Tank T-14 Armata, história vzniku

[Aaron Goldstein]

Já nechci polemizovat o tom, jestli by Armatu "ulovil" nebo neulovil.... Jen mi ten titulek přišel... mno... směšně dramatický.... Označit stroj, který se s Armatou nestřetl (a není ani jisté, jestli vůbec kdy střetne), přídomkem Lovec Armaty mi přijde prostě těžce bulvární... Takže bych ten titulek ještě pochopil na Idnes, Novinkách, Blesku, Aha a podobných platformách... Ale na Armádních novinách mi to přijde prostě "moc"...

[klingy]

Aaron, ten clanok, je bulvarny a ma este aj i--diotsko bulvarny nadpis, s tym suhlasim, jednoducho, kto pozna troska, ako sa Ukrajinci dostali k vyrobe kanonov a aka je ich vyvoja kapacita, a aky ma Oplot system riadenia palby, a troska pozna jeho komponenty, tak

[cover72]

Ehm, není to myšleno tak, že se jedná o "lovce Armaty" v obchodním slova smyslu, tzn. o konkurenci na středo- a východoasijských trzích (díky poměru cena:výkon)? Ze závěru článku by to tak vypadalo.

[Aaron Goldstein]

Pokud ano, tak byl ten nadpis zvolen velmi nešťastně...

[Rase]

V případě Armaty není čemu konkurovat a i kdyby tak se jedná o jinou koncepci tanku. Porovnání s moderními variantami T-90MS by bylo bližší (oba stroje jsou obdobnou modernizací tanků z dob dávno minulých). Fyzická omezení jsou stejná, zahraniční zájemci rovněž. Hlavním problémem je ale neschopnost Ukrajinské strany vyrábět tyto tanky v potřebném množství (a patrně nedokáží zákazníkům nabídnout nic víc než samotný stroj). O nějakých bonusech a výhodách se servisem asi mluvit nejde). Tím nechci říct že je na tom T-90MS lépe, ale asi je.
Stroj je to ale pěkný a přeju mu aby měl lepší budoucnost než jeho ukrajinští předchůdci

[klingy]

Rase, Oplot by som dokonca neporovnaval ani s T-90MS ale s T-90 A/S, obidva pouzivaju derivat veze, objektu 187,T-90MS pouziva vezu s projektu univerzalnej veze "Prielom" (konkurecnou vezou bol projekt Burlak z Omsku) obidva maju SPR odvodene s T-80, kde u Oplotu zaklad tvori system riadenie 1A43 + vlastne prestavany TPN-4, zo zastavbou termo kamery, ale so zavislou stabilizaciou, kdezto ESSA je nazavislo stabilizovana, vyhodu ma Oplot v podobe PNK-6 oproti PNK-4, ani jeden nezvlada automaticke sledovanie ciela, a Oplot ma svoj polopowerpack, narozdiel od T-90, kazdpodne FCS je horsie nez u T-90MS a s najvadsou pravdepodobnostou horsie nez T-72 B3M. Problem Ukrajincov, ze ich vyrobny program sa v podstate zaklada na modernizacii ale vyrobe veci vyvinutych v case sovieckeho zvazu napr. v oblasti kanonov su schopny maximalne produkovat derivaty 2A42, 2A72, 2A46, a aj to mali problem napr. vyrobit hlavne pre dodavku BTR-4 (derivat BTR-80) do Iraku a brali ich od Rusov na margo kvality seriovej vyroby v Iracania tvrdia, ze vsetky BTR-4, ktore zostali v Iraku, su v dosledku nekvalitnej vyroby nepouzitelne, preto sa v poslednom case obracaju na Rusov, ktory su kvalitou a servisom niekde inde a tak povediac sa pomalickym krokom priblizuju zapadnym standardom...

[Mauler]

Oproti šrapnelovým strelám má ale jednu podstatnú výhodu - netreba sa zdržovať určovaním diaľky a časovaním zapalovaču, takže náboj môže byť pripravený v hlavni a odpálený okamžite pri objavení sa cieľa, čož je napíklad v meste dosť výhoda.

Tuto nevýhodu překonávají moderní tříštivotrhavé resp. univerzální střely s automaticky programovatelným zapalovačem. Pro ráži 120mm existují (obě), v ráži 125mm jsem zaznamenal tvrzení, že by také měla existovat (tříštivotrhavá), ale zatím vůbec nic bližšího.

Zrovna něco o možnostech západní munice vím a pokud vím tak německo používá v Leopardech 2 na živou sílu granát kterýmu se říká mehrzweggranate (MZ)- pro více učelů - univerzální což znamená že je to obyčejný kumulativní granát s nastavením na tříštivý efekt(To je jediný co se dá programovat jinak o programování roznětky na určitou vzdálenost si může nechat MZ zdát a je to klasika - nárazová) - podle slov tankistů je na dvě věci na h a na nic a když jsi tak sečtělý víš určitě proč.Sice se pracuje na plnokrevné OF verzi jako mají rusové ale ta ještě zavedena nebyla.

