ČVUT UL-39 Albík

[skelet]

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Dnes poprvé vzlétl letoun UL-39 Albík, který vznikl za spolupráce Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze, LA COMPOSITE s.r.o. a JIHLAVAN Airplanes s.r.o. Letoun spadá do kategorie ultralight (do 320kg), je celý vytvořen z uhlíkových kompozitů, má zatahovací podvozek a je poháněn kombinací pístového motoru a ventilátoru. Aerodynamickou koncepci převzal z L-39 Albatros.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... i-stihacku
https://www.fs.cvut.cz/aktuality/230-21 ... l-39-albi/
http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/7049 ... -peci.html
edit:
další podrobnosti:
stručně o projektu
Konstrukce letounu
pohonná jednotka
fotogalerie z vývoje letounu
fotogalerie ze záletu

[Franz Trubka]

Vypada to pekne /aby ne po sedmnacti letech vyvoje/.
Nikde jsem vsak nenasel nejake podrobnosti o pohonu.
Spalovaci motor,ktery toci pri startu vic jak 11 000 otacek
asi nebude z Trabanta. A ventilator bude asi taky dost unikatni.
Neda se o te pohone jednotce nekde docist vic?

[Zemakt]

Neříká se tomu motokompresorový motor? V reportáži říkali, že pístový motor pochází z motorky.

[skelet]

firma LA COMPOSITE s.r.o. má na svých stránkách pár fotek.
stator dmychadla

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

rotor dmychadla

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[kenavf]

Neříká se tomu motokompresorový motor? V reportáži říkali, že pístový motor pochází z motorky.

Skôr by tomu zodpovedal pojem "motordmychadlový".
Modelári používajú motordmychadlové jednotky na pohon RC-modelov stíhačiek,len je na pohon použitý elektromotor.

[kopapaka]

kenavf: právě že se tomu říká motokompresorový...



http://stc.fs.cvut.cz/pdf12/2558.pdf

Ale teda nádhera

[kenavf]

Ihneď v názve toho článku na ktorý si dal odkaz je použitý pojem "Dmychadlový pohon pro ultralehký letoun".
Pravdu povedané neviem od akej hranice by sa dalo hovoriť o dmychadle a kedy už o axiálnom kompresore.(Asi hlavné kritérium by bol koeficient stlačenia)

upravil Skelet

[kopapaka]

Ach jo...

Motokompresorový

Jde o jednoproudový motor bez turbíny. Pro pohon kompresoru je použit klasický pístový motor. Tyto motory vznikly během 2. sv. války, vzniklo několik letounů s tímto pohonem. Poměrně známým je mohutný italský letoun Caproni Campini N.1 s motorem o výkonu 670 kW, dávajícím tah 6,9 kN. Dalším je Mikojan-Gurjevič I-250 (MiG-13) s motorem o výkonu 1230 kW, který poháněl vrtuli, ale zároveň mohl pohánět i kompresor. Podobně byl řešen i letoun Su-5. Motokompresorový pohon byl uvažován například i pro japonské sebevražedné letouny Oka.

Nízký výkon pístového motoru neumožnil dosáhnout dostatečně vysoké úrovně stlačení dostatečného množství protékajícího vzduchu, účinnost čistého motokompresorového řešení (viz letoun konstruktéra Caproniho) tak byla velmi malá. V době vzniku motokompresorových letounů už začinala éra proudových motorů, jejichž potenciál byl mnohem vyšší. Motokompresorový pohon se tedy nikdy nerozšířil.

[skelet]

Zajímal by mě tah tohoto motoru.

[kenavf]

Ach jo...

Motokompresorový

Jde o jednoproudový motor bez turbíny. Pro pohon kompresoru je použit klasický pístový motor. Tyto motory vznikly během 2. sv. války, vzniklo několik letounů s tímto pohonem. Poměrně známým je mohutný italský letoun Caproni Campini N.1 s motorem o výkonu 670 kW, dávajícím tah 6,9 kN. Dalším je Mikojan-Gurjevič I-250 (MiG-13) s motorem o výkonu 1230 kW, který poháněl vrtuli, ale zároveň mohl pohánět i kompresor. Podobně byl řešen i letoun Su-5. Motokompresorový pohon byl uvažován například i pro japonské sebevražedné letouny Oka.

Nízký výkon pístového motoru neumožnil dosáhnout dostatečně vysoké úrovně stlačení dostatečného množství protékajícího vzduchu, účinnost čistého motokompresorového řešení (viz letoun konstruktéra Caproniho) tak byla velmi malá. V době vzniku motokompresorových letounů už začinala éra proudových motorů, jejichž potenciál byl mnohem vyšší. Motokompresorový pohon se tedy nikdy nerozšířil.

