Geometrické koncepce tankových věží

[1stCLJan]

Já bych jen do toho vstoupil s tím, že pokud byla T-72 ozářena dálkoměrným laserem protivníka, tak se automaticky rozeznělo zvukové výstražné upozornění do kukel osádky, věž se automaticky natočila do směru ozáření, automaticky se odpálili zadýmovací granáty po natočení věže do směru ozáření, které ve směru ozáření vytvořili dýmovou clonu a řidič měl cca čas 3-4 sekundy natočit tank do směru ozáření čelem ( to bylo jako zásadní a nebo měl 3-4 sekundy na zajetí za překážku, když překážka nebyla musel do směru ozáření natočit to čelo tanku). V aktivním boji by to vypadalo přesně tak jak jsem popsal.




Tady se musím Coverovi omluvit nejedná se o T-72 ale o Kladivo. Naše sériové T-72M1 systém detekce ozáření neměly a dýmovnice se odpalovaly ručně. V Rusku si ale nejsem jistý , jestli ten systém na pozdější modernizace nemontovali, nebo nedoplňovali v rámci například SO a GO na některé typy, ale pokusím se to zjistit.

[Dzin]

Hm, prečo potom rovnako liate veže IS-3 a T-72 majú prakticky opačné "vajíčko," ako tu už bolo spomenuté? Prečo je "potkinovský trojuholník" aj pri liatej aj zváranej T-90 rovnaký?

Opravdu čtěte co píši. Proč není věž IS-3 a T-72 stejná? Úplně ze stejného důvodu, proč není stejná kapota Škody 105 a Porsche 911. Vývoj a určení. Technologický pokrok postupuje, znalosti se prohlubují a každý tank byl určen na něco jiného.

To jsi zjistil kde?

Já jen vím že přesnost T-72 se při ostrých střelbách odvíjela od přesné rektifikace zbraně a od správně fungujících systémů (laser, stabilizátor). To byla alfa a omega.
Pokud tyto položky byly v nepořádku, tank střílel špatně , ale pokud to zbrojíř při rektifikaci a kontrole neodfláknu, tak T-72 střílela fakt přesně. O nějakém zaostávání SRP proti rozptylu zbraně bych nemluvil.
Největší problém byla na přesnost panelová cesta na střelnici po které tank jel a prováděl střelbu za pohybu , na které pásy poskakovali, tak jak se odvalovali a tankem to velice jemně ale rychle třáslo protože se střílelo na 1 stupeň 1500ot., což by samozřejmě při jízdě v terénu, pole louka,lesní cesta, polní cesta atd. nebylo.
Podle mého mínění přesnost T-72 byla pro naše podmínky bojiště dostačující , ale jak jsem řekl , vše záleželo od rektifikace a správné funkčnosti a samozřejmě střelce , který musel správně zlejzrovat cíl aby počítač správně mohl nastavil náměr.

Jistě a s tím vším se počítá. Ale prostě není to zase tak skvělý systém v porovnání se současnými. U T-72M1 se vypočtená pravděpodobnost zásahu cíle uvádí v rozmezí 0,6 - 0,7, u M1A2 je to 0,95. Teorie střelby neřeší jak opravdu střílíš, ale řeší kvalitu daného systému a pravděpodobnosti zásahu. Tedy bavíme se o kvalitě systému a ne o tom, jak dopadne tank na střelbách.

[1stCLJan]

Hm, prečo potom rovnako liate veže IS-3 a T-72 majú prakticky opačné "vajíčko," ako tu už bolo spomenuté? Prečo je "potkinovský trojuholník" aj pri liatej aj zváranej T-90 rovnaký?

Opravdu čtěte co píši. Proč není věž IS-3 a T-72 stejná? Úplně ze stejného důvodu, proč není stejná kapota Škody 105 a Porsche 911. Vývoj a určení. Technologický pokrok postupuje, znalosti se prohlubují a každý tank byl určen na něco jiného.

To jsi zjistil kde?

