Pistole GŠ-18 (ГШ-18)

[bambitka]

Pistole GŠ-18 (ГШ-18)



Pistole GŠ-18 (v anglické literatuře GSh-18) je jednou z relativně nových pistolí oficiálně zavedených (lépe snad schválených) do výzbroje ruské armády po rozpadu SSSR. Jde o zbraň konstrukčně zajímavou, což je patrné už z názvu, kde písmena GŠ skutečně znamenají zkratku jmen Grjazev-Šipunov (Грязев-Шипунов), známých to konstruktérů leteckého kanonu GŠ-23. Číslice 18 v názvu značí údajně kapacitu zásobníku. Pistoli vyrábí KBP v Tule.

Důvody ke vzniku nové pistole

Na počátku devadesátých let minulého století se rusové rozhodli, alespoň u vybraných jednotek, zavést pistole na náboj ráže 9x19 mm. Nejprve byl vyvinut nový náboj 7N31 a poté byly zahájeny konstrukční práce několika kanceláří na novou pistoli pro tento náboj. Náboj 7N31 (7Н31) je velmi výkonný průbojný náboj ráže 9x19 mm, jehož střela je poměrně lehká a velmi rychlá. Pro srovnání, energie střely 7N31 zhruba odpovídá samopalovým verzím náboje 7,62 Tokarev (jugoslávský 7,62 M49). Na vzdálenost 15-20 m dokáže prostřelit 8 mm tlustý plát z nezakalené oceli nebo libovolnou neprůstřelnou vestu třetí třídy.



Navrhnout lehkou kompaktní pistoli střílející standardně takto výkonný náboj při současném zachování možnosti střelby běžných nábojů 9x19 mm Luger není úplně snadné. Úspěšný prototyp předchůdce GŠ-18 se povedlo vyvinout v roce 1998. V roce 2000 prošla pistole úspěšně vojskovými zkouškami. Poté byla pistole GŠ-18 zařazena do výzbroje některých zvláštních armádních či policejních jednotek.

Existují také sportovní verze pistole určené pro dynamickou střelbu, např. IPSC. Tyto pistole nemají pojistku na jazýčku spouště. Tím jsou uživatelé této zbraně vyjmenováni, neboť v Rusku se někdo jiný než voják, policista, nebo ve sportovním klubu oficiálně registrovaný střelec k této zbrani nedostane.

Popis zbraně

Pistole pracuje na principu zpětného rázu s krátkým pohybem hlavně a s uzamčením závěru pomocí rotace hlavně. Pistole má na dnešní dobu poněkud neobvykle závorník oddělený od závěru. Po opuštění střely z hlavně je pohyb závěru oddělen od pohybu hlavně pootočením hlavně o 18 stupňů. Uzamčení pistole je provedeno pomocí deseti pravidelně rozmístěných ozubů na hlavni, jež mají svůj protějšek v přinýtované objímce v těle závěru. Proto stačí k odemčení závěru oněch výše zmíněných 18 stupňů, neboť úhel mezi ozuby je 360/10=36 stupňů, a k otevření závěru je nutné otočení o polovinu tohoto úhlu. Při pohledu na hlaveň se neubráníte prvnímu dojmu, že uzamykacích ozubů je ve skutečnosti 20, ale jako uzamykací je tvarovaná pouze druhá řada ozubů. První řada výstupků je z hlediska principu funkce nadbytečná. Kdyby tam ale nebyla, byla by zde možnost průniku relativně velkých nečistot do uzávěrového mechanizmu. Kdyby tam bylo místo oněch ozubů plné těsnění, byla by znemožněna část polní rozborky, totiž oddělení hlavně od závěru. Přední řada ozubů (na konci hlavně) má tedy spíše funkci sítka, které propustí pouze malé nečistoty nemající vliv na funkci závěrového mechanizmu a zároveň umožní rozborku. (Zbraň prošla úspěšně ruskými vojskovými zkouškami a tato část zbraně je asi vyřešena dostatečně.)


Uzamykací ozuby

Zbraň má pouze dvojčinnou spoušť s přímoběžným úderníkem. Spoušť je tlačná, pohyb při stisku spouště je rovnoběžný s hlavní, podobně jako u Coltu 1911 nebo TT-33. Vnější vzhled spouště by v tomto případě mohl být zavádějící. Na jazýčku spouště je hmatník pojistky, podobně jako na Glocku.

