R1a, dnes žijící v našich zemích, má tzv. slovanský původ. Výskyt v Norsku, Británii, Česku a Slovensku může prý ukazovat na možný původ R1a u Keltů a Germánů. Tak takový závěr je nejenom ukázkou našeho nebetyčného slovanského prdelolezectví, ale i ukázkou ohromující neodbornosti.? Neni to kuprikladu jenom orientacni oznaceni zalozene na skutecnosti, ze tato haploskupina je nejrozsirenejsi v oblastech, ktera je nejvice osidlena potomky vyse recenych Slovanu?
Zkusme najit nejakou napovedu. A pojdme vyuzit stranku, kterou se snad nejvic ohanite, pojdme se podivat na Eupedii a rovnou vyuzijem vas
link k haploskupine R1a, ktera je delena na nekolik vetvi: germanskou (
a cetl jste tu uzasnou vetu co je v popisku teto vetve? This was the first wave of R1a into Europe/Toto byla prvni vlna R1a v Evrope. No cist jste musel, vzdyt o germanske vetvi sam pisete, ale evidentne jste nepochopil co se tam pise. A jako jiz tradicne jste si neuvedomil, ze vase argumentaci si jiz tradicne oponuje s drive psanym nazorem), baltskou, slovanskou, indo-iranskou a reckou.
No na vas zpusob to moc nevypada, co rikate kapitane?
Ted je zhruba cas se vratit k tomu odlozenemu zacatku:
kapitan píše:Že Slovania (minimálne časť Slovanov) bola v našom priestore už pred 6. storočím. Takže východnú Európu nikdy neobývali výlučne Germáni.
Jak tohle muzete vedet? Genetika vam rekne jedinou vec. Ze v nasem prostoru byla pritomna haploskupina R1a uz pred 6. stoletim. Ale rozhodne vam nerekne, jestli ji sem prinesli nositele haploskupiny R1a kterym se dnes rika Germani, nebo nositele haploskupiny R1a, kterym se dnes rika Slovani. To je jedine a pouze vase zbozne prani. Nic vic. Neni to vyvraceni tvrzeni o prichodu kmenoveho svazu Slovanu v 6. stoleti ani jeho potvrzeni.
A pokud se budeme drzet udaju z Eupedie a vaseho pristupu k pojmenovani jednotlivcyh haploskupin a jejich vetvi, tak by ta veta mela znit
"Po prichodu Slovanu (minimalne casti Slovanu) uz vychodni Evropu neobyvali vylucne Germani". Vite proc by tak mela znit? Germanska vetev mela bejt prvni
A zkusim vam jeste pomoct s pochopenim vaseho omylu, ze genetika se da naroubovat na kmenove nazvy. Prepisme si to, co jste napsal jiz v uvodnim prispevku, ale zbavime se balastu kmenovych nazvu a vet, ke kmenovym nazvum se vztahujicim. Nic vic s tim neudelam:
V Evropě je několik mužských genetických linií, k těm častějším patří linie - A, C, E, G, H, I1, I2, J1, J2, L, N, Q, R1a, R1b, T; význam pro nás mají teď ale jenom ty 4 největší - R1a, R1b, I1 a I2,. Víc než 70 % evropských mužů patří do některé z nich.
Haploskupina I se svýma dvěma podskupinami je nejstarší Evropskou haploskupinou, pravděpodobně jediná která vznikla v Evropě, odštěpením z IJ haploskupiny asi před 26 500 lety. Kromaňonci patřili do do IJ a pak do I skupiny. Asi před 20 000 léty se odštěpila I1 větev a někdy před 20 000-12 000 lety taky větev I2. Nositelé těchto mutací byli evropští lovci. I1 skupina je nejrozšířenější v Skandinávii. Podskupina I2a1 je častá na Balkáně, na území bývalé Jugoslávie, v Rumunsku, na Sardinii a v mnohých slovanských zemích. Třetí velkou haploskupinou je R1b. Haploskupina R* vznikla v severní Asii asi před 26 500 léty. Prvně byla izolována z kostrových ostatků chlapce z centrální Sibiře u Bajkalského jezera, starých 22 000 let. Byla to mimořádně úspěšná haploskupina. Její podskupina R1b ja nejrozšířenější genetickou slupinou v západní Evropě. V Irsku, na skotské vysočině, na atlantickém pobřeží Francie, v Baskicku a v Katalánii dosahuje její výskyt až 80 %, v některých údolích Itálie víc jak 70 %. Její nositelé přišli do Evropy z jihu, ze severní Mezopotámie, jako neolitičtí rolníci a chovatelé dobytka asi před 10 500 léty. Čtvrtou významnou evropskou haploskupinou je R1a. Její nositelé přišli do Evropy jako poslední.
Pokud neresime jednotlive kmeny jak tohle shazuje domatickou teorii o stehovani narodu?