Technika pro budoucí AČR
Re: Technika pro budoucí AČR
Daná jednotka bude používat i nákladní Tatry, takže to vyjde šul nul jestli to bude na Panduru nebo na T815-7. Podobně tomu bylo i v případě Ještěrek, které byly umístěny na velmi rozšířeném nákladním automobilu.



Re: Technika pro budoucí AČR
V mém snu má každá brigáda samohybný dělostřelecký oddíl- zde by se našlo uplatnění jako nic, je tam protiletadlová baterie - proč ne. Minometné baterie jsem myslel jako ty - v hlavním typu obrněné platformy brigády, ale kdyby to nešlo jinak - vysoká cena, tak klidně také, stejně si myslím, že by minometná baterie byla mírově součást dělostřeleckého oddílu.


Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Technika pro budoucí AČR
Nechcem Vam zasahovat, do diskusie, ale umiestnenie PL kanonu na Tatravacky podvozok, je vhodnym riesenim skor pre ochranu raketovej PVOS, v pripade ze ma doprevadzat "pozemne" jednotky, tak by bola vhodna schopnost strelby za pohybu a ta je v pripade kolesovych podvozkov znacne obmedzena....
- kozlustechnykus
- poručík
- Příspěvky: 769
- Registrován: 9/3/2014, 20:24
Re: Technika pro budoucí AČR
Jestli je to o praktikach ohledne upgradu UH-60 pravda, tak by bylo nesmysl kupovat neco od takoveto firmy.
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení."
Michal Jankovec clen rady CT
Michal Jankovec clen rady CT
- Smutná krabice
- praporčík
- Příspěvky: 348
- Registrován: 26/12/2014, 21:40
- Bydliště: Outsourcovaný logistický sklad
Re: Technika pro budoucí AČR
kozlustechnykus: to nejsou nějaké zákeřné praktiky - to je pravda o všech strojích s integrovanou COTS* digitální avionikou, bez ohledu na výrobce. Jakmile dojdou skladové zásoby procesorů či mikrokontrolerů, není jiné alternativy, než upgrade.
A jelikož se v případě jakýchkoli modifikací oproti schválenému sestavení letouny, včetně vojenských, vždy musí certifikovat a certifikace je sviňsky drahý proces, jsou jen dvě možnosti:
1) buď provozovatel na vlastní náklady uvede letoun do stavu, pro který jej certifikoval výrobce,
2) nebo provozovatel na vlastní zaplatí certifikaci pro letoun ve stavu, v němž jej má či do nějž je uvedl
Takže není možné "prostě vyměnit procesor" nebo "prostě něco udělat s displeji". Pokud je stav A neudržitelný a výrobce helikoptéry ji pak certifikoval až pro stav C, uživatel nemůže stroj uvést do stavu B, protože ten není certifikovaný.
Pak do toho vstupují ještě problémy s předpisy a přenositelností, takže například Irák používá vrtulníky Bell 407MRH upravené firmou NorthStar Aviation jako bojové, přičemž NorthStar Aviation si zaplatila certifikaci integrace zbraní, ale když chce firma Bell prodávat vlastní ozbrojené Bell 407, nemůže převzít certifikaci NorthStar Aviation protože k ní nemá všechny interní podklady a tudíž si svůj ozbrojený Bell 407 musí certifikovat znova a na své vlastní náklady (resp. náklady zákazníka, který to chce.)
Jelikož přitom vývoj a certifikace vojenské techniky používající COTS komponenty trvá dlouhá léta, ale vývoj na komerčním trhu jde dopředu mnohem rychleji a COTS komponenty se často přestávají vyrábět záhy poté, co se výroba oné vojenské techniky rozjede naplno coby žhavé novinky, udržitelnost oné techniky záleží jen na tom, jak velké skladové zásoby certifikovaných COTS komponent si "do foroty" nakoupí výrobce letounu, tzn. Sikorski, Boeing, Bell nebo třeba Rostvertol.
Kdyby byl zákazník prozíravý a fakt tomu rozuměl, možná by mohl zároveň s nákupem vrtulníku nakoupit i vlastní skladové zásoby těch COTS komponent než se přestanou vyrábět - ale to by tomu musel rozumět a musel by mít ty komponenty certifikované stejně jako výrobce a skladovat je přesně podle certifikace. A hlavně by musel vědět, které komponenty vlastně chce koupit a kolik jich bude potřebovat, a to dopředu skoro nikdo neví.
____________________________
*COTS = Commercial Of The Shelf = použití komerčně vyráběných součástek vyvinutých pro civilní trh. Zejména v oblasti digitální elektroniky jde totiž vývoj na civilním trhu dopředu často rychleji, než v armádě, a hlavně jsou ceny oné elektroniky násobně nižší kvůli velkosériové výrobě ("economy of scale"), takže se USA a posléze celý svět postupně přiklonil k používání COST komponent.
