Strategie a taktika_1914

[kacermiroslav]

Strategie a taktika _ rok 1914
Evropské státy WW1





NĚMECKO
Počet obyvatel:............. 64,9 Mio
Armáda_srpen 1914:.....1.170.000 mužu (přibližně) + mobilizace ?

Hrabě Alfred von Schliffen (*1833 - +1913), náčelní německého generální štábu v letech 1891 - 1906 vytvořil na přelomu 19. a 20.století velmi odvážný, ale zároveň i riskantní plán na vyhrání války na dvou frontách zároveň a to proti Francií a jejím spojencům na západě a Rusku na východě. Podstatou celého plánu bylo vyřazení Francie z bojů v tak krátké době, než bude Rusko schopno mobilizovat svou obrovskou armádu. Tento plán je znám jako tzv. Schlieffenův plán a je mu věnovaná samostatný článek ZDE – http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2675 –


Německý plán pro WW1



RAKOUSKO - UHERSKO
Počet obyvatel:.............51,4 Mio
Armáda_srpen 1914:.....700.000 mužu (přibližně) + mobilizace ?

Samozřejmě i největší spojenec Německa měl vlastní plány, se kterými se počítalo v nadcházejícím konfliktu. Tyto plány byly však poměrně úzce spjaty s plány Německého spojence.

První byl znám jako Plán B a jeho cílem měla být fronta na Balkáně se Srbskem. Podstatou tohoto plánu bylo nasadit tři armády proti Srbsku a další tři armády ponechat na obranu proti Rusku, pokud by se toto rozhodlo vyslat své armády na pomoc Srbsku.

Druhý plán byl Plán R a ten počítal s válkou vedenou na dvou frontách zároveň a to proti Srbsku na Balkáně a Ruskému carství na východě. Rusko bylo v té době vázáno se Srbskem spojeneckou úmluvou. V souladu se spojeneckými závazky s Německem se počítalo v tomto druhém plánu, že rakousko-uherská armáda bude bojovat ve spolupráci s německým spojencem, který bude proti Rusku operovat ze svého Východního Pruska. Rakousko-Uhersko pak měl útočit na jižní Polsko, které bylo v té době součástí Ruského impéria. Tím mělo odlákat pozornost Rusů od Východního Pruska, ve kterém mělo být soustředěno ze strany Německa jen minimální množství vojenských sil (dle svého Schlieffenova plánu). V souladu s tímto plánem bylo počítáno s nasazením dvou armád o síle 8 divizí proti Srbsku, na ruské frontě měli operovat čtyři armády o síle 28 divizí a dalších 12 divizí bylo ponecháno jako záloha.


Rakousko-Uherský plán pro WW1


RUSKO
Počet obyvatel:.............158,9 Mio
Armáda_srpen 1914:.....1.200.000 mužu (přibližně) + 560.000 mobilizace (přibližně)

I veleříše na Východě měla své válečné plány. V prvním případě se počítalo s variantou, že Německo zaútočí na Rusko jako první. V tom případě se měla Ruská armáda postupně stahovat a vést defenzivní způsob boje. Vlákat tak Německo na své nedozírné území a zdržovacím způsobem boje tak poskytnout čas svému spojenci na západě, Francii. Druhý plán pak počítal s variantou, že Německo nejprve zaútočí na Francii. V tom případě mělo Rusko co nejdříve mobilizovat svou armádu a napochodovat do německého Východního Pruska. Tím mělo Německo být donuceno bojovat na dvou frontách zároveň. Dle dohody s Francií, mělo tedy Rusko v 15 den mobilizace poslat do boje na západ 800.000 svých vojáků. Mobilizace by pak ještě probíhala dál, protože Rusko si bylo dobře vědomo své nevyhovující infrastruktury a dlouhé časové prodlevy, než by zmobilizovalo své hlavní síly. Těchto 800.000 vojáků zmobilizovaných do 15 dne, pak mělo provést útok na Prusko a postoupit do Slezska, čímž by ulehčilo předpokládanému tlaku na Francii.


