Sekce PVOS se poslední dobou díky příspěvkům od Redboye rychle rozrůstá, proto jsem se po dlouhé době rozhodl splnit svůj dávný slib Michanovi a napsat něco o československém příspěvku v této kategorii. Sice mě více zajímají škodovácké předválečné PL kanony (snad se k nim někdy dostanu), přece jen je ale 30 mm PLDvK vz. 53 (53/59) širší veřejnosti známější.
Historie tohoto kanonu sahá až do období protektorátu Čechy a Morava. V roce 1940 je Zbrojovce Brno zadán požadavek na vývoj a výrobu automatického PL kanonu určeného pro německé ponorky. Mělo se jednat o výkonný kanon kadencí 400 ran/min a úsťovou rychlostí 1000 m/s. Od ledna 1942 pracoval na tomto úkolu tým pod vedením ing. Josefa Kouckého, označení projektu bylo ZK 414. Vývoj nábojů probíhal v Konstruktě Praha (vedoucí ing. Alois Farlík) a v pobočce Zbrojovky ve Vsetíně (vedoucí ing. Otakar Söhnel). Na počátku roku 1943 byl dokončen prototyp, dosahoval však kadence jen 300 ram/min. Němci zastavili vývoj v Brně a převedli práce k německým firmám Rheinmetall a Mauser. Jejich prototyp měl nižší výkony než brněnský, proto se vývoj opět stěhoval do Brna. Řešitelem úkolu se stal ing. Josef Pech. Kanon nesl již německé označení ZB 303 Br. Byly vyrobeny dvě variany – námořní s lafetou Br 300 a pozemní na dvoukolovém taženém podvozku Br 303. Ta se také jako jediná dostala v druhé polovině roku 1944 do sériové výroby. Do konce války bylo vyrobeno asi 130 kanonů. Koncem války ale historie tohoto kanonu zdaleka nekončí...
námořní varianta Br 300
pozemní vatianta Br 303[/align]
Po válce je Zbrojovkou Brno nabídnut tento kanon čs. armádě pod označením ZK 414. Objevil se ale zcela jiný problém, kompletní dokumentaci zabavila a odvezla Rudá armáda. Naštěstí ing. Pech zachránil kopie a mohla být nakreslena nová dokumentace. Čs. armáda objednala prototypy pod označením ZK 454. Ten dosahuje již kadence 425 ran/min. Armáda se rozhodla pro dokončení vývoje kanonu, rozhodla se ho použít ve zdvojené lafetaci. Tak se do výzbroje čs. armády dostává 30 mm protiletadlový dvojkanon vz. 53 (PLDvK vz. 53).
Nebudu tady popisovat princip funkce kanonu, bylo by ten jen suché opsání textů ze zdrojů. Kanon je automatická zbraň s klasickým funkčním cyklem s odběrem plynů a zákluznou hlavní. Dva kanony jsou umístěny vedle sebe na čtyřkolové vlečené lafetě (řešitel Miroslav Kotík). V důsledku této montáže byl kanon vyráběn ve dvou variantách – přívod střeliva zprava a zleva. Odměr kanonu byl 360°, náměr -10° až +85°. K pohonu je použit elektromotor s kulovými variátory umožňující plynulou regulaci rychlosti námětu a odměru. Elektromotor je napájen dvěma akumulátory ve schránce, k jejich dobíjení sloužila elektrocentrála NS 600. Samozřejmě lze používat manuálního nastavení náměru a odměru. Náboje jsou vkládány v nápojovém pásu o deseti nábojích. Střelec sedí na odkryté sedačce a ovládá zbraň za pomocí pedálu a táhel. K zaměřování je nejprve používán mechanický zaměřovač s kruhovými muškami, později je zaveden optický zaměřovač vz. 61/30. Při střelbě na pozemní cíle je používán zaměřovací dalekohled vz. 47.
Pro přesun PLDvK vz. 53 se používali běžné nákladní automobily z výzbroje ČSLA - T-805, T-128 a nesmrtelná Praga V3S. Na korbě se přepravuje obsluha kanonu (1+5), náboje se se vozili v dřevěných bednách (50 ks/bedna).
Krátce ke střelivu, budu se jím zabývat v dalším pokračování tohoto tématu. Náboj je označován jako 30x211, původně v nich byl používán německý střelný prach Rotweil.
technická data PLDvK vz. 53:
hmotnost – 2011 kg
hmotnost kanonu – 198 kg
max. kadence (teoreticky) – až 900 ran/m
praktická kadence – 150 až 200 ran/min
účinný dostřel (pozemní cíle) – 2000 m
účinný dostřel (vzdušné cíle) – 3000-3500 m
osádka – 1+5
Použité zdroje:
Lubomír Popelínský – Československé automatické zbraně a jejich tvůrci
Lubomír Popelínský – Hřmící dvacítky
časopis ATM
http://www.pvo.webz.cz/pld.htm
Jinak každá fabrická jednotka měla i různou specializaci.