Já jen vím že přesnost T-72 se při ostrých střelbách odvíjela od přesné rektifikace zbraně a od správně fungujících systémů (laser, stabilizátor). To byla alfa a omega.
Pokud tyto položky byly v nepořádku, tank střílel špatně , ale pokud to zbrojíř při rektifikaci a kontrole neodfláknu, tak T-72 střílela fakt přesně. O nějakém zaostávání SRP proti rozptylu zbraně bych nemluvil.
Největší problém byla na přesnost panelová cesta na střelnici po které tank jel a prováděl střelbu za pohybu , na které pásy poskakovali, tak jak se odvalovali a tankem to velice jemně ale rychle třáslo protože se střílelo na 1 stupeň 1500ot., což by samozřejmě při jízdě v terénu, pole louka,lesní cesta, polní cesta atd. nebylo.
Podle mého mínění přesnost T-72 byla pro naše podmínky bojiště dostačující , ale jak jsem řekl , vše záleželo od rektifikace a správné funkčnosti a samozřejmě střelce , který musel správně zlejzrovat cíl aby počítač správně mohl nastavil náměr.

Jistě a s tím vším se počítá. Ale prostě není to zase tak skvělý systém v porovnání se současnými. U T-72M1 se vypočtená pravděpodobnost zásahu cíle uvádí v rozmezí 0,6 - 0,7, u M1A2 je to 0,95. Teorie střelby neřeší jak opravdu střílíš, ale řeší kvalitu daného systému a pravděpodobnosti zásahu. Tedy bavíme se o kvalitě systému a ne o tom, jak dopadne tank na střelbách.

Tak to nechci v nejmenším vyvracet , přeci jen systém stabilizátoru, počítač, laser atd. jsou na T-72 z 60 let. je logické že Abrams bude mít ten systém vývojově lepší , je o nějakých 10 let mladší než u T-72. současně taky nelze porovnávat systém T-72 a T-90 , který je z 80 let a vývojově mladší a tudíž technicky vymakanější.

Chtěl jsem jen říct, že to neustálé porovnávání tanku ze 60 let s tankem z 80 let je neporovnatelné. Je to stejný jako by jste do omílání porovnávali T-90 s M-60 a do roztrhání těla ty tanky porovnávali, jejich SRP, uložení munice, pancéře, náboje, noční vidění, natočení věží jak jsou vidět atd. atd.
Můžeme konstatovat , ale nesrovnávat, protože tím znevýhodňujete konstruktéry jejichž práci se snažili překonat o deset let konstruktéři jinde a nebýt těch prvních tak by možná Abrams vypadal úplně jinak.

[kozlustechnykus]

Vsimni si, ze Dzin tady porovnava M1A2 a T-72M1. Takze vyroba od 1986 tecko a 1992 M1A2.

[Mirek58]

kozlustechnykus:

Vsimni si, ze Dzin tady porovnava M1A2 a T-72M1. Takze vyroba od 1986 tecko a 1992 M1A2.

To je přece účelem hry. Takhle se hraje.
( ted očekávám repliku - a co lepšího sověti, do 92 vynalezli?)

[1stCLJan]

kozlustechnykus:

Vsimni si, ze Dzin tady porovnava M1A2 a T-72M1. Takze vyroba od 1986 tecko a 1992 M1A2.

To je přece účelem hry. Takhle se hraje.
( ted očekávám repliku - a co lepšího sověti, do 92 vynalezli?)

že by T-90 třeba byl vymýšlen skoro současně s Abramsem?

Tak už je konečně načase tu T-90 s M-60 podrobit konkurenčnímu rozboru ne? A nebo si budeme honit ego akorát opačně? Ale já jsem za konkurenční rozbor T-72 vs M-60 to bude fér , akorát na to honění ega to moc nebude pro vyznavače M-60 ,že?

[kenavf]

Tak ako to odhadujete je tá veža T-14 systém Potkin alebo krabicoid?Alebo niečo medzitým.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[cover72]

kenafv: když se věž Armaty pootočí o 30° do strany, bude mít z čelního promítání "výběžek" velký zhruba přesně tak, jako "batohová" část věže Leopardu 2. Věž pak sice nemá přímo kvádrový profil, ale širší přední část není zdaleka tak široká, aby pod úhlem 30° kryla boční část tanku, takže "Potkinovský trojúhelník" to zcela jednoznačně není.



1stCLJan: zajímavé. Ukaž mi prosím, kde je na věži T-72M/M1/A/B/B1 nainstalován výstražný systém ozáření laserem o jakém mluvíš.

Ten se totiž jak na PT-91 a Wilk tak na T-72M4 doplňoval jako úplná novinka, nikoli jako aktualizace stávajícího. Ano, na řadě T-90 a T-80UK je "v základu" a je vidět nad maskou kanonu. Ano, na čerstvě modernizovaných T-72B3 se měl doplňovat. Ale fakt mi jej ukaž na ostatních T-72.

