Anexe pobaltských států

[Smutná krabice]

Na druhou stranu podle té extrémně zajímavé přednášky, kterou sem dal Julesak (ale která se mi strašně seká :( ), plyne, že čára "ruského nároku" podle Euroasianistů vypadá takto:



Mimochodem, ta přednáška o ruském nacionalismu a ideologii Euroasianismu je tak zajímavá a důležitá, že jsem ji ochoten přeložit do češtiny, pokud budou Palbáci chtít.

[Pátrač]

Na nic nečekej a překládej. Díky dopředu Smutná krabice.

Jinak- nechceš se přejmenovat? Třeba na Poloprázdný soudek. Z tvého jména Smutná krabice je mi smutno.

[Dzin]

Jj, tahle mapa je u nás ke shlédnutí třeba v knize "Geopolitika středoevropského prostoru" (Oskar Krejčí). Velmi doporučuji, je to pěkné shrnutí různých tzv. geopolitických koncepcí. V tomhle je právě zajímavé, že zde se navazuje na koncept "dělení Evropy" mezi ruskou a německou říši, kdy prostor mezi vytyčenou hranicí na obrázku a Německem je přiřazován Německu jako jeho zájmová zóna a je vlastně potvrzován "nárok Německa" na tuto oblast. Podotýkám, že to není na základě nějakého vyjádření Německa nebo jeho činitelů (ať už oficiálních nebo neoficiálních, spíše naopak, Německo podobné geopolitické pohledy vesměs odmítá), ale na základě ruských geopolitických schémat (mám dojem že právě na základě formulace Dugina, ale nejsem si jistý).

Každopádně je zajímavé, jak by se na to tvářili podporovatelé myšlenky, že patříme do "sféry vlivu" Ruska, když reálně představitelé geopolitického vnímání světa v Rusku nás řadí do "sféry vlivu" Německa.

P.S. Jakožto lingvisticky naprosto nezdatný člověk bych se také přimlouval pro přeložené této přednášky. Zájem bych určitě měl.

[Dzin]

Ale jistěže. Co takhle vývoj počtu vojáků:
podzim 1920 (konec občanské války) ... cca 5.500.000 mužů
Pak demilitarizace
k začátku 1925 ... 562.000 mužů
k začátku 1927 ... 586.000 mužů
k začátku 1932 ... 604.300 mužů
ale
k začátku 1937 ... 1.518.000 mužů
k začátku 1938 ... 1.582.000 mužů
k začátku 1939 ... 1.910.500 mužů
k 1.prosinci 1939 ... 3.273.000 mužů
k 1. lednu 1940 ... 3.851.700 mužů
k 1. únoru 1940 ... 4.230.000 mužů
k 1. dubnu 1940 ... 4.416.600 mužů
k 1.lednu 1941 ... 4.200.000 mužů
v červnu 1941 ... 5.081.000 mužů
k 1. červenci 1941 ... 10.380.000 mužů (po mobilizaci)

Stačí? Ne?
Počet tanků mezi léty 1934 a 1939 vzrostl 3x, počet děl 7x a počet bojových letadel 6,5x

Dříve jsem tu měli tezi, že SSSR zahájil zbrojení jako reakci na hrozbu Hiltera. Skeptik to dokládal početním růstem síly RA a i nárůstem její vyzbrojenosti.

Tato teze je ovšem neudržitelná. Protože SSSR zbrojil kontinuálně a ne skokově, jak Skeptik tvrdí. Abych mohl zvětšit počty vojáků, musím je mít čím vyzbrojit. Proto jedním z důležitých ukazatelů je objem výroby zbraňové techniky. Jenže na jeho zákaldě není možno vystopovat onen Skeptikem propagovaný nárůst.

Zatím jsme dohledal celkovou výrobu tanků a bojovýh letadel. Tanky jsme tu sice vypisoval a nyní mám přesnější údaje.

