Nový maskovací vzor pro AČR
Přímým předchůdcem dnešního maskovacího vz.95, se dá považovat experimentální vz.85V, vyvinut v roce 1985 a byl inspirován západním vzorem ERDL. Masové zavedení se nikdy neuskutečnilo, následoval vzor vz.92, takzvané "Slovače", prakticky se již jedná o vz.95. Ani tato kamufláž nebyla zavedena do výzbroje AČR. Změna přišla až u novějšího vz.95, který se od předchozích liší, opět jen v použitých barvách, tento maskovací vzor je využíván Armádou České Republiky od roku 1995. V roce 2007 byl v rámci projektu "Voják 21.století" vytvořen experimentální vz.95 "Město", jehož barevné schéma naznačuje využití ve městech a v pouštních oblastech. Kolem roku 2010 byly zahájeny práce na prototypu nového polního stejnokroje, který měl být hotov v roce 2012. Tehdy ještě nebylo jisté, jakou budou mít nové maskovací potisky pro uniformy podobu. Byl zmiňováni takzvaný digitální potisk, na který tehdy přecházela řada armád, ale od roku 2013 armáda zavedla pouze upravený maskovací vzor 95. Ten se lišil od původního vzoru pouze barvami, které byly nově definovány dle normy ČOS 108017, viz níže. Dle ministerstva obrany, je zavedení nových polních uniforem úzce spjato s projektem vojáka 21.století. Zde se hodí zmínit, že prvními pracemi na tomto projektu, se začalo již na konci 90.let, načež vznikl projekt "Integrovaný systém vojáka a malých jednotek", respektive "Modulární bojový komplet vojáka 21.století" zkráceně MBK V21. Zavedení nového stejnokroje bylo zvažováno v druhé fázi projektu, nejdříve v roce 2015. Ministerstvo proto nechalo zřídit zvláštní komisi, která se zabývá otázkami spojenými s vývojem, inovací a modernizací polní a speciální výstroje vojáků. Vznikly tak velice zajímavé prototypy a návrhy. Co se týče barevnosti, tak metodika sběru dat byla očividně obdobná jako u původního vz.95, jelikož při maximální kombinaci barev byl nový vzor velmi podobný. Při výběru barev se vycházelo ze skutečných barev z celé ČR a zahraničních operačních zón, a následné aproximalizace pro víceúčelovost barevného spektra. Celkem tak vzniklo 36 základních vzorů ve všech variantách, tedy 144 a několik expresivních pro speciální prostředí (atypické barvy pro prostory měst, požárů a jiných nepřirozených lokalit). V jednom případě se generace dostala pro změnu velmi blízko barevnému spektru vzoru AGRECO, který byl nasazen v Pouštní bouři (1990), ale po nasazení se od něj upustilo z důvodu celkové malé fragmentace vzoru. Co se týče samotného tvarování nového maskovacího vzoru, tak i zde se nemálo experimentovalo. V roce 2012 se pracovalo s fragmentací oválnou, v roce 2015 pak hexagonální a poslední vzorky jsou již zajímavě rozostřené. Rozhodně se jednalo o velice pozoruhodné výsledky a bylo by skvělé, pokud by se obdobným tvarováním pracovalo i v případě budoucího vzoru. Co se týče barevnosti, tak mě hodně zaujal typ s větším zastoupením okrové a hnědé, kdy se podobá moderním multifunkčním maskovacím vzorům. Nyní přidám krátké shrnutí vývoje, jakým si maskovací vzory prošly za posledních 60 let, díky čemuž můžeme odhadnout budoucí vývoj i v tuzemsku.
