arten píše:Ano, veď v tomto nie je spor. Čo to mení na tom, čo som napísal o prioritách?
Problém je v tom, že ty používáš stav/argument z období nouze jako vzor pro všechna období bez rozdílu. Pozemní armáda a letectvo také v dobách SSSR nestrádaly a peníze se rozhodně vždy našly (není se co divit, když pozemní síly stály vždy dost v popředí). V dobách po rozpadu SSSR ale bylo málo peněz a to málo plynulo především ke strategickým silám a podobným vypíchnutým výjimkám, ne nijak plošně. Když použijeme tvoji logiku, tak to znamená, že armáda a letectvo nebyly tolik důležité a tudíž nebyly důležité ani v dobách SSSR.
arten píše:Nesúhlasím. Jednak 70-80te roky, po druhé, k "oceánskemu" sa dostali až vtedy, keď už ponorkové loďstvo dosiahlo požadovanú silu. Až vtedy boli peniaze naviac investované na ambicióznejšie projekty (a samozrejme, že ponorkové budovali ďalej)
Peníze navíc? Víš co taková sranda stojí?

Ponorky zpočátku přežily a profitovaly také proto, že byly relativně levné. Za jednu větší hladinovou loď můžeš postavit těch ponorek několik, levnější je i provoz a nároky na infrastrukturu (výrobní i udržovací) jsou menší. I ponorky musíš průběžně vyřazovat a stavět nové, přičemž novější a modernější typy stojí stále více peněz, jejich údržba stojí více peněz, potřebná infrastruktura stojí více peněz. Takže nelze říci "teď mám dobudováno a najednou se mi rozvázaly ruce a mám spoustu volných financí". Jediná cesta, jak získat více prostředků, je urvat je z rozpočtu na úkor něčeho jiného (pozemní síly atp.). A nejsou to malé prostředky, je to opravdu masivní suma, navíc se dá počítat s tím, že ostatní složky se budou bránit a mají tradičně silnější pozici než námořnictvo. Což znamená, že zde musí být dost silní proponenti, kteří tomu vytvoří podhoubí a vážně míněný záměr s jistou podporou a konsenzem, protože se tu nebavíme o pár drobácích. Proto mi přijdou názory, že Sověti takovou výstavbu zahájili proto, protože už neměli co stavět, kam růst nebo že měli spoustu volných prostředků, které už neměli kam vrazit, docela legrační.
Říkám můžeme se bavit o tom, zda-li samotná idea oceánského loďstva je či není pro SSSR/Rusko vhodná, ale ne snižovat váhu celého toho záměru jako nějaký rozmar. To nás pak navádí ke zcela mylným východiskům.
arten píše:Sorry, ale to je taká Dzinovina... Daj konkretne argumenty k tym prikladom, ako si slubil (nech vieme o com debatujeme). Alebo mlč!
Tak to budu raději mlčet. Opravdu to spolu dost souvisí. Protože když se budeme plácat v kruzích již kolem výše uvedeného, tak nepochopíš, co bych k tomu posléze chtěl říct.
kenavf píše:Pretože tieto zbrane považujem skôr za vhodné len na odrážanie útokov US lietadlových lodí a ich zväzov.A nie na útočné operácie a obsadzovanie územia niekde ďaleko v oceáne.US lietadlové zväzy dokázali svojou mohutnosťou a rôznorodým vybavením eliminovať v lokálnom konflikte aj niektorý menší štát aj s jeho letectvom a vytvoriť predpolie pre vylodenie.To ruské vrtulníkové lode určite neboli schopné.Ale boli schopné aj so svojou suitou odraziť prípadný útok US lietadlovej lode aj jeho zväzu.
Takže dle tebe je takový svaz schopný střetného boje se silami NATO, ale vlastně toho není schopný. Mě tohle přijde jak reinkarnace rétoriky doby nedávno minulé...kdy něco jedné strany bylo útočné, zatímco to samé druhé strany bylo obranné. Svazy kolem těžkých hladinových jednotek (raketové křižníky, TAKRy) byly schopny výpadů/střetů s hladinovými silami NATO/napadání komunikací a i s touto rolí a scénářem se počítalo. Nevím, proč by se měli Sověti někde vyloďovat, nevím, proč srovnávat námořnictva a úkoly zrcadlovým způsobem. Sověti byli schopni i ofenzívního vedení operací a ne jen čistě pasivně defenzivního postoje. A nově stavěné jednotky z konce éry SSSR (jaderné raketové křižníky, větší nosiče s klasickými letouny, velké jaderné nosiče letounů, atp.) tomu mohly jen přispět a schopnost těchto operací vyztužit. A je poměrně těžké je vidět jen jako nějaký defenzivní prostředek pro potulování se u pobřeží pod leteckým deštníkem...na to stačí i jiné, menší a levnější jednotky.
kenavf píše:Lenže s lietadlovkami v 60tych a 70tych rokoch len koketovali(koncepty a pod.).K realizácii pristúpili až koncom 80tych rokov.Keď možno usúdili že svoje pobrežie majú dostatočne zabezpečené a že by sa im hodila aj univerzálnosť LL.Zaujímavé že Uljanovsk začali stavať v období keď malo byť hospodárstvo SSSR finančne a hospodársky rozložené Reaganom. Čo sa týka financií,tak každá armáda je obmedzená rozpočtom a je potom na nej ako ho na ktoré zbrane prerozdelí podľa priorít a doktrín.
JJ, rozpočet SSSR byl bezedná kasička. Sice klasičtější letadlové lodě zpočátku padly i na finančních restrikcích, ale o nějaké to desetiletí později už máme peněz, že nevíme co s nimi, ačkoli je vše dražší, budujeme toho více a jen ta pitomá LL stojí peněz, že se nám protočí očička. My je prostě nechceme, víceméně nám k ničemu nejsou a vystačili by jsme si jen s levnějšími ponorkami a nějakou tou pobřežní drobotinou, ale protože tu máme tu horu zlata, kterou přehazujeme lopatou a nevíme co s tím, tak co...proč ne, kurník, rozjedeme to hoši...urááá.