Ruský plán pro WW1


SRBSKO
Počet obyvatel:..... 4,5 Mio
Armáda:.............. 489.500 mužů (mobilizováno v srpnu během 6 dnů !!!, tj. 2.srpna 1914)

Strategie Srbska byla silně ovlivněna možnostmi jeho nepočetné armády. Srbští velitelé si byli zcela vědomi, že s touto malou armádou se mohou pouze bránit a vyčkávat v obranných bojích tak dlouho, dokud vývoj na ostatních frontách nepřiměje protivníka stáhnout některé své jednotky ze Srbska. Poté měly být vojenské plány upraveny dle aktuální situace.


Srbský plán pro WW1



VELKÁ BRITÁNIE
Počet obyvatel:............ 45,4 Mio
Armáda_srpen 1914:.....160.000 mužu (expediční sbor)


Specifické na Velké Británie bylo to, že vlastně žádnou jasnou koncepci před začátkem První světové války neměla. Jako jediná z evropských zemí neměla Velká Británie uzákoněnou všeobecnou brannou povinnost. Její armáda byla tvořena dobrovolníky, byla profesionální a byla i o mnoho menší než armády ostatních evropských mocností. Ovšem to bylo vykoupeno její vysokou úrovní. Její příslušníci byli zřejmě nejlepší v Evropě. Pravidelná pěchota byla výborně vycvičena a skvěle ovládala veškeré způsoby boje. Speciálně pěšáci byli proslulí svou rychlostí a přesností ve střelbě.

Britská armáda, která byla v roce 1914 vyslána na kontinent se nazývala BEF (Britské expediční sbory) a byla z počátku o síle 100.000 mužů. Byla to poměrně dobře vyvážená armáda, i když se později ukázalo, že postrádá střední a těžké dělostřelectvo. Také se jí nedostávalo dostatek kulometů. V srpnu 1914 jim měli pouze 120 kusů. Pokud toto množství srovnáme s Německem, které vlastnilo 10.500 kulometů, samozřejmě Německá armáda byla nepoměrně větší, tak je tento rozdíl příliš markantní. Hlavním přínosem Velké Británie v nadcházející válce bylo její silné loďstvo, které čítalo více jak 500 válečných plavidel. V kategorii moderních bitevních lodí typu Dreadnought a bitevních křižníků mělo britské námořnictvo převahu na německou Hochseeflotte v poměru 28:18.


Plán Velké Británie pro WW1


FRANCIE
Počet obyvatel:.............39,6 Mio
Armáda_srpen 1914:.....1.060.000 mužu (přibližně) + mobilizace

V důsledku prohrané války s Pruskem (Německem) v letech 1870-1871 ztratila Francie Alsasko-Lotrinsko, což pro ní bylo silně ponižující. Vojenští stratégové počítali v budoucnu s opětovným válečným střetnutím proti Německu, na kterém chtěli dosáhnout vrácení ztracených území. Náčelník francouzského hlavního štábu generál Joseph Joffre vypracoval mezi lety 1911 až 1914 tzv. Plán XVII. V důsledku požadavku o opětovné získání ztracených území bylo součástí Plánu XVII. rozmístit francouzskou armádu podél hranice s Německem na čáře od Belgie po Švýcarsko. Následný jediný silný úder měl být veden na Alsasko-Lotrinsko a jeho realizací byly pověřeny čtyři armády. Jižní křídlo těchto armád pak mělo obsadit Alsasko-Lotrinsko, a severní křídlo mělo buď dále postupovat do Německa, nebo v případně napadnutí Belgie se mělo přesunout na sever a spojit se s belgickými silami. Joffre si plně uvědomoval, že Německo může porušit Belgickou neutralitu a zaútočit na Francii od severu, ale nevěřil, že by se němci dostali za řeku Másu bez toho, že by nebezpečně obnažili své jednotky. Navíc Francie počítala s předběžnou úmluvou, kterou měla s Brity a ve které se ostrovní říše zavázala svou armádou bránit úsek na francouzsko-belgické hranici. Další slabinou Joffreho plánu bylo to, že spoléhal na taktiku nepřetržitého útoku. Francouzské velení věřilo, že dostatečně silný útok dokáže prorazit přes jakkoliv silnou obranu. Spoléhalo se při tom na velkou vůli běžného francouzského vojáka, který měl být schopen tzv. maximálního útočného nasazení. V souladu s touto strategii a taktikou byla francouzská armáda cvičena především v útočných operacích zatímco obranné boje byly opomíjené. Ale již krátce po začátku války Francouzi trpce zjistili, že masivní útok vedený proti silně bráněné pozici s kulometnou palbou vede jen k ohromným lidským ztrátám.


