Tupolev Tu-95 "Bear"

[Skeptik]

Rolls_Royce UltraFan by měl adaptovat něktré tyto technologie (i.e. natáčení lopatek) a měl by sloužit jako mezistupeň k propfanům...byť to zřejmě bude spíš jen technologický demonstrátor než skutečně nabízený produkt

Rolls-Royce UltraFan není propfan, ale turbofan (dvouproudový motor) se zvláštně (novátorsky) konstruovanou nízkotlakou částí kompresoru ... ano, konstrukce jeho lopatek dost připomíná konstrukci lopatek "nízkotlaké" části kompresoru u propfanu, stále však lopatky kompresoru pracují uvnitř krytu a ne v otevřeném prostoru jako u propfanu.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Pozn. Protože se to tu pořád trochu míchá, tak ještě jednou - PROPFAN je MOTOR nikoli vrtule. Proto není možné porovnávat konstrukci vrtule s prvními (většinou dvěma) stupni kompresoru propfanu.

[knezdub]

Nevíte někdo, jak je ten motor řešený uvnitř? Podle toho videa nebudou vrtule navzájem mechanicky propojené převody (jedna stojí, zatímco se druhá pomalu pootáčí). 6e by měly každá svoji vlastní turbínu na společné hřídeli?

[Skeptik]

Nevíte někdo, jak je ten motor řešený uvnitř? Podle toho videa nebudou vrtule navzájem mechanicky propojené převody (jedna stojí, zatímco se druhá pomalu pootáčí). 6e by měly každá svoji vlastní turbínu na společné hřídeli?

Přesně nevím, ale bude to něco na ten způsob, že při vysazení motoru a vypraporování vrtulí na vysazeném motoru dojde k "zozepnutí" spojky na reduktoru tak, aby se vrtule uvolnily a kladly co nejmenší odpor.
Něco na ten způsob co má třeba ATR-72 ... tzv. Hotel mode ... kdy vrtule se "odepne" i při běžícím motoru a jde i zastavit. Motor při tom normálně běží.
Dvě turbíny určitě ne, to by snad ani nešlo sladit.

[Alchymista]

Podľa toho, čo som čítal, NK-12 má len jeden výstupný hriadeľ, takže systém protibežných vrtulí je riešený až mimo "vlastný motor" (exitujú varianty NK-12 pre elektrické generátory).

Z už uvedených informácií a úvah o protibežných vrtuliach vyplýva, že listy prednej a zadnej vrtule sa nenatáčajú do záberu úplne presne rovnako, ale zohľadňujú rozdielne podmienky práce (obtekania) listov - predná vrtuľa pracuje v ustálenom/nerotujúcom prúde a generuje za sebou rotujúci prúd, a zadná vrtuľa pracuje v rotujúcom prúde a generuje (v ideálnom prípade) nerotujúci prúd.
Pomer otáčok prednej a zadnej vrtule je pevne daný "prevodovkou" - je viacmenej jedno či je to 1:1 alebo nejaký iný pomer. Takže aj nastavenie listov prednej a zadnej vrtule bude zrejme vo väčšine pracovných režimov v nejakom stálom (alebo premenlivom podľa pevných pravidiel) pomere.
Pri nastavení listov vrtule do "praporu" je žiadúce, aby mali listy mimimálny odpor - lenže po poklese otáčok a zastavení prednej vrtule už zadná vrtuľa nepracuje v rotujúcom prúde generovanom prednou vrtuľou, ale v nerotujúcom prúde. Je potom na zvážení, čo je z hľadiska minimalizácie odporu a zložitosti riadenia výhodnejšie - riešiť presné nastavenie listov zadnej vrtule skutočne do praporu a tým skomplikovať systém nastavovania listov (pretože pomer nastavenia listov prednej a zadnej vrtule bude pri nastavení do praporu iný ako v pracovnom režime), alebo rozpojiť "prevodovku" a umožniť zadnej vrtuli "voľné pretáčanie" s "nedokonalým" nastavením do praporu (čelný odpor vrtule pri voľnom pretáčaní je menší ako čelný odpor "zablokovanej" vrtule s nedokonale praporovanými listami).

[QVAK]

Podľa toho, čo som čítal, NK-12 má len jeden výstupný hriadeľ, takže systém protibežných vrtulí je riešený až mimo "vlastný motor" (exitujú varianty NK-12 pre elektrické generátory) .........