Mimochodem, SDIO byl instalován na T-80U a T-84 zkoušených společně se západními tanky v řeckém tendru. Víš, co se tam ukázalo? Že tyto ruské SDIO reagovaly pouze na (ex)sovětské laserové dálkoměry, kdežto "západní" laserové dálkoměry zcela ignorovaly. Protože rozdílné vlnové délky. Na T-72B3 a počítám že i T-90 už je to v pořádku a detekuje v rozmezí 0.65-1.540 mikronů přičemž na 1.54 mikronech běhá ELRF Abramsu -- tedy ne že by to v tankovém boji k něčemu bylo, protože střelci na Abramsech ozařují cíl laserem zlomek sekundy předtím, než vypálí (tzv. "lase 'n boom").

Ještě jsi nakousl laserový dálkoměr na T-72M1/A. Ten má dva zásadní problémy:
1) laserový dálkoměr na T-72 není soustředný se záměrnou hlavně nýbrž má svou vlastní záměrnou vyznačenou na TPD-K červeným kroužkem o rozměrech rozbíhavosti paprsku. Střelec tedy musí zaměřit cíl LRF, "pingnout", zaměřit jej znova zaměřovačem děla a vypálit
2) T-72 má analogový dálkoměr a v optice střelce analogový ukazatel vzdálenosti na cíl, který se musí mechanicky pootočit na danou hodnotu a tím zdržuje, zatímco u modernějších tanků se hodnota změřené vzdálenosti promítá digitálně a výstřel je možný okamžitě

A konečně bych tě rád upozornil, že se dopouštíš "karetní mentality". Srovnávat musíš vše, co se reálně může potkat na jednom bojišti v dané době: v polovině 80. let tedy T-55 vs T-55 KLADIVO vs T-62 vs T-72M vs T-72A vs T-72B vs M48 vs M60 vs Challanger vs CR2 vs Leopard 2 vs Abrams vs M1A1(HA) apod. Samozřejmě s tím výsledkem, že něco je téměř bez šance. Že je střetnutí M60 vs T-72 unfair je sice smutné, ale tak by to prostě bylo.

To, co jsme dělali v tomto vlákně nebylo "srovnávání jak si proti sobě vedou" tanky nýbrž srovnávání, jaké technologicky.konstrukční uspořádání a systémy jsou perspektivní a které "slepými uličkami". Tzn. úplně jiná kategorie, která ovšem vzešla z toho, že někteří tu konstrukční uspořádání sovětské školy, potažmo "Potkinovského trojúhelníku", které Rusové sami na Armatě opustili vydávali jako nejlepší na světě, vysoce nadřazené "neefektivním" západním konstrukcím.

A když halt někdo prohlásí, že T-72 je lepší konstrukce než Abrams, nemůže se divit, že se ty dvě konstrukce začnou srovnávat. Ergo Dzin opravdu, ale opravdu nebyl ten, kdo si s tímto začal.



Skeptiku, tvé poznámky k doktríně jsou naprosto přesné. Ještě bych k nim doplnil pár faktoidů pro zamyšlení.

M60 měla tak obrovskou věž proto, že prvořadým požadavkem na M60 bylo pohodlí pro posádku: Američané na základě analýzy zkušeností z WW2 a Koreje dospěli k názoru, že důležitost výkonnosti posádky dalece převyšuje důležitost jiných konstrukčních ohledů a vše podřídili ergonomii: posádka musela být schopna ve věži stát, mít "královsky" místa na fungování, dole měla poklop, kterým mohla z tanku vystoupit nebo si ulevit aniž by z něj vyskakovala, velitel měl královský výhled atd. Že se tím zvýší plocha cíle považovali za méně důležité.

Leopard 1 byl zase stavěný s prvořadým důrazem na rychlost. Té bylo podřízeno vše ostatní. Ve finských testech porazil ve sprintu terénem T-72M na hlavu. Krom toho do něj byly zakonstruovány také poznatky o ergonomii a zkušenosti s Pantherem, ale musely se podřídit rychlosti.