Plán Francie pro WW1


Zdroje:
První Světová válka – Ian Westwell – 2000
První Světová válka – J.M.Winter – 1990
www.wikipedia.org

[Bunkre]

Dobry den , ziadame vas o radu neviete nam poradit ako by sme sa dopatrali k dokumentom mapam, alebo informiaciam o delostreleckych postaveniach z prevej svetovej vojny okoli Bratislavy ?

http://www.bunkre.info/bunkre-z-obdobia ... vej-vojny/
zatial sa nam ich podarilo najst 49
Voperd DAKUJEME

www.bunkre.info

[Tkuh]

Velice mě překvapuje, že jsi vůbec nějaké našel. Přecejenom Bratislava byla skoro ve středu Rakouska-Uherska.
Každopádně nechceš se nám tady na palbě trochu pochlubit se svými objevy. Myslím, že by to dost lidí zajímalo.

[Bleu]

Dovolím se malou poznámku k poněkud vyhaslému tématu taktiky a strategie v souvislosti s ww1.

Zřejmě to pro lidi, kteří se ww1 zabývají, budou jen obecně známá fakta, ale já je tu asi v žádném vláknu nenašel. Tak tedy proč byla ww1 zákopová? Zkusím předložit několik tezí, když se vám nebudou zdát nechť mi je rozcupujte.

1) nikdy do té doby nebyly armády takto velké, to samo o sobě stěžuje manévrování, ovládání armád, klade obrovské nároky na logistik u a etc.

2) je to válka doktrinálně zakotvená v 80tých a 90tých letech 19. století, v jistém smyslu je to poslední válka 19. století. Maršál Foch ve svých pamětech píše "V celku má naše (tj. francouzská) armáda z roku 1914 i některé odborné vady; je to především její útočný duch, který tím, že je zevšeobecňován a zdůraznován, stává se výhradně připustným a vede příliš často k slepé a brutální a tedy nebezpečné taktice právě jako k prostodušné a jednotvárné strategii, která se vyznačuje snadno jalovostí, nemohoucností a zbytečnými obětmi." Ofenzíva je alfou a omegou na všech velitelských stupních, a vychází z prohrané pruskofrancouzské války 1870-71. Pokud jde o vedení vyšších jednotek "pak předpis z let 1912 a 1913 říká "Francouzská armáda vrátivší se ke svým tradicím nepřipouští již pro své operace jiného zákona než ofensivu." Maršál dále píše že, "V roce 1870 mělo naše velitelství neúspěch pro svoji oblibu obrany, a to pasivní obrany. V roce 1914 mělo zakusiti zbytečné neúspěchy a kruté ztráty, jakožto následek své výlučné lásky k ofensivě a své výhradní znalosti jejích způsobů boje, užívaných systematicky za všech okolností."