Moderní trendy v maskovacích vzorech
Původně hrály roli především dva přístupy k maskovacím vzorům. Ten první se obvykle opíral o tzv. makro-vzory, které pomáhají maskovat na větší vzdálenost - typickým příkladem je tigerstripe používaný v džunglích Vietnamu. Druhou skupinou je přístup využívající hlavně mikro-vzory, které tvar rozbíjejí spíše na kratší vzdálenost. Při pohledu z větší dálky se slévají do jednotných skvrn, které obvykle plní funkci makro-vzoru. Zástupcem je například německý flecktarn. Tyto maskovací vzory byly vytvářeny za přispění různých umělců, ale samozřejmě svůj podíl měli i armádní odborníci. S rozvojem IT a techniky došlo lidstvo k seznání, že nejlepší přístup ke kamufláži bude ten vědecký. Naskenuje se dost obrázků okolního prostředí, tato data se předhodí stovkám procesorů, které z nich vytvoří dokonalý maskovací vzor pro dané prostředí. Některé vzory používaly letecké snímky (z mého pohledu nepříliš praktické), jiné už šly po reálných fotkách, kde by se uživatel mohl pohybovat. Aby bylo vše jednoduší, tak si rovnou řekněme, že počítače rády pracují s pixely a proto vznikly digitální maskovací vzory. Stačilo, aby počítač vytvořil algoritmus (či funkci), podle které daný vzor bude generován. Oblíbeným zástupcem je například americký MARPAT. Tento trend stále trochu trvá, ale přidává se k němu to, čemu říkám fenomén 3D vzorů a různých multifunkčních verzí. Za nejmodernější maskovací vzory můžeme v současnosti označit tři rodiny maskovacích vzorů, které jsou patentovány komerčními společnostmi, jež je vytvořily (dle svého tajného know-how) a prodávají je armádám i jednotlivcům po celém světě.
Kryptek™ – Nejznámější je asi verze Mandrake. Tento vzor kombinuje přechody barev s jasnými tvary vycházející z obrazců vyskytujících se v přírodě (listy atd.).
Pencott™ – Další rozvětvená rodina maskovacích vzorů, kde budete určitě znát verzi GreenZone. Tento vzor využívá různě velkých pixelů bez jasně ohraničených tvarů
Multicam® – Velmi populární maskovací vzor, který sliboval univerzální maskování do všech podmínek. Jde o kombinaci jednobarevných fleků různých velikostí s přechodovými meziplochami.
A-TACS™ – komerční vzor, který je lehce upozaďován, ale stojí za zmínku. Jde o různé skvrny, jejichž hrany jsou stupňovité a působí velmi nenápadně.
Nový maskovací design - projekt NOMAD
Nyní se zdá, že by mohl projekt MBK V21 opět ožít. Zopakuji, že původně se u tohoto projektu zmiňovala možnost přechodu, na již zmíněný vz.95 "Město", případně nový digitální vzor. Od této módy se však obecně upouští právě ve prospěch různých multicamů, tedy multifunkčního maskovacího vzoru. Ministerstvo obrany zadalo Vojenskému výzkumnému ústavu s.p. nový projekt, známý pod názvem NOMAD (zkratka z "Nový maskovací design"). Cílem tohoto projektu je zpracování studie ve formě analýzy stávajícího maskovacího designu užívaného AČR, vývoje trendů maskovacích designů ostatních států a výsledků spolupráce v rámci pracovní skupiny NATO a návrhu možností nových variant maskovacího designu s univerzálním použitím k zabezpečení optimálního kontinuálního maskování při změně prostředí ve viditelné a infračervené oblasti elektromagnetického spektra. Projekt NOMAD je v současné době ve fázi realizace. O zavedení nového "maskovacího vzoru", který by nahradil stávající vzor na polních uniformách, dosud nebylo rozhodnuto. Pro rok 2020 je plánován přechod na nový maskovací vzor, který nahradí dosavadní maskovací vzor 95. Celou záležitost má na starost komise složená z fundovaných praktiků (včetně příslušníků 601. ssk). Práce na potisku probíhají na Univerzitě obrany. Střih má být dle posledních poznatků, tedy lepší než jeho protějšky v USA nebo Británii. Velikosti mají být výrazně omezeny a unifikovány na standart S, M, L, XL atd. tedy žádná kvanta různých velikostí. První zkušební kusy mají přijít na konci letošního roku 2017 a pozemní síly by měly být kompletně vybaveny do roku 2020. Nový "český multicam" by mohl být něčím ve stylu MultiCam Tropic, který nabízí Crye Precision, ale možností je samozřejmě víc. Výhodou vzoru MultiCam Tropic je, že se v něm dá sehnat velké množství doplňků a výzbrojních součástí, které jsou ve vz.95 prakticky nedostupné nebo předražené. Problémem jsou ale autorská práva, která drží Crye Precision. Ideálním řešením by byla jiná skladba barev nebo změněné tvary tak, aby nebyly porušena autorská práva a majitelem práv se mohla stát pouze Armáda ČR. Alternativou pak je maskovací vzor, který by již pracoval s potřebou jednoho vzoru, který by fungoval stejně dobře v lese ale i poušti, tedy jakýsi kompromis. Dle brigádního generála Ing. Jaroslava Trakala (1959-), který je ředitelem Agentury logistiky AČR, by se mohlo jednat o multicam uzpůsobený pro podmínky ČR nebo jen multifunkční maskovací vzor pro poušť i les. Nejde jen o vzor potisku ale také o vlastnosti materiálů pro uniformy a jejich střih.
