Pátrači, jak vidno, ono z tebe ještě leccos zajímavého vypadne.
Takže další shrnující velepoznámka.
Já jsem se teprve díky Mirkovi začal zabývat víc tou taktikou
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=214050#p214050
a uvědomil si, že v některých věcech jsme oba dva dinosauři z dávných věků, kteří se musí plno nových věcí učit. Takže pro ty, co nedávali pozor (ostatní to přeskočte):
Vzdušná a pozemní bitva snadno a rychle
Trend změn byl patrný už v tom bájném roce 1988; vyplatí se prostudovat zejména ty čtyři tehdejší americké pozemní divize, které byly na novou taktiku už přímo postavené.
A přesně to koresponduje s tím, co tu napsal Tomáš Kotnour (geniální poznámka)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=215247#p215247
Naše AČR tohle tuší, potíž je, že zřejmě má podobným způsobem vystavěno jen několik praporů, pokud ne dokonce právě tento jediný. To je sice fajn na cvičení nebo na nějakou show, ale do opravdové války by možná udělaly větší efekt sice prapory zastaralé a plné záložáků, ale podstatně početnější.
Ideální je ovšem stavět takto úplně všechno rovnou.
Podstata vzdušné a pozemní bitvy se mi jeví takováto; třeba to někdo doplní:
1) Obrana srostla s útokem.
Po dlouhém bádání nad zakopanou obranou a počty, což jsem předvedl loni, se došlo k názoru, že útok je schopen podstatně přečíslit obranu vždy, záleží na organizaci a koncentraci. Pro malou armádu AČR to platí ještě výrazněji; může úspěšně útočit, ale nemůže se klasickým způsobem bránit. Takže úspěch obrany vlastně závisí zejména na pohyblivé záloze… což vlastně už není zakopaná obrana, ale prostě protiútok. Takže zakopanou obranu jakožto základní taktiku lze směle vynechat a proti útoku je třeba postavit vždy jiný útok, nejlépe zboku, z nečekaného směru. Někam vpadne smečka tanků a zběsile střílejí. Nebo i motostřelců; záleží na síle protivníka.
Tato metoda má mnohem lepší efekt i v útoku samotném; čelní střet nemůže být nikdy tak efektívní, jako boční vpád.
Ještě jinak řečeno; Pátračova taktická učebnice tankisty se přesouvá od těchto klasických, vlastně druhoválečných kapitol
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=299&t=5971
k těmto
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=153809#p153809
2) Zmizela fronta. Ona se začala lehce rozvolňovat už za druhé světové; a ve válkách v Izraeli byl tento trend ještě daleko patrnější. Pokud není čára zakopané obrany, není pro nějakou jasnou frontu důvod. Boj se odehrává běžně v týlech obou stran, přeskakuje na různá místa a kdo udrží lépe organizaci za těchto měnících se podmínek, vyhraje.
3) S předchozím efektem souvisí výrazné
zvětšení šíře taktického působení jednotek. Jednotky dál vidí a dál dostřelí, potřebují k jakýmkoli překvapivým manévrům víc místa. Pátračovy staré tabulky
http://www.palba.cz/forumfoto/displayim ... ?pos=-9363
lze v klidu vynásobit dvěma nebo i třemi. Soused vlevo a vpravo možná vůbec není, takže nedodržení šíře nemusí mít žádný význam. Jeden mnoha z důvodů toho rozvolnění je protiletecká ochrana; nacpaný prapor 30 tanků na dvou kilometrech je ideální kořist pro vrtulníky, A-10 a jiné špatnosti. Prapor roztahaný na spoustě kilometrů s masivní PVO může naopak poměr sil zkomplikovat, pokud ne dokonce obrátit.
Jiný zásadní důsledek je vzdálení vševojskového kompletu. Praporní komplet může být pro velitele v poli daleko, brigádní ještě dál a armádní v… no, hodně daleko. Za daných okolností je nám dělostřelecká brigáda platná jak rybě bycikl.
