Messerschmitt Bf 109

[Werner]

Přesně bohužel ne, nejstarší dataci manuálu jsem našel 1935, ale klidně mohla být starší.

[Klot]

To Werner - díky moc, je to sice malá fotka, ale stejně jsem lepší neviděl. A pokud bys našel něco k těm pedálům, bylo by to super.

[jersey.se]

Dostala se mi do rukou tradičně vynikající publikace od Haynese (tuto řadu znají především automobiloví kutilové) - Messerschmitt Bf109 Owners Manual. Vřele doporučuji všem fandům. Sice trochu boří mýty o nadřazenosti nad Spitfiry (snad kromě období bitvy o Británii, kdy byl Messer přecijen účinnějším stíhacím letadlem oproti Spitu 1), ale i tak. V publikaci naleznete nejen popis chování letadla ve vzduchu od válečných i poválečných pilotů, včetně srovnání se spojeneckými stroji, ale i zmínku o československých přestavbách, řečených "Mezcích" s nevhodným motorem, kde mám na základě vyprávění československých pilotů jedinou věcnou připomínku (S-199 byl sice z řady důvodů dost náročným letounem na zvládnutí pilotáže i problematickým z hlediska některých výkonů, ale dle výsledků cvičných soubojů vedených zkušenými piloty i následných bojových střetů v Izraeli to přes značné výhrady vyloženě špatný stíhací letoun nebyl), ale pro mě i velkou novinku. Značný počet Bf109 používalo během války i švýcarské letectvo a dokonce je i bojově použilo - sestřelilo 66 letounů německé Luftwaffe...!

[skelet]

Bojová historie švýcarských Bf109 byla slušně popsána v časopisu Aero Plastic Kits Revue v devadesátých letech.. byl to skvělý časopis, škoda ho

[Zemakt]

Jo jo někde to mám doma. Ti Švýcaři se s tím taky moc nemazali.

[jersey.se]

Tak nemazali. Ale není možné si myslet že jejich suverenitu udržela švýcarská armáda, především to přes veškerou odvahu byly akce spíš symbolické. Obávám se že v případě potřeby by Osa dokázala Švýcarsko obsadit poměrně snadno. Tedy znemožnit mu fungovat jako samostatný stát a znemožnit strojní výrobu atp., koho zajímají partyzánské šarvátky v horách? Švýcarsko prostě bylo pro náci užitečnější v roli suverénního státu. A to nejen z důvodu diplomatických, ale i bankovních. Švýcarsko bylo závislé na německém uhlí (krom energie z vodních elektráren neměli nikdy nic, což je mimochodem jedním z důvodů mého obdivu k tomuto státu) a tudíž mohlo Německu platit ve své světově a i za války uznávané měně, a to zase díky tomu mohlo platit za jisté služby dalším nezúčastněným státům, které vesměs nepřistupovaly na platbu ve zlatě (tady si Švýcaři trochu zadělali na problémy, protože oni do jisté míry zlato akceptovali a jistá část jimi přijatého zlata prokazatelně patřila Belgičanům) ani v markách. A krom toho Švýcaři poskytovali Německu řadu přesných strojních výrobků, včetně pumových zpožďovačů a zapalovacích svíček. Ale měli na vybranou? Asi sotva.

Ale zajímavý je způsob získání několika BG109G - ve Schweizu totiž přistál Bf110 s utajovaným vybavením (na palubě byl radar Lichtenstein a schräge Musik) a Švýcaři přislíbili jeho zničení proti dodávce 12ti Gustavů. Tato letadla z roku 1944 však byla tak mizerné kvality (de Švýcarů naprosto katastrofální), že se jim podařilo od Němců získat polovinu jejich obchodní ceny. Letadla pak byla známá jako královny hangárů. I to vypovídá o tom, s čím Němci ke konci války bojovali.

[kenavf]

... Značný počet Bf109 používalo během války i švýcarské letectvo a dokonce je i bojově použilo - sestřelilo 66 letounů německé Luftwaffe...!

Z akého dôvodu ich zostrelilo?Boli to zablúdené lietadlá alebo útočili na švajčiarských letcov?

[kopapaka]

Obojí i když ty první se snažili dotlačit k přistání. Ze stejného důvodu sejmuli i jistý počet spojeneckých letounů. Hlavně Američani na nějakou čáru na mapě docela kašlali, alespoň dokud jim nehořelo éro pod zadkem...