Jeli náboj v komoře, vystupuje úderník přibližně 1 mm ze zadní stěny závěru (přesněji závorníku) a slouží tak k indikaci připravenosti zbraně ke střelbě. Úderník je tedy částečně předepnut. K jeho úplnému napnutí je třeba působit tlakem na spoušť. Záchyt závěru je na levé straně pistole.

Tělo zbraně je z neznámého plastu s ocelovými vodítky závěru. Závěr je ocelový. Výhozní okénko je na horní části závěru a nábojnice jsou vyhazovány směrem nahoru. Jestli dopředu nebo dozadu lze těžko říci. Ze zbraně jsem nestřílel, ale na videjích lítají nábojnice náhodně směrem nahoru a dopředu i nahoru a dozadu, nikdy však přímo na hlavu střelce. Asi záleží i na použitém střelivu.

Pro základní čištění se zbraň rozebírá na deset částí (pružiny a jejich vodící tyčky se počítají za jednu součástku, inu speciální matematika). Stojí určitě za zmínku, že jednou z těchto částí je i spoušťový mechanismus oddělený od těla zbraně. Něco podobného je možné vidět u TT-33.

Technické parametry GŠ-18

Typ spouště: Dvojčinná spoušť (DAO)
Náboj: 9x19 Luger nebo 7N31
Délka hlavně: 103 mm
Váha s prázdným zásobníkem: 0,59 kg (platí pro model s lištou Picatiny)
Rozměry: 184x34x136 mm
Kapacita zásobníku: 18

Pár poznámek

Zbraň teoreticky oplývá působivými technickými parametry a vynikající ergonomií. Dobře to vynikne při srovnání technických parametrů s CZ P-07. CZ P-07 je řazena mezi kompaktní pistole, přitom je (výrazně) těžší, delší, širší a má kratší hlaveň než GŠ-18. CZ P-07 má nižší kapacitu zásobníku, je ale také nižší o 6 mm.

GŠ-18 má o 8 mm delší hlaveň než CZ P-07 a o 12 mm kratší hlaveň než pistole plné velikosti CZ P-09.

Co se ergonomie týče, bez ohledu na pojistkovou blbuvzdornost spoušťového mechanizmu DAO, stojí za povšimnutí velmi vysoký a hluboký úchop zbraně vzhledem k hlavni. To teoreticky přispívá k lepší kontrole zpětného rázu. (V tomto případě ale výhodu nad různými verzemi CZ 75 nenajdeme.)

Tolik teorie, jaká je pistole ve skutečnosti je těžké říci. V ČR několik těchto pistolí asi je, ale jejich majitelé se o nich nějak veřejně nevyjadřují.

Zdroje

http://world.guns.ru
http://vitalykuzmin.net
http://www.kbptula.ru přímý odkaz na GŠ-18: http://www.kbptula.ru/en/productions/sm ... hie/gsh-18
https://en.wikipedia.org
http://www.forgottenweapons.com
https://www.youtube.com/watch?v=2p_vUxHiMaQ video GŠ-18 z volně přístupné počítačové hry World of Guns: Gun Disassembly. Rozborka a sborka na dvou úrovních.

[Zemakt]

7N31

Zajímavý náboj.

[Martin Hessler]

Pistole sice opravdu konstrukčně zajímavá, otázkou ale zůstává, jaký má vcelku originální konstrukce faktický přínos pro potenciální uživatele. Rozhodně bych velmi pozitivně hodnotil nízkou konstrukční výšku zbraně nad horní hranou střílející ruky (tzn. malý klopný moment při výstřelu), ale jinak mi to připadá zbytečně složité a výrobně náročné vzhledem k cílové sklupině odběratelů - ozbrojeným složkám... Obrábění vícečetných ozubů na hlavni je pracné, polotovar hlavně musí mít velký průměr (přičemž značná část materiálu se bez užitku odfrézuje), a JEDENÁCT součástí vzniklých při rozborce...? No pardon, velebnosti... SIG P-226 se rozebírá k čištění na šest dílů, jestliže pružina, její vodítko a zásobník jsou počítány jako samostatné části.
Pojistka v jazýčku spouště má hrozný patvar, šla by jistě udělat bez ostrých hran. Vybrání v patě rukojeti, sloužící patrně k jistějšímu úchopu zásobníku v případě, že se zasekne v šachtě, jsou podle mne zbytečná - pokud se na služební zbrani něco zasekne, střelec buď použije záložní, nebo ho kryjí kolegové - a nebo je mrtvý. Na složité manipulace a opravy není v přestřelce čas.
Zbraň by v podstatě mohla být konkurencí Glocku 17/19, ale obávám se, že Rakušané se vydali snazší a lepší cestou.