3) výsledkem toho obecně vzatého přístupu + apriorního spoléhání se na palbu je potom předvedení alespoň západní fronty do jakési "nekonečné" běžné bitvy" - kdy se v zásadě jedná o čelní střed armád, v zásadě takové "velkowaterloo"

4) z výše zmíněného a z nechuti ustupovat a jisté nemožnosti manévru pak vede poměrně jasná cesta k zakopání se a držení pozic. K jejich porlomení je pak potřeba značné koncentrace palebné síly a lidí.

[Dzin]

Útočným duchem operovali v té době prakticky všechny armády. Byl to víceméně fetiš z nouze. Postupně se objevovala obrovská palebná síla dělostřelectva a pěchoty. S tímto fenoménem se museli nějak vypořádat a právě podpora útočného ducha se zdála jako jediné východisko. Zajímavé je, že to nebyl nový fenomén, ale prostě se to nějak uchytilo. A ještě zajímavější je, že laici (tedy nevojáci) byli schopni daleko více ocenit navýšení palebné síly, než vojáci. Teprve, až kdy se pěchota střetla s nepřítelem, musela se nějak krýt a instinktivně se "tiskla k zemi".
Druhák si myslím, že problém byl ve vývoji techniky. Na jednu stranu byla ohromující, na druhou nebyla tak ohromující. Velitelé si zvykli, že díky kabelovému spojení mají možnost i v týlu mít zprávy z přední linie. Bohužel je přecenili a nepochopili, že ve chvíli ,kdy se armády hnout toto spojení zaniká. Až za WW2 díky radiofojii bylo možno "velet v reálném čáse". Za WW1 ne, ale vrchní velitele žili v klamu, že díky technice mají zprostředkovánu informaci z první ruky. Podle toho potom veleli.
Všechno to postupně vykrystalizovalo v "zákopovou válku".

[M1A2 Abrams]

Dovolím se malou poznámku k poněkud vyhaslému tématu taktiky a strategie v souvislosti s ww1.

Zřejmě to pro lidi, kteří se ww1 zabývají, budou jen obecně známá fakta, ale já je tu asi v žádném vláknu nenašel. Tak tedy proč byla ww1 zákopová? Zkusím předložit několik tezí, když se vám nebudou zdát nechť mi je rozcupujte.

1) nikdy do té doby nebyly armády takto velké, to samo o sobě stěžuje manévrování, ovládání armád, klade obrovské nároky na logistik u a etc.

2) je to válka doktrinálně zakotvená v 80tých a 90tých letech 19. století, v jistém smyslu je to poslední válka 19. století. Maršál Foch ve svých pamětech píše "V celku má naše (tj. francouzská) armáda z roku 1914 i některé odborné vady; je to především její útočný duch, který tím, že je zevšeobecňován a zdůraznován, stává se výhradně připustným a vede příliš často k slepé a brutální a tedy nebezpečné taktice právě jako k prostodušné a jednotvárné strategii, která se vyznačuje snadno jalovostí, nemohoucností a zbytečnými obětmi." Ofenzíva je alfou a omegou na všech velitelských stupních, a vychází z prohrané pruskofrancouzské války 1870-71. Pokud jde o vedení vyšších jednotek "pak předpis z let 1912 a 1913 říká "Francouzská armáda vrátivší se ke svým tradicím nepřipouští již pro své operace jiného zákona než ofensivu." Maršál dále píše že, "V roce 1870 mělo naše velitelství neúspěch pro svoji oblibu obrany, a to pasivní obrany. V roce 1914 mělo zakusiti zbytečné neúspěchy a kruté ztráty, jakožto následek své výlučné lásky k ofensivě a své výhradní znalosti jejích způsobů boje, užívaných systematicky za všech okolností."

3) výsledkem toho obecně vzatého přístupu + apriorního spoléhání se na palbu je potom předvedení alespoň západní fronty do jakési "nekonečné" běžné bitvy" - kdy se v zásadě jedná o čelní střed armád, v zásadě takové "velkowaterloo"

4) z výše zmíněného a z nechuti ustupovat a jisté nemožnosti manévru pak vede poměrně jasná cesta k zakopání se a držení pozic. K jejich porlomení je pak potřeba značné koncentrace palebné síly a lidí.

