Pákistánsko-čínský letoun JF-17 Thunder
Čínsko-pákistánský letoun JF-17 Thunder je již nějakou dobu znám (v číně pod označením FC-1 Xiaolong - Fierce Dragon). Letoun vznikl jako moderní nástupce letounů Mirage III a F-7. Jedná se ale již o starší konstrukci z konce 90.let, připomenu, že smlouvu o spolupráci na vývoji letounu FC-1 podepsala ČLR s Pákistánem roku 1995. Doba jde dál a vzhledem k tomu, že Pákistán měl zájem i o čínské stealth letouny Shenyang J-31, tak patrně vznikne stroj, který v sobě spojí JF-17 a právě J-31. Jedná se o modernizovanou konstrukci (Block III) díky niž získají JF-17 prvky stealth. Přeci jen i u původního stroje, bylo kvůli snížení nákladů za vývoj, využity některé prvky z Chengdu J-10, konkrétně taktické palubní systémy. Rám letounu je vyroben z kovu, což oproti běžně používaným uhlíkovým vláknům, razantně snížilo finalní cenu, rovněž je ale důvodem nízké životnosti stroje. Cena je 20 milionů dolarů, což je zhruba polovina oproti strojům Su-30 pro Indii. Motor a výzbroj bude nejspíš obdobná jako u původního stroje. Očekávám, že změna se bude týkat především zevnějšku, případně budou použity modernější díly (elektronika a systémy). Letoun by měl být osazen radarem AESA (Active Electronically Scanned Array) a pilot získá moderní přilbu s HMD/S (Helmet Mounted Display and Sight). Block III tak bude v podstatě stroj se schopnostmi lépe obstát na moderním bojišti s důrazem na zlepšení přehledu o okolí a lepší maskování před radary nepřítele. Něco k historii původního letounu: Kontrakt na výrobu strojů byl podepsán v roce 1999 a v roce 2002 byla zahájena stavba prvního prototypu. V roce 2007 byl první JF-17 přijat do služby v Pákistánském letectvu. V plánu je získat až 250 strojů, doposud by ale mělo být vyrobeno méně než 100 letounů. koho zajímá, kam zmizela modernizace Block II, tak dodám, že změna se týkala především zařízení pro tankování ve vzduchu (AAR). Tedy i potřebná elektronika a patrně byly osazeny i integrované palivové nádrže. Jedná se tedy o úpravu primárně prodlužující dolet původních JF-17. První stroje byly získány v roce 2005. Prvním zahraničním uživatelem typu JF-17 se v lednu 2016 stala Nigérie, která ještě roku 2016 odebere první tři letouny. Druhým uživatelem se stala Srí Lanka, která objednala nejméně osm kusů JF-17. Potencionálních zájemců je tedy dost a dle mého budou na úrovni Block III vyrobeny i zbylé stroje pro Pákistán. Původní stroje nebyly zrovna krásné, ale zdá se že je čeká velice pěkný facelift. Samozřejmě schopnosti i těchto modernizovaných strojů budou velice "omezené" právě v důrazu na co nejnižší cenu, což ale nemusí být špatné. Přeci jen zájem o levný, jednomotorový stroj je stále a chudých států s ambicemi může jen přibývat. Doposud vyjádřilo zájem o koupi stíhaček JF-17, třináct zemí: Ázerbájdžán, Zimbabwe, Bangladéš, Myanmar (Barma), Egypt, Írán, Libanon, Malajsie, Maroko, Nigérie, Sri Lanka, Alžírsko, Súdán a Argentina. Právě zájem Ázerbájdžánu je hodně zajímavý a zaslouží přiblížení.
Letouny JF-17 pro Ázerbájdžán
Právě Ázerbájdžán tradičně spolupracuje s Pákistánem, jak v oblasti ekonomické, kulturní, politické a zejména obranné. Pákistán byl také jednou z prvních zemí, která po rozpadu SSSR uznala nový stát s vládou v Baku, zároveň nenavázal diplomatické styky s Arménií. Baku oplátkou podporuje nároky Islamabádu v oblasti Kašmíru. Obě země podepsaly v květnu 2003 dohodu o obraně, a v letech 2013 a 2016 se vojska obou států účastnily společných cvičení. V únoru 2014 podepsali dohodu o vojenské spolupráci, která byla aktualizována následujícího roku. V situaci, kdy konflikt s Arménií, o Náhorní Karabach, trvá již více jak deset let, je rozvoj a budování obranného průmyslu, pro vládu v Baku jednou z hlavních priorit. V roce 2016 byl letoun JF-17 předveden v Ázerbájdžánu (na výstavě ADEX-2016), na žádost tamního ministerstva obrany. Ministr obranného průmyslu, Yávar Jamalov, zde opakovaně projevil zájem o import nové stíhačky. Téhož roku, první místopředseda vlády, Yaqub Eyyubov, na návštěvě výstavy IDEAS, zopakoval zájem o nákup strojů JF-17. Nikdy ale nebyly podepsány smlouvy o dodání těchto strojů. Připomenu, že vzdušné síly Ázerbájdžánu, provozují především letouny MIG-29, SU-25 a MIG-21. Dle pákistánských zbrojů mělo Baku zájem i o cvičné stroje MFI-395 Super Mushshak. Posun v jednáních o nákup letounů JF-17, se očekává v roce 2017. Ázerbájdžánský vojenský průmysl vznikl v roce 2005 a zaměřuje se především na výrobu ručních palných zbraní, munice a PTŘS, dál se ale rozvíjí a daří se mu i exportovat. V roce 2012 získaly pákistánské speciální jednotky odstřelovací pušky Istiglal, tamní výroby. Opačným směrem by mohly jít již zmíněné letouny, ale také raketové systémy, tanky a další druhy vozidel.
Technické údaje
Posádka: 1
Délka: 14 m
Rozpětí: 9,45 m
Výška: 4,77 m
Rám: vyroben z kovu (ne uhlíková vlákna)
Hmotnost prázdného stroje: 6411 kg
Maximální vzletová hmotnost : 12 700 kg
Pohonná jednotka: 1× dvouproudový motor Klimov RD-93
Tah pohonné jednotky: 49,4 kN (84,4 kN s přídavným spalováním)
Rychlost stoupání: 175 m/s
Maximální rychlost: 1,8 M
Dolet 1352 km až 3000 km (block II)
Dostup: 16 920 m
Kanón: 23mm kanón GŠ-23-2
Nosnost 3630 kg pum (sedm závěsníků)
Cena: 15-25 milionů dolarů
Zdroj:
http://defence.pk/threads/major-changes ... -3.394767/
http://www.nairaland.com/2386860/pakist ... discussion
http://military-photoshops.blogspot.cz/ ... chive.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/CAC/PAC_JF-17_Thunder
https://en.wikipedia.org/wiki/Shenyang_J-31
Fotomontáže pro dodání lepšího vzhledu (stealth styl):
.
.
