Budoucnost dělostřelectva AČR

[noah11]

Hoc to tu nepatrí bol som členom mnohonárodnostnej divízie pri invazi do Iraku pod polskím vedením a bola to hrôza čo sme s poskou technikou a výzbrojou zažívali.

[Franz Trubka]

OK,to smekam klobouk.Ale kdy to bylo?
Myslis,zese "chlopaki"nepoucili?
V osmdesatych letech se v CSSR prodavaly Fiaty vyrabene v licenci v PLR.
Reklamnin slogan mezi prostym lidem znel:
"Masli mozek volsky,kup si Fiat polsky".
Omlouvam se za OT

[noah11]

Franci napisem ti cez ss

[Mirek58]

Stavební/konstrukční výška sestavy, v tomto případě samohybné houfnice/ kanonu.
Někdo zde horoval pro kolový podvozek - z kopce se dá jezdit i stovkou-
( Tak to bych chtěl jednou vidět, ale jen z dálky, protože při "stovce", pokud to řidič a spol přežije budou smrdět na dálku.
)
S termínem výška mám na mysli rozdíly mezi kolovým a pásovým podvozkem.
U pásáku je mezi pásy prostor pro nutné "krámy a hebjlata".
Z kol tam máme nápravy, diferenciály a teprve nad těmito atributy je podlaha. Prostě těžiště se zvyšuje bez možnosti ovlivnění.
Současně narůstá potřebný obsah věže( "krámy a hejblata" nelze jinam umístit), tím i její povrch, opět nárůst hmotnosti ve větší výšce.

[skelet]

Výška Dany je 3,35metru bez protiletadlového kulometu, s kulometem pak 3,53m. výška PzH2000 je 3,1metru. Výška M109A7 je 3,7metru (zřejmě s kulometem), výška M109A6 by měla být 3,25metru. Výška je plus mínus stejná a rozdíly jsou u dělostřelectva celkem zanedbatelné.
btw. hasičské vozy nemají omezovač, případně mají omezovač nastavený na rychlost až 110km/h.

[Zemakt]

Někdo zde horoval pro kolový podvozek - z kopce se dá jezdit i stovkou-
( Tak to bych chtěl jednou vidět, ale jen z dálky, protože při "stovce", pokud to řidič a spol přežije budou smrdět na dálku.
)

Dával jsem k tomu smajlíka, to jest, něco jako uvozovky. Ber to jako vojenskou latinu, která se prostě tradovala, "že prej jedna Dana dala kilo". Z kopce! V houpačce před Mariánkama. Osobně jsem jel jednou v Kolosu z Mariánek do Drmoulu a kilo jsme dali s prstem v nose. Ale dělo je dělo, samozřejmě. Dle mého názoru max. osm pětek rovina a devět z kopce. A děj se vůle boží, pravda.

[Mirek58]

Hmotnost otočné věže?
Odolnost pancíře?
Co vše je pod pancířem?
Pokud není vše pod pancířem, postačí klasickému kanonu doplnit na ramena lafety řiditelné kolo, motor/motorek, na kola lafety hydropohony a je na světě taky "samochodka"
( vz motorizované dělo)
Hmotnost nesouměřitelná, tedy nízká.
Cena nesouměřitelná, tedy nízká
Dojede všude kam s kolovým podvozkem, tedy průchodnost shodná
Rychlost přesunu v terénu shodná, na silnici se stejně při přesunu nevalí stovkou, to je jen blábol toho, kdo neměl tuny na korbě.
Čas přípravy ke střelbě shodný
Velikost konstrukce jako cíle nesouměřitelná, tedy malá
Pokud se doplní sedačky, odveze ten samohyb stejný počet osob, jen holt na ně bude foukat.

[Mirek58]

Ale jo, já to tak beru.
Taky jsem zažil kluka co rozjel "kačenu"- hele vona mi dala 110!-
Jenže, když jsme ho dojeli ( mezi Otvicema a Chomutovem), tak se šel nejdřív převlíknout a až potom jsme ho mohli vytáhnout z vojtěšky

[skelet]

jo.. motorizované dělo je fajn, akurát mají dvojnásobnou osádku, než samohybky.

[Zemakt]

Jo je fajn, do první dávky z kosy a prvního ručního granátu. O rychlosti a kvalite presunu ani nemluvim.

