
A arabské země už celkem před drahným časem většinou pochopily, že ropa není vše a neteče věčně a začaly diverzifikovat zdroje příjmů a budovat lepší technologickou základnu. Jako dokud tam nebudou technologicky vyspělé státy cpát zcela vše za každou cenu, tak se zase žádná taková katastrofa hned nekoná a vzhledem ke globálnímu propojení a požadavkům doby se řadě transferů prostě stejně nevyhneš a nemohl by jsi vůbec obchodovat (a vydělávat tak peníze, z kterých dotuješ udržení svého technologického náskoku). Horší to mají státy jako Rusko, které má jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou a se skřípěním zubů prodává i to, co vlastně ani prodat nechce a co ví, že se mu to možná vrátí jednoho dne jak bumerang (ostatně už si pod nohama prodávají vlastní území, takže technologie/zbraně jsou taková třešínka na dortu). Nemluvě o tom, že státy jako Čína zaberou v první vlně především značnou část bývalého sovětského/ruského trhu, často paradoxně s technikou a technologiemi budovanými do značné míry na ruském základu. Což znamená, že to bude muset kompenzovat jinde, což není zase taková legrace (do nového trhu, kde je navíc spousta konkurence s nezřídka mnohem větší tradicí, se jen tak nenakýbluješ).
Ačkoli u UAE je mnohem menší hrozba, že Rusy odněkud vyšoupnou a jen je vycucnou a odhodí a přinejmenším v krátko a střednědobém hledisku to bude mít ty výhody, že spojí síly, Arabové to zacvakají a oběma stranám se otevře více možností.