HONZIK11 píše:bOD Č. 4 :..odebrání energie větru - zpomalení vzdušného proudění (podpora inverze) a omezení koloběhu vody - voda v mracích se nedostane tak daleko..
1.Sakryš to je myšlenka , koukám z okna na řadu panelových výškových domů a přemýšlím o ztrátě kynetické energie vzdušného proudění způsobené větrnou elektrárnou.
2. Na mysl mi přichází i vliv oplachtění lodí, hradů v kopcích , Čínské zdi , středověkých mlýnů ...
Je horko, prožili jsme 300letou vodu a teď 300letý nejteplejší červenec.

Můžeme se domnívat, že je vliv větrných elektráren v oblasti odebrání kinetické energie zanedbatelný - já si to nemyslím, ale chtělo by to měření.
Větrné elektrárny ovlivňují pomalejší přízemní proudění - "nahoře" fouká více.
Na oplachtění lodí bych demonstroval, že ta odebraná kinetická energie tam chybí. Je známý jev, že když se jedna plachetnice dostane za jinou po směru větru, tak je v závětří a plachty "netáhnou".
Takže minimálně v nějaké kapse za větrnou elektrárnou o délce v řádu stovek metrů je zřejmě vítr slabší a to tak, že když jsou náhodou 2 větrné elektrárny za sebou po větru, tak ta druhá má nižší výkon.
Po těch stovkách metrů se už situace srovná - promísením vzduchové masy, ale celkově se už vzduch pohybuje pomaleji.
Vliv ale probíhá v přízemní vrstvě, která má dost zásadní vliv na odpařování (platí, že čím silnější proudění vzduchu, tím větší odpařování - tedy závisí i na relativní vlhkosti vzduchu).
A teď se dostávám k tomu nejdůležitějšímu - množství. V moři - při pobřeží - jsou postaveny gigantické větrné parky - stovky stožárů velmi vysokých s dokonalými vrtulemi s maximalizovanou účinností ...
Proti tomu jsou větrné mlýny nebo čínská zeď plivnutí do moře.
Jsou to všechno jen spekulace a doměnky

- chtělo by to provést simulace a měření. Já myslím, že ty mega větrné parky v moři by určitě mohli mít vliv na snížení srážek v rozsahu nějaké menší řeky :-) Stejně tak vliv větrníků na hřebeni nad údolím - tam si myslím, že měřitelně ovlivňují sílu větru v údolí.
"Odvodňování pevnin = klimatická změna" ale vypadá nadějněji. Jen si nejsem jist těmi opatřeními:
1. hluboká orba - ok, to by pomohlo, ale moc levné to nebude. Takže ji provést minimálně jednou za 3 roky? Ale vůbec neznám aktuální stav :-(
2. za kola traktoru namontovat přeorávadlo - ten pokus, co ve videu ukazoval, tak mi připadal neúčinný - tj. že bude potřeba tu půdu přeorat aspoň do hloubky 20cm a něčím pevnějším. Aktuální zemědělské stroje počítají s tím, že jedou a jejich tlak na půdu je omezený (široké pneumatiky) a rostliny se po projetí vzpamatují. Pokud se to přeorá, tak už se nevzpamatují - ale asi by se to dalo řešit "stabilními kolejemi", kde prostě nic neroste a jen se tam jezdí a přeorává
3. likvidace cestiček v lese po těžbě - ok, je to drahé, ale pomohlo by to, navíc po těžbě má vlastník lesa nějaké peníze, takže by mohl mít povinnost jich pár vrazit do terénu.
4. likvidace cest v lese se zářezy do svahu - tady se mi to jeví jako problém, že ty cesty tam jsou potřeba a pokud je tam chci mít, tak musím nařezávat svah a vkládat do něj ty hydroizolační fólie bez zaručeného účinku. Ty fólie se hodí někam ke stavbě dálnice za miliardy - v rozpočtu se to ztratí, ale k lesní cestě je to drahé řešení. A přitom z pohledu odvodnění je 1km lesní cesty podobný průšvih, jako 0.5km dálnice (odhadem) :-(
5. větší louže na odvodňovacích kanálech - ano, pojďme do toho. Minimálně to může krátkodobě zvednout hladinu podzemních vod. Aby bylo vodní dílo dostatečně životaschopné, tak by bylo dobré, aby si udrželo vodu po celý rok - a ryby mohly přežít. To je ale zase proti požadavku na to, aby vodními toky něco teklo. Někde jsem zaznamenal, že v Indii začali vyrábět nějaké malé hráze, kde se prostě jen voda udrží déle ale nakonec stejně vyschne - že vliv je radikálně pozitivní.