A pak přišla 80. léta. Západní země najednou čelily vážným demografickým problémům: počty odvoduschopných mužů se neustále snižovaly a na lepší časy nesvítalo. Proto byl (vycvičený) člověk vzácnější než sebedražší tank a do absolutního popředí se namísto ergonomie či rychlosti dostala pancéřová ochrana, která byla jen umožněna rozvojem pancíře, odpružení a hlavně a zejména motorů. Takže skutečně "de-facto ekvivalent Königstiger versus smečka T-34 nebo Shermanů" jak píšeš a to ze stejného důvodu. Nu a když bylo jasné, že každý Abrams či Leopard bude muset před svým zničením zlikvidovat alespoň tři až pět sovětských "téček", musel se odpovídajícím způsobem zlepšit i SŘP a PZ první ranou aby stihl dost těch Tček zlikvidovat. A proto také dostaly tak rychlou zpátečku: zničit pár téček, rychle utéct s pancířem orientovaným k nepříteli do další pozice a tak dále. A proto nezáleželo na spotřebě: na vlastním území v ústupovém boji je dost zakopaných skladišť, pump a náklaďáků.

Oproti tomu Sověti měli jiné priority. Jelikož počítali s clausewitzovskou nutností početní převahy pro prolomení obrany skutečně záplavou tanků, musely jejich konstrukce být levné, aby šly produkovat a provozovat v tak neuvěřitelně masovém měřítku.
To proto rozmach rodiny T-72 na úkor 3x dražší rodiny T-64/T-80.
To proto vznikla T-62 -- aby mohla používat APFSDS s plochou trajektorií a tedy menšími výcvikovými požadavky a náklady namísto pomalejších a střelecky podstatně obtížnějších kumulativních střel, když KE na T-54/55 nestačily.
To proto APFSDS s ocelovými namísto wolframových nebo OU penetrátorů.
To proto neměla TPD-K laserový dálkoměr soustředný se záměrnou děla nýbrž "náhodně" umístěný: zaváděl se kvůli ekonomické úspoře namísto dražšího koincidenčního dálkoměru.
Navíc si sovětské tanky musely vystačit s technologicky jednodušší údržbou v poli od vojáků masově znalých mechanických strojů, nikoli však digitální elektroniky, a musely být schopné využívat existující průmyslovo-technologickou základnu SSSR a nebýt příliš drahé na masovou výrobu -- proto měly "K-kombinaci" v pancíři jen tanky průlomové a T-72B dostala NERA ocelovo-gumovou.
A k tomu podléhala konstrukce strategickému zadání se snažit o co nejmenší siluetu, výsledku to zkušeností z let 1944/45, což konstruktéři nemohli nijak odmítnout ani překonat.

Každý stroj je kompromisem podle protichůdných požadavků, které vychází ze specifického způsobu jeho zamýšleného nasazení.
Pokud má být hodnocen, je nutné znát tyto požadavky, jejich prioritu a z kompromisu vzešlá slabá místa a tato slabá místa přiznávat a vědět, proč se pro konkrétní zamýšlenou taktiku nasazení zdála být nedůležitá, nikoli je glorifikovat a povznášet na piedestal. (Poslední odstavec není na tebe.)

[Mirek58]

cover 72:

potažmo "Potkinovského trojúhelníku", které Rusové sami na Armatě opustili vydávali jako nejlepší na světě, vysoce nadřazené "neefektivním" západním konstrukcím

Já teda nevím, ale podle mého se "Potkinovský trojúhelník" u bezosádkové věže ( úzká, dlouhá) Armaty zřejmě pěkně obtížně konstruuje.
Velice pochybuji, že by našel genius, který by ji dokázal dát na papír vzhledem k požadavkům hmotnosti.

[Mauler]

Arten - i když by to bylo tak píšeš že Leo najede na minu a dojde k inciaci hnací slože tak pořád tam můžou mít blow off panel směrem nahoru a jelikož je ten prostor oddělen od posádky mají vyšší šanci přežít,ale kam dáš blow off panel u téčka co má karusel a sedí na něm posádka?Když je dáš na vrchní stranu tak posádka bude potřebovat opravdu silný opalovací krém protože na tom karuselu sedí a když naspod tak ti sešrotuje malinká nálož tank pokaždý to je ta nevýhoda.Ano automat má výhody pokud je vhodně umístěn ale tady vidím nevýhodu v té pozici + nevhodná výmetná náplň náchylná k iniciaci.Se podívej na fotky zničených tanků na ukrajině 90% z nich má věž dole....