Odvrácenou tváří je, že u non-COST komponent byl vždy vojenský dodavatel, který dokázal elektroniku vyrobit kompletně sám a dokázal tu samou "krabici" dodávat letectvu třeba 30 let (malosériove a za patřičnou cenu!), kdežto výrobci COST komponent u složitějších celků už po roce či dvou přecházejí na nový model a starý se stává nejprve výběhovým a pak jeho výrobní přípravky a výrobní linky úplně zmizí z povrchu zemského, resp. jsou totálně předělány pro výrobu nového modelu.
A jelikož se v případě jakýchkoli modifikací oproti schválenému sestavení letouny, včetně vojenských, vždy musí certifikovat a certifikace je sviňsky drahý proces, jsou jen dvě možnosti:
1) buď provozovatel na vlastní náklady uvede letoun do stavu, pro který jej certifikoval výrobce,
2) nebo provozovatel na vlastní zaplatí certifikaci pro letoun ve stavu, v němž jej má či do nějž je uvedl
Takže není možné "prostě vyměnit procesor" nebo "prostě něco udělat s displeji". Pokud je stav A neudržitelný a výrobce helikoptéry ji pak certifikoval až pro stav C, uživatel nemůže stroj uvést do stavu B, protože ten není certifikovaný.
Pak do toho vstupují ještě problémy s předpisy a přenositelností, takže například Irák používá vrtulníky Bell 407MRH upravené firmou NorthStar Aviation jako bojové, přičemž NorthStar Aviation si zaplatila certifikaci integrace zbraní, ale když chce firma Bell prodávat vlastní ozbrojené Bell 407, nemůže převzít certifikaci NorthStar Aviation protože k ní nemá všechny interní podklady a tudíž si svůj ozbrojený Bell 407 musí certifikovat znova a na své vlastní náklady (resp. náklady zákazníka, který to chce.)
Jelikož přitom vývoj a certifikace vojenské techniky používající COTS komponenty trvá dlouhá léta, ale vývoj na komerčním trhu jde dopředu mnohem rychleji a COTS komponenty se často přestávají vyrábět záhy poté, co se výroba oné vojenské techniky rozjede naplno coby žhavé novinky, udržitelnost oné techniky záleží jen na tom, jak velké skladové zásoby certifikovaných COTS komponent si "do foroty" nakoupí výrobce letounu, tzn. Sikorski, Boeing, Bell nebo třeba Rostvertol.
Kdyby byl zákazník prozíravý a fakt tomu rozuměl, možná by mohl zároveň s nákupem vrtulníku nakoupit i vlastní skladové zásoby těch COTS komponent než se přestanou vyrábět - ale to by tomu musel rozumět a musel by mít ty komponenty certifikované stejně jako výrobce a skladovat je přesně podle certifikace. A hlavně by musel vědět, které komponenty vlastně chce koupit a kolik jich bude potřebovat, a to dopředu skoro nikdo neví.
____________________________
*COTS = Commercial Of The Shelf = použití komerčně vyráběných součástek vyvinutých pro civilní trh. Zejména v oblasti digitální elektroniky jde totiž vývoj na civilním trhu dopředu často rychleji, než v armádě, a hlavně jsou ceny oné elektroniky násobně nižší kvůli velkosériové výrobě ("economy of scale"), takže se USA a posléze celý svět postupně přiklonil k používání COST komponent.
Odvrácenou tváří je, že u non-COST komponent byl vždy vojenský dodavatel, který dokázal elektroniku vyrobit kompletně sám a dokázal tu samou "krabici" dodávat letectvu třeba 30 let (malosériove a za patřičnou cenu!), kdežto výrobci COST komponent u složitějších celků už po roce či dvou přecházejí na nový model a starý se stává nejprve výběhovým a pak jeho výrobní přípravky a výrobní linky úplně zmizí z povrchu zemského, resp. jsou totálně předělány pro výrobu nového modelu.
Inženýři ví, že vše má klady a zápory a musíte si vybrat něco za něco. Propagandisté a obchodníci vynášejí pouze klady a zápory zamlčují. Tvrdí-li kdo, že je něco univerzálně nejlepší na světě nebo nemá žádné slabé stránky, patří do druhé skupiny.
Re: Technika pro budoucí AČR
Také zde velice děkuji, a to dlouhodobě, za Vaše argumenty páni kolegové. Učím se z Vašich argumentů.
Pozorně vše čtu a sleduji.
Pozorně vše čtu a sleduji.