Rok - Tanky / letadla
1930 - 79 / 1149
1931 - 847 / 1489
1932 - 3032 / 2490
1933 - 3509 / 4116
1934 - 3582 / 4354
1935 - 3061 / 2529
1936 - 3981 / 4270
1937 - 1610 / 6039
1938 - 2386 / 7727
1939 - 3107 / 10362
1940 - 2793 / 10565

Jak je vidět, nějaký nárůst výroby kolem roku 1937 není patrný a jejich vývoj je od roku 1932 víceméně lineární tak, jak nabíhala kapacita. DOkonce je vidět, že hlavní nárůst začal tedy ještě před nástupem Hitlera k moci a potom zůstává až do roku 1937 neměný, kdy dojde k jeho spomalení (v případě tanků). U letectva je vidět postupný lineární nárůst výroby, který má stále vzestupný trend (až na výpadek v roce 1935).
To víceméně potvrzuje to, že pro SSSR nepředstavova Hitler nějaké hlavní nebezpečí, ale nacistické Německo bylo zpočátku chápáno jen jako další kapitalistický stát a tedy pouze další z mnoha nepřátel.

Dále je zde tvrzení, že mezi léty 1934 - 1939 vzrostl počet tanků v RA 3x a na základě toho je dokazováno, že tak bylo učiněno v souvislosti s nástupem Hitlera k moci. Jak už jsme si ukázali, výroba v roce 1934 či 5 byla stejná, jako v letech 1932 a 3, tedy zde není nic, co by toto tvrzení podporovalo. Podíváme se na vývoj tanků v RA v těchto létech.

1934 - 7574
1935 - 10180
1936 - 13339
1937 - 17280
1938 - 18839
1939 - 21110
1940 - 23545

Je patrno, že sice původní tvrzení o trojnásobném růstu tanků v řadách RA je pravdivé. Ale nijak to nepotvrzuje, že SSSR chápal Hitlera jako to hlavní nebezpečí, kvůli kterému je třeba zbrojit. Trend je takoví, že zatímco v letech 35/36/37 dochází k pravidelnému nárůstu tanků o 30 procent, v letech 38/39/40 se zpomalý na nárůst asi o 10 procent. Hlavní rozvoj tedy spadá do let před rokem 1938 a to odráží i výroba, kdy i zde je patrno mírné zpomalení.


Ve světle tohoto je daleko lepší vysvětlení, že početní nárůst Rudé armády byl kontinuální a nijak se zde skokově neprojevil příchod Hitlera k moci.
Zkusím ještě dohledat vývoj výroby dělostřelectva, ale dovoluji si odhadnout, že trend bude obdobný, jako u tanků a letectva.


Zbývá tedy jako argument početní růst vojáků v RA. Ale na základě výroby je vidět, že se se jedná o dlouhodobě plánovaný trend a ne jen akutní kroky pro pocit ohrožení. Nejlépe je to vidět na tancích, kdy se její zavádění do výzbroje spomaluje v době, kdy naopak roste početní stav RA. Což navozuje vysvětlení, že RA nyní disponuje dostatečným počtem výzbroje a může přistoupit k rozvoji RA.

Mimochodem, toto dobře zapadá do toho, co víme o dění v letech 1940, kdy řízení převzal Timošekno a Žukov a zahájili opačný postup, tedy nejprve vytvořili organizační rámec navýšení RA a poté se začalo plnit jeho vyzbrojení. Toto kritizoval maršál Kulik (Žukov to píše i ve svých pamětech, ale dehonestujícím způsobem, cenzura mu to ostatně vyškrtla) a ukazuje se, že z hlediska rozvoje RA bylo její dřívější vedení v čele s Vorošilovem daleko zodpovědnější.

[Skeptik]

Jenže ve snaze prosadit svůj pohled na věc mícháš pár věcí dohromady.