[cover72]

Mirek: no právě. Vzhledem k požadavkům na délku věže.
O které nám tu arten všem vysvětluje, že nikdo a nikde nepotřebuje mít dlouhou věž, protože Potkinův trojúhelník je přeci mnohem lepší, protože "co kdyby někdo trefil zadní část věže"?
Zásah do zadní části věže totiž Armatě -- ať už tam má cokoli -- vadí úplně stejně, jako Leopardu či Abramsu, tzn. maximálně to samotnou věž dočasně vyřadí z boje, daleko spíše tam ale žádný zásah nedostane.

[Mirek58]

cover 72:

Zásah do zadní části věže totiž Armatě -- ať už tam má cokoli -- vadí úplně stejně, jako Leopardu či Abramsu, tzn. maximálně to samotnou věž dočasně vyřadí z boje,

Máš pravdu, jenomže, když jsi vyslovil "A" vyslov i "B".
Že v případě zásahu bezosádkové věže je osádka pod a před zasaženou věží a předpoklad ( dosud nevíme, co je uvnitř Armaty!, možná, že tam pouze kašírovaný pancíř, jak zde někdo předpokládal) je, že je chráněna pancéřovou kapslí.
Což Leo a Abrams a další stěžejní typy jaksi postrádají.
Dost podstatný rozdíl, alespon podle mne.

[cover72]

Mirek: nikoli. Na bocích věže Leopardu 2 chybí pancíř jen u "muničního trezoru", takže pokud dostane Leopard 2 pod úhlem 30° zásah do věže do pancíře, ten je relativně téměř stejně silný, jako v případě Potkinova trojúhelníku (-> žádný argument ve prospěch Potkina), kdežto pokud dostane zásah do nepancéřovaného "batohu" s municí, ta vyletí deflekčními panely a posádce se nic nestane, jen věž je vyřazena z boje (leč toto má Armata stejně -> žádný argument ve prospěch Potkina).

[Mirek58]

cover 72:
Asi jsi nezaregistroval, že jsem psal dříve, že realizací bezosádkové věže, se "Potkinovský trojúhelník" stal minulostí( nemožný z hmotnostních důvodů).

[Dzin]

T-72 a M1A2 jsem dal jen proto, že byla zmíněna střelba z T-72 a její přestnost (jinak T-72 základní verze má stejnou vypočítanou pravděpodobnost zásahu, jako T-72M1). Chtěl jsem tedy ukázat, jak je velký rozdíl mezi starým a novým SŘP v oblasti pravděpodobnosti zásahu. Ostatně v devadesátých letech dosáhly SŘP pravděpodobně maximální přestnosti zásahu první ranou a postupně se zlepšuje jejich schopnosti v oblasti rychlosti přenášení palby a schopnosti zachovat si tuto úroveň za všech podmínek.

Jinak pokud bych měl porovnávat tanky stejného období z výše zmíněným M1A2, potom vypočtená pravděpodobnost zásahu T-90 0,8 na 2500 m, Leopard 2A5 0,9-0,95 na 2000m, T-80U 0,8 na 2500 m a Challenger 2 0,85 na 3500 m. Opět, jsou to vypočtené hodnoty jejich SŘP udávané výrobcem. A pro zajímavost, M60A3 0,6, M1 0,7-0,8 a M1A1 0,8-0,9 vše na 2000 metrů. U západních tanků dochází poměrně k zásadnímu nárůstu pravděpodobnosti zásahu narozdíl od sovětské techniky. To bylo hlavně dáno tím, že zatímco v SSSR se snažili dát hlavní důraz na první výstřel, NATO koncipovalo tanky spíše se schopností co nejrychleji přenášet palbu (hunter-killer) a zachovat si přestnost za všech podmínek na bojišti. Což mimochodem je logický důsledek stavu (jeden proti smečce), který popisuje Skeptik a cover72.

[arten]

Arten - i když by to bylo tak píšeš že Leo najede na minu a dojde k inciaci hnací slože tak pořád tam můžou mít blow off panel směrem nahoru....

KDE tam máš blow off panel??

Covere - s úžasom pozerám na nie že kognitívnu dizonanciu, ale schopnosť poprieť sám seba, ktorú tu predvádzaš.
Nedokázal si vôbec nič. Tvrdíš nezmysly a re-interpretuješ svoje vlastné tvrdenia, obrázky, schémy atď. To je na tom to paradoxné a smutné...
Nevidím v tom žiaden zmysel, ale možno sa premôžem a neskôr ti odpoviem...