Kompletní výstroj nové generace
Paralelně s projektem NOMAD byla na počátku roku 2017 zahájena činnost pracovního týmu v rámci AČR ke specifikaci nového polního stejnokroje pro bojové použití v kombinaci s prostředky balistické ochrany, výzbrojí a materiálem vojáka a možností integrace některých ochranných prvků (např. chrániči kolen a loktů). Výstupem práce týmu bude na základě analýzy stávajících polních stejnokrojů AČR, vzorků výstroje užívaných armádami dalších států a se zohledněním praktických zkušeností příslušníků AČR z působení na území ČR i v zahraničí návrh nových střihů a užitných vlastností (snížená hořlavost, prodyšnost atd.) u jednotlivých výstrojních součástek. Při vývoji stejnokroje musejí vývojáři postupovat i na základě zkušenosti z Iráku či Afghánistánu zohlednit řadu věcí, například aby nebyl voják vidět infrakamerou nebo aby byl materiál co nejvíce odolný proti ohni, špíně a poškození. Samozřejmostí jsou integrované chrániče kolen, loktů a předloktí. V ideálním případě by měl nový materiál mít schopnost částečné ochrany i proti chemickým a biologickým zbraním. Ani hmotnost látky není zanedbatelným faktem, jelikož uniforma vážící až 1,5 kg je zbytečnou zátěží. Celková koncepce a střih uniformy musí vyhovovat požadavkům vojáků. Pozornost pracovního týmu se nyní zaměřuje především na kalhoty a blůzu polního stejnokroje, blůzu určenou k nošení pod balistickou vestou (UBACS) a oděv do ztížených klimatických podmínek.
"Každému zavedení nové součástky předchází definování požadavků na její užitné (taktické) a technické požadavky. V současnosti tato činnost probíhá v rámci stálého integrovaného pracovního týmu, kde jsou stanoveny priority modernizace či pořízení výstrojních součástek pro AČR. Pro definování taktických požadavků uživatelů probíhají za řízení ustanoveného týmu a odborníků Agentury logistiky pracovní jednání se zástupci uživatelů jednotlivých druhů vojsk AČR, kteří detailně formulují své požadavky na konkrétní součástku počínaje požadavky na maskování, balistickou odolnost, materiálové složení, maximální hmotnost, konstrukční detaily a další vlastnosti a požadavky na kompatibilitu s ostatní výstrojí a výzbrojí konče. Tyto požadavky jsou pro následné zavedení doplněny odborníky výstrojní služby o technické parametry a příslušné standardy pro měření a ověřování požadovaných parametrů. V příštích letech tak budou ze stěžejních součástek zavedeny nové prostředky balistické ochrany jednotlivce (přilby, vesty, nosiče panelů), tlumoky, střelecké opasky či spací pytle. Do konce roku 2020 bude vyvzorován nový polní stejnokroj včetně maskovacího potisku zabezpečující vyšší stupeň ochrany vojáka při zabezpečení vyššího komfortu snížením hmotnosti a zvýšením termoizolačních vlastností." Další zdroj z Agentury logistiky AČR, doplnil:
"Nadále pokračuje modernizace stávajících a vývoj nových výstrojních součástek reagující na operační potřeby. Na rok 2016 byly připraveny k pořízení a zavedení nové tlumoky a je zpracována dokumentace na pořízení vest ochranných balistických univerzálních. Výhledově, ve spolupráci s vytvořeným Stálým integrovaným pracovním týmem pro zavádění a modernizaci výstroje, ve kterém jsou zastoupeny všechny složky resortu obrany, je připravována modernizace bojového opasku, spacích pytlů a zavedení nového polního stejnokroje." Nové batohy budou ve dvou velikostech 40 litrů (3 day patrol) a 75 litrů, rovněž budou s vazbou. Vybírána je rovněž nová přilba, uzpůsobená jak pro výsadkáře, tak i ostatní složky armády. Dále balistická vesta a mnoho dalších výstrojních součástek. Nyní ale zpátky k plánovanému maskovacímu vzoru. Problém se zaváděním nového maskovacího vzoru si můžeme krásně demonstrovat na příkladu zavádění MultiCamu pro Americkou armádu.