Existuje i varianta pro turbokompresorové jednotky umožňující dálkovou přepravu plynu. Na plánovanou rekonstrukci Tranzitního plynovodu (v 90. letech min. století) měl být dodavatelem ČKD Kompresory (postavena i a vybavena technologií i nová fabrika). Výzkumáku ČKD byla svěřena spolu s OKB (nedostatek kapacit) přestavba motoru na plyn. Při stavbě prototypu dle Ruské dokumentace bylo v Rusku na brzdě zjištěno, že Čechy postavený prototyp má o 10-15% vyšší účinnost než vyráběné sériové motory. Po přeměření prototypu bylo zjištěno, že zvýšení je důsledkem podstatně přesnější výroby (čecháčkové jako správní "připosranci" si zúžili tolerance na technologické možnosti tehdy nejmodernějších strojů). Původně měl být motorem poháněný stávající repasovaný kompresor (celkem s malou účinností). Jelikož se zde již standardně vyráběli monokrystalické lopatky do motorů z Motorletu tak s požehnáním OKB se ČKD pokusilo jimi osadit i turbíny prototypu. Na brzdě se ukázal další (celkem výrazný) nárůst výkonů i životnosti motoru ale přehřívalo se ložisko. Přehřívání ve výzkumáku vyřešili dvěma způsoby. Překonstruováním olejového hospodářství ložiska a náhradou za ložisko magnetické (oproti kluzným a valivým ložiskám úspora až 15% odebraného výkonu). Poslední úpravou na niž výzkumák pracoval bylo zvýšení účinnosti a životnosti kompresoru. Chlapi navrhli místo kompresoru použít zkrácenou verzi kompresoru z motoru NK 12. Všechny tyto změny byly odbržděny a potvrzeny měřením na stolici v SSSR. Tranzit se skládá ze dvou rour vedle sebe uložených a v kompresorové stanici ze dvou soustrojích. Bylo naměřeno, že veškeré úpravy z ČKD postačují na to aby jedno turbosoustrojí nahradilo v provozu dvě stávající. Bylo však (velmi správně) rozhodnuto, že bude kompresorová stanice osazena dvěma turbosoustrojími a jedno bude provozováno jako záložní a v činnosti se budou střídat (údržba). Tím by se velice zvýšila provozní spolehlivost i propustnost systému a kvalita jeho údržby (bez časových tlaků).
Siemens čul výborný kšeft tak ČKD Kompresory a VÚ ČKD zprivatizoval. Rozpadem RVHP ze všeho sešlo a Rusové si vyvinuté turbosoustrojí pro svou potřebu vyrábí sami. Následně Siemens nechal jako nepotřebné ČKD Kompresory krachnout. Nikoli výzkumák, tam chlapi dožili do penze a předali své vědomosti Siemensovi (dokonce jim vstupy pro revizní výpočty (pro potřeby koncernu za "jásání" jejich Německých vývojářů) přeprogramovávali do DOSu na který byli zvyklí a udržovali provozuschopné i jejich archaické počítače).

Tolik pouze perlička k dalšímu využití motoru (a jeho části) NK 12.

[josefg]

https://www.youtube.com/watch?v=k4O--gAjY-A
podle tohoto videa se na konstrukci letadla, zejména jeho motorů významnou měrou podíleli němečtí konstruktéři hlavně od Junkerse, tou dobou nuceně pracující v sovětských OKB.

[kangaroocz]

Tak mi vrtalo hlavou proč by u NK-12 byly spojky pro každou vrtuli... Až jsem našel něco co dává smysl. Je tam diferenciální reduktor!
http://www.airwar.ru/enc/engines/nk12mv.html

[kenavf]

Otázka ohľadom typickej výzbroje a nasadenie.Pred pár dňami som niekde čítal(nemôžem to už nájsť) že prečo sú tieto bombardéry a resp. aj B-52 bez problémov použiteľné aj dnes.Jednalo sa o to že pri vyzbrojení raketami s plochou dráhou letu,ktoré majú dolet cca 4500km,bombardéru na napadnutie cieľa v Európe stačí aby vzlietol z letiska v Rusku,spravil okruh nad letiskom,odpálil rakety a zase pristál.
Moja otázka je s použitím akej výzbroje sa teraz počíta pri týchto bombardéroch(resp. B-52).Sú tam ešte aj klasícké "hlúpe" bomby?

