Smrt hraběte Tolstého

[Rase]

"Rosochacz – asi 200 kroků od této silnice rozbili naši dvě divise donských kozáků.
Padl též hrabě Tolstoj, podle legitimace, měl pouze 30 ran od naší strojní pušky v sobě."

Smrt hraběte Tolstého

Dle deníku feldkuráta Stanislava Sudy, ze čtvrtka 15.června 1916, z bojů na východní frontě, kolem Dněpru: "...Očekává se, že Rusové s nashromážděnými silami asi 20 baonů budou dělati útok ve směru Winogród, Rosohacz. My máme udělati protiútok ze strany. Poněvadž zde nashromážděno množství ruské jízdy, tedy i naše jízda stojí pohotově... Novinky: U Černovic více ruských útoků hladce odraženo, na Dněstru – Strypě dvě ruské kavalerie Divisionen zničeny úplně... prší, jen se lije, a bláta do lýtek." 16.a 17.června: "Baon Havlena odrazil útok kozáků a zabral 100 koní! Počasí se lepší. Dopoledne vyschlo bláto. U 2.baonu pochovali hraběte Tolstého, rytmistra. Útok kozáků byl pravým šílenstvím..." 23.a 24.června: "U Rosohacze naříkají trupy na hrozný zápach z mrtvol kozáků a jejich koní. Leží vše nepohřbeno v polích a obilí." Popis událostí, onoho romanticky sebevražedného útoku kavalérie proti kulometům, zní opravdu jako z Tolstého románu Vojna a Mír. Velice sedí popis útoku, jako "pravé šílenství". Zmíním, že v této době byl Suda přidělen, jako feldkurát, k zeměbraneckému pluku číslo 7 Plzeň, který spolu s 6., 8., 28. a 29. plukem podléhal 21.pěší zeměbranecké divizi generálmajora Aloise Podhajského. Feldkurát Stanislav Suda, narozený roku 1879 v obci Předmíř okres Blatná, svůj deník popisuje od samotného počátku války, až do roku 1917, kdy byl z armády uvolněn. Možná překvapí, že se většinu času nacházel přímo na frontě, v podstatě jako běžný důstojník, byl i sedmkrát vyznamenán. Před válkou pracoval i jako vychovatel v orlické větvi rodiny Schwarzenbergů. I po válce byl uznávaným občanem až do své smrti v roce 1950. Nyní ale zpět k tématu tohoto článku.
Právě zmíněný hrabě Tolstoj zastřelený rakousko-uherskými vojáky v Haliči, mě velice zaujal. Přeci jen to slavné jméno mi uvízlo v hlavě. Hledal jsem tedy a v roce 1916 opravdu zemřel jeden hrabě Tolstoj, jmenovitě hrabě Andrej Lvovič Tolstoj. Narodil se roku 1877 jako devátý potomek (6.syn) světoznámého ruského spisovatele a filozofa Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910). Moc se mi toho o něm nepodařilo zjistit, v podstatě jen že bojoval již v Rusko-japonské válce. Popis by tedy perfektně seděl na vojáka / kavaleristu, teoreticky pak i na hodnost rytmistra (kapitán). Problém ale je, že Andrej Lvovič Tolstoj oficiálně zemřel 24.února 1916. Navíc ne na frontě, ale v Petrohradu. Někde je tedy chyba. Není mi jasné, jak rozrostlý byl rod Tolstojů, ale buď se muselo jednat o hraběte z jiné větve, nebo se jedná o dobovou desinformaci. Tuto záhadu snad může rozluštit jen Ljubov.

Zdroje:
Deník z Velké války – Stanislav Suda
http://tolstoys.ru/en/tree/descendants/10-tolstoy-a-l/


Kozáci pod palbou




rodinný erb hrabat Tolstojů

Další obrázky:

hrabě Andrej Lvovič Tolstoj


feldkurát Stanislav Suda

[jmodrak]

Asi tak, syn Leva Tolstého - spisovateľa to nebol. Bol v Petrohrade ako radca ministra Krivošeina. Je ho smrť je riadne zdokumentovaná lekármi.

[Rase]

Jiný potomek Lva Tolstého to očividně také nebyl, tak musel být zmíněný rytmistr z nějaké jiné větve rodu. Snad nějaký potomek Tolstého bratra, bratranců nebo tak něco. Přeci jen Lvův otec Nikolaj Iljič Tolstoj měl pět dětí. Tak si říkám, že půlka Ruska / Evropy, musela mít modrou krev

[jmodrak]

Rod Tolstoj je mytologický. Je ho korene siahajú až k prvým Rurikovcom. Prvý zástupca sa písomne spomína už za Jaroslava Múdreho I. , (okolo roku 1000 ), boli vždy vitálny, takže sa "namnožili". Určiť, z ktorej vetvy dotyčný pochádza je bez bližších znalosti veľmi ťažké.

[Ljubov]

Myslím, že jmodrak už všechno podstatné úspěšně vyřešil. Hrabě Tolstoj z úryvku v žádném případě není Andrej Lvovič. Andrej Lvovič zemřel v únoru 1916 v Petrohradě na následky celkové sepse. Prý to bylo dost bolestivé, ale údajně byl se smrtí docela smířený. Krátce před tím, než nemoc propukla, se mu zdál sen, v němž viděl, jak vynášejí jeho tělo z domu v Jasné Poljaně jako v roce 1910 tělo slavného spisovatele. Je pravda, že v rusko-japonské válce bojoval, ale do první světové už aktivně nezasáhl.

