
Jak jsem zmiňoval v předchozím článku(viz odkaz na konci stati) Groznyj byl postupně obkličován mezi 23.12.-30.12.94. V tomto období měl populaci okolo 490.000 obyvatel (větší než Brno) a 23% obyvatel byli etničtí Rusové..
31.12.94 v poledne zahájila 131. motostřelecká „majkopská“ brigáda a 81. motostřelecký pluk obsazování města. Vojáci i velitelé šli s přesvědčením,že narazí jako doposud na ojedinělý odpor malých skupinek ozbrojenců. Zpočátku to tak i vypadalo. V oblasti železničního nádraží však narazili na velmi dobře vyzbrojené a odhodlané čečenské jednotky,kteří je postupně obklíčili,zničily čelo a zadní voj konvoje a pomocí obrovského množství RPG a dalších PT zbraní doslova zdecimovali.Využili neschopnosti ruské techniky k elevaci a depresi hlavních zbraní a pálili převážně ze střech,sklepů a kanálů. Některé tanky byli zasaženy až 20x RPG a stejně nebezpeční byly i čečenští odstřelovači.
Za 3 dny bojů ztratil 1.pluk svého velitele,plk Savina, z cca 1000 mužů přišla o 800(z nich bylo přes 100 zajato čečenci), 20 z 26 tanků a 102 z 120 BMP a BTR. Velitel 81.pluku plk.Jaroslavcev i jeho náč.štábu pplk. Burlakov byli těžce zraněni.I zde byli ztráty okolo 100ks obrněné techniky. Části některých jednotek zůstali v obklíčení v části města im Lenina a Andrevskoj dolině. Zbývající jednotky se stáhly.
Začalo období 3.týdenního dělostřeleckého,raketového a leteckého bombardování a tvrdých pouličních bojů. Některé zdroje uvádějí,že intenzita děl.palby někdy dosahovala 4000ran za hodinu.Většina obyvatel město opustila nebo se ukryli ve sklepích.
Mezitím 1.1-4.1.95 vojska OMON a MVD provádějí čistky v dalších místech Čečenska – hledají zbraně a ozbrojence a následně se stahují ke Grozny.
5.1.95 probíhají boje v oblasti Baranovského mostu,dostihové dráhy,oblasti stanice Asinovskaja a železničního nádraží.
6.1.95 se boje posouvají dále do centra – za železniční nádraží, k presidentskému palác, 1.městské nemocnici a pokračuje boj v oblasti Asinovskaja. MVD a OMON bojují v oblasti Nikolaevskaja.
7.1.95 byla Ruská vojska přeskupena na skupinu Sever (gen.Rochlin) a skupinu Západ (gen .Babičev)
Obě skupiny 7.1. zahajují novou fázi útoků ve snaze dosáhnout centra. 9.1 obsazují letiště a VŠ petrochemickou. Postupně se probíjí obě skupiny k centru města ke se také 18.1. setkají.
Za nimi jdou jednotky MVD a OMON a pročesávají dobyté části – hledají ukryté zbraně a skrývající se ozbrojence.
V noci z 18 na 19.1. je proveden útok na presidentský palác a pod tlakem ruských jednotek ho čečenské oddíly opouštějí. Boj s ojedinělými skupinkami probíhá ještě do večera 19.1., kdy je presidentský palác již plně pod kontrolou Ruských jednotek.
RA, MVD a OMON poté pokračují v operaci v silně obydlených oblastech Grozného - Červlennaja, Assinovskaja, Iščerskaja, Nikolaevskaja, Nový Šaroj.
Od 20.1.1995 již jsou v této části Grozného pouliční boje velmi ojedinělé,s malými skupinkami. Hlavní síly Čečenů byli zatlačeny za řeku Sunža.
Od 26.1 až do začátku března probíhají boje na levobřežní části a jižních částech Grozného.
26.1. také dochází v oblasti Dagestánu k první výměně zajatců.
1.2. byla hranice mezi Dagestánem a Čečenskem uzavřena vojenskými posty a velitelem vojsk v Čečensku byl jmenován gen. Kulikov. Do této doby bylo již ztraceno na 220ks obrněné techniky.
