Koncem listopadu 2016, navrhla Evropská komise zřídit unijní obranný fond, kterým chce podpořit investice do výzkumu obranných technologií a pomoci členským státům se společným nákupem vojenského vybavení. Podle místopředsedy komise pro růst, investice a konkurenceschopnost Jyrkiho Katainena by fond měl poskytnout ročně zhruba pět miliard eur (přes 135 miliard korun). Navrhovaný fond má mít dvě části, první bude zaměřena na vojenský výzkum, druhá pak na vojenské schopnosti. V podpoře výzkumu komise navrhla pro nadcházející rok 2017, uvolnit z rozpočtu EU 25 milionů eur (676 milionů korun) na obranné záležitosti. Z rozpočtu chce postupně poskytovat vyšší sumy tak, aby do roku 2020 nárůst takových výdajů činil 90 milionů eur (2,4 miliardy korun). Po roce 2020 komise chystá zvláštní výzkumný program pro obranu s odhadovanou částkou 500 milionů eur (13,5 miliard korun) ročně. Co se týká druhé části fondu, zaměřeného na schopnosti, z něj budou moci čerpat finance pro nákup společného vojenského vybavení. Agentura Reuters poznamenala, že v rámci ústupků předluženým zemím, jako je Francie či Itálie, by kapitálové příspěvky členských států do fondu stály mimo státní rozpočty. To by dotčeným zemím usnadnilo udržet rozpočtový deficit pod třemi procenty hospodářského výkonu, jak EU požaduje. Tato výjimka se ale bude týkat jen těch prostředků, které nebudou využity k přímému nákupu vybavení. Evropské země k úvahám o potřebě více investovat do vlastní obrany vedou nejen horší vztahy s ruským sousedem v posledních letech, ale také opakovaně zaznívající hlasy z USA a Severoatlantické aliance, které upozorňují na neplnění závazku vůči NATO, tedy investování 2% HDP na obranu.
Jedná se o docela zajimavou iniciativu evropského parlamentu, která by mohlo výrazně zjednodušit armádní akvizice. Navíc by se mohlo jednat o šikovný krok k unifikaci evropských armád. Řekněme, pokud by byl takto zvýhodněn (dotován) nákup některých zbraní Evropského původu, logicky by o ně byl u členských zemí větší zájem a tedy i množstevní sleva v případě nákupu. Teoreticky by to bylo zajimavé v případě modernizace tanků Leopard 2, případně nákupu jeho nástupce ("eurotank"). Obdobně s vrtulníky, klidně od víc výrobců, primárně ale asi Eurocopter, u letounů mě napadá stíhací Eurofighter ale i přepravní A400M Atlas. U bojových vozidel pěchoty (kolových nebo pásových) je trochu potíž, ale klidně by na seznamu mohly být všechny, které jsou vyráběné v EU. Aby se dostaly na seznam, musely by splnit nějaká kritéria na kvalitu atd. aby se tam nedostávaly vyloženě šmejdy. Tato unifikace výzbroje a snažší přístup k výrobkům, by znamenaly nenásilný krok jak k lepší unifikaci výzbroje, tak i schopnosti kooperace jednotlivých jednotek, třeba ve společných jednotkách - "Battlegroups". Pokud by ještě vznikly armádní fondy u jednotlivých zemí (zaštítěn EU), kam by se mohly ukládat nevyčerpané finance, rozhodně by pak měla jednotlivá MO lepší prostor k plánování armádních akvizic. Také je nutné zjednodušit celý systém, pokud by měl tento fond nějaký katalog zbraní nebo vybavení, ze kterého by se dalo vybírat (viz problémy MO, kdy chceme již nevyráběné přilby, nebo nevíme co chceme) + cenovky.
Rozhodně se jedná o mnohem realističtější nápad, než stavba nějaké "EU armády", přičemž výsledek by byl obdobný (jednotné velení stejně spadá pod NATO).
Zdroj:
http://byznys.ihned.cz/c1-65538390-evro ... pro-armadu