Pomerne dost zlozite vysvetleni docela jednoduche priciny - jelikoz se situace na bojisti dostala do situace kdy utocici jednotky nebyli schopni obrance zatlacit a obranci naopak nebyli schopni utocniky vytlacit doslo k postupnemu zakopavani. Zakopani se je bezna taktika a pokud vladne pat tak si vojaci sve diry zlepsuji.
A pri te vlne patriotismu s jakou byla valka odstartovana je pochopitelne, ze nikdo nechtel pripustit jinej taktickej manevr nez utok, jelikoz ustup, byt taktickej/strategickej, by znamenal stratu vlastniho uzemi.

[Bleu]

Abrams - zjednodušeně máš pravdu, na druhou stranu pokud je napořadu dne doktrína "nic než útok", logicky pak pokud dvě armády, které nemohou nijak manevrovat, na sebe narazí dojde k tomu čemu došlo...
Druhak si myslím, že nejde o vlnu patriotismu jako určující fakt, spíš jako reálnou doktrínu v té době používanou - němci proto, že jim fungovala a francouzi adaptovanou proto, že ta jejich, defenzivní nefungovala.

Dzin - já nevidím technologický vzestup jako zásadní, z toho důvodu ani jedna strana neměla zásadně navrch a za další, že naprosto identická - statická - situace na bojišti vládla během válek 18. století. V zásadě to bylo i některými veliteli podobně řešeno viz Folard, nebo a výrazně úspěšněji Fridrich II. v letech 1740 - 57. A protože jediný možný způsob jak todle překonat se zdá ještě větší palebná síla - tím spíš dojde k zastavení. Právě ten alte Fritz prošel oběma fázema jak snahou i rychlost a neustálý útok, tak později - statičtější boj se spoléháním na palbu.

[M1A2 Abrams]

Abrams - mě jde spíš o příčiny vzniklé situace.

A ja jsem jako napsal dusledky situace nebo jak to myslis? Kdyby meli Nemci silu Francouze zatlacit tak se nebudou zakopavat - zakopali se snad v Nizozemi? A kdyby meli Spojenci silu Nemce zatlacit tak se take nebudou zakopavat. Osobne nechapu proc hledat pro tak jednoduchou situaci zlozita vysvetleni. Nikdo strategickej genius aby pochopil vyznam a prinos povelu "Zakopat se!" v situaci, kdy utok nemuze uspet. Puvodni myslenka na zapokani se je samozrejme jenom kratkodoba (nez dorazi posily, nechnika atd.) a kdyz se situace nemeni tak si vojaci z melkych der udelaji vetsi dery, ktere pak zvetsuji a vytvareji si take spojovaci chodby aby se nevystavovali palbe.
Ja kdyz jsem cetl Burgheta tak tam to bylo take kazdou chvili o povelu "zakopat se". A to byli paragani, kteri si v kopani der moc nelibujou.
To ze treba kulomet zlepsil obrancum situaci je take jeden z faktu, ale jelikoz kulomet meli take Nemci tak to vyrovnalo sily. Spojenci meli dela a dela meli take Nemci. A take letadla. A dokud neprisli tanky tak se fronta proste zastavila.
Co se tyce logistiky, tak kdyby logistika nefungovala tak se jedna ze stran musi nutne stahnou - bez zasob, munice sa proste neda vest boj - i kdyz jenom statickej.
Koncentrace palebni sily byla v pozdejsich valkach jeste vetsi, armady byly jeste vetsi a k podobne situaci zakopove valky uz nikdy nedoslo. Proc asi?

