arten píše:Vidíte? Stále nám nie je jasné kde a ako by ich mohli použíť a „naháňame“ zmysel. Celkovo by tvorili brigádu. Ale nasadenie malo byť v jednotlivých flotoch, čiže posílený prápor (dva v severnom flote).
My naháníme smysl, protože nejsme ruský generální štáb a nemáme jejich informace. Jsme obyčejní internetoví diskutéři, kteří se z dostupných informací snaží k něčemu dopídit. Což neznamená, že to smysl nemá. Stejně můžeme operovat u řady jiných nejasnosí u jiných druhů techniky a tam většinou nikdo nepochybuje.
Ale i tak, v rámci poloamatérských odhadů, co na tom zase tak moc nedává smysl (když vypustíme ideologii a vůbec to, že se to týká Ruska)? Ruské námořní výsadkové síly na tom nejsou nijak zvláště úžasně a taktéž je třeba je budovat. Pokud si tedy neřekneme, že Rusko nic takového nepotřebuje a obejde se i bez nich...což se obejde i bez LL, křižníků, obrovských ponorek či tanků..závisí jen na tom, kde nastavíš hranici (v nouzi nejvyšší se obejde i bez námořnictva jako takového, když to trochu zlehčím...prostě dle toho, do jakého extrému to poženeme). Takže mysleme reálně a řekněme si, že Rusko námořní výsadkové síly potřebuje. Mistraly by v tomto případě daný sektor výrazně posílily a daly mu nové a zatím nepřístupné možnosti. A nejen co se týká samotného výsadku, neboť je tu přínos pro ruské námořnictvo a Rusko jako takové...tj. projekce síly, velitelské kapacity, humanitární mise, atd. td. Mistral je víceúčelová a modulární loď, kterou dokážeš využít i když zrovna nepotřebuješ vysazovat techniku na nepřátelském pobřeží.
Už jen na ukazování ruské přítomnosti ve světě a menší bezpečnostní operace je vrtulníková výsadková loď jasným kandidátem. Svaz s letadlovou lodí má Rusko jeden a jiné úkoly než tvrdou demonstraci síly plnit nedokáže...navíc je to výrazně dražší.
arten píše:Koľko štátov/konfliktov by mohli s touto silou (hoc aj spolu - brigáda) ohroziť?
V skutočnosti si Rusko historicky „ošéfováva“ blízke zahraničie. Nepotrebujú ich. Hektorové „Tak Mistral by sa uplatnil vo vojne s Gruzinskom. Sice si poradili aj bez neho ale miesto by si našiel.“ je presným pomenovaním situácie. Jasné, že by si poradili a nákladovo je výsadkové plavidlo úplne inde ako ekvivalentné pozemné sily...
Preto som prezentoval špekuláciu s ich PPO nasadením (Mirku, dve ďalšie postavené v Rusku mali byť špeciálne upravené pre arkt. podmienky). Lebo ináč mi to nedávalo zmysel...
Obrátím otázku - k čemu tedy Rusko výsadkové síly vůbec má, když s nimi nic nedokáže a k čemu staví nové výsadkové lodě? Dále většina států kromě USA vlastní taktéž vrtulníkové a velké výsadkové lodě v menším množství a předpokládám, že je považují za hodnotné a užitečné. Proč by měla platit idea "když jich není 50 a nedokážu s nimi udělat druhé vylodění v Normandii, tak je to k ničemu"...vše nebo nic? Zvláště v dnešním světě plným menších bezpečnostních hrozeb, územních sporů, sporů o zdroje, přírodních katastrof atd.?
arten píše:V Petrohrade má Admiralskaja verf kapacity určite min. 70tis. ton. Kvôli Mistralom vybudovali na Kotlinovom ostrove ďalšiu lodenicu.
Jenže tady nejde o kapacitu 70 000 tun, ale o to, jak ji dokáží využít.
Smajk píše:Jak jsou na tom ruské loděnice je taky těžko odpovědět,ale pokud už tam část Mistralů postavili,tak to nebude zase tak hrozný,jak píšete.
Dobře, postavili zadní část trupu. Co z toho plyne? Umí postavit zadní část trupu (a rychle, když jim hoří koudel u zadku).
Smajk píše:Každopádně od dob Jelcina pořádně šlápli na plyn co se týče výrobních technologií a pokud chcete srovnávat,stačí se jen dívat na videa z jejich fabrik na youtube a porovnat to třeba s našima fabrikama.Myslím že v některých odvětvích jsme v porovnání s nima naprostý břídilové. Viděli jste třeba rozdíl ve vybavenosti novýma technologiema naší a jejich slévárny? Protože zrovna v jedné dělám,polil mě pot studu.
Nevím jak je to se slévarnami, ale ruské civilní loděnice jsou drahé, staví pomalu a málo kvalitně. Ruské vojenské loděnice staví pomalu a více o nich nevíme. Dokud budou mít sami Rusové velké výtky a nedůvěru k vlastním loděnicím, tak to s nimi zase taková sláva nebude. Je něco jiného, když ve Francii opustí velká loď loděnici za 3 roky a v Rusku za 10 (a ta prvn bude ještě levnější).
Wladimir píše:Vladivostok by posilnil Pacificky flot.... vidime stale ze su tam uzemne spory s Japonskom atd. Japonci prave zaviedli tiez vrtulnikove lode.
Sevastopol... mozne vyuzitie zasobovanie Syrie, mozno nejake operacie s pouzitm vrtulnikov na uzemi Syrie... Mozne vyuzitie pri problemoch s Podnesterskom (ktore zacinaju byt aktualne,...tam sa dostanu len namornou cestou alebo leteckou).
Tak nějak. A to je jen část možných úkolů.
Osobně velice pochybuji o tom, že lze Mistraly upravit pro arktické podmínky.
Kdysi Němci stavěli, pro tuším Severonorilsk ( Norilskij nikl ?), nákladní lodě pro dopravu rudy ( stavěli je taky po sektorech ) a v loděnici ve Warnemunde nám vykládali jak museli změnit tvar, pohonný systém a konstrukci trupu pro podmínky na severu.
To, že se dá doplnit vytápění a izolace je jedna věc, plovoucí led druhá.
Jsou arktické podmínky a arktické podmínky. Bez zásadního převorání asi nelze, přičemž ruské Mistraly by neměly být příliš odlišné, jde tam opravdu hlavně o odledování, zabránění tvorby ledu v hangáru atp.
).