[Alfik]

Tato letadla z roku 1944 však byla tak mizerné kvality ...

A tak co víš - třeba to bylo tím že je dělali v Protektorátě jak tu bombu na Maltu.

[skelet]

I to vypovídá o tom, s čím Němci ke konci války bojovali.

no to vypovídá jen o tom jaké letouny šly na export

[jersey.se]

A nebo tak, no.

[Polarfox]

Teď si nejsem jistý, jestli šlo o novovýrobu nebo olétané kusy....od té doby co jsem zplichtil tohle (http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=146&t=5063) je to už dlouho a očividně Bf 109 jsem doposud nedoplnil :/ Ale nad Švajcem bylo rušno...viz. třeba letiště v Dubendorfu :

[Polarfox]

Tady jsou ty švýcarské Messerschmitty celkem dobře popsány:
http://www.messerschmitt109.com/suisse/index2.htm

Takže opravdu "kvalitní" výroba, materiály a sabotáže...stojí to za přečtení.

[Flogger G]

Dohoda o nákupu Bf-109 E mezi Švýcarském a Německem byla podepsána již v r. 1938. Protože se vývoj "Emila" zdržel, došlo ještě k jednomu kontraktu a to na pět Bf-109 D a jeden Bu-180 v celkové ceně 731 000 RM. První "Dora" přelétla v polovině prosince 1938. Tehdy došlo k navýšení kontraktu o dalších pět Bf-109 D. Celá tato objednávka byla realizována do 19.1. 1939 ( někde uváděno 17.1. 1939).Švýcarská Fliegertruppe se rozhodla, že školení začne již před dodáním Bf-109 E. První Bf-109 E-3a převzali Švýcaři již 17.4. 1939 a celá původní série byla dodána během května t. r.. Ale již v tom samém měsíci došlo k rozšíření objednávky o minimálně 20 letounů. Podle německého dokumentu "Luftfahrt Industrie Ausland" převzali Švýcaři za rok 1939 colkem 60 letounů Bf-109 E-3a + 15 DB 601 A v úhrnné ceně 10 748 800 RM. Do 27. 4. 1940 převzala Fliegertruppe všech 80 "Emilů", jež RLM Švýcarsku poskytlo. Všechny Bf-109 E-3a pocházely z továrny v Augsburgu.

Výcvik řadových pilotů Fliegertruppe se naplno rozběhl již v březnu 1939 ( nejdříve se školili instruktoři).a zintezivnil se po dodávce prvních třiceti "Emilů".

Jen v r. 1939 zaznamenali Švýcaři 143 letouny, které nedovoleně vlétly do vzdušného prostoru země. Zatím je však hotovostní stíhači pronásledovali neúspěšně.

Vše se změnilo v květnu 1940.
Dne 16. 5. 1940 dostihla hotovostní dvojice Bf-109 bombardér He-111 P-2 od 9/27 KG. Ve dvou útocích na Heinkel vystříleli úhrnem 1 200 nábojů r. 7, 92 mm a 120 ks. střeliva r. 20 mm. Bombardér přistál nouzově v oblasti Kemleten.
Další sestřel si připsala dvojice pilotů Fl/Kp 6 (Flieger Kompanie 6) 1. 6. 1940, kdy nad švýcarské území vlétlo 30 He-111 II/KG 53. Od formace se oddělil jeden Heinkel 4. letky. Ten byl sestřelen poblíže Lignieres. Posádka zahynula při dopadu letounu na zem. Do 30-ti minut musely Fl Kp 6 a Fl Kp 15 zvednout do vzduchu další tři dvojice stíhaček. Ty zachytily formaci 12 ti He-111 z I/KG 53 na příletu k Bazileji. Jednomu Heinkelu byl zapálen pravý motor a stroj nouzově přistál ve Francii. Zcela určitě byly poškozeny ještě další dva He-111.
Následujícího dne se, po souboji s francouzkou těžkou stíhačkou, uchýlil do švýcarského vzdušného prostoru He-111 P-2 (W.Nr. 1705, G1 + HS) z 8/KG 55. Letoun byl objeven nedaleko Ženevy. Hotovostní dvojice jej dostihla a přes malou výšku (500 m) na něj u Yverdonu zaútočila. Heinkel nouzově přistál a posádka byla internována.