Zatiaľ mi stačí toto na ilustráciu:

"Potkinovského trojúhelníku", které Rusové sami na Armatě opustili

Aha. Takže ty máš rontgenové oči a vidíš pod tie krycie plechy?

Zásah do zadní části věže totiž Armatě -- ať už tam má cokoli -- vadí úplně stejně

Nehovor. Ibažeby tam bolo napríklad príslušenstvo/whatever, MIMO hlavného panciera, že?

Mimochodom, KDE ja píšem, že Armata má/bude mať/ je lepšia s "trojuholníkom"? Ak si láskavo všimneš, bavili sme sa tu o doterajšej sov. škole. A keby si naozaj pozorne sledoval čo píšem, na riešenie Armaty na rozdiel od teba (ktorý už všetko vieš), skôr očakávam niečo podobné Falconu...

Hm, prečo potom rovnako liate veže IS-3 a T-72 majú prakticky opačné "vajíčko," ako tu už bolo spomenuté? Prečo je "potkinovský trojuholník" aj pri liatej aj zváranej T-90 rovnaký?

Opravdu čtěte co píši. Proč není věž IS-3 a T-72 stejná? Úplně ze stejného důvodu, proč není stejná kapota Škody 105 a Porsche 911. Vývoj a určení. Technologický pokrok postupuje, znalosti se prohlubují a každý tank byl určen na něco jiného.

Aha. Tak ale potom to nemá takmer nič s technológiou výroby, že? Špeciálne ak porovnáš liatu vežu T-72 a zváranú T-90...

[kozlustechnykus]

http://imgur.com/xaogYTy,uZZCULw#0
T-14 a T-15 pohled z horni strany, at se mate o cem hadat:)

[Mauler]

KDE tam máš blow off panel??

Je tam slovo můžou a pak z logiky věci je strop korby vždy nejslabší a vzhledem k tomu že je munice oddělená od posádky většinu času tak tlak výbuchu vždy půjde směren nejmenšího odporu tudíž se nabízí jedno jediné místo,strop korby který bude fungovat podobně jako blow off panel a pochybuji že by byly konstruktéři tak hloupý a tu přepážku by udělaly slabší než je vrchní strana.Nicméně aby byla jistota znám německého tankistu co je velitelem Leoparda 2 a jak ho uvidím tak se zeptám a upřesním detaily.

[Dzin]

arten
Na Tebe jsem úplně zapomněl. :-) Jak už jsem podotýkal dříve, hodnotím to jako anachronismus, snahu napasovat novou technologii na staré řešení. Ale to nijak nepopírá dříve zmíněné, nezapřahuj kočár před vůz, dríve bylo lití, potom věž a teprve nakonec u části vozidel svařovaná věž. Až Rusové dostatečně kooptují vrstvený pancíř, uvidíme, jestli zůstanou u starého tvarování.

[1stCLJan]

Ještě jsi nakousl laserový dálkoměr na T-72M1/A. Ten má dva zásadní problémy:
1) laserový dálkoměr na T-72 není soustředný se záměrnou hlavně nýbrž má svou vlastní záměrnou vyznačenou na TPD-K červeným kroužkem o rozměrech rozbíhavosti paprsku. Střelec tedy musí zaměřit cíl LRF, "pingnout", zaměřit jej znova zaměřovačem děla a vypálit
2) T-72 má analogový dálkoměr a v optice střelce analogový ukazatel vzdálenosti na cíl, který se musí mechanicky pootočit na danou hodnotu a tím zdržuje, zatímco u modernějších tanků se hodnota změřené vzdálenosti promítá digitálně a výstřel je možný okamžitě

Pokud jsi rektifikoval TPDK s kanonem, rektifikoval jsi zároveň i laser , kterého vysílač je soušástí TPDK , akorát vyvíjecí krabice laseru je pod sedačkou střelce.
V praxi to bylo tak, že střelec zamířil na cíl kolečkem laseru který je hned vedle záměrného trojůhelníku ,na beranech zmáčkl laserový dálkoměr,záměrný trojůhelník se okamžitě automaticky posunul dle naměřené vzdálenosti a zvolené munice a střelec jen posunul záměrný trojújelník na cíl a vypálil, o žádné zdržování nešlo , výstřel byl po změření okamžitě bez prodlení