Nemohu se ubránit dojmu, že Rusové, zcela ve shodě se svou mentalitou, chtějí ukázat celému světu, jak se to má správně dělat a, obrazně řečeno, "znovuvynalézají kolo v přesvědčení, že to jejich bude kulatější".

Nicméně článek je zajímavý příspěvek o celkem málo známé zbrani, takže díky za něj

[Zemakt]

Mne spíše zaujmul ten náboj. Chápu to dobře, že by de facto mohl chodit v každé "devítce"?

[El Diablo]

Pokud se vejde do zásobníku a pistole to přežije...

7N21: 82 grain bullet @ 1508 fps
7N31: 65 grain bullet @ 1967 fps
for comparison:
U.S. 9mm Ball
M882: 112 grain bullet @ 1263 fps
Israeli 9mm Ball: 115 grain bullet @ 1280 fps


9mm SP-10 AP cartridge (right) compared to 9x19 Parabellum cartridge (left)
http://world.guns.ru/ammunition/russian ... ges-e.html

[Martin Hessler]

Mne spíše zaujmul ten náboj. Chápu to dobře, že by de facto mohl chodit v každé "devítce"?

V každé rozhodně ne. Jednak je delší, než klasická služební 9x19 (9mm Luger), jednak má odlišné balistické vlastnosti - v podstatě dvakrát lehčí střelu (65 grs oproti 124 grs nejběžnějšího celopláště 9x19 NATO), což znamená, že projektil je výrazně rychlejší a při srovnatelně dlouhé hlavni opustí vývrt podstatně dříve. V praxi to znamená, že automatika zbraně konstruované na náboj 9 Luger nemusí a nesjpíše ani nebude s ruskou municí správně fungovat (lidově řečeno, nedojde k přebití po výstřelu). Tento jev se dá vykompenzovat zvýšením komorového tlaku (zvětšením výmetné náplně, užitím rycheji hořícího prachu), čemuž je ovšem zase nutno přizpůsobit ostatní parametry zbraně - ne každá by to vydržela.
V praxi bych si asi troufl nabít tyhle náboje do některých samopalů, jejichž hlavně a zpěntnorázové celky bývají masivnější (kvůli možnosti plně automatické střelby a vyšší tepelné jímavosti), ale i tak by to bylo bez záruky funkčnosti.
Na podobný problém narazila v 80. letech nizozemská policie: nakoupila pro své zásahové jednotky samopaly HK MP5, načež se ukázalo, že standartní holandská policejní munice ráže 9x19 Hornady XTP má příliš lehkou, rychlou střelu a samopaly s ní odmítají spolehlivě fungovat. Nakonec byla celá objednávka vrácena k výrobci, kde upravili závěrové mechanismy. Ovšem v důsledku toho lze holandské policejní samopaly používat zase jen s municí Hornady XTP, u běžných armádních laborací hrozí předčasné otevření závěru.

Pokud se budeme bavit o ruské ráži 9x21, tak ta má i delší nábojnici, takže by vůbec nezapadla do komory zbraně komorované pro náboj 9x19. Pistole komorované pro náboj 9x21 se prakticky vyskytují jen v Itálii a v Jižní Americe (tamní zákony zakazují civilním držitelům vlastnit zbraně ve "vojenských rážích"), ale shodná jmenovitá délka nábojnice ještě neznamená, že jsou shodné jak rozměry náboje (včetně délky ), tak rozměry nábojové komorry a výrobní tolerance. O balistických parametrech nemluvě.

[Heckler]

Právě nízkou konstrukční výšku bych hodnotil jak možný problém, protože tam není ideální plocha pro uchopení závěru a natahován v rukavicích může být problém.

[bambitka]

Zdar,

Hessler: Celkem originální konstrukce má smysl v tom, že faktický uživatel bude schopný zastřelit prakticky každého nepřítele. Jinak co se týče technologie výroby, bylo by velmi naivní si myslet, že hlaveň je frézovaná.

Zemakt: 7N31 je náboj 9x19 mm, tedy Zemakte ano, pár ran asi každá devítka zvládne. (Samozřejmě nemám namysli 9x18 Makarov nebo jiné devítky.)