Po událostech z 1. 6. vyvolali Němci diplomatickou roztržku ( piloti Fliegertruppe údajně pronásledovali letouny Luftwaffe i nad Francií).
Luftwaffe naplánovala akce těžkých stíhacích Bf-110, aby vylákaly větší množství švýcarských stíhaček a způsobily jim co nejtěžší ztráty.

První akce proběhla 4. 6. 1940, kdy v poledne nad švýcarsko-francouzkými hranicemi přelétala formace cca 30-ti Bf-110 z ze II/ZG 1. Plán vyšel jen částečně, protože iniciativu měli piloti Fliegertruppe, kteří útočili ve dvojicích s využitím maximálního překvapení.
Letouny II/ZG 1 nejdříve pocuchala malá skupinka francouzkých stíhačů a poté je zachytil letoun C-35, ke kterému se rychle připojila dvojice Bf-109. Ta napadla osamocenou "stodesítku" a účinně ji ostřelovala ( piloti nesledovali následky své přesné palby).
Na stejnou letku ze II/ZG 1 narazila dvojice stíhaček 6. Fl. Kp. asi ve 13:00. Lt. Benoit svedl boj s jedním Bf-110 a nahlásil jeho sestřel.
V 15:15 vzlétly proti Zerstorerům tři dvojice od 15. Fl. Kp. a dva stroje z 9. Fl. Kp.. Oblt. Ruder zapálil jednomu Bf-110 motor. V tomto boji zahynul pilot Fliegertruppe Lt. Rudolf Rickenbacher. Jeho Bf-109 D J-310 byl pravděpodobně sestřelen Uffz. H. Kutcherou z 5/ZG 1
Němci nárokovali celkem dvě vítězství, ale Fliegertruppe přišla jen o již zmíněný J-310. Švýcaři hlásili šest sestřelů, ale Luftwaffe udává ztrátu dvou Bf-110.

7. 6. 1940, opět v poledne, se opět piloti II/ZG 1 snažili nalákat na sebe švýcarské stíhače. Jejich úkolem bylo zabezpečit průlet bombardérů KG 1 s doprovodem II/ZG 76 na cíl v jižní Francii. Po překročení hranice narazily "stodesítky" II/ZG 1 na osamocený C-35 a sestřelily jej. Posádka napadeného letounu ještě stačila informovat velení Fliegertruppe. Do čvrt hodiny bylo ve vzduchu asi 15 stíhaček ( osm náleželo k 21. Fl. Kp., která s Němci zatím nebojovala).
První se vrhl na vetřelce Oblt. Hombergr, postřeloval jeden Bf-110, ale současně byl zasažen jeho letoun. Na základně napočítal na svém Bf-109 třicet čtyři průstřely.
Naproti tomu pilot Lindecker těžce poškodil jednu "stodesítku". Současně byl poškozen další Bf-109 Fliegertruppe ( Oblt. Bomer). Vdalším průběhu boje roj Švýcarů oddělil od formace Bf-110 4/ZG 1. Dorazil jej Oblt. Streiff. Jeden Zerstorer poslala k zemi dvojice Benoit Liardon, když na Bf-110 Fw. Beitera vystříleli přes 150 projektilů r. 20 mm a téměř 500 střel r. 7, 92 mm a tím jej donutili k nouzovému přistání na francouzkém území.

Poté se boje posunuly dál k jihu a nastalo uklidnění situace. A v pravou chvíli. 11. 6. 1940 vyhlásila Itálie Francii válku a část stíhacích jednotek musela Fliegertruppe přesunout na jih země.


Zdroj: Robert Michulec Monografie Messerschmitt Bf-109 6. část copyright AJ-PRESS - 2003 Gdynia

Od roku 1943 se nad Švýcarsko dostávaly také zbloudilé letouny USAAF. V roce 1944 to byla už úplná invaze strojů s bílými hvězdami na křídlech. V tomto případě piloti Fliegertruppe obyčejně doprovázeli poškozené stroje na nejbližší letiště, kde posádky cizích letadel internovali. Bohužel si již nepamatuji jméno pilota a datum události, kdy ten doprovázel na letiště silně poškozený B-17. Při tom jej napadla dvojice Mustangů a sestřelila ho - pilot nepřežil. Je sice pravda, že útočili na Bf-109, ale všichni již v té době prošli instruktáží o výzbroji Švýcarů a o nátěru letadel, který silně připomínal invazní pruhy spojenců, jen namísto černo - bílého nátěru byla použita národní červeno - bílá kombinace.