[Julesak]

K medveďom - dnes lietajúce Tu-95MS sú vybavené na nesenie výlučne strategických riadených striel rodiny Ch-55, resp. nástupníckej Ch-101 (modernizované Tu-95MSM).
Z toho vyplýva že modernizované stroje sú schopné pôsobiť aj v konvenčnej role, pôvodné jedine v odstrašovacej-jadrovej.

B-52 sú v tomto oveľa univerzálnejšie, sú schopné nosiť aj bomby s voľným pádom (či už s koncovým navedením alebo bez), či taktické riadené strely.

[nine_mike]

Otázka ohľadom typickej výzbroje a nasadenie.Pred pár dňami som niekde čítal(nemôžem to už nájsť) že prečo sú tieto bombardéry a resp. aj B-52 bez problémov použiteľné aj dnes.Jednalo sa o to že pri vyzbrojení raketami s plochou dráhou letu,ktoré majú dolet cca 4500km,bombardéru na napadnutie cieľa v Európe stačí aby vzlietol z letiska v Rusku,spravil okruh nad letiskom,odpálil rakety a zase pristál.
Moja otázka je s použitím akej výzbroje sa teraz počíta pri týchto bombardéroch(resp. B-52).Sú tam ešte aj klasícké "hlúpe" bomby?

Práve preto mi koncepcia veľkých bombardérov ako je medveď dnes už nedáva zmysel. Pri bojovom nasadení by museli strielať stiahnutí hlboko vo vnútrozemí Ruska a to silne pochybujem že by vôbec prežili prvý úder protivníka na letiská (určite by boli vysokoprioritnými cielmi). Takéto lietadlá sú drahé na výrobu, na prevádzku, sú zranitelné, a ich bojová hodnota mi pripadá dosť chabá proti silnému protivníkovi. Ak ide len o to vypustiť modernú taktickú strelu, tak prečo ju nedať na kolesový podvozok ako iskander a vystreliť ju do pár km s primitívnym raketovým boosterom? Bude to určite lacnejšie ako kvôli tomu stavať a udržiavať ľahko vyraditelný kolos ako Tu-95. Ja byť Rusmi tak v oblasti strategického letectva, medvede, Tu-160, Tu-22 M3 by som postupne rušil a sústredil sa na navyšovanie počtov Suchojov, moderných riadených striel, vývoj PAK DA a dronov.

[Hektor]

Ale Iskander nepresunieš z jedneho konca sveta na druhy tak rychlo a lahko ako Medvedíka.
Niesom odbornik ale z nejakeho dvovodu to pre Rusov je vyhodne lebo inak by tu pracu co Medved robila asi letka Su-34 (ten by dokazal uniest 2.5 tonovu Ch-101) ak ich Tu-95 nesie 16 a kazdy Su-34 jednu... tak sa asi zaplatil a asi aj keby Su zvladol dve + na potrebnu vzdialenosť.

[nine_mike]

Hektor: Keby Rusko bolo vo vojne s nejakou zo svetových mocností, tak medvedík by sa len veľmi veľmi ťažko presúval na druhý koniec sveta. Nepriateľ by urobil všetko preto aby Tu-95 so 16 doutníkmi nikdy nedostal ani šancu vzlietnuť do protiútoku. Namiesto sústredenia mnohých dôležitých a drahých zbraní do jedného ľahko zničitelného a na letisko viazaného lietadla mi pripadá praktickejšie rozdeliť zbrane na viac leteckých, pozemných a námorných nosičov, ktoré môžeš rozptýliť po obrovskom priestore a zamaskovať rádovo lahšie ako strategický bombardér.

[CAT]

nine_mike: mě přijde, že Hektor píše spíše o ekonomických nárocích za mírového provozu než o faktické použitelnosti v případě války...

[pks]

nine_mike: Rusko je velké a i pokud by bylo ve válce s USA, tak se nedá spolehnout na to, že v první minutě budou všechny cíle zničeny a že to nebudou jen klamné cíle.
Protivník může znát běžnou dislokaci Tu-95 a "na slepo" (družice - snímek - souřadnice - raketa - bum) napadnout tato letiště, letadla tam ale už být nemusí.
Pokud bude dobré PVO, tak se k letišti nepřátelské letadlo nedostane - tj. šance, že se Tu-95 dostane do vzduchu je velká.