El Diablo: SP-10 je dost odlišný náboj od 7N31. Fotka je matoucí.

Pokud si někdo myslí, že existuje ruská ráže 9x21 mm, rád si o tom počtu.

Podceňování rusů je nebezpečné.

[1stCLJan]

GŠ-18 s protipancéřovým nábojem je smrtící kombinace pro cíl.
Porovnání s analogama na západě.

Některé zajímavosti , ale i troch kritiky na tuto pistoli . Do zásobníku se reálně dává 15 nábojů více nábojů potřebuje dost síly na zasunutí, drážky na předku hlavně jsou náchylné na zanešení nečistotami.

[El Diablo]

El Diablo: SP-10 je dost odlišný náboj od 7N31. Fotka je matoucí.

Pokud si někdo myslí, že existuje ruská ráže 9x21 mm, rád si o tom počtu.

Jo aha teď koukám že na tom obrázku vpravo je vlastně 7N29 / SP-10 9x21

SP-10 armor piercing pistol ammunition
This development leads us back to pistol ammunition, but this time with improved penetration capabilities rather than stealth. The proliferation of body armor rendered most military pistols, with its ammunition being about 100 years old, almost obsolete. The one way to deal with body armor is to adopt smaller-caliber, high velocity bullets for both pistols and submachine guns. This gives additional benefit of flatter trajectory and lessened recoil, both beneficial for accuracy. At the minus side, the terminal performance of the small-caliber, light weight bullets is somewhat questionable. After initial test and research, conducted since late 1980s under the codename “Grach”, Russian armed forces adopted an improved version of the world’s most popular pistol ammo, the 9x19 Parabellum. First produced circa 1994, this version of the 9mm features an armor piercing bullet of proprietary design, and a powerful powder charge, which brings this cartridge, officially designated as 7N21, to the +P+ level, with peak pressures running up to 2 800 kg per square meter. Armor piercing bullet for 7N21 ammo features a hardened steel penetrator core, enclosed into bimetallic jacket. The space between the core and jacked is filled with polyethylene, and the tip of the penetrator is exposed at the front of the bullet, to achieve better penetration. Bullet of the similar design, but of lighter weight, is used in another service 9x19 cartridge, 7N31, which has been developed in late 1990s for the GSh-18 pistol, and latter was adopted for PP-2000 submachine gun. Another offspring of the ”Grach” trials is the 9x21 family of ammunition. Adopted by the Federal Security Bureau (FSB) of Russian Federation, this cartridge in its basic form, known as SP-10, is more or less a stretched-out 7N21 cartridge with improved performance; 9x21 ammo also available in AP-T (tracer) and SP-11 low-ricochet ball (with lead core) bullets. This ammo is used in SPS “Gyrza” pistol and in SR-2 “Veresk” submachine gun.

SP-10 brnění piercing pistole munice
Tento vývoj nás vede zpět do pistole munice, ale tentokrát s vylepšenými funkcemi proniknutí spíše než stealth. Šíření neprůstřelné vesty tavené nejvíce vojenské pistole, s jeho munice je asi 100 let, téměř zastaralý. Ten způsob, jak se vypořádat s neprůstřelné vesty je přijmout menšího kalibru při vysoké rychlosti kulky pro oba pistolí a samopalů. To dává další výhodu plošší trajektorie a zmenšil zpětný ráz, a to jak prospěšné pro přesnost. Na straně minus, terminál výkon malého kalibru, nízká hmotnost kulky je poněkud sporné. Po počátečním testování a výzkumu, prováděného od konce roku 1980 pod kódovým označením "Grach", ruské ozbrojené síly přijal vylepšenou verzi světově nejpopulárnější pistole munice, na 9x19 Parabellum. Nejprve produkoval asi 1994, tato verze 9mm vybaven Armor Piercing kulku proprietární design a silný prachové náplně, který přináší tento kazetu, oficiálně označený jako 7N21, k + P + úrovni, špičkové tlaky běží až 2 800 kg za metr čtvereční. Armor piercing kulka pro 7N21 munice má kalené oceli Penetrator jádro, uzavřený do bimetalového bundu. Prostor mezi jádrem a připojená je vyplněn polyethylenu, a špička penetrátoru je vystaven v přední části střely, aby se dosáhlo lepší penetrace. Střela je podobné konstrukce, ale lehčí, se používá v dalším 9x19 kazetě služby, 7N31, který byl vyvinut v pozdní 1990 pro pistoli GŠ-18, a druhý byl přijat pro PP-2000 a samopalu. Další potomci z "Grach" soudů je rodina 9x21 munice. Přijalo předsednictvo Federálního bezpečnosti (FSB) Ruské federace, tento kazety ve své základní podobě, známý jako SP-10, je více či méně vztaženou-out 7N21 kazety se zlepšeným výkonem; 9x21 munice k dispozici také v AP-T (indikátor) a SP-11 s nízkou ricochet koule (s olověným jádrem) kulky. Tato munice se používá v SPS "Gyrza" pistole a SR-2 "Veresk" samopalu.