[Mirek58]

A kolik takových samochodek pořídíš za stejnou cenu jako dá kolový podvozek?
A nepíšu o útočném děle. To je jiná kategorie.

[knezdub]

U dobře zkonstruovaného podvozku není problém ani pro těžké vozidlo trvalá rychlost přes 100km/h Ale je to vždy něco za něco. Přijdeme o schopnost jízdy v těžkém terénu, podhušťení kol za jízdy, pravděpodobně i nějaké cm ze světlé výšky... Takže jen opakuju, že i těžká houfnice se dá vyrobit jako rychlá. Samozřejmě bude preferovaná nižší rychlost, ale za cenu schopnosti jízdy v terénu.
Kde je zájmová oblast AČR nevědí ani politici a vojáci, jen jsem chtěl svojí poznámkou říct, že pásový podvozek s největší pravděpodobností pro nás bude zbytečný luxus.

[skelet]

Zemakt: a o tom, že ty motorizované tahané houfnice tak ryschle neopustí stanoviště ani nemluvit. Prostě krok zpět.
Ideální prostředek pro AČR si představuju osmikolku s kanónem o výkonu G6-52ER, tři maximálně čtyři osoby. Souhlasíš?

[Zemakt]

Jistě.
Mirek: jaké útočné dělo zas?

[Mirek58]

Zemakt:
Podívej, jestli dopředu bereš argument, že po kanonu se bude střílet z pěchotní zbraně, tak musíš brát v úvahu i fakt, že tam bude něco obdobného RPG, nebo protimateriálové pušce. A tyhle hračky spolehlivě vyřadí jakékoliv SHD.
Tedy něco je v této úvaze špatně.
A sice to, že v takovém prostoru nemá SHD co pohledávat.
Pokud by to nebylo špatně, všechny armády by se už dávno zbavily tažených děl.
( neberu ten náš domácí spolek, co si hraje na armádu)
Což se nestalo.

[Zemakt]

Jasně a tak vše co má kola se pancéřuje. Nechme toho, přestávám ti stíhat. Dobrou

[Alchymista]

Ach jo...
152mm 2A65 MSTA-B váži cca 6,8 tony, podobne 125mm ptk 2A45M SPRUT-B má 6,5t, v samojazdnej variante 6,8 tony (dojazd ~50km, rýchlosť do 14-15km/h). Švédska samojazdná 155mm FH77 má v postavení 11,5 tony (rýchlosť 6km/h)
Samojazdné delo má oproti nemotorizovanému ťahanému delu len jednu výhodu - obsluha ho nemusí na palposte všade smýkať rukami - alebo pripájať ťahač...
Porovnávať samojazdné delo so samohybným delom je nezmyselné, samohybné delo má v takmer každej bojovej situácii práve výhodu samohybnosti. Za dobu, kedy sa ťahané (alebo samojazdné) delo pripraví k paľbe, tak samohybné delo už má odstrieľaných desať rán a opúšťa postavenie. V zostave batérie bude časový rozdiel ešte väčší. To je jedna vec.
Druhá vec je odolnosť pri ostreľovaní vlastného postavenia - tahané alebo samojazdné delo má akurát tak štít, v západnom prevedení už ani ten nie. Všetko ostatné je "nepancierovaná technika a nekrytá živá sila", prinajmenšom v momente dopadu prvých granátov. Pokúšať sa opustit ostrelovaný priestor nemá praktický zmysel - proces prípravy ťahaného dela na presun trvá príliš dlho - niekoľko minút. Samojazdné delo je zasa príliš pomalé, než aby ostreľovaný priestor opustilo "dostatočne rýchlo". U samohybného dela ako Dana je čas opustenia palebného priestoru otázkou niekoľkých desiatok sekúnd, maximálne dvoch minút. Pritom pancierovanie chráni osádku (a techniku) proti črepinám "aspoň do istej miery". Vo výsledku má samohybné delo až rádovo vyššiu šancu na prežitie.
Tretia vec - komunikácia s riadiacou zložkou a rýchlosť reakcie. Samohybné delo má už z princípu "lepšie komunikačné schopnosti" ako ťahané delo - má vlastnú rádiostanicu a v prípade existencie datalinku môže palebné prvky dostávať individuálne. Neexistuje dôvod aby každé samohybné delo nemalo vlastný výpočtový balistický systém (jeho cena nepredstavuje až tak významnú časť ceny systému a hmotnosť prakticky nehrá žiadnu rolu), podobne v dnešnej dobe neexistuje dôvod pre vylúčenie samostaného topografického pripojenia každého samohybného dela. Vo výsledku môže delo dostávať len pozície cieľov - o zvyšok úlohy zamierenia sa postará výpočtový a navigačný systém. Tým ale stúpne rýchlosť procesu ničenia cieľov, pretože vypadne najmenej jeden článok v procese prenosu a spracovania informácie.
Štvrtá vec - ťahané delo s "ručnou obsluhou" nezvláda niektoré moderné režimy paľby (napríklad aj salvový efekt). Alebo len za tú cenu, že jeho zložitosť, hmotnosť a obstarávacia cena výrazne narastie (viď 155mm FH77 - cena okolo $2,5 miliona za kus, podľa zákazníka a výbavy. Licenčná výroba v Indii stojí $2,1 miliona za kus. Pre porovnanie - juhokorejská 155mm K9 Thunder má na wiki uvádzanú cenu 3,9 miliona dolarov za kus).
Proti samohybnému delu existujú v prospech ťahaného alebo samojazdného dela len tri relevantné argumenty - vyššia cena a náročnosť výcviku osádky... A možnosť používať veľmi dlhé hlavne (nad 45-50 kalibrov - samohybné delo ako vozidlo potom vychádza veľmi dlhé ) Možno ešte "prepraviteľnosť vrtuľníkmi", čo je ale pre delo s typickou hmotnosťou 6-11 ton prinajmenšom sporná vlastnosť.

