Mexická účast ve WWII začala potopením dvou ropných tankerů Portero de Llano a Faja de Oro německou Kriegsmarine v květnu 1942 v Mexickém zálivu. Mexiko vyhlásilo Ose válku 30.5.1942 a zapojilo se tak do válečného úsilí.
Prvním příspěvkem byl tzv. Bracero program, který znamenal, že do USA odcházeli pracovat Mexičané a nahradili tak Američany, kteří odešli do války. V letech 1943-45 to bylo až 100.000 pracujících.
President Camacho se snažil poskytnout i vojenskou pomoc, ale Mexiko na to nemělo kapacity, tak požádal USA o pomoc při výcviku vojáků. K tomuto návrhu došlo na setkání s prezidentem Rooseveltem v Monterey v Mexiku v dubnu 1943. Následovala dlouhá jednání o podobě pomoci. 14.3. 1944 Roosevelt navrhl, že akceptují jednu nebo dvě perutě letectva a že budou nasazeni v Pacifiku.
Ze 300 dobrovolníků bylo 38 zkušených pilotů a zbytek byl pozemní personál. Z nich byla ustavena Mexican Fighter Squadron 201(El Escuadron 201). Ta se 24.7.1944 přesunula z Mexika do USA k výcviku na P-47D. V průběhu několika měsíců prošli základnami v Texasu a Idahu, kde se jim dostalo kompletního amerického výcviku a prošli různými testy (zdravotní i letecké). Výcvik byl ukončen 20.2.1945, kdy byla představena i jejich bojová zástava.
Následovala další vyšetření a 27.3.1945 odpluli na lodi Fairisle na Filipíny. Peruť dostala jméno „The Aztec Eagles“ a přistála v Manile 30.4.1945.
Peruť spadala pod 58. stíhací skupinu 5. letecké armády, za 6 měsíců provedla 59 bojových misí (1.290 hodin, 1.038 svržených bomb). Účastnila se bombardování Luzonu a Formosy a pomohla k vyhnání Japonců z těchto ostrovů. O život přišlo 5 pilotů: 3 kvůli špatnému počasí, 1 sestřelil nepřítel a 1 zahynul při cvičných střelbách.
Po skončení bojů se domů vrátili jako hrdinové.
20 mužů obdrželo U.S. Air Medal. Členové jednotky obdrželi i další vyznamenání, jednotka obdržela prezidentskou citaci.
http://gorvtexas.com/azteceagles.htm
http://utopia.utexas.edu/explore/latino ... N_201.HTML
Znak jednotky
V posledních dnech se to několikrát opakuje, viz.: