Nebude prvotním účelem spíše snížení tření při průchodu střely?kanón má keramikou potiahnutý vývrt
)
myslím, že v tomto vznikol nejaký informačný šum a zrejme došlo k zámene pojmov "dosah" a "pokrytie"Údaj o dosahu AESA radaru, tedy 100 km, je více než jsem očekával. Na druhou stranu je pro vzdušný cíl typu B-52 klidně možný. Za optimálních podmínek.
Uvádzať parameter radaru v "ploche pokrytia" je dosť nezvyklé ešte som sa s tým nestretol.Alchymista píše:myslím, že v tomto vznikol nejaký informačný šum a zrejme došlo k zámene pojmov "dosah" a "pokrytie"Údaj o dosahu AESA radaru, tedy 100 km, je více než jsem očekával. Na druhou stranu je pro vzdušný cíl typu B-52 klidně možný. Za optimálních podmínek.
"Dosah 100km" nezodpovedá rozmerom antén, sú na to až príliš malé, než aby mali na takú diaľku rozumnú presnosť a citlivosť (i s vyžiarením potrebného výkonu by bol asi problém).
Ale ak by radar pokrýval plochu 100km^2, ....
Na toto si ako prišiel?Skeptik píše:Z videa je patrné, že "batoh" je z boků chráněn bloky vestavěné ERA. Je tam tedy něco důležitého a zranitelného ... není důvod nevěřit, že je tam skutečně doplňková munice.
No pretože je to presne naopak - ak je tá munícia v batohu nechránená (resp. ak by tam aj naozaj z bokov nejaká ERA bola) - tak radikálne zvyšuješ pravdepodobnosť jej zásahu - pretože hocijaká "hlúpa" bomba/granát vybuchne desiatky metrov nad/od tanku (ide len o hustotu črepín, energia stačí aj na 80m) môže iniciovať náboje. Podobne - už aj pechotné zbrane. Čiže - spektrum hrozieb sa radikálne zvyšuje. Rozumieme si?Skeptik píše:Proč řešit, že při zásahu těžkou střelou do "batohu" vyhoří munice a zároveň to zničí kulomet a panoramatickou pozorovací stanici, když pravděpodobnost takového zásahu je třeba 1 : 150.000, zatímco pravděpodobnost zničující zásahu vlastní panoramatické stanice je třeba 1:8.000 ?
Rozumíme si?
Toto je zaujímavá otázka, tiež som si to myslel, už si to nemyslím. Prečo? Lebo ako ERA vyzerajú len tieto obdĺžníčky:Skeptik píše:Mimochodem střecha věže je, minimálně v přední části, evidentně rovněž chráněna vestavěnou ERA ... pro redukci rizika při zásahu PTŘS útočící shora, která by prošla soft i hard kill systémy chránícími tank.
Rozumiem kam mieriš a neboj, budem sa tu baviť výhradne o výhodách a nevýhodách veľmi konkrétneho uloženia munície na konkrétnom tanku Armata - presne ako všetci ostatní...cover72 píše:Arten: o Armatě se ti zde nikdo bavit nebrání, o "nevýhodách koncepce muničního batohu" se však bav ve vlákně pro to vytvořeném.
To je totiž obecná konceptuální debata, která je věčná a všeobecná.
Howgh.
Neumím udělat z toho videa výřez, ale podívej se na čas 4:48 ... pohled shora.arten píše:Na toto si ako prišiel?
1. vo videu o veži sú práveže tie bloky označené ako "prídavné zariadenia" (навесное оборудование).
2. Ani z toho posledného videa, nič nenasvedčuje, že by to bola ERA
Myslím, že poněkud podceňuješ moderní hnací slože tankové munice. Ty zásah střepinou fakt neodpálí. Navíc už i Rusové po zkušenostech v Čečně zavedli moderní prachy, které v případě iniciace mimo komoru hoří, ale nevybuchují (viz ony prastaré zkoušky muničního batohu M1 - takové plameny to jsou. Koneckonců, je to vidět i na některých záběrech ze Sýrie, kde po průstřelu T-72 a iniciace hnacích složí v karuselu neodletí věž, ale "jen" šlehají ty šílené plameny. Což je v T-72 samozřejmě problém pro posádku, ale v batohu Armaty ne.)Arten píše:črepín, energia stačí aj na 80m) môže iniciovať náboje. Podobne - už aj pechotné zbrane
Si si istý že rusi dodali do Sýrie takú modernizovanú muníciu?Podľa mňa tie vysoké plamene a neodhodenie veže nastáva vtedy keď tank dostane zásah pri otvorených poklopoch.Vtedy nenastane dostatočný tlakový ráz aby odtrhol vežu.cover72 píše:...Koneckonců, je to vidět i na některých záběrech ze Sýrie, kde po průstřelu T-72 a iniciace hnacích složí v karuselu neodletí věž, ale "jen" šlehají ty šílené plameny. Což je v T-72 samozřejmě problém pro posádku, ale v batohu Armaty ne.)....
Covere som si celkom dosť istý, že ani HE-FRAG, ani HEAT neobsahujú plast. výbušninu.cover72 píše: Myslím, že poněkud podceňuješ moderní hnací slože tankové munice. Ty zásah střepinou fakt neodpálí. Navíc už i Rusové po zkušenostech v Čečně zavedli moderní prachy, které v případě iniciace mimo komoru hoří, ale nevybuchují (viz ony prastaré zkoušky muničního batohu M1 - takové plameny to jsou. Koneckonců, je to vidět i na některých záběrech ze Sýrie, kde po průstřelu T-72 a iniciace hnacích složí v karuselu neodletí věž, ale "jen" šlehají ty šílené plameny. Což je v T-72 samozřejmě problém pro posádku, ale v batohu Armaty ne.)
Co se pak bojové části munice samotné týče, APFSDS je nějaký zásah úplně ukradený, v HE-FRAG budeš mít nějakou poměrně stabilní výbušninu (uvědom si, že do C4 jsi mohl střílet a topit s ní a nevybuchla) a v HEAT toho zase tolik není.
Jinak řečeno, obavy z detonace munice po zásahu střepinou či ruční zbraní jsou dle mého názoru liché. V dnešní době se dnešním složením.
arten píše:A aj z toho čo píšeš vidím ako vysokopravdepodobné, že aj po zásahu jedinej nábojky 7,62mm nábojom, plameň zapáli všetky a následne sa odpáli komplet munícia. Bez ohľadu na to nakoľko je "stabilná." Čo znamená očesanie povrchu veže a vyradenie tanku...
Fakt ma nepresvedčíš, že nosiť muníciu - prakticky bez ochrany na povrchu tanku (5. generácie!) - je skvelý nápad...
Alchyk - "bez šípových striel sa zmenšuje "množstvo prachu" v bojovom priestore (zostávajú len nábojky)" - tomu nerozumiem.