Edit: "na druhou stranu pokud je napořadu dne doktrína "nic než útok..." Francouzi meli v te dobe jedne z nejvetsich armad sveta, obrovske kolonialni uzemi. Co bys cakal od tak velike armady za bude delat pokud je napadne takovej rival jako Nemci? Ze se proste stahnou, preskupi sily a budou ustupovat jak Rusi pred Napoleonem? Za prvni si to nemohou dovolit - Francie je velika zemne ale porad je to jenom velika zeme v male Evrope. A za druhe jim to proste nedovolila hrdost.
Ja nevim ale hledat za vzniklou situaci neco jineho nez reseni z nouze mi prijde zbytecne komplikovane. Generalni staby, stejne jako mnozi nizsi dustojnici na obou stranach nebyli zadni hromotloci, kteri vedou utok jenom hrubou silou. Ale pokud selze taktika a strategie a nepomuze ani hruba sila tak nemuze nastat nic jineho nez to co nastalo ve WWI.

[Dzin]

Podle mě zase byl. Ukázalo se to za Americké občanské války či válek Pruských. Tehdy to ještě šlo, ale postupně s vše zhoršovalo. Nárůst palebné síly začal být zásadní, naprosto nesrovnatelný. Nejde jen o samotnou palbu pěchoty, ale o zavedení moderního dělostřelectva a automatických zbraní. V tu chvíl ise stalo ničení naprosto destruktivní.
Dříve zde bylo možno kombinovat jezdectvo a pěchotu, ovšem nyní tu byla nová situace, kdy najednou nebylo možno jízdu ničím nahradit. Tím zde máme zničené jedné ze základních složek vojska bez jakékoliv náhrady. Armády díky tomu přestávají být mobilní a stávají se více stacionární. Díky nasazení velkého množství vojska je najednou více mužů k dispozici a tím se velitelům naskýtá možnost lépe si chránit křídla. Tím ztrácíme možnost obchvatu a zůstává jen čelní útok.
Zde právě selhává systém velení. Dá se říci, že systém velení za WW1 byl koncipován na technologie WW2. Prostě "palebná" technologie předběhla "komunikační".

Ale abych to nezakecal, po pomlázce mi to nějak špatně přímo myslí :-) , technologický vzestup byl v tomto zásadní. Nárůst palebné síly byl opravdu zásadní a právě to velitelé různých stupňů nepodchytili a stále se snažili aplikovat zkušenosti z předchozích válek.

[kacermiroslav]

Dovolím si nesouhlasit. Již napoleonské války, nebo třeba prusko-rakouská, byly co se počtů vojáků, skutečně obrovské. Vždyt například, když Napoleon vtrhl do Ruska, měl s sebou více než 600tis mužů a Rusové nedisponovali vojskem o mnoho početně odlišném. Zásadním rozdílem mezi těmito válkami a WW1 tak ve skutečnosti byl jen jeden...a ten se jmenoval Maxim....kulomet. Palebná síla kulometl, to bylo to, co zlomilo do té doby převládající útočnou koncepcí. Kulomet tak udělal to rovnítko v rovnici, jehož výsledkem na většině bojišť WW1 byla zákopová válka. To že na východní frontě to bylo jiné, bylo díky větší manévrovací ploše, otevřenému terénu, menší hustotě vojsk (na kilometr fronty) a řidčí počet kulometů (především v ruských silách).

Takže když to zjednoduším, za zákopovou válku může kulomet.

[Kruan]

Dzin - já nevidím technologický vzestup jako zásadní, z toho důvodu ani jedna strana neměla zásadně navrch a za další, že naprosto identická - statická - situace na bojišti vládla během válek 18. století. V zásadě to bylo i některými veliteli podobně řešeno viz Folard, nebo a výrazně úspěšněji Fridrich II. v letech 1740 - 57. A protože jediný možný způsob jak todle překonat se zdá ještě větší palebná síla - tím spíš dojde k zastavení. Právě ten alte Fritz prošel oběma fázema jak snahou i rychlost a neustálý útok, tak později - statičtější boj se spoléháním na palbu.

Bleu: já si myslím, že rozdíl mezi WWI a předchozími válkami umožnily technologie - za nejpodstatnější považuji železnici, která umožnila rychlou mobilizaci, přesun jednotek a nikdy předtím nevídané zásobování front obrovskými objemy všeho.

Plošné použití kulometů vidím jako technologii č. 2, která ovlivnila styl bojů. Ale jednalo se jen o znásobení palebné síly, menší počet vojáků byl schopen dopravit na stranu nepřítele víc olova, než se dělo ve předchozích konfliktech.

A jestli se nepletu, tak nikdo do WWI nešel se strategií zakopání, ale tato strategie se objevila tak nějak mimoděk, když ji použili Angláni ve Flandrech. Boše to překvapilo ale v okopírování byli rychlejší než Číňan a jakýkoli patent

[Tkuh]

Já bych to nerad zjednodušoval a házel jenom na technologii. Třeba již válka o bavorské dědictví byla válka poziční, kde si i sám velký Fridrich nevěděl rady. Od té doby se vojska zvětšila, což zmenšilo šanci na nějaké manévrování či obchvat křídla, a přibyla i technologie.

[Lord]

Tak tedy proč byla ww1 zákopová?

Jak to začalo od Bleu ...
Každý má určitě svým způsobem pravdu ... obecně vzato to je převaha obrany nad útokem. Pro "hráče" je tedy lepší se zakopat než útočit.

K tomu můžeme pak dodat ... nemožnost dosáhnout lokální převahy či převahy po dostatečnou dobu a hloubku. Nikdo nechce ustoupit ... protivník není nucen ustupovat a doufá ve stabilizaci situace.
Zázemí, železnice je schopna rychle nahradit a zastavit útok ... přitom nepřátelský útok není dostatečně rychlý a hluboký a sám se opotřebuje ... kosí je kulomety, členitá obrana je náročná na zdolání. Palebná přehrada zničující.

Němci za nějakou dobu zjistili, že nemá cenu aby se pohybovaly masy, nýbrž spíše nejdříve malé průzkumné oddíly. Tank pak dal výhodu mobility a odolnosti ... atd. Asi nemá cenu dále rozvádět, ale když byla ta pomláska

[Milda]

Bylo málo mozků typu Brusilova, málo ,,překvapení,, pro druhou stranu fronty, neschopní generálové ve velení, pomalost přesunu vojáků na ,,přečíslení,, v daném bodě, prostě chyběla technika na rychlé reakce, vše bylo ale dané dobou. Byla to válka ,,bušení,, svalů proti svalům. Pak to rozhodla obyčejná přesila na západě (USA), a obyčejný hlad nejen v Německu.

[kacermiroslav]

DOHODA
První světová válka byla doslova a do písmene opotřebovací válkou a jako takovou roli hráli jednu z hlavních rolí materiální a lidské zdroje. Když se pak podíváme na ty lidské zdroje, tak v nich měla jasnou převahu Dohoda. Nejpočetnější zemí bylo Rusko, v kterém žilo na 164 Mio obyvatel z čehož 17 Mio bylo v odvodovém věku. Francie měla na počátku války 36,6 Mio obyvatel, z toho bylo 5,94 Mio v odvodovém věku. Jakožto koloniální velmoc se Francie mohla opřít i o 57,7 Mio obyvatel žijících právě v koloniích. Velká Británie na tom byla ještě podstatněji lépe. Ze 46 Mio obyvatel bylo 6,43 Mio v odvodovém věku, ale v koloniích žilo dalších 434 Mio obyvatel podléhajících ostrovnímu království. Původně neutrální Belgie měla 7,5 Mio obyvatel a dalších 17,5 Mio se nacházelo v koloniích. Srbsko, kvůli kterému se válka rozpoutala, mělo kolem 4 Mio obyvatel z čehož v odvodovém věku bylo 440 tis mužů. Malá Černá Hora o 400 tis obyvatelích byla schopna postavit do zbraně 60 tis mužů. Celkem tak Dohoda (není do toho počítaná Itálie, která do války vstoupila později) měla 258,5 Mio obyvatel, plus dalších 509,2 Mio v koloniích. Do zbraně mohla Dohoda postavit 28,87 Mio mužů.