1) Zcela zapomínáš na fakt demobilizace ve 20-tých letech - po skončení Občanské války - kdy se veškeré úsilí převedlo do industriálního rozvoje SSSR a armáda "šla stranou". Výsledek byl, že koncem 20-tých let poklesly schopnosti RKKA tak, že by (dle tehdejších analýz) nebyla schopna ubránit SSSR před útokem kapitalistických států (a vedení SSSR se takového útoku fakt obávalo - neřeším zda oprávněně)

2) Zcela opomíjíš fakt modernizace - reforma RKKA z roku 1928 předpokládala sice menší, ale zato výrazně moderní armádu založenou ta tancích a letectvu. Proto ta výroba tanků a letadel z počátku 30-tých let ... prostě měnily bryčky a jezdectvo za tanky a doplňovali letectvo (např. první významnější stíhačka I-5 je zaváděna od roku 1932 ... do té doby letectvo prakticky 0 resp. nějakých 300 až 400 většinou silně zastaralých letadel)

V první polovině 30-tých let jde tedy primárně o reformu armády a její modernizaci. Nicméně situace té doby se s Velkou recesí zhoršovala a destabilizovala - Mussolini, Franco a Hitler jsou jen produktem té doby. Na to SSSR samozřejmě musel reagovat (stejně jako na to reagovaly i ostatní evropské státy). No a vzhledem k tomu, že Hitler ve svém politickém programu ("Mein Kampf") jasně vytýčil směr, kde vidí budoucnost Německa - Drang nach Osten - a jeho Lebensraum.
No a protože tento směr vyhovoval i "západním demokraciím", kterým pomáhal v jejich boji s Kominternou ...
Tak je poměrně logické že "strach z Německa" podpořeného státy Západu v SSSR rostl ... a tomu odpovídala i výstavba armády.

[Dzin]

Skeptik
1a) Nezapomínám. Ale jak je vidět, z faktu demobilizace neplyne to co tvrdíš. Věc se má tak, že nově budovaná armáda nebyla mobilizační, ale kádrová. A podle zahájení výroby zbraní se jednalo o dlouhodobně plánovaný akt. Nemám sice k dispozici jednoznačné materiály, ale dovoluji si soudit, že k zahájení výstavby kádrové armády (minimálně v rovině plánování) bylo přistoupeno současně s její demobilizací. Už tehdy museli vzniknout alespoň rámcové počty lidí, výzbroje, výstroje atd. Proto není možno z tohoto vyvozovat, že SSSR začal zbrojit nějak více v souávislosti s Hitlerem a už vůbec ne v souvislosti s krizí v roce 1938. Protože tehdy navýšené počty armády museli být připravené daleko dopředu.

1b) Armáda nikdy "nešla stranou". Jednalo se jeden z nejdůležitějších mocenských aparátů bolševiků a rozhodně se jí nehodlali vzdát. Onen pokles velikosti byl dán primárně přeměnou mobilizované armády na kádrovou. Ale jak je vidět, růst nasycenosti bojovou technikou ukazuje, že se jí věnovala stále velká péče (z pohledu vedení SSSR, neřeším, jaká reálně byla síla a schopnosti RA).

2) Modernizaci neopomíjím. Ale ta probíhala kontinuelně. Pokud vezmu výrobu tanků, je to dobřě vidět. V letech 32-34 se vyráběli tanky BT-5 z nich se v letech 35-39 přešlo na BT-7 a v roce 40 BT-7M. Tank T-26 se vyráběl nepřetržitě od roku 31 do roku 40, kdy se ročně vyrábělo 1000 - 1500 kusů (s vyjímkou 37 kdy to bylo jen 500 kusů). Proto je vidět, že ona "menší armáda" neznamená malou a moderní, ale stále velkou a moderní (T-26 a BT byly ve své době moderní).