[cover72]

Ovšem je možné používat americkou M830A1, která má přibližovací roznětku a proto se, krom proti vrtulníků, používá právě proti bunkrům, resp. pěchotou za pytli s pískem apod.

[rabo]

Testy T-80 ve Švédsku zrovna jeho schopnost působit v noci hodnotí velmi nízko. T-72/64 nehodnotí, ale vzhledem k tomu, že neměli lepší přístrojové vybavení než T-80 na tom nebudou nijak lépe.

T-80U bola v Švédsku tak "zle" hodnotená , že sa reálne uvažovalo o jej zavedení do druhosledových motostreleckých jednotiek. Ale problém bol politický a v danom čase aj technický a zrealizovateľný.
V tom tendri stáli proti T-80U dobré stroje. Strelec mal termovízor Nocturno a veliteľ obraz + vlastný pasívno / aktívny zameriavač.

Jenže u Abramsu sice velitel neměl vlastní panoramatický zaměřovač, ale jeho poklop má nikoli dvě, nýbrž tři polohy -- zavřeno, ponadzvednuto a otevřeno --, přičemž ve druhé může koukat normálním dalekohledem "z pod krytu". Natáčet věž na cíl může velitel Abramsu jednodušeji a rychleji, než velitel T-72 (jediným tlačítkem) a k tomu má k dispozici vlastní okulár do primárního optického kanálu střelce.

Takže oproti T-72/64/80 chyběl veliteli M1 vlastní zaměřovač, díky čemuž musel na cíl zaměřovat "od ruky", a možnost se dívat se zvětšením z úplně zavřeného poklopu.

Tak tomu nerozumiem ? Nemal vlastný zameriavač, žiadny nočný , ale vlastne bol na tom lepšie ? Má tlačítko na rýchlejšie točenie veže ,ale žiadny zameriavač a to je výhoda ? Troška sa o tie Abramsi bojím, keď sa ocitnú mimo US podpory .

[Mauler]

Ovšem je možné používat americkou M830A1, která má přibližovací roznětku a proto se, krom proti vrtulníků, používá právě proti bunkrům, resp. pěchotou za pytli s pískem apod.

Možné to možná je jinak ten MZ je DM 12,cvičný má označení DM 18 a nástupce je DM 11 který má elektronickou roznětku programovatelnou dálkoměrem kdy dojde k detonaci v předem změřené vzdálenosti.Roznětka se programuje po nabití do hlavně kanonu před výstřelem. (http://www.kotsch88.de/m_120_mm.htm) . U té M830A1 jsem akorát zjistil že na posílení učinku proti živé síle - lehce pancéřovým cílům je vybaven tungstenama ale jestli je také roznětka programovatelná ůdaji z laserového dálkoměru po nabití střely tak si nemyslím že je to kompaktibilní s evropskou výbavou tanků.....


edit. Jen pro zajímavost jsem našel i informace o Leopardu 2A6 od firmy KMW kde se píše že používá tento typ tanku jen MZ a KE takže na DM11 si budeme muset ještě nějaký čas počkat....

http://www.kmweg.de/home/kettenfahrzeug ... ation.html

[Alchymista]

Takže od kedy je zavedená munícia 120mm DM11 s programovateľným zapalovačom? Ktoré tanky ju môžu reálne používať?

[CAT]

T-80U bola v Švédsku tak "zle" hodnotená , že sa reálne uvažovalo o jej zavedení do druhosledových motostreleckých jednotiek. Ale problém bol politický a v danom čase aj technický a zrealizovateľný.
V tom tendri stáli proti T-80U dobré stroje. Strelec mal termovízor Nocturno a veliteľ obraz + vlastný pasívno / aktívny zameriavač.

Rabo můžeš dodat prosím zdroj? Já měl za to, že se T80 toho tendru nikdy neúčastnila. Díky...

[Mauler]

Takže od kedy je zavedená munícia 120mm DM11 s programovateľným zapalovačom? Ktoré tanky ju môžu reálne používať?

