Byl jsem tam: Kryt štábu civilní obrany v Olomouci
Kolega Igor T nám Palbákům ukázal svoje nebývalé nasazení a provedl nás úžasnými pozůstatky československého prvorepublikového opevnění v jedné části naší bývalé širší vlasti, dnes Slovenské republiky.
Já tyto možnosti nemám, ale abych ukázal, že i u nás na Střední Moravě je ledacos k vidění, nabízím pár slov o zajímavém artefaktu studené války. Jde o kryt štábu civilní obrany v bývalém okresním, dnes krajském městě Olomouci.
Počátky krytu civilní obrany sahají k první fázi Studené války. Jeho dokončení se datuje rokem 1953. Tedy do doby, kdy už obě strany potenciální jaderné války disponovali prostředky jaderného napadení nesenými letadly, a raketové byly ve fázi vrcholných zkoušek.
Vchod do tohoto krytu jsem v minulosti míjel při mých procházkách Bezručovými sady, několikrát, ale byl jsem v domnění, že jde o protiletadlový kryt z doby Druhé světové války. Ten ale, jak jsem zjistil, je ve stejném skalním uzlu, ale je blíže ke staré tržnici. Když budete procházet od Výstaviště Flora Olomouc přes Starou tržnici k Olomouckému Rozáriu, které samo o sobě je velmi pěkné místo, nelze při pohledu na cihelnou a kamennou stěnu, které z této strany obepíná historické jádro místa tedy Michalský a Dómský vršek nevidět masivní betonové těleso vstupního areálu do krytu.
Mezi touto krásnou cihlovou věží a Michalským výpadem se nachází vchod do krytu civilní obrany, tedy štábního krytu pro Olomouc
Tento kryt CO není největší, nebo spíše nebyl největší, ale byl nejdůležitější. Je vybudován v místních hradebních zdech mezi charakteristickou cihlovou věžičkou a schodištěm, kterým vystoupáte na Žerotínovo náměstí. Je to tedy vlevo od Michalského výpadu.
Primárně byl určen pro nejvyšší představitele štábu civilní obrany města Olomouce. Olomoucký kryt má oproti jiným zařízením podobného typu jednu zvláštnost. Nenachází se totiž, jak by mnozí očekávali, pod zemí, nýbrž nad úrovní terénu Bezručových sadů. Je totiž vysekán do skalního podloží Michalského vrchu a i přes to, že je dvoupatrový nad jeho strpěn je cca od 5 do 8 metrů masivní skály a samosebou i městská zástavba.
Má tedy dvě patra čtvercového půdorysu a rozměrech 18 x 18 metrů. Celková využitelná a také využívaná plocha je 591 metrů čtverečních. Z toho plocha hlavních místností je 284 a plocha pomocných místností 277 metrů čtverečných. Kryt je napojen na městský vodovodní řad a užitková voda je čerpána z vlastní studny. Má zabudován dieselagregát sloužící jako náhradní zdroj elektrické energie.
Kryt má tyto hlavní prostory:
Vstupní areál, tvořený lomenou chodbou s masivními protitlakovými dveřmi.
Zde je část vstupního areálu do krytu, s dvojicí masivních protitlakových dveří
Následuje dekontaminační prostor, kde zamořená osoba vstoupila do špinavé místnosti, svlékla vše co měla na sobě a to bylo uloženo k likvidaci. Následně prošla sprchou, a pokračovala do oblékárny. Potom po kontrole radiace či přítomnosti bojových otravných látek mohla do vnitřních prostor krytu.
Vnitřní prostory byly tvořeny:
A/ Filtrovnou vzduchu, kdy zde přítomná zařízení nasávala vzduch z prostoru před krytem, na filtech byl zachyceny radioaktivní slad či otravné látky a čistý vzduch byl rozváděn po celém krytu s mírným přetlakem, který byl dalším stupněm ochrany proti vniku otravných látek.
xxxxx
Jádro filtroventilačního zařízení. Velké filtrační baterie s aktivním uhlím, kompresory a na druhém obrázku i část rozvodů.
A zde je technická lahůdka, to se bude líbit Aaronovi, proto jsem to nafotil
Funkční a ovládací schéma filtroventaličního zařízení FVZ typ 300b/60
B/ Energouzlem, kde byl dieselagregát, kompletní rozvodna a rozvod elektrické energie po krytu, včetně akumulátorovny pro nouzový chod když všechno selže.
Krásný diesel agregát. Já mám tato zařízení moc rád.
C/ Jídelnou
Toto zbylo z jídelny
D/ Ubytovacími prostory
E/ Hygienickými zařízeními, tedy sprchami toaletami, těch bylo původně poloviční množství, ale po dostavbě sem zavřeli 85 vojáků a po třech dnech kdy zde byli zavřeni se zjistilo, že se musí kapacita toalet navýšit, jinak se lidi otráví nikoliv sarinem ale puchem vlastních exkrementů
Dvojice toalet, takové dvojice jsou v krytu celkově tři
F/ Spojovací místností s telefonní ústřednou, která zajišťovala komunikaci s nadřízenými štáby CO na teritoriu Severomoravského kraje, armádou, Veřejnou bezpečností, Sborem požární ochrany a dalšími kryty CO na území města.
G/ Velkou zasedací místností, kde se mělo rozhodovat o všem nutném k přežití alespoň části populace města Olomouce.
Trochu dobové propagandy v zasedací místnosti
H/ Úpravnou vody se studnou, podle toho co jsem zjistil, to byla voda jen užitková, pokus použít ji jako pitnou prý skončil vážným střevním onemocněním pokusných osob.
Zde je ta studna o které jsem psal. Vypadala dobře i po těch letech, ale mám obavu, že by opravdu nebylo moudré se z ní napít
I/ Únikovými východy
xxxxx
Zde jsou fotografie dvou těchto únikových východů.
Stavebně to byla vždy asi 5 metrů dlouhá 80 cm vysoká do skály vysekaná chodbička. Na konci se lomila v pravém úhlu do vertikály a byl vysekán kolmý tunel o průměru opět asi 80 cm. Po celé výšce byly zapuštěny skoby jako žebřík a na konci byl těžký ocelový příkop.
V tomto zařízení jsem byl v rámci muzejní noci v roce 2016, letos a ve skvělé společnosti své manželky a syna. Dcera makala v práci. Bylo to velmi zajímavé a inspirující. A tak jsem se rozhodl se s vámi o pár poznatků podělit. Je to otevřeno i během roku a návštěva se dá objednat na Informačním centru města Olomouce.
Na závěr této práce - reportáže vám sem kolegové vložím odkaz na velkou fajnšmekrovinu, zapomenutý kryt, který byl znovuobjeven při rekonstrukci Výstaviště Flora Olomouc.
http://olomouc.idnes.cz/olomoucke-parky ... zpravy_stk
Tak zase někdy pokud někde budu.
kolem roku 1992 tam ještě fungovalo osvětlení
bych se s foťákem připojil.