3) Z postupného nárůstu zbrojení je také vidět, že výstavba RA se nepodřizovala "strachu z Hitlera", ale byla kontinuální a plánovanavá. Není možno z ní vyvozovta, že by SSSR začal s nástupe Hitlera nějak více zbrojit nebo se připravovat na válku. A už vůbec ne, že se obával útoku nacistů nějak více. Ostatně z Mitrochinova archivu jednozančně vyplývá, že za největšího nepřítele SSSR před WW2 pokládal Velkou Británii a směřoval proti ní veškěré aktivity. Je to logické, protože Británie byla považována za nejsilnější kapitalistický stát (podle rozlohy) a ten přeci musel chtít zničení SSSR.

[Skeptik]

Takže znova

1) Po Občanské válce redukce (demobilizace) RKKA na cca 600.000 mužů.. Mezi lety 1925 -1932 co do počtu Žádná významná změna.

2) Přijetí nové koncepce RKKA se zaměřením na tankové jednotky a letectvo 1927/28. Zahájení výroby nových zbraní pro modernizaci ... a ještě 4 roky poté má RKKA cca 600.000 mužů.

3) Velká hospodářská krize 1929 (USA) s následným přelitím do Evropy. Počátkem 30-tých let výrazná destabilizace evropských států a nástup fašismu a nacizmu. (Hitler píše Mein Kampf - 1924 - ale to není důležité. Důležitým se to stává v okamžiku, kdy je jasné, že vyhraje volby - 1933)

4) Masivní výstavba RKKA po roce 1933 ... do roku 1936 (za 3 roky) zvýšení početního stavu z oněch 600.000 na více než 1.500.000.

Mezitím snaha o dohodě na jednotné frontě proti Hitlerovi - neúspěšná. Naopak Hitlerovo Německo uzavírá smlouvy s nepřáteli SSSR - Velkou Británií a Francií (Pakt čtyř - 1933) a Polskem (1934).
Netvrdím, že SSSR nesledoval i své záměry. Sledoval. Ale spíše ve formě "jak se ubránit" než "jak zaútočit".

[Dzin]

Skeptik
Polož si otázku, proč se mezi léty 1925 - 1932 v počtech neprojevuje žádná změna? Protože t těchto létech bylo rozhodnuto o vybudování kádrové armády. Sám píšeš, že o tom rozhodli v roce 1928, ale nějak už to nedomýšlíš, spokuješ se s tvrzením, že ji stačila menší armáda. Ale jak menší či co bylo rozhodnuto o vývoji armády dál potažmo že může být souvislost mezi tímto rozhodnutím, navýšením kapacit sovětského průmyslu a následně zahájením mohutného zbrojení. Tudíž pokud byl v roce 1933 zahájen početní růst (vojsk i techniky), muselo o něm být rozhodnuto před tímto rokem a to dost podstatně, aby se zajistila potřebná kapacita lidských, surovinových a hlavně výrobních zdrojů.

Operuješ s tím, že byl nějaký početní růst a z něho tvrdíš, že se muselo rozhodnutí o něm provést na začátku tohoto růstu. Jenže takhle to nefunguje, rozhodnutí muselo předcházet tomuto růstu. Můžeme ho řadit před rok 1933, ty si ho sám zařadil na rok 1928. Podpůrný důkaz je i výroba tanků, kdy v roce 1933 dosáhla čísel, kdy se potom držela následující roky.

Takže dávat do souvislostí nárůst RA a příchod Hitlera k moci v roce 1933 nemá relevantní oporu v tom, co o budování RA víme, protože tento proces je kontinuální a byl zahájen ještě před jeho příchodem.

[Mirek58]

Dzin:
Mě fakt docela "baví" jak celý problém SSSR zužuješ pouze na Hitlera a Německo.
Dobová realita SSSR byla naprosto jiná, hrálo více hráčů " v poli" než zde předvádíš.
Zjednodušuješ a tím i křivíš pohled na dějiny.

[Zemakt]

Mirek58:

tím máš na mysli tuto Dzinovu větu?