http://world.guns.ru/ammunition/russian ... ges-e.html
9x21:
http://weaponsystems.net/weapon.php?wea ... -%209x21mm

[El Diablo]

Mne spíše zaujmul ten náboj. Chápu to dobře, že by de facto mohl chodit v každé "devítce"?

Jo tak vejde!
http://gunrf.ru/rg_patron_9x19_eng.html

[Martin Hessler]

Zdar,

Hessler: Celkem originální konstrukce má smysl v tom, že faktický uživatel bude schopný zastřelit prakticky každého nepřítele. Jinak co se týče technologie výroby, bylo by velmi naivní si myslet, že hlaveň je frézovaná.

Zemakt: 7N31 je náboj 9x19 mm, tedy Zemakte ano, pár ran asi každá devítka zvládne. (Samozřejmě nemám namysli 9x18 Makarov nebo jiné devítky.)

El Diablo: SP-10 je dost odlišný náboj od 7N31. Fotka je matoucí.

Pokud si někdo myslí, že existuje ruská ráže 9x21 mm, rád si o tom počtu.

Podceňování rusů je nebezpečné.

Začnu od konce: Nejsem rusofil. Nikdy jsem nebyl, o Rusech si myslím své, přesto je nepodceňuji. Ale přišel jsem do styku s několika jejich konstrukcemi na poli ručních palných zbraní, a vím, že v zásadě se dají rozdělit do dvou skupin. Tu první tvoří všeobecně známé záležitosti jako Mosin, AK, PPŠ, Simonov... Jednoduché, odolné, vysoce funkční, schopné výroby víceméně v každé slušnější kolchozní dílně, jestliže specializovaná zbrojovka dodá hlavně a závěry. Druhou tvoří často složitá, náročně konstruovaná řešení neexistujících problémů (Pistole s vysokou průbojností střel je dobrá možná pro teroristy - k čemu jinak? Služební pistole je z principu věci určena k obraně na krátkou vzdálenost, ne ke střelbě na lehce obrněné cíle. No, možná že takovou věc využije policejní zásahovka, ale zase právě jen v Rusku, kde nikomu nesejde na ohrožení nezúčastněných osob vysoce průbojnou municí - a i ta si nejpíš raději vezme pušky AK-74 nebo podobné.), u nichž snaha po konstrukční originalitě převažuje nad snahou najít optimální řešení. Prostě "kulatější kolo". Typicky: dostal se mi do rukou exemplář revolverové brokovnice z iževské produkce, u nás celkem málo známá věc. Zbraň s výklopným pětikomorovým válcem ráže 12x76, krásně zpracovaná, z velmi kvalitního materiálu, perfektně funkční. Ale neuměla nic, co by dobrá pumpa nedokázala lépe, a to při nesrovnatelně příznivější ergonomii (bez do stran přečnívajícího těžkého válce), nižší hmotnosti, větší palebné kapacitě a možnosti průběžného doplňování střeliva. O výrobní náročnosti nemluvě.
Ruské konstrúkce ručních zbraní jsou úspěšné tehdy, pokud se tvůrci nechají inspirovat něčím, co se někde osvědčilo, nevymýšlejí blbosti a soustředí se na požadovaný výsledek. AK-47 není žádný vynález, je prostě poskládaný z konstrukčních uzlů, které se někde osvědčily dlouholetým provozem. PM (Makarov) je konstrukčně a technologicky zjednodušený Walther PP, za cenu strašlivého odporu spouště při DA střelbě. Atd., atd...