4) Pozemní zbraně jsou úzce koordinovány se vzdušnými, které jim poskytují podporu – zejména průzkum.
Pozemní stroje nikdy nevidí tolik, jako vzdušné stroje. To je nepřekonatelná pravda; i když jsou pozemní stroje vytuněné kamerami, termovizemi a kdovíčím, nevidí za kopec. Kdo vidí dál, je ve značné taktické výhodě.
Druhoválečná taktika, kdy proletěl průzkumný letoun nebo se proplížila parta průzkumáků a ohlásili globální výsledek je dnes úplně jinde. Pozemní jednotky prostě stahují data a aktuální pohledy na cíle rovnou z těch vzdušných strojů. Koukají očima té vzdušné podpory, když je třeba. Tímto se efektivní palebná síla pozemních sil výrazně umocňuje. Tank, který přesně ví, kam má střílet, má cenu srovnatelnou s několika, které to jen přibližně tuší.
O tom, že to funguje, už asi není třeba po Válce v zálivu nikoho přesvědčovat.
Potíž je v tom, že k něčemu podobnému dospěje nejspíš i protivník. Z čehož plyne:
5)
I malá pozemní jednotka musí být připravena na vzdušné protivníky.
Intenzita vzdušných bojů dlouhodobě roste. Lehký nevyzbrojený vrtulník je dnes podstatně běžnější, než tank. Dron bude zřejmě za pár let nejběžnější ze všeho.
6) Pokud mluvím automaticky ze zvyku o tankistech, ono to platí víceméně stejně o pěšácích a částečně i dělostřelcích taky.
Všechny pozemní jednotky musí spolupracovat na daleko nižších úrovních, než dříve, a všechny potřebují těsnou vzdušnou podporu (zejména dronů a vrtulníků).
Propojení a těsná koordinace tankistů a pěšáků i na nejnižší úrovni je potřebná velmi často. Evidentní je to třeba v průzkumu, kde motostřelci objeví důležitý cíl protivníka, který je třeba zničit snadno a rychle, takže by se jim hodil tank. Evidentní je to v boji ve městě, kde jsou tankisti bez motostřelců velmi oslabeni a obráceně to platí taky. A evidentní je to v obraně tanků a děl před těmi vzdušnými prostředky nepřítele, protože pěšáci v něm mají daleko větší šance.
S touto teorií vzhůru na Pátračovy nápady:
Lehký motorizovaný prapor.
Primo: průzkum a boj s v předsunutém pásmu obrany, poté ústup do druhého sledu a použítí na vykrývání mezer v obraně, boj s výsadky a krytí komunikací.
Tohle jsou prostě klasičtí půzkumáci. Mívali jsme je samozřejmě taky; u vševojskového pluku rota, u divize prapor. Vypadají jako pěšáci, jsou vyzbrojení jako pěšáci, ale ve skutečnosti se od nich hodně liší; zejména výcvikem.
K velejemné otázce, jak je to s průzkumem v taktice vzdušné a pozemní bitvy potřebujeme pomoc někoho znalého. Já mohu připojit jen postřehy, že:
- tímto směrem taktiky boje a výcviku se vydala postupně vlastně úplně celá armáda. V jistém smyslu je dnes průzkumák každý.
- průzkum nabyl nových dimenzí v souvislosti s těmi leteckými mašinkami a družicemi.
Pokud se tedy vyplatí dělat speciální průzkumnou jednotku, která umí víc, než normální pěšáci, pak si myslím, že by v ní měli být profesionálové. A zcela jisto je, že tady těmi drony není možné šetřit.
Secundo: V útočné operaci potom pohyb v mezerách mezi brigádami, průzkum na široké frontě a a snaha zajistit po přechdu do útoku aby v týlu vlatních těžkých jednotek nezůstal nepřítel v jiné podobě než mrtvoly anebo zajatci.