Který hrabě Tolstoj to je, určit neumím. Věnovala jsem nějakou dobu hledání podle roku a přibližného místa úmrtí, ale nenašla jsem nic. I když to byl hrabě, zjevně ne nijak významný a nestál za detailnější informace. Pokud platí, že to byl opravdu hrabě, mohlo by se jednat o některého z dávných potomků Petra Andrejeviče Tolstého (cca. 1645 – 1729), který se stal hrabětem, a tento titul už měly všechny jeho děti a v jejich liniích se dále dědil. Kdyby měl člověk hodně času a byly by k dispozici všechny rodokmeny, zjistit by to podle mě šlo. Mohlo se taky stát, že to byl úplně jiný rod, který získal titul až později. Tolstoj není až tak raritní příjmení, aby jich nemohlo být víc. Nebo to vůbec nebyl hrabě.

Tolští byli, jak píše jmodrak, velmi plodní prakticky odjakživa, a od doby, z níž jsou dostupné nějaké zprávy, mívali běžně kolem deseti dětí a často i více, z nichž většina přežila do dospělosti. Když v 17. století získali postavení a moc u dvora, v krátké době zaplnili Moskvu a její okolí desítkami svých potomků. Byla to taková tolstojovská exploze, ne nepodobná té, kterou jsme řešili v případě anglických Woodvillů. Úplná apokalypsa to ale nebyla, žádného Tolstého v rodině nemám. Šlechtice také ne. I když otec si to dlouhou dobu myslel, no, spíš tomu chtěl věřit. Zaujala mě ale jiná věc – zmínka o nejstarším předkovi z dob Jaroslava Moudrého. Můžu se zeptat, jestli k tomu není něco víc? Třeba to jméno? Rod Tolstých je hodně starý, ale nevím o tom, že by jeho kořeny sahaly tak daleko. U moci byli zhruba od doby Petra Andrejeviče. Doložení jsou dva předci z doby Ivana Hrozného: Ivan Ivanovič a Vasilij Ivanovič. Jeden z nich měl panství v Moskvě, další poblíž Tuly. Rodová legenda hovoří o nějakém Indrisovi, který cca. v roce 1352 přišel do Ruska ze Svaté říše římské se dvěma syny, Livontisem a Zigmontenem, a jejich družinami. V Černigově se nechal pokřtít a získal jméno Leontij. Jeho synové pak Konstantin a Fjodor. Tato osoba je pravděpodobně (téměř jistě) zcela fiktivní, ale svůj původ od ní kromě Tolstých odvozují i rody Fedcovových (ti záhy vymřeli), Molčanovových, Durnovových, Danilovových, Vasilčikovových a o něco později, asi když zjistili, jak je to módní, se přidali i Tuchačevští. O tom, co bylo před 14. stoletím nic nevím. Nikdy jsem tedy Tolstého jako autora neměla moc ráda a jeho rodinu blíže nesledovala, ale ráda se přiučím.

[jmodrak]

No, veľa ti o rode Tolstých nepoviem. To čo viem, je také zistenie pomimo. Ale prvý predok je údavaný Indris. Ale niektorý bádatelia udávajú ako predka nejaké kočovné knieža z východu, ktoré vstúpilo do služieb Jaroslava, keď sa doma nepohodol so súrodencami. Z čoho presne vychádzali neviem. Zrejme to nejak súvisy s Molčanovými, s ktorými boli v úzkom príbuzenskom vzťahu. Inak údajne existovali 2 "rozrody ? ", jeden starší a jeden "grófsky". Ako to bolo teda v "hierarchii" rodu neviem.

[Rase]

Paráda, tak záhada je vyřešení - díky vám oběma.
Je nejpravděpodobnější, že se opravdu jednalo o příslušníka nějaké hodně boční hraběcí větve. Přeci jen titul rytmistra/kapitána, zhruba odpovídá tomu, že byl šlechtic. Přeci jen šlechtici měli jisté výhody, tuším že právě v automatické důstojnické hodnosti - rozhodně nezačínali úplně od spodu (drhnutím podlahy). Navíc ke kozákům se dávali poněkud méně "přizpůsobiví" šlechtici. Přeci jen pro dobře situovaného šlechtice, který chtěl zapůsobit, byly spíš gradové jízdní jednotky (posádkou třeba ve městech), nebo řadové jezdectvo. Právě sem totiž šli lepší koně, moderní zbraně atd. kozáci měli co zbylo. Ke kozákům chodili mladí šlechtici hlavně kvůli dobrodružství, a také jim zde prošlo víc kázeňských přestupků. Není zrovna náhodou, že zde sloužil baron Ungern a podobných bouřliváků by se našlo víc. Onen zabitý rytmistr tak patrně nebyl člověkem, který bych chtěl, nebo měl finance k tomu, aby si budoval klasickou vojenskou kariéru. Mě totiž vrtalo hlavou, co by dělal Tolstého syn, hrabě mezi kozáky
Ono to očividně bylo nápadné i vojákům z prvního a druhého batalionu, zeměbraneckého pluku číslo 7 Plzeň, když se o něm Suda několikrát zmiňuje. Přeci jen tehdy měli málo informací, tak některým bylo jméno Tolstoj známé. Alespoň že byl během jednoho až dvou dní pohřben, této služby se totiž většiny jeho padlých druhů nedostalo. Zda zásluhou, že mrtvý rytmistr byl Tolstoj, nebo hrabě, se asi nedozvíme.