Jistě, umějí i skvělé věci. Náboj 5.45x39 je balisticky vynikající munice středního balistického výkonu, od provopočátku konstruovaná jako vojenská ráže, s výjimečně plochou balistickou křivkou, nízkým zpětným rázem, velkou přesností a vysokou ranivostí i průbojností. Myslím, že je pro daný účel mnohem lepší než .223 Remington a NATO by si polepšilo, kdyby ji zavedlo jako standartní ráži. Ale z politicko-ekonomických důvodů to nikdy nebude průchozí.

Dále:

Z čeho usuzuješ, že uzamykací ozuby nejsou frézované? Jakou bys TY navrhl techlologii? Vypalování laserem? Odlévání do formy? Polotovar je nejspíše výkovek, následně třískově obráběný soustružením a frézováním, vývrt bych viděl jako protlačovaný a následně tvrdě chromovaný (výborná věc, pro ruské zbraně typická - má své důvody). Na kování za studena si Rusové moc nepotrpí.

Náboj SP-10 má nábojnici 21 mm dlouhou. Je to vidět na jednom ze snímků pod článkem. Důvod je prostý: aby nešel nabít do pistole ráže 9x19.

Takže, ještě jednou: Co tahle věc umí, a co neumí třeba Glock, SaW MP, SIG P-2022 nebo Steyr M9, pistole konstrukčně a technologicky mnohem jednodušší a uživatelsky přívětivější? Pokud opominu komorování na specifickou munici, na niž lze ovšem přerážovat spoustu jiných konstrukcí, nic mě nenapadá. A i když se soustředíme na onu vysokou průbojnost speciálního střeliva, tak pan Vlastimil Libra z Jevišovic před pár lety dokázal totéž, a nemusel kvůli tomu zavádět novou ráži ani novou pistoli.

[Alchymista]

Služební pistole je z principu věci určena k obraně na krátkou vzdálenost, ne ke střelbě na lehce obrněné cíle.

V tom prípade máš iste nejaké dobré, neodporujúce vysvetlenie investícií peňazí a času do vývoja pištole Heckler & Koch Mark 23 (HK SOCOM).
A druhá vec - kriminálnici a teroristi v Rusku sú, pokiaľ ide o vybavenie a výzbroj, o dosť iná trieda, ako v Europe...

[Skeptik]

Martin Hessler
1) jedná se o zbraň pro ozbrojené složky resp. armádu. Naprostá většina jejich cílů dnes nosí neprůstřelné vesty. Opravdu se pistole se zvýšenou průbojností nehodí?

2) je náboj SP-10 delší o 2 mm (10%) proto aby nešel nabít do pistolí komorovaných na 9/19 nebo proto, ze se do něj vejde o 10% více "prachu"?

3) co GŠ-18 umí a třeba Glock ne? Nevím. Třeba jak je na tom Glock v ráži 9/19 s průbojností neprůstřelné vesty na 10 metrů?


Jo a případ revolverové brokovnice ...
Proč stále existují revolvery, když je tolik automatických pistolí?
Částečně z nostalgie ... ten bubínek má prostě něco do sebe ... a částečně kvůli spolehlivosti. U brokovnice to bude podobné.

Z pumpičky jsem toho sice moc nenastřlílel, ale i tak jsem byl svědkem několika zaseknutých nábojů při přebíjení. Hlavní ale bude ta originalita. Dovedu si představit, že se to i dobře prodává.

[Zemakt]

No, causa pana Libry je zajímavá již sama od sebe. Sice nejsem nějakým příznivcem konspiraček, ale... . Každopádně lepší a levnější je zavést munici než i spec. zbraň. Otázkou však je, jaké by bylo srovnání výkonnosti obou nábojů.

[Alchymista]

Budem zlý aj na teba - prečo sa kde kto zaoberal vývojom miliona klonov AK a ešte viac roznych "kapotáží", ale asi nikto sa nezaoberal vývojom lepšieho streliva pre AK - lepší náboj 7,62x39?

[Zemakt]

Protože vz. 43 je dostatečně výkonný a kvalitní náboj, který v případě, že má ocelové jádro, tak nezná bratra?

Asi jsme se nepochopili. Nemyslel jsem to obecně, ale ve vztahu k tomuto tématu. Selským rozumem se mi jeví snazší/lacinější zavést speciální průbojné střelivo 9x19 Luger, které můžeš střílet z každé devítky, než vyvinout průbojné střelivo a k němu pistoli která je ho schopná zvládnout. Jasně, že kdyby jsme měli detailnější charakteristiky obou nábojů, byli by jsme moudřejší.