Napínavá otázka, jak a zda je možno v podmínkách vzdušné a pozemní bitvy tvořit souvislé fronty. Já si myslím, že to – i s ohledem na počty našich sil – bude dost různé a nepravidelné. Tím ovšem tahle idea ještě úplně nepadá, protože i tak je možná zajímavé mít „zametací“ jednotku na ochranu v týlu, kde se dá boj naopak docela předpokládat.
Nákladově jsou nejméně náročné.
Tohle je velezajímavá poznámka, která je zřejmě důvodem k debatě. Představuješ si, že to budou maníci se samopaly v OT? Tím bychom dokázali zapojit do boje ty myslivce snadno a rychle. Nicméně, stále si myslím, že myslivec v zastaralém BVP je lepší.
Přepokládám i jejich působení samostaně
Já předpokládám schopnost působení čehokoli samostatně, a to do síly roty. To je jedna z hlavních myšlenek taktických změn, které navrhuji a vede mne k tomu to rozvolnění jednotek. Prostě vezmu rotu a někam ji pošlu. A tři dny o ní neuslyším. Vezmu prapor a pošlu ho jinam. A pak to zase začlením k něčemu většímu, když je potřeba. To je také důvod, proč otravuji s těmi přičleněnými leteckými prostředky (drony) – prostě to tam posílám i s nimi, aniž bych se na to musel někde ptát, shánět a řešit. Kostky lega.
Samohybný dělostřelecký oddíl je silou, kde je to jednoduché. Palebná podpora jednotek brigády podle zadání bojového úkolyu brigády
Tady právě myslím, že to je jednoduché nejméně ze všeho.
Popřemýšlej o tom Saber Junction, proč cítili potřebu vytunit mechanizovaný prapor partou minometů ( i když měli tanky). Zjevně nejsem jediný, koho to napadlo. Už jsem si skoro jist, že potřebuji baterii asi šesti samohybných hlavňových strojů, zřejmě asi 120 mm, na každý prapor. Klíčová otázka je „chytrá“ munice. S chytrou municí a dronem umím střílet za kopec a mám celou jednotku takticky o generaci dál. A nejsem si jist, zda tu nepotřebuji vrtulník OH-58 Kiowa. Drahá sranda, ale pokud tohle nadělení utopím do vševojskového praporu, bude to pro nepřítele problém, přestože jinak postavený z myslivců na BVP 1.
Tankový prapor: hlavní úderná síla brgády v útoku a osobně si myslím že by měl být i pověstným poslední útočištěm v obraně, kdy by měl zachytit průlomy do obrany a nebo by měl být požitelný ve střetném boji s pronikajícím těžkými silami nepřítele.
Přesně. Je to velké kladivo, hrubá síla. Někam vlítne a prošťouchne to. Pročež ovšem by měly být i ty nejslabší stroje v tankovém praporu BVP; nepatří tam OT a už vůbec ne náklaďáky, protože je jinak budou imrvére zachraňovat. ČTZ musí být oddělitelná, fungovat v závětří mimo boj a objevit se v pravý čas na pravém místě.
Já mám ke stejnému účelu v brigádě i kladivo o číslo menší v těch smíšených praporech (dvou?), tedy samostaně použitelnou
tankovou rotu, která má výhodu, že může být o mnoho kilometrů jinde a tudíž právě po ruce.
A vzniká otázka, zda nepostavit na armádu pěti brigád nakonec i superkladivo, totiž
tankovou brigádu se třemi tankovými prapory, co umí soustředit něco kolem 86 tanků. Zjevně to narazí na finanční možnosti; ale pokud jsme ve snu, stojí zato o tom pouvažovat. A máme ve skladu pořád ty nevytuněné T-72.
Mechanizované prapory: jsou prapory které se ničím neodlišují od toho co známe už dlouhé roky.