Vzhledem ke svému doletu si může dovolit letět k cíli oklikou a i když se nepodaří protivníka přímo napadnout (bude s tím počítat), tak bude vázat jeho síly a umožní tak případný útok z jiného směru.

Když si představíme třeba omezený pohraniční konflikt s Čínou, tak Tu-95 může v klidu zasáhnout (pokud tedy nějakým zázrakem Číňani Rusy nepřeválcují, což ale zatím není pravděpodobné) a může zasáhnout bez ohledu na to, kde ten konflikt vznikl. Pokud se dobře vyvine situace ve vzdušné převaze ve prospěch Ruska, tak Tu-95 může zajistit nejlevnější zásilku bomb na cílové bojiště. Stejně tak díky velkému doletu může kroužit v prostoru blízko fronty (100-150km?) a podle potřeby pěšáků tam občas něco řízeného klouzavého hodit.

[Zipoun]

Hlavně jsou zakázané balistické rakety středního doletu, na střely s plochou dráhou letu se to nejspíš nevzatahuje. Proto má Iskander max dolet cca 600 km a nemá 2500 km.

[Julesak]

tak Tu-95 může zajistit nejlevnější zásilku bomb na cílové bojiště. Stejně tak díky velkému doletu může kroužit v prostoru blízko fronty (100-150km?) a podle potřeby pěšáků tam občas něco řízeného klouzavého hodit.

Nie, nemôže. Tu-95MS je schopný operovať len s Ch-55 (tie majú len jadrové hlavice) , modernizované Tu-95MSM jadrové aj konvenčné Ch-101/102.
Iné zbrane nosiť nemôže.

[nine_mike]

pks: Ja si myslím že strategický bombardér sa musí držať len na letiskách s prispôsobenou infraštruktúrou a skladmi jeho zbraní, teda, navzdory tomu aké je Rusko velké, dá sa velmi dobre odhadnúť kde sa na zemi bude nachádzať. V prípade plánovaného prekvapivého útoku na Rusko sa k jeho letisku nemusí ani dostať nepriatelské lietadlo, stačí k nemu dostať malú jednotku špeciálnych síl s manpadmi a zostreliť každý štartujúci bombardér, kým nepriletí nejaká standoff zbraň s extrémnym doletom a nezruší lietadlá na zemi, príp. dať malú protizemnú strelu priamo útočnému tímu. Iné by to bolo keby ruské bombardéri držali neustálu hotovosť vo vzduchu, ale to sa nerobí a ani neplánuje.

Ak ide iba o lokálny konflikt, tak na poletovanie v okolí a vypúšťanie striel sa dá prispôsobiť aj niečo lacnejšie ako strategický bombardér.
Proste nemôžem si pomôcť ale mne sa celý koncept velkých bombardérov zdá v dnešnej dobe nebezpečne neúčinný a pre Rusko drahý.

[kenavf]

Výhoda medveďa je v tom,že na akýkoľvek ciel v Európe alebo v USA vypúšťa svoje strely s plochou dráhou letu zo vzdialenosti cca 4000km(prípadne podľa možnosti aj menej) tzn. ďaleko od PVO protivníka,preto nieje nikým ohrozený a pre jeho používanie(prípadne aj B-52) zostáva stále opodstatnenie.

[skelet]

Výhodou strategických bombardérů je jejich neomezený dolet, umocněný velkým dosahem jeho střel. Navíc umožňují i universální použití. Od podpory vojsk (B1 a B-52) po protilodní útoky a námořní zaminovávání (B-52, možná i B-1). Takže škála jejich použití je značná, ale záleží to na tom, jak je jejich uživatel chce používat.

[Alchymista]

Na nosenie "železných" bômb majú rusi Tu-22M2/M3 s doletom ~6500km a akčným rádiusom ~2500km. Ten odnesie náklad do 24 ton - čo môže byť: až 69x FAB-250; až 32/36x FAB-500 alebo 8x FAB-1500, 10x Ch-15, 3x Ch-22, 8-18 námorných mín rôznych typov, i v kombinácii rakety + bomby.
Tu-95MS/MSM môže nosiť aj rakety Ch-15, nielen Ch-55 a Ch-101/102