10cm horská houfnice vzor 16 (16/19)
Minulý článeček o 7,5cm horském kanónu vzor 15 se dočkal poměrně solidní odezvy, proto přihodím ještě nějaké informace o jeho dvojčeti. Tím byla 10cm horská houfnice vzor 16Horská houfnice ráže okolo 10 cm nebyla zrovna obvyklou zbraní ve výzbroji armád na počátku 20. století. Podobnou zbraň kromě Škodovky vyvinul jen francouzský Schneider pro ruskou armádu a podobnou houfnici používala německá armáda. I v armádě mocnářství byla podobně jako u horských kanónů používána houfnice vzor 99 s bronzovou hlavní, v Plzni se vyráběly lafety a houfnice zde byly kompletovány.
Škodovka pokračovala ve vývoji horských houfnic a výsledkem byla houfnice vzor 08 z roku 1909. Bronzové hlavně opět dodával vídeňský Arsenal, zbytek houfnice byl vyroben v Plzni. Výkon houfnice byl 12,7/305/5500, malé množství bylo zavedeno do výzbroje mocnářství. Další konstrukce, která se objevila ve výzbroji armády byl vzor 10 o výkonu 14,7/305/6000. Tato houfnice byla vyvezena do Turecka. V roce 1916 dorazily do Turecka dvě baterie houfnic vzor 10, tyto baterie se na frontě osvědčily. Jak houfnice vzor 08, tak i vzor 10 se při dopravě dělili na dvě části, každý byla tažena dvěma koňmi.
Vývoj horských houfnic se vzorem 10 nezastavil, pro Rumunsko byla vyráběna houfnice vzor 12R, pro armádu R-U byla vyvinuta pokusná houfnice vzor 12Y. Ta de dala rozložit na menší díly, ty se daly přepravit na soumarech. Ale na začátku WW1 bylo jasné, že stávající dělostřelecký materiál je zastaralý, problémem byly samozřejmě ztráty v boji. Z některých dílů nové lehké polní houfnice vzor 14 vznikla v roce 1915 nová horská houfnice, označená jako “10cm Gebirgs haubitze M16.
Škodovka tuto houfnici vyráběla po celou dobu WW1, bylo vyrobeno 546 hlavní a 541 lafet. První série z roku 1915 prý měla ještě bronzové hlavně, od roku 1916 je však známa výroba pouze s ocelovými hlavněmi. Prvních 48 kusů vyrobených v listopadu 1915 bylo společně s 72 000 ran odesláno do Turecka. Po skončení války byla tato horska houfnice zařazena do výzbroje armád Československa, Rakouska, Itálie, Rumunska, Maďarska a Polska. Do Polska bylo v roce 1919 prodáno 32 houfnic a 16 000 ran.
V Československé armádě bylo v roce 1920 66 houfnic vzor 16, Škodovka však měla připravenu modernizaci této houfnice. Vznikla nová verze označená vzor 16/19, největším rozdílem bylo prodloužení hlavně o pět ráží při zvýšení hmotnosti jen o 45 kg. Dostřel se zvýšil o 1800 metrů, v březnu 1939 bylo ve výzbroji čs. Armády 44 houfnic vzor 16/19. Po rozdělení republiky zůstalo na Slovenku 38 kusů, byly použity při SNP a krátce po válce je používá i čs. armáda.
Kanón byl pro horskou dopravu rozložen na tři jednotky
1. hlaveň – přepravována na horské káře vzor 16 (16/19)
2. kolébka a ochranný štít - přepravována na horské káře vzor 16 (16/19)
3. vrchní a spodní lafeta – doprava na vlastní nápravě
Pro houfnici se používala dělená munice:
- ostrý časovací granát vzor 15, 21, 21a, 30
- ostrý granátošrapnel vzor 14, 21, 21a
- ostrý šrapnel vzor 30
Střelivo se přepravovalo na horské káře vzor 15 nebo na soumarech.
technická data 10cm horské houfnice vzor 16 (16/19):
ráže (mm) – 100
hmotnost (kg) – 1235 (1280)
délka hlavně (mm) – 1930 L/15 (2400 L/24)
náměr (°) - -8 až +70
odměr (°) - 6
hmotnost střely (kg) – 16
dostřel (m) – 8000 (9800)
úsťová rychlost střely (m/s) – 390 (395)
rychlost střelby (ran/min) – 6
Obsluha – 6 mužů
Použité zdroje:
Karlický, Vladimír – Československé dělostřelecké zbraně
Janoušek, Jiří - Československé dělostřelectvo 1918-1939
no jo, ale v této ráži byly do prvorepublikové armády zavedeny pouze lehká a horská houfnice, takže by bylo jednodušší do nábojky cpát ve fabrice maximálně náplň šest a bylo by vymalováno. Nikdo by se nemusel lepit s plakátkem a nikdo by to případně nemusel zvorat. Bedna je ročník 35.
. Nicméně selský rozum to furt nechápe, Pátračovo vysvětlení je geniálně jednoduché 