Lenže ja som to pochopil tak že výstupný prúd vzduchu je "studený",že tam nieje žiadna spalovacia tryska,je to v podstate lietadlo poháňané "fukarom".
Alebo sa mýlim?

[Rase]

Mají vůbec nějaké plány se sériovou výrobou, nebo se jedná jen o technologický demonstrátor ?
Vypadá báječně - musí být zážitek v tom létat

[klingy]

Rase, u sportovych pilotov by to uspech mohlo mat, najma u tych, ktory chcu tacticool vzhlad...

[skelet]

Rase viz.reportáž ČT. Mají ambici to dát do výroby, ale pár let to ještě potrvá.

[mechoš]

Myslím, že je to spíš tak, že motokompresorový motor = kompresor poháněný motorem žene vzduch do spalovacích komor, následně plyny jdou do výstupní trysky a vyvozujou tah. Dmychadlo vzduch tlačí přímo do výstupní trysky. Což je tenhle případ. Oproti vrtuli má dmychadlo tu výhodu, že v té trysce může vzduch nabrat větší rychlost a je tudíž účinnější při velké rychlosti letu. Nevýhoda je ta, že v malé rychlosti má dmychadlo menší účinnost než vrtule. Otázka je, jak rychle to bude lítat, říkali tam něco jako 200km/h, což je myslím málo na to, aby dmychadlo předvedlo svoje výhody, takže zbudou jen ty nevýhody. Co jsem viděl v televizi, tak start nebyl moc akční. Slušela by tomu spíš turbína z Velké Bíteše, ale to by pak asi byl problém to certifikovat jako UL.

[Aaron Goldstein]

Ale ta novinářská práce okolo toho stojí za pěkný...

http://byznys.ihned.cz/c1-65234560-cesi ... n=mediafed

Hlavně, že sami v článku píší, že váží 320 kg... ale ani to jim nezabrání dát tomu "senzační" podtitulek, že jí uzvedne jeden člověk... Že by to musel být velmi dobrý vzpěrač už jaksi nedodávají....

Omlouvám se, za svůj vstup, ale mě tyhle metody novodobé žurnalistiky prostě vytáčí...

[kenavf]

Myslím, že je to spíš tak, že motokompresorový motor = kompresor poháněný motorem žene vzduch do spalovacích komor, následně plyny jdou do výstupní trysky a vyvozujou tah. Dmychadlo vzduch tlačí přímo do výstupní trysky. Což je tenhle případ. Oproti vrtuli má dmychadlo tu výhodu, že v té trysce může vzduch nabrat větší rychlost a je tudíž účinnější při velké rychlosti letu. Nevýhoda je ta, že v malé rychlosti má dmychadlo menší účinnost než vrtule. Otázka je, jak rychle to bude lítat, říkali tam něco jako 200km/h, což je myslím málo na to, aby dmychadlo předvedlo svoje výhody, takže zbudou jen ty nevýhody. Co jsem viděl v televizi, tak start nebyl moc akční. Slušela by tomu spíš turbína z Velké Bíteše, ale to by pak asi byl problém to certifikovat jako UL.

Ale ja som tam nikde spalovaciu komoru nenašiel.Vyzerá to že vzduch ktorý vystupuje z pohonu je studený.Preto by to malo byť skôr motordmychadlo a sami autori tento pojem aj používajú.
http://stc.fs.cvut.cz/pdf12/2558.pdf

Použitie spalovacích komôr a "horúcej" výtokovej trisky by to podstatne predražilo a asi aj zvýšilo hmotnosť a už by sa to možno nedostalo do kategorie ultralightov.
Na tom demonštrátore pohonnej jednotky vyzerá že je tiež z plastu.(mohol by to byť síce nefunkčný demonstrátor ale ...)

[Vlastimil Čech]

Hmm a tak jaké ten motorek má teda výhody oproti klasice?

[mechoš]

No však já jsem to myslel tak, že tohle má to dmychadlo, co jen tlačí vzduch do trysky. Kdyby to mělo mít spalovací komoru, určitě by použili malej proudovej motor s turbínou, ten hybrid s pístovým motorem byl opuštěnej jako slepá ulička už za té druhé světové. Výhody, jelikož to moc rychle nelítá, čímž se nevyužije jediná praktická přednost tohohle pohonu, tak jedině snad že je to hezký? Víte někdo, jestli jde letadlo s proudovým motorem certifikovat jako ultralight?

[pepacz]

@Franz více o dmychadlovém pohonu a něco málo o konstrukci

http://stc.fs.cvut.cz/pdf12/2558.pdf

[skelet]

Hlavně to berte jako technologický demonstrátor. Předpokládám, že ultralight má snažší certifikaci (Hansi, kde jsi?), než "velké letadlo". Za pár let v tom může turbína s Velké Bíteše (ať už TP100 nebo TJ100).