Ostatně z Mitrochinova archivu jednozančně vyplývá, že za největšího nepřítele SSSR před WW2 pokládal Velkou Británii a směřoval proti ní veškěré aktivity. Je to logické, protože Británie byla považována za nejsilnější kapitalistický stát (podle rozlohy) a ten přeci musel chtít zničení SSSR.

[Mirek58]

Zemakt:
Mohl bych napsat, že ano, ale to jen se skousnutými zuby.
Jde o něco jiného.
VB byl nepřítel, ale ideologický, protihráč v pozadí, se kterým ale SSSR obchodoval a usiloval o normální vztahy.
Dzin v té větě fakticky předkládá ideologické bludy.

[Polarfox]

Mezitím snaha o dohodě na jednotné frontě proti Hitlerovi - neúspěšná. Naopak Hitlerovo Německo uzavírá smlouvy s nepřáteli SSSR - Velkou Británií a Francií (Pakt čtyř - 1933) a Polskem (1934).
Netvrdím, že SSSR nesledoval i své záměry. Sledoval. Ale spíše ve formě "jak se ubránit" než "jak zaútočit".

Jedna věc je, že na začátku 30tých let to opravdu ve světě začalo být zajímavé a SSSR reagoval. Tj. diplomaticky (pouzavíráním smluv a započnutím/obnovením vztahů s kým to pomalu jen šlo) a vojensky, tedy posílením armády a přijetím konceptu aktivní obrany. Takže ano, razantní posilování armády a nucené nakopnutí průmyslu bylo způsobeno i tím, že Sověti čuli v neklidné Evropě (a nejen tam) průser.

Druhá věc je, že nějaká společná fronta proti Hitlerovi je tak trochu blbost, alespoň v tomto časovém úseku. Protože když se podíváme, s kým vším najednou začal SSSR v první polovině 30tých let uzavírat smlouvy a korigovat vztahy (nevyjímaje ani Německo a Itálii ), včetně vstupu do Společnosti národů a nahazoval takříkajíc udičky doslova všemi směry, tak to moc nekoresponduje. Ano, SSSR se vyplašil a začal být tak trochu akční, ale trochu jinak (svým typickým pragmatickým "padni komu padni"), než ty říkáš.

[Skeptik]

Polarfoxi, to je pro mne nová a zajímavá informace.
Věděl jsem samozřejmě,, že SSSR a Německo velmi úzce spolupracovaly koncem 20-tých a počátkem 30-tých let, kdy SSSR využíval německé znalosti k již zmiňované modernizaci a mechanizaci RKKA, a němci naopak e zkouškám a vývoji nových zbraní a výcviku ... základny Lipeck, Kázeň a Tomka ... ale měl jsem za to, že tato nadstandardní spolupráce byla razantně utnuta v roce 1933, po nástupu A.H. do Kancléřství.
Můžeš mi tedy specifikovat, jak SSSR začal po nástupu A.H. rozvíjet vztahy s Německem?

[Polarfox]

Jako takhle - po roce 1933 došlo samozřejmě k ochlazení zatím dobrých vztahů, tím spíše, čím agresivnější rétorika tam byla, byť kontakty a pokusy o nápravu tam byly i nadále v celém mezidobí (ale k reálnému výsledku se došlo až v roce 1940 pod tlakem). Ale říkat, že se zaměřil jen na Hitlera, už od roku 1933 proti němu sumíroval nějakou koalici, zvláště když ještě před pár měsíci byly vztahy s Německem dobré. SSSR z něj počítám byl nervózní a měl proč, ale vše určitě nešlo tak rychle a nikdo nechtěl zcela přetrhat vztahy (ani Stalin, ani Hitler, případně jejich poradci a elity).