"Niektoré armády si dodnes ponechali ťahané delá"
- ano, ponechali. U niektorých jednotiek, na niektoré účely - a v nie príliš veľkých počtoch (relatívne v pomere k veľkosti celej armády i relatívne k početnosti delostrelectva v danej ráži). Americká 155mm M777 - vyrobených je okolo 1000 kusov, z toho 501 kusov pre mariňákov a 421 kusov pre armádu, M109A6 - 926 ks pre armádu. Rusko - 750ks tahaných 152mm MSTA-B, z toho 600 uloženiek, 600ks samohybných 152mm MSTA-S, z toho 150 uloženiek, okolo 1800 2S3 Akacia, z toho 1000 uloženiek.

BTW - zaznel tu aj argument, že ex-sovietske 152mm hufnice majú všeobecne menší dostrel, ako západné 155mm hufnice.
Ano, zrejme majú. Lenže ex-sovietske 152mm kanony Giacint majú dostrel cez 30km klasickým OF granátom a cez 35km granátom so sacou dutinou (ekvivalent OFd), pričom pre 152mm kanony existujú aj granáty typu HE-ER BB a HE-ER RAP (boli vyvinuté, či aj zavedené, neviem, všetkých 1100 ťahaných Giacintov sú zrejme uloženky, z 950 samohybných Giacintov je 850 uložených).

ad Paldin z druhej ruky vs. modernizovaná Dana - jednoznačne Dana, Paladin v podmienkach AČR neposkytuje žiadnu relevantnú výhodu (pre vojsko - pre politikov a generálov je to naopak). Prípadné prekalibrovanie (výmena dela) za 155mm zbraň je možné, dokumentácia existuje - a získa sa tak zbraň s dobrou rezervou životnosti.

[skelet]

AG kroť se

[kozlustechnykus]

Výška Dany je 3,35metru bez protiletadlového kulometu, s kulometem pak 3,53m. výška PzH2000 je 3,1metru. Výška M109A7 je 3,7metru (zřejmě s kulometem), výška M109A6 by měla být 3,25metru. Výška je plus mínus stejná a rozdíly jsou u dělostřelectva celkem zanedbatelné.
btw. hasičské vozy nemají omezovač, případně mají omezovač nastavený na rychlost až 110km/h.

Ale to mas bez podvalniku, ne?

[Alchymista]

Samozrejme bez podvalníku.
Najmenšiu výšku majú napríklad britská AS-90 - 2,45m, japonská Type 75 155 mm - 2,54m, čínska PLZ-45 - 2,6m a juhokerejská K9 Thunder - 2,73m. Pomerne nízke sú aj ruské - 2S3 Akacia má 2,615m bez guľometu (s ním 3,05m) a 2S19 Msta 2,99m bez guľometu (s guľometom 3,35m).
Všetky ostatné majú výšku cez 3 metre.