9.2.95 jsou čečenské jednotky vytlačeny z jižních oblastí Grozného až po rozhraní silnic Rostov - Baku. V jižní oblasti Groznij- Černoreče ještě bojují jednotky Š.Basajeva.
13.2. je domluveno příměří,probíhá výměna zajatců a „sbírání“ mrtvých. To trvá do 18.2., kdy se po oboustranných přestřelkách opět rozhoří boje naplno. Rusové začnou opět s odstřelováním a jednotka asi 80 čečenských bojovníků se pokusí zaútočit za podpory minometů a RPG na postavení RA na jihu Grozného. Během několika hodit jsou obklíčeni a zlikvidováni.
21.2. zahajují útok na pozice čečenců na jihu Grozného. Ti jsou postupně vytlačováni ze svých pozic a na přelomu února a března jsou hlavní síly vytlačeny ven z Grozného a RA je vytlačuje dále do hor.
6.3. MVD a OMON likvidují poslední hnízda odporu v jižní části Grozného – Černoreče a obsazují ho. Groznyj je tak pod kontrolou Ruských jednotek.
Celá operace je provázena mnoha paradoxy i neuvěřitelným selháváním na nejvyšší úrovni velení RA. Obzvláště tehdejší ministr obrany P. Gračov tehdy „zabodoval“.
Ještě 10dní před zahájením akce v tajné zprávě informuje,že bojová připravenost a morálka RA je velmi nízká,vojáci jsou jen uboze vycvičeny,narůstá jejich kriminalita včetně šikany.
Chvíli na to prohlásil, že Groznyj je schopen s jednou výsadkovou divizí obsadit za 2 hodiny a poslat obrněné jednotky do města může pouze sebevrah. A 31.12.1994 pak přesně tímto způsobem pošle na jatka spoustu nezkušený a dostatečně nevycvičených vojáků.
Také nasazení sil je naprosto šílené - z 38.000 mužů ,které měla RA v oblasti ,poslali 31.12 do Grozného okolo 2500 – proti 15.000 „dudájevců“. To je poměr 1:6 – pro útok !!! Vysloveně je tak poslali na porážku. Přičemž jeden vysoký důstojník doplňuje,že bojový výcvik boje a zabrání zastavěné plochy se v RA necvičil posledních 20-25let a jednotky byli navíc slepeny z několika různých útvarů,stěží se znali navzájem a koordinace byla prakticky nulová. Totéž platilo i o koordinaci jednotek RA s jednotkami OMON a MVD - v počátku prakticky žádná. Odhad bojové morálky mužstva RA v r. 1994 byl 5-6x nižší než v době rozpadu SSSR v r. 1991. Např. 50% střelců nikdy nevystřelilo ostrou municí z techniky a třeba v 81.pluku bylo 80% velitelů čet čerství absolventi civilní VŠ.
Velký problém byla také znalost místa. Obránci znali každý kanál,sklep a zadní uličku, RA měla mapy 1:100.000 a taktické mapy ručně kreslené. Naprosto chyběli plány podzemních chodeb,které se za Dudajeva budovali 3.roky – Rusové měli plány CO z r. 1991. Město navíc nebylo obklíčeno plně, zůstal volný jižní koridor na přísun čečenských posil,později odůvodňováno jako nabídnutá ústupová cesta pro „dudajevce“ .
I přes tento debakl se udávají ztráty RA okolo 1000(1500?) vojáků (5000 raněných) a ztráty na civilním obyvatelstvu 20-29.000. Ztráty techniky při dobývání Grozného se udávají přes 60 tanků a 300 obrněných transportérů. U počtu tanků(resp. poměr tanků a OT) jsem narazil i na vyšší čísla u tanků,ale různili se,tak uvádím minimální udávanou hodnotu.
Tento článek navazuje na 1. čečenská válka -1994 - Nástup ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1352
A souvisí s článkem Rusko-Čečenský konflikt - Historické pozadí ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1344
Jinak se omlouvám,ale obrázky a mapy dodám později. Jsem mimo domov na GPRS a to se s obrázky moc rádo nemá.