Stejně tak se nic okamžitě nenakoplo ve zbrojním průmyslu a armádě. Už před rokem 1933 to šlo hodně nahoru, což souviselo s růstem hospodářství a znovuvyzbrojování po letech stagnace. V tomhle má Dzin pravdu - ten proces už byl v chodu a větší skoky nastaly až v letech 1936 a 1938 a výše. Dávat to do souvislosti přímo a jedině s nástupem Hitlera není tedy zrovna ideální. Jsou tu i další faktory (ekonomické a politické) a hrozby, ne jen Hitler.

Plus něco k počtení:
https://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/econ ... tprint.pdf

[Dzin]

Mirek58
Dělám přesně opak, snažím se naopak vyvracet teorii o tom, jak SSSR zbrojil jen kvůli Hilerovi a Německu. Ostatně na to tě Zemakt upozorňuje.

Dále, to že Británii pokládal za nepřítele číslo jedna neznamená, že by s ním obchodoval či nevedl diplomatické jednání. Předně to dělali i za Studené války a navíc byl to Lenin, kdo řekl "Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme." Jde o to, že to nebylo Německo, ale právě Británie, komu SSSR věnoval nejvíce pozornosti. Ostatně "5 statečných" byli Britové a ne Němci.

Nehodnotím to tudíž ideologicky, ale podle známích faktů. Ve zpravodajských aktivitách SSSR před WW2 doporučuji Mitrochinův archiv.

[Mirek58]

Dzin :
Zaměřuješ se pořád na Hitlera.
A buď z neznalosti, nebo záměrně manipuluješ zbrojení SSSR v té době do pozice- Stalin chtěl zaútočit na Evropu.
Úplně vypouštíš, že celý problém pro SSSR začal geograficky na východě, v r. 1929, kdy přerostl v regulérní válku na Sungari.
Válečné choutky na východě mimo války chtivých číňanů ještě podpořil zachycený telegram jap. vlády, kde se navrhuje - preventivní válka- proti SSSR v r. 1931
( je zajímavé, že rozhodující zbrojní programy SSSR startují právě v roce 1929)

Západní hranici měl Stalin v klidu.
Ale pouze do roku 1934, kdy polský min, zahraničí J. Beck "na plnou hubu " před novináři prohlásil:
- Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa... Polská vláda se prohlašuje od nynějška za osvobozenou od jakýchkoliv závazků vůči Československu a připomíná svoje přání stanovit společnou hranici s Maďarskem.-
( Což při pohledu na dobovou mapu, prozradí, že jde o zabrání území ČSR, nebo Rumunska, zkrátka států Malé Dohody)
Vingt ans de suspense diplomatique. Paris , 1958
Tedy fenomén Hitler už nastupuje do rozjetého vlaku

Edit:

Náhodou jsem se při hrabání na internetu dostal k originálu smlouvy SSSR/Polsko z roku 1932/ prodloužené 1934, platné dle znění do r. 1945.
Kde je jasné z odst.2, že smlouvu zrušila polská strana 2.10.1938 obsazením Č.Těšína. Tedy v září 1939 žádná smlouva ( o neutralitě) mezi SSSR a Polskem nebyla platná.
file:///C:/Users/PC/Downloads/D19320951.pdf

[Skeptik]

Polarfoxi, asi s nerozumíme resp. já to blbě popsal - zjednodušeně.
Nemyslel jsem to tak, že nástup Hitlera a jednoznačná orientace jeho agrese na Východ byl jediným důvodem pro zvyšování pročteních stavů RKKA.
To by skutečně bylo nemístné zjednodušení. Šlo spíše o celkovou destabilizaci geopolitické situace na Západě i Východě - ekonomická krize, úpadek moci některých hegemonů a naopak nárůst síly jiných, snaha států bez kolonií nějaké získat a zlepšit si tak ekonomickou situaci resp. na krizi vydělat ... atd.
No a samozřejmě i snaha SSSR "prorazit" blokádu a získat svůj vlivový prostor.
To vše dohromady.