-
- podporučík
- Příspěvky: 660
- Registrován: 10/9/2010, 23:43
Re: Technika pro budoucí AČR
Týdeník euro přinesl docela zajímavou zprávu ohledně aktivit jedné firmy v tendru na nové vrtulníky.
Více na: http://www.euro.cz/politika/navrat-omni ... n=copylinkKvůli komplikacím s americkou nabídkou se největším favoritem strategického kontraktu stala italská firma AgustaWestland a její model AW139. A podle informací týdeníku Euro se nastalé konstelace snaží využít česká firma Zenit propojená s mnohem známějším Omnipolem, jehož jméno poškodilo především zprostředkování nákupu armádních letadel CASA. Zenit by se rád domluvil s výrobcem vrtulníků AW139 na spolupráci. Zenitu šéfuje Kryštof Hon, jinak také syn ředitele Omnipolu Michala Hona a člen jeho dozorčí rady.
Re: Technika pro budoucí AČR
Je trochu škoda, že se moc neví, co zástupci Airbusu. Dle mého i Augusta je mnohem lepší volba než Bell, navíc je zde šance, později pořídit Mangusty.
Radši bych se strojům jako MH-60CZ, S-70, Venom, vynhnul velkým obloukem. Zvlášť když člověk vidí, jaký problém mají v rakousku s UH-60. Radši bych tedy zůstal v Evropě.
Radši bych se strojům jako MH-60CZ, S-70, Venom, vynhnul velkým obloukem. Zvlášť když člověk vidí, jaký problém mají v rakousku s UH-60. Radši bych tedy zůstal v Evropě.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
- Smutná krabice
- praporčík
- Příspěvky: 348
- Registrován: 26/12/2014, 21:40
- Bydliště: Outsourcovaný logistický sklad
Re: Technika pro budoucí AČR
Rase: otázka je, jaké skladové zásoby mikroprocesorů pro digitální avioniku Mangust a AW139 mají Italové ;-)
Ale jinak se mi "varianta Mangusta" líbí asi ze všech nejvíce, protože je nejvíce pravděpodobná: Mangusta je prý totiž ze všech bitevníků nejlevnější.
Ale jinak se mi "varianta Mangusta" líbí asi ze všech nejvíce, protože je nejvíce pravděpodobná: Mangusta je prý totiž ze všech bitevníků nejlevnější.
Inženýři ví, že vše má klady a zápory a musíte si vybrat něco za něco. Propagandisté a obchodníci vynášejí pouze klady a zápory zamlčují. Tvrdí-li kdo, že je něco univerzálně nejlepší na světě nebo nemá žádné slabé stránky, patří do druhé skupiny.
Re: Technika pro budoucí AČR
Mno v tomhle by měl výhodu Tiger. Je sice dražší (nevím o kolik) ale je jich vyrobený cca dvojnásobek oproti italským i tureckým Mangustám. Pokud Turci používají u T129 ATAK nějakou extra elektroniku, tak je to možný problém. Italové mají jen 59 strojů, tak zásoby asi nebudou velké. V tomhle by mohl mít Airbus velkou výhodu - i v případě strojů H145M, nebo AS565 Panther (spíš asi novější H155), je to podobné. Je jich zkrátka víc, tak bude i víc náhradních dílů.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
- Smutná krabice
- praporčík
- Příspěvky: 348
- Registrován: 26/12/2014, 21:40
- Bydliště: Outsourcovaný logistický sklad
Re: Technika pro budoucí AČR
Zase od Mangusty existuje i modernizovaná verze, která bude procesory používat novější, a jelikož do nich italové nechtějí investovat příliš, budou si muset poradit a tím najdou i levné řešení pro nás.
Inženýři ví, že vše má klady a zápory a musíte si vybrat něco za něco. Propagandisté a obchodníci vynášejí pouze klady a zápory zamlčují. Tvrdí-li kdo, že je něco univerzálně nejlepší na světě nebo nemá žádné slabé stránky, patří do druhé skupiny.
Re: Technika pro budoucí AČR
Rase takto nemůžeš paušalizovat. Ty náhradní díly má k dispozici kdo? Výrobce nebo uživatel? POkud uživatel, tak je ti masivní rozšíření k ničemu. De facto jedinou možností je buď nakoupit ony náhradní díly nebo je zasmluvnit tak, aby byly k dispozici po určitý časový úsek.



- Smutná krabice
- praporčík
- Příspěvky: 348
- Registrován: 26/12/2014, 21:40
- Bydliště: Outsourcovaný logistický sklad
Re: Technika pro budoucí AČR
Teď mne ještě napadá, že může být pes zakopaný v něčem úplně jiném. Zásoby ND pro všechny dnešní vrtulníky byly vytvářeny v 80. a 90. letech, kdy už se pak počítalo s tím, že války moc nebudou. Tomu odpovídaly naskladněné ND, protože se počítalo s určitými letovými hodinami -> opotřebením za rok za stroj a zásoby ND tomu odpovídaly až do předpokládaného roku celkové generálky.
Když ale začaly války v Afghanistánu a Iráku, Blackhawky a Apache najednou začaly létat podstatně více hodin na stroj a na rok, protože byly neustále potřeba k zachraňování životů vojáků. Tím pádem začaly zásoby skladových ND mizet mnohem rychleji, než se počítalo, a namísto do předpokládaného roku celkové generálky vydržely třeba o 30% roků méně.
Takže pokud bychom chtěli na nákup helikoptér nazírat skrze prizma dostatečných skladových zásob COST náhradních dílů, kritérium by bylo jednoduché: vzít něco, co se masivně nepoužívá v Afghanistánu a Iráku, potažmo Sýrii
A to splňuje prakticky cokoli, co není americké, potažmo ruské (Mangusta si tam zalétala, ale krátce, málo a spíše jako takový polní test).
A nebo naopak vzít něco amerického či ruského ale tak nového, že to vzniklo už za "války proti terorismu" a skladové zásoby odpovídají "válečným náletům" a "válečné spotřebě ND". To by dokonce mohlo být výhodné, protože kdyby ty války skončily, zásoby COST ND by byly najednou naddimenzované
Když ale začaly války v Afghanistánu a Iráku, Blackhawky a Apache najednou začaly létat podstatně více hodin na stroj a na rok, protože byly neustále potřeba k zachraňování životů vojáků. Tím pádem začaly zásoby skladových ND mizet mnohem rychleji, než se počítalo, a namísto do předpokládaného roku celkové generálky vydržely třeba o 30% roků méně.
Takže pokud bychom chtěli na nákup helikoptér nazírat skrze prizma dostatečných skladových zásob COST náhradních dílů, kritérium by bylo jednoduché: vzít něco, co se masivně nepoužívá v Afghanistánu a Iráku, potažmo Sýrii

A nebo naopak vzít něco amerického či ruského ale tak nového, že to vzniklo už za "války proti terorismu" a skladové zásoby odpovídají "válečným náletům" a "válečné spotřebě ND". To by dokonce mohlo být výhodné, protože kdyby ty války skončily, zásoby COST ND by byly najednou naddimenzované

Inženýři ví, že vše má klady a zápory a musíte si vybrat něco za něco. Propagandisté a obchodníci vynášejí pouze klady a zápory zamlčují. Tvrdí-li kdo, že je něco univerzálně nejlepší na světě nebo nemá žádné slabé stránky, patří do druhé skupiny.
Re: Technika pro budoucí AČR
Můžeš tam mít i další faktory. Třeba to, že v době relativního míru se životnost strojů natahuje, zatímco dříve by už dávno nabíhala výroba následujícího typu/modernizace. Plus nikdy nevíš, jestli si někdo neřekne "teď už války tolik nejsou, zásob tu máme až až, tak proč se části nezbavit", eventuálně že neupadla úroveň údržby skladových zásob a tak není část použitelná.Smutná krabice píše:Teď mne ještě napadá, že může být pes zakopaný v něčem úplně jiném. Zásoby ND pro všechny dnešní vrtulníky byly vytvářeny v 80. a 90. letech, kdy už se pak počítalo s tím, že války moc nebudou. Tomu odpovídaly naskladněné ND, protože se počítalo s určitými letovými hodinami -> opotřebením za rok za stroj a zásoby ND tomu odpovídaly až do předpokládaného roku celkové generálky.Když ale začaly války v Afghanistánu a Iráku, Blackhawky a Apache najednou začaly létat podstatně více hodin na stroj a na rok, protože byly neustále potřeba k zachraňování životů vojáků. Tím pádem začaly zásoby skladových ND mizet mnohem rychleji, než se počítalo, a namísto do předpokládaného roku celkové generálky vydržely třeba o 30% roků méně.