Inspirace u spojeneckých armád
Na původním MultiCamu pracovala společnost Crye Precision ve spolupráci s armádními laboratořemi. Vývoj byl úspěšně dokončen již v roce 2002 a v roce 2010 jej americká armáda s úspěchem testovala v Afghánistánu. Objednávka nových uniforem v potisku MultiCam, však skončila na velkých finančních požadavcích firmy Crye Precision, byť Americké Velitelství pro speciální operace US SOCOM (United States Special Operations Command) nakoupilo nemalé množství těchto uniforem pro řadu svých jednotek. V závěrečné fázi, kde rozhodovala jak cena, tak maskovací schopnosti, si US Army vybírala z maskovacích vzorů od firem Crye Precision, ADS a Hyperstealth, Brookwood Companies a Kryptek. Později se zapojil také "vlastní" maskovací vzor Scorpion, od armádních laboratoří Natick Soldier Systems Center. Připomenu, že maskovací vzor Scorpion je velmi podobný MultiCamu, původně totiž Crye Precision vyvíjela maskovací vzor, pozdější MultiCam, s americkou armádou. Americká armáda nakonec dala přednost maskovacímu vzoru Scorpion, na který vlastní licenci. Maskovací schopnosti vzoru Scorpion a Multicam jsou navíc prakticky identické a liší se jen v detailech. Nový maskovací vzor vstoupil do služby pod oficiálním názvem Operational Camouflage Pattern (OCP), neoficiálně se u něj ale i nadále používá termín Multicam.
Od roku 2004 začala americká armáda používat oděv ACU (Army Combat Uniform) s kontroverzním maskovacím vzorem UCP (Universal Camoufl age Pattern). Jeho krycí vlastnosti byly po určitém čase vyhodnoceny jako nevyhovující, a proto v červenci 2014 představitelé US Army oznámili, že jej do konce září 2019 v plném rozsahu nahradí kamufláž OCP (Operational Camoufl age Pattern), též známá pod označením Scorpion W2. Originální MultiCam je velmi oblíben u speciálních jednotek, včetně české 601. skupiny speciálních sil a vzniklo velké množství odvozených typů, jako již zmíněný MultiCam Tropic a mnoho dalších. Vlastní multifunkční maskovací vzor zavedla Britská armáda v roce 2010, pod názvem MTP (Multi-Terrain Pattern). Australská armáda zavedla AMCU (Australian Multicam Camouflage Uniform) v roce 2014. Slovinská armáda zavedla SloCam a další státy tento trend následovaly. Tyto multifunkční maskovací vzory jsou dnes typické pro většinu armád NATO. Samozřejmě není možné jen tak poskládat barvy podle toho, jak by se nám to hodilo, jedná se o velice složitý proces, který si můžeme demonstrovat na novém provedení tuzemského vz.95.