Letouny Bf-109 dodávané do Švýcarska neměly výzbroj, radiostanice a některé další součásti výstroje letounů Luftwaffe. Samotná přejímka letounů probíhala na jednom německém příhraničním letišti, odkud je přelétávali Švýcaři. Tak tomu bylo do 31. 8. 1939, po vypuknutí WW II Němci letouny dopravovali vzduchem na nejbližší letiště ve Švýcarsku. Stejně tomu bylo s tuctem Bf-109 G6 v r. 1944. Piloti Fliegertruppe si "G6" pochvalovali, ale jejich nadšení vydrželo nejdéle 20 letových hodin, potom se obyčejně "vysypal" motor. Po ukončení bojů WW II získali Švýcaři z Německa další motory a jiné náhradní díly.

[Pop]

Pro stavitele plastikových modelů je důležité, že letouny švýcarské Fliegertruppe byly nastříkány tmavě zelenou barvou na trupu a horní straně křídel. Spodní strana křídel a trupu dostaly nástřik světlým odstínem šedomodré barvy. Rozlišovací znaky byly naneseny na svislou ocasní plochu a na horních a dolních stranách obou polovin křídla ve tvaru, který je vidět na fotografii příspěvku kolegy jersey.se ze dne 23.11. 2013. Od roku 1944 došlo k již zmíněné aplikaci t. zv. invazních pruhů na trupu i křídlech. Změnu doznaly i znaky. Křídla dostala větší bílé kříže v červeném poli.
Oněch 10 letounů Bf-109D dostalo na trup bílá evidenční čísla "J-301" až "J- 310", letouny Bf-109E-3a potom "J-311" až "J-390". Tucet Bf-109G-6 létalo se základním nátěrem standardního maskování německé Luftwaffe, který byl doplněn oněmi čeveno - blými pruhy na trupu a křídlech, Trupová čísla opět bílá v rozmezí "J-401" až "J-412".

[Klot]

Nevíte někdo, k čemu přesně byl a jak se německy jmenoval ovladač označený na fotce šipkou ? Případně, nemáte někdo nějakou detailnější fotku té krabice ? Ty ostatní ovladače se najít dají, ale tenhle jaksi ne. Za jekékoliv informace předem děkuji.

[Mardukas]

Ahoj, mám dotaz ohledně verze Bf 109 G-14/AS. Dle článku doznala stejných změn oproti klasické G-14 jako v případě G-6 -> G-6/AS a to díky rozměrnějšímu kompresoru.

Došlo tedy u verze G-14/AS ke změně předního překrytu motoru čímž zmizeli klasické boule a dosáhlo se stejného vzhledu jako u verze G-10?
Byl tento překryt motoru stejný jako u verze G-10? Jinými slovy - jednalo se o stejný díl?

Předem díky za odpověď.

/Mard

[Saburo]

Ano byl stejný jako u Bf 109G-10 (type 100 cowling) stejně tak jako u K-4.
Jen krytka pro plnění oleje byla u G-14 níže (jako u předchozích modelů) i když je zdokumentováno i pár letadel G-14AS s větší nádrží na olej a tím pádem výše umístěným plnícím otvorem.

Jiný dekl na motor u těchto pozdních Bf měly jen G-10 pocházející z Lipska z továrny ERLA a to typ 110, ten vypadal trochu jinak.

[IgorT]

Video zrekonštruovanej stíhačky Messerschmitt Bf 109 E 4:

[Wasp]

Jaký byl rozdíl mezi motory DB 605 ASM a D? Respektive, proč se dělal motor DB 605 D? Oba mají kompresor z DB 603, oba mají při 1,65 ata cca 1800 koní, DB 605 D může jít při vyšším plnícím tlaku na +- 2000 koní, ale na nějaký přílišný rozdíl jsem zatím nepřišel. Proč tedy mít dva motory o hodně podobných výkonnech ?