U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Re: Technika pro budoucí AČR
Tak u pozemní techniky se většinou objednává servis a podpora třeba na cca 10-20 let, nebo jak si to domluví (ne zrovna malá část ceny). Jestli ty díly jsou hmatatelně u zákazníka, nebo u výrobce netuším, ale odhaduji že u výrobce (ve skladu). Náhradní díly se tedy vyrobí na domluvené období, pokud by nevyšly (chybou prodejce) tak má výrobce/prodejce problém a musí je sehnat. To že po této době už náhradní díly nejsou je problém nové smlouvy (novovýroby atd.) nebo jako u Britů, je lepší pořídit nové stroje. 
Dneska se zkrátka nová technika nakupuje na určité období... samozřejmě že se dá dál posouvat atd.

Dneska se zkrátka nová technika nakupuje na určité období... samozřejmě že se dá dál posouvat atd.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Technika pro budoucí AČR
http://www.euro.cz/byznys/bae-systems-s ... rd-1310903
cv90 chce hodně uspět...
Kdyby nám něco podobného (https://en.wikipedia.org/wiki/Combat_Ve ... 2012-1.jpg) tady jezdilo, asi bych se nezlobil
cv90 chce hodně uspět...
Kdyby nám něco podobného (https://en.wikipedia.org/wiki/Combat_Ve ... 2012-1.jpg) tady jezdilo, asi bych se nezlobil

Re: Technika pro budoucí AČR
Pozoruhodné, očekávám ale, že od Meopty by brali všichni (i CSG atd.). CV90 je rozhodně velice pěkné vozidlo a poslední varianty jsou velice koukatelné. Tak si říkám, že jakékoliv nové vozidlo by znamenalo pro AČR neskutečný skok. Jen doufám, že by se u nás nesnažili věž nahradit izraelskou... a jen by ji osadili kanónem ráže 30mm.
dodám čerstvou aktualitu: ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně, pracuje pan Zdeněk Horák a jeho tým, na nové sedačce pro obrněná vozidla, které lépe ochrání výsadek v případě výbuchu miny nebo IED. Momentálně probíhají závěrečné zkoušky, ale počítá se stím, že jimi budou osazeny nové velitelsko-spojovací Pandury (do 2020), mají o ně zájem Maďaři (pro nové vozidlo), Italové a Poláci. Zajimavé je i to, že vývoj a výroba probíhá čistě v ČR
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci ... i-vybuchum
dodám čerstvou aktualitu: ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně, pracuje pan Zdeněk Horák a jeho tým, na nové sedačce pro obrněná vozidla, které lépe ochrání výsadek v případě výbuchu miny nebo IED. Momentálně probíhají závěrečné zkoušky, ale počítá se stím, že jimi budou osazeny nové velitelsko-spojovací Pandury (do 2020), mají o ně zájem Maďaři (pro nové vozidlo), Italové a Poláci. Zajimavé je i to, že vývoj a výroba probíhá čistě v ČR

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci ... i-vybuchum

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Technika pro budoucí AČR
Rase:
taky doufám, že vyberou věž, která něco vydrží....
Nevíte někdo, proč byl zrovna zvolený ten izraelský kanon, co je na Pandrurech a proč je na některých Pandurech kanon položený "níž"? (http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1 ... ur_004.jpg , http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1 ... G_7834.JPG) ?
taky doufám, že vyberou věž, která něco vydrží....
Nevíte někdo, proč byl zrovna zvolený ten izraelský kanon, co je na Pandrurech a proč je na některých Pandurech kanon položený "níž"? (http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1 ... ur_004.jpg , http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1 ... G_7834.JPG) ?
- kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Re: Technika pro budoucí AČR
Na všech je stejně, jde to vysunout...drakenYs píše:proč je na některých Pandurech kanon položený "níž"?



"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Re: Technika pro budoucí AČR
Na první fotce je kanón v přepravní poloze, na druhé je v bojové poloze.