Porovnání barev podle hodnot CIELAB převedených na RGB mezi starou a novou normou
Patrný je zvýšený počet odstínů barev u nové normy a také změny u několika odstínů
Kombinace barev u maskovacího vzoru 95
Původní maskovací vzor 95 vycházel z Československé vojenské normy ČSVN 81 771, která byla použita pro měření barev, ze kterých vzor vycházel. Tato norma byla vydána v roce 1988 a beze změny platila až do roku 2003, kdy byla nahrazena novou normou Český obranný standard ČOS 108003. Ta obsahovala mimo jiné i toleranční pásma pro vyhodnocování spektrální reflektance. Důležitá však byla i norma ČOS 108001, která stanovila přesné hodnoty barev i jejich zastoupení v maskovacích vzorech. Normy ČOS byly v roce 2003 zavedeny jako reakce na vstup ČR do NATO a přiblížení k normám STANAG. Jak již bylo uvedeno, koncem roku 2013 byly zavedeny nové normy a to ČOS 108017 a ČOS 108019, které znamenaly změny v zavedených vzorech. Obě normy pak byly aktualizovány ve druhém vydání z roku 2007. Jak norma ČOS 108001-2 z roku 2007, tak norma ČOS 108017 stanoví čtyři maskovací vzory – letní, horský, pouštní a zimní. Ty vznikají kombinováním skvrn definovaných barev. Mezi jednotlivými normami došlo časem k vývoji a ke změnám. Pro nás je nyní nejdůležitější klasický Maskovací vzor letní. Tento maskovací vzor se skládá ze čtyř barev – černé, hnědé, tmavě zelené a světle zelené. Každá barva má definovaný procentuální poměr zastoupení ve vzoru. Na první pohled to vypadá, že u tohoto maskovacího vzoru nedošlo mezi normami ke změně, ale není tomu tak. Došlo ke změně definic jednotlivých barev a tak maskovací vzor letní platící od roku 2013 není totožný s předcházejícím vzorem. V normách ČOS jsou jednotlivé barvy stanoveny více způsoby. Barevné odstíny jsou stanoveny pomocí trichromatických souřadnic. Každá barva je definována podle soustavy X,Y,Z nebo podle soustavy CIELAB. Norma stanoví i tolerance k dané barvě. Maskovací schopnosti vůči přírodnímu pozadí jsou pak definovány pomocí hodnot spektrální reflektance. Jedná se o hodnotu světelného záření odraženého od vzorku barvy pro dané spektrum vlnových délek. V tomto případě se jedná o vlnové délky 400-1200 nm. Mimochodem pro lidské oko jsou viditelné vlnové délky 380-750 nm, hodnoty nad 750 nm jsou určeny pro pozorování pomocí přístrojů nočního vidění. Celá věc je ještě komplikována spektrozonálním kriteriem. Jedná se o projev zeleného barviva – chlorofylu v rostlinách a ovlivňuje vnímání barev při vlnových délkách 650-750 nm. Jinými slovy, pokud bude zelená barva nadefinována špatně a bude vás při pozorování proti přírodnímu pozadí demaskovat. Mezi normami ČOS 108001-2 a ČOS 108017 došlo ke změnám v hodnotách barev. Například u tmavě zelené došlo k jejímu zhnědnutí a v nové normě je označená jako tmavě zelená/olivová. Ke změnám však došlo u více barev. Je tedy nutné zdůraznit, že změna mezi normami je viditelná na první pohled. Moderní konstrukce také vyžaduje obvykle technický střih oděvů a to znamená sešití z více dílů, projmutí atd. U normy ČOS 108001-2 je lineární opakovatelnost stanovena na rozměr 60×90 cm. U nové normy ČOS 108017 je stanovena lineární opakovatelnost 62×150 cm. Došlo tedy ke zvětšení základní plochy vzoru a podle nové normy je možno vyrábět i větší prvky. Jisté tedy je, částečně by se těmito poznatky a omezeními, měl řídit i výběr nového maskovacího vzoru pro AČR. Technicky vzato, bych se ani nedivil, pokud by onen nový maskovací vzor pro AČR "Český multicam" použil obdobné barvy jako u novějšího vz.95, jen aplikovanou na schéma multicamu. Tedy takový MultiCam Tropic v barvách ČOS 108017.