Nicméně z pohledu SSSR bylo v Evropě největší hrozbou skutečně hitlerovské Německo (s určitou nadsázkou je možno říci - s tichou podporou Velké Británie)
Poz. Bylo by velmi zajímavé znát vývoj, pokud by nedošlo k paktu Molotov - Ribbentrop, resp. k realizaci jeho tajného dodatku, a Německo by obsadilo Polsko až po sovětské hranice. Ale to už je spekulace, která sem nepatří.

[Dzin]

Mirek58
Naopak se snažím ukázat, že nelze jednoznačně interpretovat kroky k posilování Ra jako zaměření SSSR proti Hitlerovi. Ještě jednou si to pořádně přečti, píši to naprosto jasně a je mi záhadou, proč si to vykládáš úplně jinak a navíc evidentně jako jediný zde.

Stejně tak naprosto evidentně zavádiš v tom, že tvrdím, že Stalin zbrojil jen proto, aby zaútočil na Evropu. Opět by mě zajímalo, jak si na to vůbec přišel? Jiná je ovšem věc agresivních choutek sovětského státu. Ty byly a jsou jednoznačné a vyvrcholily podepsáním paktu s Hitlerem a následnou agresí SSSR proti Polsku, pobalstkým státům, Finsku či Rumunsku. Ovšem to je jen vyvrcholení předchozího procesu. Ovšem to nijak nepopírá, že měl jak agresivní tak defensivní záměry. Jen je nesmysl vše redukovat pouze na jeho defensivní záměry.

Skeptik
Pokud by SSSR chápal Německo jako hlavní nebezpečí, proč se největší díl jeho zpravodajských aktivit soustředil na Velkou Británii? Tvrzení, že pro SSSR byl od počátku nacismus největším nebezpečím je spíše až poválečná konstrukce. Realita byla taková, že v rámci bolševické ideologie byl nacismus jen další odnoží imperialismu a nějak zásadně tedy nerozlišoval třeba mezi Velkou Británií a nacistickým Německem. Jednalo se o kapitalistické státy a tedy z podstaty věci nepřátele bolševického SSSR. A protože Velkou Británii díky její říši chápal jako nejsilnější kapitalistický stát, byl tudíž logicky pro SSSR nejnebezpečnější.

Teprve v roce 1935 začalo být nacistické Německo chápáno mezi komunisty jako nebezpečné a Kominterna přijala jako oficiální linii boj proti němu. Ale současně se jedná i o klasickou snahu o infiltraci a naručšení současného systému politických stran, protože už tehdy bylo jasné, že většina lidí má proti nacismu odmítaví postoj a komunisté "museli jít s dobou" pokud nechtěli ztrácet rychle sympatie mezi dělnictvem. Právě tento protinacistický postoj a volání po zavedení "lidové fronty" měl za úkol podkopávat důvěru občanů k ostatním politickým stranám, které odmítali spolupráci s komunisty, protože je řadili (ne neoprávněné) na roveň nacistům.
Ostatně flexibnilitu politiky SSSR (a komunistů) prokázal jednoznačně rok 1939 a spojenectví s Německem, kdy okamžitě obrátili a přestali nacisti napadat, naopak zahájili (informační) kampaň proti Spojencům.

[juvi]