DM 11 je v operačním nasazení od letošního roku přičemž od roku 2012 byla tato munice testována a jediný tank který může tuto munici používat je Leopard 2A7(V současnosti by mělo německo disponovat dvěma pluky vyzbrojenými Leo 2A7).Zda je možné programovat roznětku i v amerických tankách netuším ale časem se to pokusím zjistit.Použití této munice probíhá následovně - nabíječ nabije DM11 navolí příslušný typ munice který nabil,střelec má k dispozici 3 mody - se zpožděním,tříštivý na určitou vzdálenost nebo nárazový,zmáčkne příslušné tlačitko kde navolý mód,změří vzdálenost laserovým dálkoměrem,střelecký počítač naprogramuje roznětku podle modu,eventuelně změřené vzdálenosti (nemá to trvat déle než vteřinu) a následuje výstřel.Tudíž je možné že tenhle programovací systém je modulární a je ho možné namontovat i do jiných verzí Leopardu ale zda se to plánuje nebo to jde opravdu netuším.

edit:M830A1 munice není dostupná minimálně v německé armádě.....ani nebyl zaznamenám případ že by se použila byť jen ke zkouškám........

[Rase]

CAT:
Tady je video ze švédských testů:
https://www.youtube.com/watch?v=Aoe25OsTIng
Popisek:
Nafilmováno mezi léty 1993-94, kdy švédská armáda testovala ruský tank T-80U. Tohle video je ze zimního testu T-80U, Centurionu a S-tanku.
Tady je první část (v létě): https://www.youtube.com/watch?v=tiqAAuoL3_A

[CAT]

Rase: O testech vím, ale nevím o žádném úmyslu T80 nakupovat, nebo že by byla účastníkem tendru o nový tank pro Švédsko, tak se ptám na zdroj, klidně do PM...

[Alchymista]

Mauler - vďaka. Ide o to, že v DM11 je zapalovač programovaný pomocou osobitného izolovaného prstenca na dne nábojnice, čo vyžaduje okrem iného zmeny v konštrukcii záveru kanónu (pribúda tam kontaktná skupina pre vodič programovania zapalovača). Drobná zmena je to len zdanlivo, pri zmených na konštrukcii záveru musí kanón prejsť cyklom certifikácie v armáde, a to isté platí aj o zmene v konštrukcii nábojnice.

[cover72]

Tak tomu nerozumiem ? Nemal vlastný zameriavač, žiadny nočný , ale vlastne bol na tom lepšie ? Má tlačítko na rýchlejšie točenie veže ,ale žiadny zameriavač a to je výhoda ? Troška sa o tie Abramsi bojím, keď sa ocitnú mimo US podpory .

Velitel tanku dělá pro střelce dvě věci: prohledávání cílového prostoru na výskyt cílů a směřování střelce na hrubě zaměřený cíl.
Já jsem napsal, že co se týče první činnosti, velitel Abramsu na tom byl oproti T-72 hůře jen o to, že při použití dalekohledu s "ponadzvednutým" poklopem nebyl chráněn proti střepinám letícím přímo vodorovně.

Co se týče vidění v noci, velitelé Abramsů měli pasivní noktovizi AN/PVS-5 či později PVS-7, takže to je vyrovnané.

A co se směrování střelce na zjištěný cíl týče, velitel Abramse měl oproti T-72 výhodu v rychlosti otáčení s věží jako takovou a v tom, že se mohl přímo dívat termovizí střelce, ale zase nevýhodu v tom, že se mu věž nenatočila sama na zvolený cíl, nýbrž to musel odhadnout citem.

Pochopitelnější?

[rabo]

Rase: O testech vím, ale nevím o žádném úmyslu T80 nakupovat, nebo že by byla účastníkem tendru o nový tank pro Švédsko, tak se ptám na zdroj, klidně do PM...

O tomto teste bol aj článok v ATM. Nemali zámer ich kupovať ako hlavný tank . Neviem prečo je to tak prekvapivé,mali aj kopec inej Sov. pozemnej techniky. Skús si dať do vyhľadávača T-80U in Sweden .

[danny1691]

Nejnovější tank T-14 Armata bude stát něco přes 250 milionů rublů (zhruba 3 340 000 eur), sdělil portálu Novosti VPK generální ředitel Uralvagonzavodu Oleg Sijenko. Zatímco cena amerického tanku M1 Abrams se může vyšplhat až na sedm milionů dolarů v závislosti na vybavení.

Více: http://cz.sputniknews.com/svet/20150921 ... z3mNbwqXYN

[Rase]

Mno nechce se mi moc věřit že by Armata stála jen 4.5 mil.$ nebo jak to vychází.
Oplot-M se prodával do Thajska lehce nad 4 mil.$, u Leopardu 2A7+ jsem našel cenu 10 mil.$.
Možná je v té ceně zohledněn i plán na nákup velkého množství Armat, tedy by se náklady mohly srazit. Otázkou je kolik bude stát Armata určená pro export. Tam bude cena řádově vyšší než cena pro ruskou armádu. Stejně si ale myslím že udaná cena je jen marketingový tah a realita bude jiná.
Uvidíme co na to ruská vláda až bude muset platit, případně co vyjede z továrny.