Materiál a membrány NANOPROTEX 3
Tuzemská společnost NANOPROTEX je jediným výrobcem nanovlákenných membrán na světě. Jedná se o českou společnost spolupracující s Fakultou textilní. Výroba probíhá v České republice v okolí Liberce. Membrána NANOPROTEX má oproti konkurenci extrémně vysokou paropropustnost, tedy schopnost velmi dobrého odvodu tělesných výparů a velmi dobré regulaci tělesné teploty. Schopnosti jsou dány unikátní nanovlákennou strukturou, průměrem nanovláken, který je pouhých 150 nm (500x tenčí než vlas), jedná se o nejjemnější vlákna, která kdy byla použitá v oděvním průmyslu. Díky této struktuře materiál obsahuje více pórů oproti mikroporézním membránám. Výsledkem je paropropustnost Ret pod 1,5 Pa.m2.W-1 dvouvrstvého laminátu (vrchní tkanina + nanovláknová membrána). Samotná paropropustnost je Ret 0,0 Pa. m2.W-1 a ted i při extrémní fyzické námaze je materiál schopen velmi dobře odvádět tělesné výpary. Díky unikátním technologiím, které se využívají při výrobě membrán a jejich laminaci, se hydrostatická odolnost pohybuje od základních 5 000 mm po 20 000 mm - v případě 20 000mm vodního sloupce se prakticky jedná o nepromokavou látku. Membrána je vyrobena z polyamidu 6 a společnost NANOPROTEX je jediným výrobcem na světě, který používá tento materiál na výrobu membrán. Výhoda polyamidu 6 spočívá v jeho tepelné stálosti, jak při vysokých, ale tak i při extrémně nízkých teplotách, ve snadné údržbě při praní a mechanickém namáhání. Navíc je membrána opatřena speciálním flourkarbonovým filmem, který zabraňuje ucpávání unikátních nanopórů tukem, který je obsažen v potu. Obrovskou výhodou této membrány je možnost laminace (lepení) nejen na syntetické materiály jako je polyester či polyamid, ale též na bavlnu, vlnu a další materiály. Teoreticky lze tak pomocí nanovláken vylepšit jakoukoliv dnešní uniformu.
Společnost NANOPROTEX intenzivně spolupracuje se společností Svitap, Silk a Progress. Výsledkem spolupráce je nanovlákenná membrána s bavlněnou tkaninou, jejíž výhoda spočívá v tom, že bavlněná tkanina oproti syntetické nevydává šustivý zvuk, což je velmi důležité například pro vojáky či lovce zvěře. Další velmi zajímavým produktem je NANOPROTEX 3, který je chloubou společnosti. Hydrostatická odolnost NANOPROTEXU 3 je vyšší jak 50 000mm při zachování vynikající paropropustnosti. Ten je konstruován tak, že mezi dvě nanovlákenné membrány se vloží speciální úplet, který vytvoří v laminátu vzduchovou mezivrstvu. Právě vzduch je nejlepším a zároveň nejlehčím izolantem, ale při vytváření tepla naším organizmem, je toto přebytečné teplo zachytáváno právě v této vzduchové mezivrstvě. Díky tomu dojde k zahřátí lidského organizmu i ve velmi nízkých teplotách při možné absenci tepelné vložky v oblečení. Speciální úplet zaručí, že i v nejextrémnějších podmínkách nedojde ke spojení dvou membrán, což umožňuje vytvoření extrémního vodního sloupce. Ten zaručuje, že i při tlaku na uniformu vyrobenou z membrány NANOPROTEX 3 nedojde k proniknutí vody skrze oblečení.
Je otázkou, zda bude materiál použitý pro nové uniformy, obsahovat i membránu NANOPROTEX 3, ale je to poměrně reálnou možností. Přeci jen by se jednalo o tuzemský produkt, který by bylo možno bez obtíží exportovat nebo nabízet dalším armádám. Zatím je jisté jen to, že dle plánu MO, by měly první zkušební uniformy přijít k jednotkám již na konci letošního roku 2017. Pozemní síly by měly kompletně přestrojeny do roku 2020.
Zdroj:
časopis A-REPORT
http://www.mocr.army.cz/assets/multimed ... 1_2016.pdf
http://www.mocr.army.cz/assets/multimed ... 6_2016.pdf
http://www.teiwaz.cz/clanky/maskace/csla.php
http://21stoleti.cz/2006/07/22/jak-bude ... 1-stoleti/
http://www.armadninoviny.cz/maskovaci-v ... st-2-.html
http://www.armadninoviny.cz/scorpion-no ... -army.html
http://www.armadninoviny.cz/cesky-vojak ... novin.html
http://zpravy.idnes.cz/cesti-vojaci-se- ... r_nato_inc
http://vybaven.cz/prehled-novinek-a-zaj ... edle-sebe/
https://www.gizmodo.com.au/2014/01/the- ... amouflage/