Hmmm... To jsem zase na něco narazil. Tak se přidám, nojo, funguji na první našlápnutí. Začnu tím, že uvedu, jak jsem se k tomu dostal a jaké byly 'hlavní etapy'. Takže v roce 1988 jsem navštívil Moskvu a byl nadšený z perestrojky. A z toho, co vykládali především o Stalinovi. Jenomže ještě tam (byl jsem tam týden) jsem začal mít problém s tím, že se mi to začalo jevit jako nevěrohodné. V dalších 10 letech jsem proto přečetl pár knih o Stalinovi, ale pouze rostly pochybnosti. Někdy v roce 1999 jsem přečetl knihu Stíny zapomenutých předků a pochopil jsem, že moje pochybnosti mají reálný základ. Někdy v roce 2002 (v jiné souvislosti) jsem nalezl informace, že Churchill vcelku otevřeně lil na Stalina špínu, dokonce svoji. Proto jsem se rozhodl zapomenout vše, co jsem o něm věděl. V roce 2006 jsem přečetl knihu Chruščov Člověk a jeho doba a to mi došlo, že vše je jinak. Někdy v roce 2010 jsem přečetl knihy A. Buškova a tak se dostal k jakžtakž konzistentnímu obrazu. Potomto byli autoři jako Prudniková, Muchin, Žukov (nemyslím maršála), Karpov atd. V roce 2016 jsem zjistil, že bolševici nejspíše nepopravili carskou rodinu a to mi nabouralo některé konstrukce, proto jsem začal hledat informace o událostech na venkově. Na jejich základě jsem zásadně znovu změnil pohled na události, což se završilo koncem téhož roku a nyní jsem k této záležitosti spustil web http://pospolne.cz.
Takže klíčem pochopení a základem, z kterého je nutné vycházet, je ruský venkov. Přitom o tom vlastně vůbec nic nevíme. Jde o občinné zřízení a o to, že Lenin asi již v roce 1905 pochopil, že budoucnost Ruska je nutné stavět na něm. Tvrzení o Leninovi, jako světovém revolucionáři jsou zcela zcestné, v červnu 1917 deklaroval požadavek převzít moc proto, aby zjednal pořádek. Tato skutečnost má ohromné dopady na popis událostí 20. století a nepochopení je příčinou nastupujících problémů EU.
Venkovu to v té době bylo docela fuk, ti si žili likvidací poměščiků a později i větších sedláků. Samotná říjnová revoluce byla pouze příslibem, venkov zůstával v očekávání. Bolševici venkov získali až v létě 1918, když nechali zřídit výbory bídy. Stalin se stal dědicem Leninových koncepcí a občinu proměnil na kolchozy. Kromě toho vybudoval průmysl, tady je takové kouzlo, že v tehdejším vyjádření to bylo tak asi 30000 tun zlata, zatímco celkový vývoz v tom období představoval okolo 6000 tun zlata (bude to v knize Bůh synergie). Stalin se v té době armádě vůbec nevěnoval, jen plnil požadavky vojáků.
Ostatně to je další záležitost: v roce 1927 Stalin rozhodně nebyl samovládcem, naopak v SSSR byla spousta dalších velmi mocných lidí. Stalina lze za samovládce považovat až od konce roku 1939 a i to jen podmínečně. Armádě se Stalin začal věnovat po válce s Finskem a uvedl ji do stavu, že dokázala přežít nápor Němců. Co se týče Červené Rusi a Finska, tak komentovat to lze pouze tak, že Poláci dostali, co zasloužili a Finové také měli nemalý díl na té válce (bez ohledu na to, že ona 'finská' provokace mohla být klidně sovětská - Stalin se dobře učil. Co se týče Pobaltí, s velkou pravděpodobností opravdu velká většina lidu těch zemí chtěla vstoupit do SSSR, a to, že místní elity byly proti, je nepodstatné.
Někteří také psali, že Mnichov nebyl namířen proti SSSR - to je blbost, logika událostí na to jednoznačně ukazuje. Ano, hlavním nepřítelem SSSR byla Velká Británie, ona také hrála v Mnichově hlavní roli.
Vůbec, řada diskutérů v rámci protisovětského/protiruského postoje vyloženě manipuluje, chtělo by to stejné brýle na všechny strany.

[Mirek58]

Tak jsem na rozpacích.
Zaujetí pro vlastní věc - veliké
Propagace vlastního výtvoru - silná
Historické vědomosti a ochota je získat - tak zde musím jít do mínusu.
Zde se "bojuje" argumenty" a nejlépe podloženými, nikoliv ideologickým přesvědčením