Odlišují se docela dramaticky tou vzdušnou podporou, a odlišují se podstatně větší rezistencí proti cizím vzdušným silám, totiž hlavně vrtulníkům. I kdyby to byl samý záložák a myslivec. Pokud se vsadí na rychlopalné kanóny 30 mm, jak navrhoval Cover, máš automaticky protivzdušnou zbraň úplně všude; stačí to už jen vytunit nějakým SŘP. Když to doplním nějakými šoumeny s raketami vzadu v roji, mám velmi zajímavou PVO obranu snadno a rychle i pro tankisty nebo dělostřelce. A když se občas zjeví nějaká ta řízená střela, má to docela povážlivou palebnou sílu, i když jde stále ještě nominálně o pěšáky (Saber junction; kromě minometů si přibrali PVO. Jaká náhoda.).
Mechanizované versus motorizované; to je, oč tu běží. Já bych stavěl základní síly jako mechanizované; pokud mi chybí OT i BVP, kupuji raději BVP., i zastaralé.
Jenže Tobě Argo v hlavě nejvíce leží smíšený mechanizovaný prapor.
Leží mi v hlavě od momentu, kdy si uvědomuji tu taktickou situaci kámen nůžky papír, kdy vrtulník berte tank, tank bere pěšáky a pěšák, kupodivu, bere vrtulník (vzor. Charlieho válka v Afganistánu).
Je dobré mít v praporu všechny tři složky, jinak se zbavuji taktických možností. Mechanizované prapory se mohou utkat v boji, ale když jeden z nich vytáhne tankovou rotu, je všechno úplně jinak, a ta udělá i z jinak docela pěkného nepřátelského mechanizovaného praporu trosky snadno a rychle.
Stále se nemohu dopočítat, zda neudělám v této docela časté situaci štěstí i se zastaralým a dnes už ne moc omračujícím T-72. Přesně stejný nápad, jako byl OMS; zastaralé tanky útočí na všechno možné, co nejsou tanky. Takže je možné, že tohle by mohla být ještě lepší cesta těch levných základních sil - levný záložní myslivec v zastaralém tanku, obklopený myslivci v zastaralých BVP.
Takže takovou jednotku naše armáda nikdy neměla. Ani historicky.
Základní problém je, že všechny předchozí armády pracovaly s jednotkami nejméně o řád vyššími; nemíchaly se roty ani prapory, ale pluky a divize. Jinak ve všech učebnicích máš co chvíli k vidění „zesílenou tankovou rotu“ nebo „zesílenou motostřeleckou četu“. Takže se s mícháním asi počítalo. A vzpomeň si na naši loňskou debatu. Obě armády v plánu 1986 přestavěli úplně jinak, než byly v míru. A v OMS se také počítalo s mícháním, jak nám pak někdo napsal (Zbrojnoš? Autor?) A konečně, opět Saber junction; tam se vydali stejným směrem úvah; proč jinak tanky k mechanizovanému praporu.
Je to prapor od kterého si slibuji hodně.
Já taky. Třeba do boje ve městě ideální. Cvičení tankánů s pěšáky je také k nezaplacení.
Souhlasím aby každý jeden prapor měl vlastní jednotku bezpilotních průzkumných prostředků, zas takový nárůst to nebude ani personálně ani technicky.
Já jdu dál. Až na rotu. A počítám, zda jeden nebo dva rotní drony.
Pokud budou praporní, budu je vyčleňovat až při odeslání té roty. Pokud budou rotní, budou s nimi cvičit od začátku, prostě standardní věc.
- je potřeba skutečně prodiskutovat kvalitní vojskovou PVO, ale to je mimo moje znalosti.