CENTRÁLNÍ MOCNOSTI
Rakousko-Uhersko a Německo na tom bylo výrazně hůře. Alespoň do doby, než do války vstoupila Osmanská říše. Nicméně v srpnu 1914 mělo Německo 67 Mio obyvatel a do zbraně mohlo povolat 9,75 Mio mužů odvodového věku. Rakousko-Uhersko mělo 51 Mio obyvatel a z toho 3 Mio bylo v odvodovém věku. Německo pak mělo ještě 12 Mio obyvatel v koloniích, o které se ale díky izolaci nemohlo prakticky vůbec opřít. Celkem tak Centrální mocnost disponovali 118 Mio obyvateli, plus 12 Mio v koloniích. Ve zbrani v odvodovém věku mohlo být až 12,75 Mio mužů.

Nepoměr v lidských zdrojích byl nakonec také jedním z hlavních důvodů, který vyhrál válku pro Dohodové země. Tzv. preventivní úder proti západním zemím a Rusku byl tak jedinou šancí, jak válku rychle vyhrát a ukončit dříve, než se projeví vliv materiální a lidské převahy druhé strany. Ostatně generál Ludendorff se vyjádřil jasně: "stát, jenž bojuje o přežití, musí využívat všech svých zdrojů. Musíme se stát národem ve zbrani." Kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg pak šel ještě dál, když prohlásil: "Nemůžeme si nechat dovolit stranou byť jediného brance, který je schopen nosit přilbu".

[kacermiroslav]

Pokud by někoho zajímal následný vstup Itálie a Osmanské říše (Turecka) do války, jak zamíchal jejich lidský potenciál, tak zde jsou nějaké informace.

ITÁLIE
Itálie byla partnerem Německa a Rakousko-Uherska už od roku 1882, ale toto spojenectví bylo v srpnu 1914 přehodnoceno na neutralitu a následně v květnu 1915 jako podpora druhé strany (Dohody). Itálie měla 34,6 Mio obyvatel, ale muži odvodového věku se do války příliš nehrnuli. Po roce 1910 se jich vojenské službě vyhýbalo až 20%. V mírové době mohla Itálie postavit 866 tis mužů. Po mobilizaci v květnu 1915 postavila tato země 35 divizí, což u odvodového počtu 5-6 Mio bylo relativně málo, ale bylo to zapříčiněno právě velkou „dezercí“, kdy mladíci prchali do hor a především pak tím, že pro více divize Italové prostě neměli výzbroj ani munici.

OSMANSKÁ ŘÍŠE
Tato stará říše v druhé polovině 19.století přišla o podstatné části svého území (Egypt, balkánské státy) a tak se počet jejich obyvatel ztenčil v roce 1914 na 21,3 Mio. Nicméně díky národnostním třenicím byli Arméni, Řekové a chudí křesťané shledání jako nespolehliví a dostali se max. k pracovním jednotkám s lopatami místo zbraní. Bohatí muslimové se pak mohli ze služby vykoupit. V době míru tak armáda disponovali 250 tis muži a po mobilizaci mohl stoupnout počet ozbrojenců na 800 tis. Nicméně Turkům trvalo půl roku, než se po vstupu do války dostali na tyto plánované množství.

[IgorT]

Mirek, nemáš údaj, koľko mala Osmanská ríša ľudí pred stratou hore spomínaných území?

[kacermiroslav]

V roce 1856 měla Osmanská říše 35,35 Mio obyvatel, v roce 1906 to bylo 20,884 Mio a v roce 1912 již 24 Mio obyvatel. Tyto údaje mám z wiki, tak proto asi ten rozdíl (jiný zdroj uvádí, že v roce 1914 měla Osmanská říše 21,3 Mio lidí).