Tady o tom psal
Flogger, a naše představy se dost shodují:
Vlastní PVO musí řešit velitel praporu silou baterie samohybných systémů PL/PR O, které se pohybují v sestavě postupujících hlavních bojových prostředků (tanky, BVP). Umím si představit baterii složenou ze dvou čet o dvou kusech takových obranných systémů = čtyři moderní samohybné protivzdušné mašiny s vlastním střeleckým RL, které jsou napojeny na globální výstražný systém sboru, který disponuje celkovým obrazem vzdušné situace a předává v předstihu údaje o možných cílech. Samotné tankové a mechanizované roty se o svou bezpečnost mohou starat přesně podle Argonautových představ - ruční PL systémy.
A ještě tu ocituji jeho výstražnou poznámku:
V ideálním stavu věcí pro bitevní vrtulníky je např. roj moderních bojových vrtulníků armády RF schopen zničit Pátračově brigádě všechny tanky do tří minut.
Tankový prapor nebo rotu tedy nelze nechat nikdy bez dozoru samostatně bez PVO.
Připomínám, že proto je moje „tanková“ rota je vlastně smíšená, s jednou četou BVP.
Takže, mezishrnutí –
vzorový Argonantův tankový prapor Pátračovy brigády tvoří:
2 BVP, velitele a náčelníka štábu, odkdud se řídí i vrtulník a jiné kraviny
+ pokud se to všechno nevejde, pak další BVP, protože to všechno musí do boje a být neprůstřelné, možná je tam schovaný i zdravotník
+ oddíl dělostřelectva, 3 nebo 6 houfnic nebo minometů, obě varianty 120 mm
+ jeden lehký vrtulník k označování cílů pro ty dělostřelce (Kiowa)
+ nějaký oddíl PVO, viz ten Saber junction nebo Floggerova poznámka, nebo prostě i STRELA 10, pokud se někde dochovala, v nevím jakém množství (tři stroje/prapor?)
ČTZ s náklaďáky podle Pátrače, které podle potřeby zmizí z boje a objeví se dle pokynů velitele, až bude klid
tři tankové roty
1 četa 4 BVP, v tom posledním je velitel roty a řídí se tam nejméně 2 drony a je tam všechen materiál
+ tři tankové čety po 3 středních tancích
vzorový mechanizovaný prapor může mít lautr stejný praporní komplet a jen nahradit tankové roty mechanizovanými (samé BVP, nevím, zda 9 nebo 13), no a smíšený prapor asi není třeba vysvětlovat.
Pokud postavíš 30 praporů, máš armádu. To, že ty poslední budou vybavené stále podezřeleji (nějak chybí vrtulník…) je naprosto normální, nikdy to nebylo jinak.
Mirek:
Minulý měsíc něm. min. obrany zastavil šrotaci 280ks Leo 2
Moudrý to muž. Přesně chápe, že v případě mobilizace a maléru je rozdíl mezi myslivci na Leopardu a bez něho zcela zásadní. Měli bychom si z něj vzít poučení a neposmívat se těm T-72 a jiným starožitnostem, možná jednou budeme rádi, že jsou.
Tomáš Kotnour:
Zajímavé. S tou logistikou je problém i v různých typech zbraní; například ČSLA měla dvoje tanky a dvoje BVP. To reálně hrozí znova (když se nakoupí ty Leopardy; ale co jiného zbývá?)
Ono jde hlavně o munici; čím méně zbraní, tím jednodušší. Potíž ale je, že v boji stejně bude nutno rozhodit pěšáky k tankistům a obráceně; takže si lze ušetřit jen logistické pohodlí v míru.
No, a konečně – armáda je strašně konzervativní instiutuce a pokud je něco někam zařazeno, všichni jsou na to zvyklí a naučí se to. Společný výcvik; to je, oč tu běží. Ježto jsou to papírově jiné jednotky, je strašně těžké organizovat společný výcvik (různí velitelé…). ČSLA měla s tímhle zrovna obrovský problém; o pěšáka jsme nezavadili celou vojnu.
Minimálně u nás tohle dávno "vymřelo" a pokud vím, nejsme schopni vyrobit kanon o jmenovitém průměru vývrtu nad 30mm...
)
